KSBR 28 Co 170/2025-139

Court:
Krajský soud v Brně
Case number:
28 Co 170/2025-139
Decision date:
2026-06-30
ECLI:
ECLI:CZ:KSBR:2026:28.Co.170.2025.1

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Vávry a soudkyň Mgr. Jitky Múčkové a Mgr. Miroslavy Šebelové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno, IČO Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Anonymizováno, Jméno žalobkyně, Anonymizováno ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A, ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částky 435 600 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 29. dubna 2025, č. j. 14 C 162/2024-111

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 25 434,20 Kč k rukám jejího zástupce, advokáta Jméno advokáta B, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 435 600 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně od 31. 5. 2021 do zaplacení (I. výrok). Rozhodl, že žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 75 576,60 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (II. výrok).

2. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně. Uvedla, že unesla své důkazní břemeno, neboť soudu předložila dodací list, ve kterém žalovaná výslovně potvrdila, že dodávka byla provedena v požadované kvalitě bez zjevných závad a byla nepoškozena. Tento přímý důkaz o bezvadném dodání výrobků nebyl jiným důkazem vyvrácen. Soud prvního stupně pochybil, jestliže učinil skutkový závěr, že vady povrchu forem byly způsobeny při výrobě u žalobkyně. Soud před dodacím listem upřednostnil výpovědi osob, které mají k žalované vztah ekonomické provázanosti, člena představenstva žalované akciové společnosti, jejího vedoucího zaměstnance a jejího dlouholetého obchodního partnera. Výpovědi neprokázaly, že by k poškození forem došlo u žalobkyně před dodáním výrobků žalované. Svědek adresa navíc ve své výpovědi uvedl, že při výrobě bylo vše v pořádku, což nesvědčí o tom, že by poškození forem způsobila žalobkyně. Z výpovědi svědka jméno FO nevyplývá, co se s výrobky dělo v době od jejich dodání žalovanému do jejich montáže v jeho provozovně. Žalovaná měla v řízení prokázat, že výrobky v době jejich dodání vykazovaly vady, které bránily jejich řádnému užívání. Soud prvního stupně však vycházel z toho, že žalobkyně neprokázala, že by předmětné vady způsobila žalovaná, a vady povrchu forem přičetl výrobě u žalobkyně. Je však zcela nelogické, aby v případě později zjištěných vad nebyl žalovanou sepsán reklamační protokol potvrzený dodavatelem. I když žalobkyně výrobky následně opravovala, není zřejmé, zda se tak stalo na základě reklamace vad či zda opravovala poškození, které po převzetí zboží způsobila sama žalovaná. Není zřejmé jaké konkrétní vady ta která forma vykazovala. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl.

3. Žalovaná k odvolání uvedla, že žalobkyni nikdy nevznikl nárok na úhradu ceny díla, které si u ní nechala vyrobit. Z § 2604 o. z. vyplývá, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Ustanovení § 2605 o. z. stanovuje, že dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. K předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu ze strany žalobkyně nikdy nedošlo. Jestliže žalobkyně dílo nikdy řádně nedokončila, nevznikl jí nárok na úhradu jeho ceny. Důkazní břemeno ohledně provedení díla tíží právě žalobkyni. Formy, které byly předmětem plnění zhotovitele, byly sice žalované dodány, ale následně byly žalobkyni vráceny zpět, neboť nesplňovaly dohodnuté parametry a nemohly svému účelu sloužit. V současné době by se měly formy nacházet u žalobkyně, která nikdy opravené formy žalobkyni nepředala. Vzhledem k uvedenému žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se v žalobě, která byla soudu doručena dne 24. 5. 2024, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 435 600 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně od 31. 5. 2021 do zaplacení. V žalobě uvedla, že na základě objednávky žalované č. Anonymizováno ze dne 11. 3. 2021, vystavené podle nabídky žalobkyně ze dne 10. 3. 2021, vyrobila pro žalovanou a dne 30. 4. 2021 jí dodala 4 kusy forem FD3 Stargum. Cenu výrobků ve výši 435 600 Kč vyúčtovala fakturou č. Anonymizováno splatnou dne 30. 4. 2021, která však dodnes nebyla uhrazena. Vzhledem k tomu žalobkyně požaduje zaplacení uvedené částky spolu s příslušenstvím, úroky z prodlení v zákonné výší od 16. 9. 2021 do zaplacení. Žalovaná k žalobě uvedla, že jí byly dva týdny po dohodnutém termínu dodány objednané formy. Byly zabalené v balíku, který nebyl poškozen, a proto bylo na dodacím listu potvrzeno bezvadné dodání. K rozbalení forem došlo až dne 12. 5. 2021 v důsledku onemocnění pracovníka žalované. Během kontroly vnitřku forem byly zjištěny vady spočívající ve viditelných stopách po frézování na hlavní ploše tlačníku. Protože formy neodpovídaly ujednanému zadání, žalovaná žalobkyni vady vytkla a strany se dohodly na jejich vrácení k opravě. Žalobkyně si formy u žalované vyzvedla dne 17. 5. 2021. Dne 11. 6. 2021 proběhla u žalobkyně kontrola provedené opravy, formy však nadále vykazovaly vady, na tlačnících byl v jednotlivých rozích po přebroušení výškový rozdíl více než 1 mm, ačkoli povolená tolerance činila 0,1 mm. Z důvodu nedodání opravených výrobků, žalovaná od smlouvy dne 1. 7. 2021 odstoupila. Formy se nacházejí nadále u žalobkyně, a proto žalovaná žádné plnění žalobkyni neposkytla. Navrhla, aby žaloba byla zamítnuta.

6. Soud prvního stupně rozhodl ve věci napadeným rozsudkem, v jehož odůvodnění uvedl, že z objednávky č. Anonymizováno zjistil, že žalovaná si objednala u žalobkyně výrobu čtyř forem FD3 Stargum za cenu 435 600 Kč. Z dodacího listu číslo Anonymizováno vyplývá, že formy byly žalobkyní dodány dne 30. 4. 2021 a že dodávka byla provedena v požadované kvalitě bez zjevných závad a nepoškozená. V e-mailové komunikaci mezi účastníky před dodáním zboží je zachycen požadavek žalované, aby vnitřní plochy dutiny a hlavní plochy tlačníku byly přebroušeny tak, aby nevystupovaly stopy po frézování. Za dodávku forem požadovala žalobkyně fakturou č. Anonymizováno částku 435 600 Kč splatnou 30. 5. 2021. Mezi účastníky nebylo sporné, že formy vykazují podstatnou vadu (špatná povrchová úprava), která brání jejich použití pro výrobu. Je však sporné, kdo tuto vadu způsobil, zda žalobkyně při výrobě anebo žalovaná při neodborném sestavení a následném spuštění lisu. Soud poučil žalovanou podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby prokázala, že vadu forem nezpůsobila, když v dodacím listě dne 30. 4. 2021 potvrdila jejich bezvadnost. Na její návrh byly vyslechnuti člen představenstva žalované společnosti jméno FO, bývalý zaměstnanec žalobce svědek adresa a zaměstnanec žalované svědek adresa. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Formy měly závažné povrchové vady, a tak je nešlo pro výrobu použít. Účastníci se dohodli, že vnitřní plochy dutin a hlavní plocha tlačníků budou přebroušeny, aby nevystupovaly stopy po frézování. Z výpovědí jméno FO i svědků jméno FO a adresa vyplývá, že vnitřní plochy forem měly nedovolenou toleranci povrchu, která byla až 10 krát větší, než požadovala žalovaná. Vadu nešlo s ohledem na velikost forem zdárně opravit. Žalovaná vysvětlila proč formy nemohla rozbalit hned 30. 4. 2021 při dodání. tituly před jménem jméno FO i adresa shodně uvedli, že skladník, který objemný a těžký výrobek přebírá, má možnost zkontrolovat pouze obal. Formy uložil do skladu a jejich kontrola nastala až 12. 5. 2021. Po rozbalení a otevření forem žalovaná zjistila, že na všech výrobcích jsou stopy po frézování a rýhy, takže povrch neodpovídal zadání. Dne 17. 5. 2021 přijel do žalované firmy zaměstnanec žalobkyně pan jméno FO, který vady uznal a slíbil jejich opravu (svědek nemohl být vyslechnut, neboť již nežije). Poznámka v dodacím listu o bezvadnosti zboží byla dokazováním zrelativizována. adresa připustil, že k poškrábání povrchu došlo již při výrobě. adresa, který byl otevření forem přítomen, ve svém e-mailu ze dne 10. 6.2021 uvedl, že k poškození forem u žalované nedošlo, neboť tlačníky byly pouze nadzvednuty a spuštěny do dutiny. Touto operací není možné vady způsobit. Soud vycházel z výpovědí uvedených osob a dospěl k závěru, že vady vznikly již při výrobě u žalobkyně. Soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť žalovaná společnost odstoupila od kupní smlouvy podle § 2106 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku pro vady bránící použití výrobků, jež jsou podstatným porušením smlouvy. Žalovaná bez zbytečného odkladu po rozbalení dodávky vady žalobkyni vytkla podle § 1921 o. z., žalobkyně ani v dodatečné lhůtě vady neodstranila. V současné době žádný z účastníků neví, kde se formy nacházejí, a tak nelze žalovanou zavázat plněním za něco, co nebylo dodáno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř.; v řízení úspěšné žalované vznikly náklady ve výši 75 576,60 Kč (odměnu advokáta za šest úkonů právní služby po 10 060 Kč podle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., které spočívaly v převzetí a přípravě zastoupení, podání písemných vyjádření ze dne 16. 8. 2024, 23. 12. 2024, účastech u jednání soudu dne 28. 11. 2024, 28. 1. 2025, 17. 4. 2025, čtyři režijní paušály po 300 Kč a dva po 450 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do 31. 12. 2024 a po tomto datu, náhrada za daň z přidané hodnoty).

7. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými závěry soudu prvního stupně. Odkazuje na jejich odůvodnění v napadeném rozsudku rekapitulované shora. Žalovaná dohodla se žalobkyní dodávku čtyřech forem FD 3 na základě své objednávky č. Anonymizováno. Žalobkyně odsouhlasila požadavek žalované z e-mailové komunikace účastníků, že vnitřní plochy dutin a tlačníků forem musí být přebroušeny, aby nevystupovaly stopy po frézování. Přestože termín dodání byl odsouhlasen na 16. 4. 2021, výrobky byly žalobkyní do provozovny žalované dodány až dne 30. 4. 2021. O tom byl žalobkyní sepsán dodací list datovaný 11. 3. 2021, v němž uvedla, že dodávka byla provedena v požadované kvalitě, bez zjevných vad a nepoškozená. Dodací list podepsal zásilku přebírající pracovník žalované. Žalovaná z provozních důvodů uskutečnila prohlídku forem až dne 12. 5. 2021, do té doby byla dodávka složena nerozbalená ve skladu. Při otevření forem, manipulaci nadzvednutím tlačníků a jejich spuštěním do dutiny, byly zjištěny vady výrobků spočívající v tom, že neodpovídaly zadání, plochy dutin a tlačníků nesly viditelné stopy po frézování. Po reklamaci žalované převzala žalobkyně výrobky k opravě, která však nebyla úspěšná, přebroušením vznikly na uvedených plochách nerovnosti několikrát překračující sjednanou mez. Tyto nedostatky již nebylo možné odstranit, a proto žalovaná od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 1. 7. 2021.

8. Stejně jako soud prvního stupně odvolací soud vychází z toho, že po poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. žalovaná navrženými a soudem prvního stupně provedenými důkazy vyvrátila potvrzení o bezvadnosti výrobků uvedené v dodacím listu. Slyšený účastník řízení jméno FO (člen představenstva žalované společnosti) a svědkové adresa (tehdy pracovník žalobkyně) a adresa (pracovník žalované) potvrdili skutkovou verzi obrany žalované.

9. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

10. Podle § 2099 odst. 1 o. z., věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

11. Podle § 2106 o. z., je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy (odst. 1). Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit (odst. 2).

12. Mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva podle citovaného ustanovení občanského zákoníku. Žalobkyně vyrobila (§ 2086 odst. 1 o. z.) a žalované dodala požadované věci. Výrobky neodpovídaly ujednanému provedení (§ 2095 o. z.) a vykazovaly vady podle § 2099 odst. 1 o. z. Žalovaná požadovala odstranění vady a za tím účelem žalobkyně převzala věci k opravě. Protože žalobkyně vady neodstranila, žalovaná od smlouvy odstoupila podle § 2106 odst. 2 o. z., závazek byl od počátku zrušen (§ 2004 odst. 1 o. z.). Žalobkyně nemá nárok na zaplacení kupní ceny.

13. Protože v řízení bylo prokázáno, že výrobky se nacházely naposledy u žalobkyně, jejich předání zpět žalované nebylo ani tvrzeno, a tak nepřichází v úvahu, aby žalovaná byla zavázána k vydání případného bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 o. z.).

14. Námitky odvolatele nejsou důvodné. Jak bylo uvedeno, předem sepsané potvrzení o bezvadnosti zásilky v dodacím listu bylo vyvráceno provedenými důkazy. Především svědek adresa, který se na výrobě i opravě výrobků podílel jako zaměstnanec žalobkyně, vady forem potvrdil, stejně jako i jejich vrácení žalobkyni k opravě, která se však nezdařila s tím, že výrobky se staly nadále nepoužitelnými. Vypověděl, že formy se nacházely na dílně žalobkyně, případně později v jejím areálu. Odvolací soud nepovažuje svědka za nevěrohodného z důvodů uváděných žalobkyní. Z ničeho nevyplývá, že by byl svědek ovlivněn svým nynějším zaměstnavatelem, který má vést soudní spor se žalobkyní. Vadné plnění a práci na odstranění vad dokresluje i k důkazu provedená e-mailová komunikace účastníků.

15. Vzhledem k uvedenému odvolací soud věcně správný odvoláním napadený I. výrok rozsudku soudu prvního stupně, jímž byla žaloba zamítnuta, podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

16. Odvolací soud podle téhož ustanovení potvrdil i II. výrok rozsudku soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení, na jehož odůvodnění, které bylo opakováno shora (odst. 6), pro stručnost odkazuje.

17. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř.; v řízení plně úspěšné žalované přísluší náhrada nákladů ve výši 25 434,20 Kč, které jí vznikly zastoupením advokátem (mimosmluvní odměna dvakrát 10 060 Kč v souvislosti s vyjádřením k odvoláním žalobkyně a účastí na jednání soudu podle § 7, § 11 odst. 1 písm. d/, g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., dva režijní paušály po 450 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2025, náhrada za daň z přidané hodnoty 4 414,20 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu.