KSPH 21 Co 85/2026-231

Krajský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Lojkáskové a soudců Mgr. Vladimíra Soukupa a Mgr. Zuzany Hemelíkové Nováka ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částkyAnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno s příslušenstvím ⟪LB:lb_011⟫ o odvolání žalované proti rozsudku Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno Anonymizováno ze dne Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno, č. j. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce náklady odvolacího řízení ve výši částka.

1. K právní povaze rámcové smlouvy ze dne datum

2. K listinám předloženým v kopiích

3. K uznání dluhu ze dne datum a dalším uznávacím projevům žalované

4. Na to žalovaná svoji obranu doplnila tak, že uzavření smlouvy o půjčce ze dne datum popřela s tím, že nikdy věřitele nepožádala o půjčku na základě rámcové smlouvy o půjčce a věřitel jí nikdy žádné finanční prostředky neposkytl ani nepředal. Při jednání konaném dne datum její právní zástupce výslovně uvedl, že doplňuje tvrzení tak, že žalovaná v roce 2016 uhradila hotovostním převodem jméno FO 50 % dlužné částky a současně požádala o prominutí zbytku dluhu, což bude žalovaná dokládat výpisy z účtu a příslušnou listinou z jejího účetnictví. Po soudem jí poskytnutém poučení podle ust. § 118b odst. 1 o.s.ř., že je třeba navrhnout důkazy k prokázání tvrzení, že nedošlo mezi ní a jméno FO k řádnému uzavření smlouvy o zápůjčce, tj. že závazek ze smlouvy nebyl jméno FO splněn, s ohledem na skutečnost, že svůj závazek o poskytnutí půjčky ve výši částka uznala a potvrdila, žalovaná v podání ze dne datum zopakovala, že s jméno FO v roce 2008 žádnou smlouvu o zápůjčce neuzavřela. Listina nazvaná smlouva o zápůjčce ze dne datum byla podepisována až někdy kolem roku 2013 na žádost pana jméno FO, tzv. „na oko“, a vůle žalované nesměřovala k uzavření smlouvy o půjčce, ani k tomu, aby si od tituly před jménem jméno FO půjčovala finanční prostředky. Zároveň vznesla námitku promlčení eventuálních nároků žalobkyně ze smlouvy o půjčce ze dne datum. Podle žalované je uznání dluhu, ať ze dne datum, nebo v dodatku č. hodnota ze dne datum ke smlouvě o půjčce ze dne datum a k dohodě o narovnání ze dne datum, neplatné. Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce ze dne datum byla jen „na oko“, nedošlo nikdy k reálnému předání finanční částky žalované, tedy jednalo se o smlouvu bez reálného plnění, je uznání dluhu absolutně neplatné pro nedostatek kauzy a pro rozpor s dobrými mravy. Naopak platná je smlouva o postoupení pohledávky ze dne datum uzavřená mezi tituly před jménem jméno FO a společností CCG jméno FO., kdy pohledávkou je myšlena pohledávka ze smlouvy o půjčce ze dne datum. Postoupení pohledávky na CCG jméno FO. prokazuje že žalobkyně není aktivně legitimovaná k podání žaloby.

5. Při druhém jednání soudu I. stupně konaném dne datum žalobkyně poukázala na skutečnost, že žalovaná dosud nepředložila žádné důkazy ke svému tvrzení, které uváděla při předchozím jednání. Naopak žalobkyně, byť ji netíží důkazní břemeno, předložila výpis z účtu tituly před jménem jméno FO, prokazující, že žalovaná v roce 2016 převážně ze svého účtu, případně z účtu advokáta jméno FO, na něj zaslala s poznámkou, že se jedná o vrácení půjčky, částku částka, a v roce 2017 částku částka. Tato částka činí dohromady částka, což je přesně ta částka, kterou žalovaná v dodatku smlouvy ze dne datum potvrzuje, že tituly před jménem jméno FO uhradila. Dále předložila 2 bankovní doklady z účtu tituly před jménem jméno FO, z nichž se podává výběr 2x částky částka v roce 2008.

6. K procesnímu tvrzení právního zástupce žalované při jednání dne datum

7. K námitce nedostatku aktivní legitimace žalobkyně

8. K výpisu z panamského veřejného rejstříku předloženému v odvolacím řízení a k návrhu na přehrání zvukového záznamu

9. K dalším neprovedeným důkazům

10. K námitce promlčení

11. Shrnutí skutkového a právního závěru odvolacího soudu

12. Závěr

13. Naopak soud I. stupně připustil návrh na doplnění dokazování potvrzením o výběru, výpisem z účtu žalované č. č. účtu, výpisem z účtu č. č. účtu a výpisem z účtu společnosti právnická osoba. č. č. účtu, když se jednalo o návrhy v reakci na tvrzení účastníků, kterými mělo být vyvráceno tvrzení žalované ohledně neexistence smlouvy o půjčce, což se následně žalovaná opětovně snažila výpisem ze svého účtu a účtu společnosti právnická osoba. zpochybnit.

14. Z provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne datum uzavřel tituly před jménem jméno FO s žalovanou smlouvu, kterou se zavázal poskytnout jí půjčku do výše 18 000 000. Za tímto účelem ve dnech datum a datum vybral ze svého účtu v hotovosti částka. Dne datum vůči němu žalovaná písemně uznala co do důvodu a výše svůj dluh ve výši částka s příslušenstvím z titulu uvedené smlouvy o půjčce. Dne datum jméno FO zastupující Anonymizováno jméno FO. (registrované ke dni datum pod č. hodnota, sídlem v Panamě) na základě plné moci podepsal dohodu, kterou měla CCG jméno FO. nabýt pohledávku za žalovanou ve výši částka z předmětné smlouvy o půjčce, která měla být uhrazena do datum, a to za částku částka. Podpis jméno FO je úředně ověřen, podpis jméno FO nikoliv. Dne datum žalovaná uzavřela s tituly před jménem jméno FO dohodu, v níž účastníci konstatovali uzavření smlouvy o půjčce ze dne datum a poskytnutí částky částka. Žalovaná tento nárok opětovně uznala a účastníci se na vrácení částky dohodli postupně v roce 2016 tak, aby byl věřitel maximálně uspokojen. Současně se dohodli, že v případě, že žalovaná uhradí minimálně 50 % do datum, může věřitele požádat o prominutí zbytku dluhu a věřitel tento souhlas musí vydat. Žalovaná ze svého účtu zaslala na účet tituly před jménem jméno FO do datum celkem částku částka s označením „vraceni pujcky jméno FO vracení od Jméno žalované“. Dne datum uzavřela s Anonymizováno jméno FO. zastoupenou jméno FO dohodu, kterou společnost potvrdila, že žalovaná dle předchozí dohody o narovnání ze dne datum již uhradila 50 % z dlužné částky na základě smlouvy o půjčce a že požádala o prominutí zbylé části svého dluhu, společnost proto zbylou část závazku žalované promíjí a má již uvedenou pohledávku za vypořádanou. Dne datum podepsala žalovaná s tituly před jménem jméno FO dohodu, v níž opětovně uznala svůj dluh ze smlouvy o půjčce ze dne datum, který ke dni uzavření činil částka. Účastníci zároveň potvrdili uhrazení částky částka, žalovaná se zavázala zbylou část svého dluhu uhradit do datum, promlčecí doba byla dohodnuta na 15 let. tituly před jménem jméno FO dne datum smlouvou o postoupení pohledávky postoupil svou pohledávku za žalovanou ve výši částka z titulu smlouvy o půjčce na právnická osoba., což bylo žalované oznámeno, a právnická osoba. dne datum postoupila smlouvou o postoupení pohledávky svou pohledávku za žalovanou ve výši částka z titulu smlouvy o půjčce žalobkyni, což bylo žalované rovněž oznámeno. tituly před jménem jméno FO poskytl žalované a jejímu manželovi další půjčku ve výši částka, kdy půjčka byla zajištěna bytovou jednotkou ve adresa.

15. Po právní stránce soud I. stupně věc posoudil, s výjimkou postoupení pohledávky na žalobkyni a následného ujednání o podřízení závazku zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) v dohodě ze dne datum, podle právních předpisů účinných do datum, neboť závazkový právní vztah mezi účastníky vyplývající ze smlouvy o půjčce vznikl před nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb.

16. Soud I. stupně vyložil, že uznáním dluhu nezaniká původní závazek dlužníka ani nevzniká nový, ale zakládá se jím vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Uznání dluhu není tedy novým právním důvodem závazku, nýbrž pouze usnadňuje věřiteli procesní situaci v případě sporu, neboť věřitel nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání. Naopak dlužník, pokud by namítal, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo že jinak zanikl, by to musel prokázat. Uznáním dluhu tedy přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka, ale jen ohledně dluhu v té výši, v jaké byl uznán. Nejde proto jen o pouhý důkazní prostředek sloužící k prokázání nároku věřitele v soudním řízení, nýbrž přímo ze zákona je s ním spojena právní domněnka o existujícím dluhu ke dni, kdy bylo vydáno (viz Občanský zákoník I, II, 2. vydání, 2009, s. 1635-1639: M. Škárová).

17. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně tituly před jménem jméno FO smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal půjčit jí finanční prostředky do výše částka. Žalovaná svůj dluh vůči tituly před jménem jméno FO písemně uznala co do důvodu a výše i s příslušenstvím. Uznáním dluhu ze dne datum co do jeho důvodu i výše vznikla vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo, bylo proto na žalované, aby prokázala, že dluh nevznikl, což žalovaná v řízení i tvrdila, tedy, že k žádnému předání peněz nedošlo. Toto tvrzení žalované se však nepodařilo v řízení prokázat. Je pravdou, že půjčka, která měla být žalované poskytnuta, nebyla zasílána bezhotovostním převodem, ani k ní není žádné písemné potvrzení, nicméně z listin, které následně žalovaná podepsala a sama k důkazům předložila (smlouva o postoupení pohledávky z roku 2014, dohoda o narovnání z roku 2016, které byly uzavírané jméno FO za Anonymizováno jméno FO. nebo z další listiny uzavírané s tituly před jménem jméno FO) vyplývá, že žalovaná několikrát svůj závazek písemně uznala, minimálně částečně hradila (částkou přes částka) a podle vlastních tvrzení žádala i o odpuštění hrazení jeho zbytku. Naopak z provedeného dokazování vyplynulo, že půjčka jí poskytnuta byla, neboť v opačném případě by zajisté nevynakládala nemalé finanční prostředky na její úhradu a nežádala o prominutí zbytku dluhu, když by nebylo, co promíjet, protože nic nebylo poskytnuto. Rovněž tvrzené postoupení pohledávky za žalovanou na Anonymizováno jméno FO. v roce 2014 a následná dohoda o narovnání v roce 2016, kterou jí měl být zbytek závazku odpuštěn, by tak postrádala smysl v případě, že žádný závazek žalované neexistoval. Tvrzení žalované, že žádný závazek ze smlouvy o půjčce nevznikl, se proto žalované prokázat nepodařilo, naopak žalobkyně, přestože ji netížilo důkazní břemeno, předložila potvrzení svého právního předchůdce o výběru finančních prostředku ze svého účtu v období, kdy byla smlouva o půjčce uzavřena, což sice není přímým důkazem o předání peněz, avšak v kontextu s ostatními provedenými důkazy půjčku potvrzuje. Ani výslech manžela žalované na situaci nic nezměnil. Navíc soud jeho výpovědi ani nemohl uvěřit, když sám potvrdil, že věc s žalovanou před svým výslechem probíral a jedná o osobu blízkou s vlastním zájmem na celé záležitosti.

18. Pokud žalovaná pro případ, že by bylo v řízení poskytnutí půjčky prokázáno, namítala, že došlo k postoupení jejího dluhu na Anonymizováno jméno FO. a žalobkyně tak není aktivně legitimovaná nárokovat pohledávku, ani s tímto tvrzením žalované se soud I. stupně neztotožnil, když i po poučení nedoložila existenci společnosti Anonymizováno jméno FO., s níž měl tituly před jménem jméno FO smlouvu o postoupení pohledávky v roce 2014 uzavřít. Soud tak již dále nezkoumal, zda podpis uvedený na smlouvě je skutečně podpisem tituly před jménem jméno FO, když už jen pro tento nedostatek by nemohlo dojít k platnému postoupení pohledávky za žalovanou na tuto společnost. Naopak aktivní legitimace žalobkyně byla v řízení prokázána, když pohledávka za žalovanou ze smlouvy o půjčce ze dne datum byla na žalobkyni postoupena v souladu s ust. § 1879 o.z. smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum od právnická osoba., která ji nabyla dne datum od tituly před jménem jméno FO.

19. Soud I. stupně uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o půjčce podle ust. § 657 a násl. obč. zák. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně podle smluvního ujednání žalované půjčku skutečně poskytl, avšak žalovaná se dostala do prodlení s placením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy. Žalobkyně tak má nárok na dosud nezaplacenou část jistiny půjčky v žalované výši částka, včetně zákonného úroku z prodlení od datum, tj. od poslední dohody o splatnosti půjčky, do zaplacení. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s ust. § 517 odst. 1 věty prvé obč. zák., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované.

20. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud I. stupně procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, odměny advokáta ve výši částka za 10 úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „AT“) za 1) převzetí a příprava zastoupení, 2) podání žaloby, 3) výzva k plnění, 4) písemné podání ze dne datum, 5)-7) účast při jednání ve dnech datum za každé započaté 2 hodiny a datum, 8) vyjádření ze dne datum, 9)-10) 2x účast u jednání dne datum za každé 2 započaté hodiny po částka, 10 paušálních náhrad hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 4 AT), cestovní náhrady ve výši částka v souvislosti s cestami ve dnech datum, datum a datum k jednání zdejšího soudu z Brna za 1 560 ujetých km (částka za litr paliva při průměrné spotřebě 6 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla podle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) a náhrady ztráty času v trvání 14 × 30 minut ve výši částka (§ 14 odst. 1 písm. b/ a odst. 3 AT).

21. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná a namítá, že soud I. stupně vycházel z listin předložených pouze v prostých kopiích, aniž byly předloženy jejich originály, a přiznal jim hmotněprávní význam, přestože jejich pravost a obsah byly mezi účastníky sporné. Soud I. stupně nesprávně posoudil listinu ze dne datum jako uznání dluhu ve smyslu ust. § 558 obč. zák. Přitom listina neobsahuje jednoznačné určení uznávaného závazku ani jeho výše. Není z ní zřejmé, zda částka částka představuje pouze jistinu, nebo jistinu včetně příslušenství, ani jaké příslušenství a v jaké výši je uznáváno. Projev vůle žalované proto není dostatečně určitý a srozumitelný ve smyslu ust. § 37 odst. 1 obč. zák. a nemůže založit vyvratitelnou domněnku existence dluhu. Nadto byla tato listina soudu předložena pouze v kopii. Přesto na jejím základě soud přenesl důkazní břemeno na žalovanou, což žalovaná považuje za nesprávné. Nebylo-li platně prokázáno uznání dluhu, tížilo důkazní břemeno žalobkyni. Ta však neprokázala základní předpoklad vzniku smlouvy o půjčce, tedy skutečné předání finančních prostředků žalované. Prokazovala pouze výběry hotovosti z účtu tituly před jménem jméno FO ve dnech datum a datum v celkové výši částka. Z těchto důkazů však nevyplývá, že byly jakékoli finanční prostředky předány žalované, kdy, v jaké výši a na základě smlouvy ze dne datum. Nebylo prokázáno ani předání částky odpovídající sjednané půjčce ve výši částka. Žalobkyně tak podle názoru žalované neunesla důkazní břemeno ohledně vzniku pohledávky, jak vyžaduje judikatura Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. spisová značka a spisová značka).

22. Žalovaná dále namítla, že od počátku namítala nedostatek aktivní legitimace žalobkyně s odkazem na smlouvu o postoupení pohledávky ze dne datum, kterou tituly před jménem jméno FO postoupil předmětnou pohledávku společnosti CCG jméno FO. Soud I. stupně dospěl k závěru, že existence společnosti Anonymizováno jméno FO. nebyla prokázána. S tím žalovaná nesouhlasí. Již v řízení předložila řadu listin svědčících o existenci této společnosti, zejména originál smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, plnou moc udělenou jméno FO, výpisy z obchodního rejstříku českých společností, v nichž byla CCG jméno FO. vedena jako společník, listiny týkající se postoupení jiné pohledávky tituly před jménem jméno FO na Anonymizováno jméno FO. v roce 2013 a zápisu změny zástavního věřitele do katastru nemovitostí. Z těchto důkazů vyplývá nejen existence CCG jméno FO., ale i dlouhodobá obchodní spolupráce mezi tituly před jménem jméno FO a touto společností. Žalovaná dále před koncentrací řízení navrhla opatření výpisu z veřejného rejstříku Panamy. Z objektivních důvodů nebylo možné výpis opatřit dříve, neboť bylo třeba zajistit apostilu a úřední překlad. Tento důkaz proto navrhuje provést v odvolacím řízení. Z předkládaného výpisu z veřejného rejstříku Panamy vyplývá, že společnost Anonymizováno jméno FO. byla založena dne datum, byla zapsána v panamském veřejném rejstříku a existovala i ke dni datum, kdy měla být uzavřena smlouva o postoupení pohledávky. Tím je vyvrácen jeden ze stěžejních závěrů soudu I. stupně. Pokud byla pohledávka účinně postoupena na Anonymizováno jméno FO. již v roce 2014, nebyl tituly před jménem jméno FO v roce 2024 oprávněn tutéž pohledávku dále postoupit společnosti právnická osoba. a žalobkyně není aktivně legitimována k jejímu vymáhání. Soud I. stupně přitom zamítl další navržené důkazy způsobilé prokázat existenci Anonymizováno jméno FO., zejména listiny vztahující se k převodu obchodního podílu společnosti právnická osoba a dotaz na příslušné orgány Panamy.

23. Žalovaná dále soudu I. stupně vytkla, že se nevypořádal s námitkou promlčení vznesenou v průběhu řízení dne datum, a jeho rozhodnutí je tak v tomto směru nepřezkoumatelné.

24. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud doplnil dokazování zejména výpisem z veřejného rejstříku Panamy a dalšími navrženými důkazy k existenci společnosti CCG jméno FO., napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení k novému posouzení aktivní legitimace žalobkyně a dalších sporných otázek, případně, změnil napadený rozsudek tak, že žalobu zamítne, neboť žalobkyně neprokázala předání finančních prostředků žalované a tím ani vznik tvrzené pohledávky.

25. Podle vyjádření žalobkyně je odvolání žalované je založeno především na tvrzení, že nově předkládaným výpisem z panamského rejstříku prokazuje existenci společnosti Anonymizováno jméno FO., a tím i nedostatek aktivní legitimace žalobkyně. Podle žalobkyně však výpis z panamského rejstříku představuje nepřípustný nový důkaz. Žalovaná od počátku řízení stavěla svou obranu na tvrzení, že pohledávka byla postoupena společnosti Anonymizováno jméno FO., a musela si být proto vědoma potřeby prokázat existenci této společnosti již v řízení před soudem I. stupně. Soud ji k doplnění tohoto důkazu opakovaně vyzýval a žádná objektivní překážka nebránila jeho včasnému předložení. Důkaz proto nemůže být v odvolacím řízení připuštěn, neboť by došlo k prolomení zásady koncentrace řízení a neúplné apelace. Nadto ani případné prokázání existence společnosti Anonymizováno jméno FO. samo o sobě nevede k závěru o nedostatku aktivní legitimace žalobkyně ani ke změně výsledku řízení.

26. Žalobkyně nesouhlasí ani s tvrzením, že nebylo prokázáno poskytnutí půjčky. Z provedených důkazů naopak vyplývá, že žalovaná existenci svého závazku opakovaně a dlouhodobě uznávala. Žalovaná dluh ze smlouvy o půjčce ze dne datum písemně uznala nejméně třikrát, a to v uznání dluhu ze dne datum, v dohodě o narovnání ze dne datum a v dodatku ze dne datum. V posledně uvedené listině výslovně potvrdila existenci zbývajícího dluhu a zavázala se jej splatit. Současně bylo prokázáno, že v letech 2016 a 2017 uhradila tituly před jménem jméno FO celkem částka, přičemž jednotlivé platby byly označeny jako „vrácení půjčky“. Tyto platby proběhly i po údajném postoupení pohledávky na Anonymizováno jméno FO. a dokonce i po tvrzeném prominutí dluhu touto společností. Žalovaná navíc sama tvrdila, že žádala o prominutí dluhu. Takové tvrzení je však neslučitelné s její současnou obranou, že jí žádná půjčka nikdy poskytnuta nebyla. Stejně rozporné je tvrzení o zániku dluhu vůči Anonymizováno jméno FO. se skutečností, že následně ještě plnila tituly před jménem jméno FO a v roce 2019 znovu písemně uznala svůj závazek vůči němu. Obrana žalované je proto vnitřně rozporná. Na jedné straně tvrdí, že půjčka nikdy nevznikla, na druhé straně opakovaně uznává existenci dluhu, žádá o jeho prominutí a hradí na něj milionové částky. Tyto skutečnosti jednoznačně potvrzují správnost skutkových i právních závěrů soudu I. stupně.

27. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení.

28. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř. a zjistil, že odvolání není důvodné.

29. Soud I. stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí věci, provedené důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a ze zjištěného skutkového stavu vyvodil v zásadě správné právní závěry. Odůvodnění napadeného rozsudku je přezkoumatelné a v podstatných otázkách obstojí. Odvolací soud se proto se závěry soudu I. stupně ztotožňuje, s následujícím doplněním a upřesněním k odvolacím námitkám žalované.

30. Žalovaná v odvolání namítala, že žalobkyně neprokázala skutečné poskytnutí předmětu půjčky, přičemž poukazovala na to, že smlouva o půjčce podle ust. § 657 obč. zák. je reálným kontraktem. V tomto obecném východisku jí lze přisvědčit.

31. Smlouva o půjčce podle ust. § 657 obč. zák. vzniká až přenecháním předmětu půjčky dlužníkovi. Nestačí tedy samotný konsenzus stran o tom, že peněžní prostředky budou v budoucnu poskytnuty. Věřitel, který se domáhá vrácení půjčených peněz, musí zásadně prokázat nejen existenci dohody o půjčce, ale i skutečné odevzdání peněz dlužníkovi. Odvolací soud proto považuje za potřebné upřesnit, že rámcová smlouva ze dne datum sama o sobě neprokazuje, že žalované byla již při jejím podpisu přenechána částka částka. Z jejího obsahu naopak vyplývá, že věřitel se zavázal po dobu trvání smlouvy poskytovat žalované peněžní prostředky až do celkového limitu částka podle svých aktuálních finančních možností a podle konkrétních požadavků a potřeb žalované, a to buď bezhotovostním převodem na její účet, nebo v hotovosti oproti písemnému potvrzení. Uvedená listina tak má povahu rámcového ujednání o podmínkách, za nichž měly být jednotlivé částky žalované poskytovány. Vznik dílčích půjček byl v režimu § 657 obč. zák. vázán až na skutečné poskytnutí konkrétních peněžních částek. Tato skutečnost však sama o sobě nevede k závěru o nedůvodnosti žaloby. Soud I. stupně totiž nezaložil závěr o existenci dluhu pouze na rámcové smlouvě ze dne datum, nýbrž na celém souhrnu provedených důkazů, zejména na následných písemných uznáních dluhu, na platbách žalované ve prospěch tituly před jménem jméno FO označených jako vracení půjčky, na dohodě ze dne datum a na dodatku ze dne datum. Rámcová smlouva tedy v tomto důkazním řetězci vymezuje právní základ a sjednaný mechanismus poskytování peněz, zatímco existence a rozsah poskytnutého plnění byly prokazovány dalšími důkazy.

32. Žalovaná dále namítala, že soud I. stupně vycházel z listin předložených v prostých kopiích, nikoli v originálech. Tato námitka není důvodná.

33. Občanský soudní řád nestanoví obecné pravidlo, podle něhož by listina předložená v kopii nebyla způsobilým důkazním prostředkem. Její důkazní sílu soud posuzuje podle ust. § 132 o.s.ř. v souvislosti s ostatními provedenými důkazy. Pokud účastník pravost či správnost kopie zpochybní, je soud povinen tuto námitku zohlednit při hodnocení důkazů, nikoli však listinu mechanicky vyloučit z dokazování. V projednávané věci navíc soud I. stupně nezaložil rozhodnutí izolovaně na jediné kopii listiny. Skutková zjištění vyvodil z více navazujících důkazů, jejichž obsah do sebe zapadá: z rámcové smlouvy, uznání dluhu, dohody ze dne datum, doložených plateb žalované, dodatku ze dne datum a smluv o postoupení pohledávky z roku 2024. Tyto důkazy ve svém souhrnu poskytují dostatečný podklad pro skutkové závěry soudu I. stupně.

34. Žalovaná namítala, že listina ze dne datum není platným uznáním dluhu podle ust. § 558 obč. zák., neboť podle jejího názoru nevymezuje dostatečně určitě důvod a výši dluhu, zejména nerozlišuje jistinu a příslušenství. Ani tato námitka neobstojí.

35. Podle ust. § 558 obč. zák. uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. Podstatné je, aby z uznávacího projevu bylo patrno, jakého dluhu se týká a v jaké výši je dluh uznáván. Není nezbytné, aby uznání obsahovalo detailní rekonstrukci všech dílčích okolností vzniku dluhu, pokud je dluh individualizován tak, že jej nelze zaměnit s jiným. Judikatura Nejvyššího soudu ČR opakovaně dovodila, že požadavek určení důvodu a výše dluhu nelze vykládat přepjatě formalisticky a že postačí taková identifikace závazku, která nevzbuzuje pochybnost o tom, jaký dluh je uznáván (srov. např. rozsudky sp. zn. spisová značka a spisová značka).

36. Listina ze dne datum odkazuje na rámcovou smlouvu o půjčce ze dne datum a obsahuje konkrétní částku částka. Dluh je tedy vymezen právním důvodem i výší. Skutečnost, že listina nerozčleňuje částku na jistinu a příslušenství, nezpůsobuje v poměrech této věci neurčitost uznání v rozsahu relevantním pro rozhodnutí, neboť žalobkyně se v řízení domáhá pouze části jistiny ve výši částka a zákonného úroku z prodlení od datum. Rozhodující navíc je, že uznání ze dne datum nebylo jediným projevem žalované směřujícím k potvrzení existence dluhu. Žalovaná existenci dluhu potvrdila opakovaně, zejména v dohodě ze dne datum a následně v dodatku ze dne datum, v němž byl výslovně uveden zůstatek dluhu ve výši částka, dosavadní úhrada částek v celkové výši částka, splatnost zbytku dluhu do datum a ujednání stran o patnáctileté promlčecí lhůtě. Právě toto pozdější jednání žalované odstraňuje pochybnosti o tom, že žalovaná věděla, jaký dluh uznává, z jakého právního důvodu má dluh pocházet a v jaké výši má nadále trvat. právnická osoba předání předmětu půjčky a k důkaznímu břemenu žalobkyně

37. Žalovaná dále namítala, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně skutečného poskytnutí peněžních prostředků.

38. Odvolací soud znovu zdůrazňuje, že samotná rámcová smlouva ze dne datum by k prokázání poskytnutí celé částky částka nestačila. V projednávané věci však důkazní situace nestojí pouze na této smlouvě. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná písemně uznala dluh dne datum, dne datum uzavřela s tituly před jménem jméno FO dohodu, v níž bylo konstatováno poskytnutí půjčky a povinnost žalované dluh splácet, v letech 2016 a 2017 hradila tituly před jménem jméno FO částky v celkové výši částka, tyto platby byly označeny jako „vraceni pujcky jméno FO vracení od Jméno žalované“, dne datum znovu uznala zůstatek dluhu ve výši částka, zavázala se jej uhradit do datum a současně sjednala s věřitelem patnáctiletou promlčecí lhůtu.

39. K tomu přistupují výběry hotovosti tituly před jménem jméno FO v celkové výši částka v roce 2008. Odvolací soud souhlasí se soudem I. stupně, že samotné výběry hotovosti nejsou přímým důkazem předání peněz žalované. V souvislosti s ostatními důkazy však podporují celkový závěr, že k poskytování půjčky na základě rámcového ujednání docházelo.

40. Zcela zásadní důkazní význam mají platby žalované ve prospěch tituly před jménem jméno FO. Jestliže žalovaná po delší dobu hradila milionové částky a sama je označovala jako vracení půjčky, nelze její současnou obranu, že žádná půjčka nikdy poskytnuta nebyla, pokládat za věrohodnou. Tuto obranu navíc popírá i dodatek ze dne datum, kterým žalovaná znovu potvrdila existenci zůstatku dluhu.

41. Odvolací soud proto uzavírá, že existence půjčky a dosud neuhrazeného zůstatku byla prokázána nikoli jediným důkazem, nýbrž uceleným souborem listinných důkazů, plateb a následných projevů samotné žalované. právnická osoba celkové povaze obrany žalované a tvrzené fiktivnosti smluvní dokumentace

42. Odvolací soud považuje za potřebné vyjádřit se i k celkové povaze procesní obrany žalované.

43. Žalovaná v řízení tvrdila, že rámcová smlouva ze dne datum byla fiktivní, vznikla pouze za účelem formálního vyvedení finančních prostředků od tituly před jménem jméno FO a zastření jejich skutečného účelu, přičemž o tomto účelu měla být tituly před jménem jméno FO informována a ujištěna, že jde pouze o formální akt. Obdobně tvrdila, že dohodu ze dne datum a dodatek ze dne datum podepsala pouze na naléhání tituly před jménem jméno FO, neboť ji ujistil, že tyto listiny budou sloužit pouze pro jeho interní potřebu v souvislosti s daňovou kontrolou. Taková obrana však procesní postavení žalované oslabuje. Žalovaná se jí totiž fakticky dovolává vlastní vědomé účasti na vytváření listin, které podle jejího tvrzení neměly odpovídat skutečnému právnímu a ekonomickému stavu. Civilní soud není v tomto řízení povolán k trestněprávní kvalifikaci takového jednání. Pro hodnocení věrohodnosti procesní obrany žalované však nelze pominout, že žalovaná sama tvrdí, že opakovaně podepisovala listiny, o nichž podle své nynější verze věděla, že mají navenek navozovat stav odlišný od reality. Z takového tvrzení nemůže žalovaná bez dalšího čerpat pro sebe příznivé právní důsledky. Účastník řízení nemůže úspěšně založit svou obranu na tom, že se vědomě podílel na jednání, které sám označuje za fiktivní či zastírací, a současně požadovat, aby soud takové vysvětlení přijal jako věrohodné bez přesvědčivé opory v ostatních důkazech. Tento závěr odpovídá obecně uznávané zásadě soukromého práva, podle níž nikdo nemůže těžit z vlastní nepoctivosti.

44. Obrana žalované je navíc vnitřně rozporná. Tvrdí-li, že smlouva o půjčce byla od počátku fiktivní a žádná pohledávka nevznikla, pak nebylo, co platně postoupit na Anonymizováno jméno FO. ani co následně narovnávat či promíjet. Tvrdí-li naopak, že pohledávka byla v roce 2014 postoupena na Anonymizováno jméno FO. a v roce 2016 touto společností vypořádána či prominuta, vychází tím sama z existence pohledávky, jejíž vznik v jiné části své obrany popírá. Tuto rozpornost neodstraňuje ani výpověď manžela žalované. Ten sice uvedl, že šlo o fiktivní smluvní konstrukci, současně však potvrdil, že finanční prostředky byly přes účet žalované převáděny tituly před jménem jméno FO a že tyto převody byly navenek označovány jako vracení půjčky. Jeho výpověď tedy nevyvrací důkazní závěry soudu I. stupně, ale naopak dokládá, že účet žalované byl k těmto převodům vědomě používán. Nadto jde o osobu blízkou žalované, která sama uvedla, že věc s žalovanou před výslechem probírala. Soud I. stupně proto nepochybil, pokud k jeho výpovědi přistupoval se zvýšenou opatrností.

45. Významné je rovněž procesní tvrzení učiněné právním zástupcem žalované při jednání dne datum, podle něhož žalovaná v roce 2016 uhradila tituly před jménem jméno FO 50 % dlužné částky a současně žádala o prominutí zbytku dluhu. Nejde o uznání žalobního nároku ve smyslu ust. § 153a o.s.ř., avšak jde o významné skutkové tvrzení žalované učiněné prostřednictvím jejího zástupce, které je v přímém rozporu s obranou, že vůči tituly před jménem jméno FO žádný dluh neexistoval. Současně odporuje i tvrzení, že věřitelem pohledávky již od datum měla být Anonymizováno jméno FO. Jestliže žalovaná sama v řízení tvrdila, že v roce 2016 hradila tituly před jménem jméno FO 50 % dlužné částky a žádala o prominutí jejího zbytku, potvrdila tím, že s tituly před jménem jméno FO jednala jako s věřitelem. Žádost o prominutí zbytku dluhu předpokládá existenci dluhu, jehož zbytek má být prominut. Stejně tak plnění ve prospěch tituly před jménem jméno FO předpokládá, že jej žalovaná považovala za osobu oprávněnou plnění přijmout.

46. Toto procesní tvrzení proto zapadá do celkového důkazního obrazu tvořeného platbami žalované, dohodou ze dne datum a dodatkem ze dne datum. Zároveň významně oslabuje věrohodnost nynější odvolací obrany žalované.

47. Žalovaná dále namítala, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována, neboť tituly před jménem jméno FO měl pohledávku ze smlouvy ze dne datum postoupit již dne datum na společnost Anonymizováno právnická osoba jméno FO. se sídlem v Panamě. Odvolací soud se s touto námitkou neztotožnil.

48. Především je třeba zdůraznit, že odvolací soud nezakládá svůj závěr na tom, že by žalovaná nebyla procesně poučena o neunesení důkazního břemene k tvrzenému postoupení pohledávky na Anonymizováno jméno FO. podle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. Rozhodnutí nestojí na procesním závěru o důkazní nouzi žalované. Stojí naopak na pozitivním skutkovém závěru vyplývajícím z provedených důkazů, že tvrzené postoupení pohledávky na Anonymizováno jméno FO. neodpovídá následnému chování samotné žalované ani tituly před jménem jméno FO. I kdyby odvolací soud vyšel z toho, že žalovaná předložila listinu označenou jako smlouva o postoupení pohledávky ze dne datum a že existence Anonymizováno jméno FO. jako zahraniční právnické osoby byla doložena, nemohlo by to samo o sobě obstát proti následnému, dlouhodobému a obsahově jednoznačnému jednání žalované.

49. Po datu tvrzeného postoupení pohledávky na Anonymizováno jméno FO. totiž žalovaná dne datum uzavřela dohodu přímo s tituly před jménem jméno FO, v letech 2016 a 2017 hradila významné částky přímo tituly před jménem jméno FO, tyto platby označovala jako vracení půjčky jméno FO, dne datum uzavřela s tituly před jménem jméno FO další dohodu, v níž výslovně potvrdila zůstatek dluhu ve výši částka, dosavadní úhradu částka, novou splatnost zbytku dluhu do datum a patnáctiletou promlčecí lhůtu. Takové jednání je s tvrzením, že věřitelem pohledávky byla již od datum Anonymizováno jméno FO., neslučitelné. Pokud by se Anonymizováno jméno FO. skutečně stala věřitelem předmětné pohledávky již v roce 2014, nebylo by logické, aby žalovaná následně uzavírala dohody o témže dluhu s tituly před jménem jméno FO, hradila mu milionové částky jako vracení půjčky, a ještě v roce 2019 vůči němu uznala zůstatek téhož dluhu, sjednala s ním jeho novou splatnost a dohodla se s ním na patnáctileté promlčecí lhůtě. Stejný závěr podporuje i tvrzení žalované, že pohledávka měla být v roce 2016 narovnána či prominuta ze strany Anonymizováno jméno FO. Pokud by tomu tak bylo, postrádalo by racionální vysvětlení, proč žalovaná po tomto údajném vypořádání nadále plnila tituly před jménem jméno FO a následně vůči němu uznávala zůstatek dluhu. Uvedené následné chování žalované a tituly před jménem jméno FO proto neodpovídá tomu, jak by se zpravidla chovaly osoby, pokud by skutečně došlo k převodu postavení věřitele na třetí subjekt a tento převod byl všem dotčeným osobám znám a respektován.

50. Tvrzení žalované o postoupení pohledávky na Anonymizováno jméno FO. tak nebylo vyvráceno pouhým odkazem na nedostatek důkazů na straně žalované, nýbrž především následným jednáním žalované samotné. Toto jednání prokazuje opak její odvolací verze: žalovaná i po datum jednala s tituly před jménem jméno FO jako s věřitelem předmětné pohledávky.

51. Odvolací soud proto uzavírá, že námitka nedostatku aktivní legitimace žalobkyně není důvodná. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávky z tituly před jménem jméno FO na právnická osoba. ze dne datum a následnou smlouvou o postoupení pohledávky z právnická osoba. na žalobkyni ze dne datum, přičemž postoupení bylo žalované oznámeno.

52. Žalovaná v odvolacím řízení předložila výpis z Veřejného rejstříku v Panamě ze dne datum, jímž má být prokázána existence společnosti Anonymizováno jméno FO. k datu datum. Současně navrhla přehrání zvukového záznamu závěru jednání před soudem I. stupně ze dne datum, resp. závěru jednání, při němž mělo být podle žalované zachyceno její procesní stanovisko k opatření tohoto důkazu a žádosti o poskytnutí lhůty. Odvolací soud tyto důkazní návrhy zamítl jako nadbytečné.

53. Odvolací soud nepřehlédl, že žalovaná již při jednání před soudem I. stupně uvedla, že prostřednictvím advokátní kanceláře v Panamě požádala o zaslání potvrzení týkajícího se společnosti Anonymizováno jméno FO., že jí dosud výpis poskytnut nebyl, a požádala soud o poskytnutí lhůty k jeho doložení. Za této situace odvolací soud nestaví své rozhodnutí na závěru, že by výpis z panamského rejstříku představoval nepřípustnou novotu ve smyslu § 205a o.s.ř.

54. Tento postup odpovídá judikatuře Nejvyššího soudu ČR, podle níž o důkaz neuplatněný před soudem I. stupně ve smyslu ust. § 205a o.s.ř. nejde tehdy, jestliže účastník jeho provedení v řízení před soudem prvního stupně navrhl, byť jej soud prvního stupně neprovedl. Nejvyšší soud ČR rovněž dovozuje, že pro závěr, zda jde o novou skutečnost či nový důkaz, je rozhodné, zda byly uplatněny před soudem I. stupně nebo v řízení jinak vyšly najevo.

55. Odvolací soud nepřehlédl, že žalovaná již při jednání před soudem I. stupně uvedla, že prostřednictvím advokátní kanceláře v Panamě požádala o zaslání potvrzení týkajícího se společnosti Anonymizováno jméno FO., že jí dosud výpis poskytnut nebyl, a požádala soud o poskytnutí lhůty k jeho doložení. Za této situace odvolací soud nestaví své rozhodnutí na závěru, že by výpis z panamského rejstříku představoval nepřípustnou novotu ve smyslu ust. § 205a o.s.ř.

56. Podstatné však je, že ani případné provedení důkazu výpisem z panamského veřejného rejstříku by nemohlo změnit výsledek řízení. Výpis je způsobilý prokazovat nanejvýš existenci společnosti Anonymizováno jméno FO. k určitému datu. Existence tvrzeného postupníka však sama o sobě neprokazuje, že tituly před jménem jméno FO na tuto společnost skutečně a účinně postoupil právě pohledávku ze smlouvy ze dne datum, ani že takové postoupení mělo právní účinky, které mu žalovaná v tomto řízení přisuzuje. Rozhodující pro posouzení aktivní legitimace žalobkyně není izolovaná otázka, zda Anonymizováno jméno FO. jako zahraniční právnická osoba existovala, nýbrž to, zda obstojí skutková verze, podle níž tituly před jménem jméno FO již po datum nebyl věřitelem předmětné pohledávky. Tato verze byla vyvrácena zejména následným jednáním samotné žalované. Žalovaná totiž i po tvrzeném postoupení ze dne datum uzavřela dne datum dohodu přímo s tituly před jménem jméno FO, v letech 2016 a 2017 hradila významné částky přímo tituly před jménem jméno FO, platby označovala jako vracení půjčky jméno FO a dne datum s ním uzavřela další dohodu, v níž výslovně potvrdila zůstatek dluhu ve výši částka. Tyto skutečnosti nejsou slučitelné s tvrzením, že věřitelem pohledávky byla již od datum CCG jméno FO. Ani předložený výpis z panamského rejstříku nevysvětluje, proč by žalovaná několik let po tvrzeném postoupení pohledávky na Anonymizováno jméno FO. jednala s tituly před jménem jméno FO jako s věřitelem, plnila mu na dluh a vůči němu znovu uznávala zůstatek dluhu. Výpis proto není důkazem způsobilým zpochybnit závěr o aktivní legitimaci žalobkyně.

57. Odvolací soud zamítl jako nadbytečný i návrh na přehrání zvukového záznamu závěru jednání před soudem I. stupně. Pro účely rozhodnutí odvolací soud vychází z toho, že žalovaná již před soudem I. stupně opatření výpisu z panamského rejstříku avizovala a žádala o lhůtu k jeho předložení. Přehrání zvukového záznamu by proto nemohlo přinést žádné další skutkové zjištění významné pro rozhodnutí věci. Nadto ani případné vyjádření soudu I. stupně k možnosti předložení listiny v odvolacím řízení nemůže samo o sobě určovat, zda odvolací soud takový důkaz provede. O provedení důkazu rozhoduje odvolací soud podle jeho relevance pro posouzení věci. Jelikož výpis z panamského rejstříku ani zvukový záznam nejsou způsobilé zpochybnit závěr o aktivní legitimaci žalobkyně ani závěr o nedůvodnosti odvolání žalované, byly tyto důkazní návrhy zamítnuty jako nadbytečné.

58. Odvolací soud připomíná, že soud není povinen provést všechny účastníkem navržené důkazy; je však povinen o důkazních návrzích rozhodnout a vysvětlit, proč navržené důkazy neprovedl. Tento požadavek vyplývá z judikatury Ústavního soudu k tzv. opomenutým důkazům. V projednávané věci odvolací soud důkazní návrhy žalované nepominul, nýbrž je posoudil a zamítl jako nadbytečné, neboť ani jejich provedení by nemohlo změnit skutkový ani právní závěr ve věci.

59. Žalovaná namítala, že soud I. stupně neprovedl další jí navržené důkazy, zejména důkazy směřující k existenci CCG jméno FO., k jejímu působení ve společnostech zapsaných v českém obchodním rejstříku, ke smlouvám týkajícím se jiných pohledávek a k dalším okolnostem obchodní spolupráce tituly před jménem jméno FO, žalované a jejího manžela. Ani tato námitka není důvodná.

60. Soud není povinen provést každý navržený důkaz. Je povinen provést pouze důkazy potřebné ke zjištění rozhodných skutečností a v odůvodnění vysvětlit, proč další důkazy neprovedl. Soud I. stupně této povinnosti dostál.

61. Důkazy týkající se obecné existence Anonymizováno jméno FO., její účasti v jiných společnostech nebo jejích jiných obchodních vztahů nebyly způsobilé vyvrátit rozhodný skutkový závěr, že žalovaná po tvrzeném postoupení z roku 2014 nadále jednala s tituly před jménem jméno FO jako s věřitelem předmětné pohledávky. Obdobně důkazy týkající se jiné půjčky a jiného zajištěného závazku ve výši částka mohly nanejvýš dokládat, že tituly před jménem jméno FO, žalovaná, její manžel a Anonymizováno jméno FO. vstupovali do dalších právních vztahů. Neprokazovaly však, že pohledávka ze smlouvy ze dne datum, která je předmětem tohoto řízení, byla účinně postoupena na Anonymizováno jméno FO. a že již v roce 2024 nemohla být postoupena na právní předchůdkyni žalobkyně a následně na žalobkyni.

62. Žalovaná dále namítala, že soud I. stupně se nevypořádal s její námitkou promlčení.

63. Odvolací soud souhlasí se žalovanou potud, že soud I. stupně se této námitce v odůvodnění svého rozhodnutí výslovně nevěnoval. Toto pochybení však nemělo za následek nesprávnost rozhodnutí ve věci, neboť posouzení důvodnosti vznesené námitky promlčení může v plném rozsahu provést odvolací soud.

64. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná dne datum uzavřela s tituly před jménem jméno FO dodatek ke smlouvě o půjčce a dohodě o narovnání, v němž výslovně uznala svůj dluh ve výši částka, potvrdila dosavadní úhrady v celkové výši částka a zavázala se uhradit zbývající část dluhu nejpozději do datum. Současně si smluvní strany ve smyslu ust. § 3028 odst. 3 o.z. ujednaly, že jejich vzájemná práva a povinnosti se budou nadále řídit zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, a sjednaly promlčecí lhůtu v délce patnácti let.

65. Takové ujednání právní úprava účinná v době jeho uzavření připouštěla (§ 630 odst. 1 o.z.). Ačkoliv původní závazek vznikl ještě za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., smluvní strany v dodatku ze dne datum výslovně sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti budou nadále řídit zákonem č. 89/2012 Sb., a současně se dohodly na délce promlčecí lhůty v maximálním zákonem dovoleném rozsahu patnácti let. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit neplatnost, zdánlivost či neúčinnost tohoto ujednání, a odvolací soud proto neshledal důvod, pro který by k němu nemělo být přihlédnuto. Byla-li splatnost zbývající části dluhu sjednána ke dni datum, nemohla sjednaná patnáctiletá promlčecí lhůta ke dni podání žaloby dne datum uplynout. Námitka promlčení proto není důvodná.

66. Odvolací soud shrnuje, že žalovaná vystavěla svou obranu na několika vzájemně neslučitelných tvrzeních. Na jedné straně tvrdila, že půjčka jí nebyla poskytnuta a smluvní dokumentace byla fiktivní. Na druhé straně tvrdila, že pohledávka z této údajně neexistující půjčky byla postoupena na CCG jméno FO. a následně touto společností vypořádána či prominuta. Současně je však prokázáno, že žalovaná po tvrzeném postoupení plnila tituly před jménem jméno FO, platby označovala jako vracení půjčky, v roce 2015 s ním uzavřela dohodu o plnění dluhu a v roce 2019 vůči němu znovu uznala zůstatek dluhu, sjednala jeho splatnost do datum a dohodla se s ním na patnáctileté promlčecí lhůtě.

67. Taková procesní obrana není věrohodná. Nejde o ucelenou alternativní skutkovou verzi, nýbrž o účelovou konstrukci, kterou vyvrací především následné chování samotné žalované.

68. Soud I. stupně proto správně uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky poskytl, žalovaná na dluh částečně plnila, zůstatek dluhu opakovaně uznala, pohledávka nebyla s ohledem na platně sjednanou patnáctiletou promlčecí lhůtu ke dni podání žaloby promlčena a žalobkyně je aktivně legitimována k uplatnění pohledávky, která na ni byla postoupena v roce 2024.

69. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně podle ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil, když pochybení neshledal ani v závislém nákladovém výroku II.

70. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud za použití ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v něm úspěšné žalobkyni jejich náhradu v celkové výši (po zaokrouhlení) částka, sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po částka podle ust. § 7 bod 6. AT (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu), 2 režijních paušálů po částka podle ust. § 13 odst. 4 AT, náhrady za (právním zástupcem žalobkyně uplatněné) náhrady za 2 půlhodiny ztráty času po částka podle ust. § 14 odst. 3 AT a cestovného za cestu ze sídla právního zástupce žalobkyně v Brně k odvolacímu soudu do Prahy a zpět ve výši částka.

71. Náklady odvolacího řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné za předpokladu, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat do 2 měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni.