KSUL 84 Co 13/2026-170

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Leony Výborné a soudců Mgr. Radka Pavelky a Mgr. Pavla Suchého ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený rodné přijmení Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, narozená rodné přijmení Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ trvale bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_010⟫ o vyklizení nemovitosti, v řízení o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Lounech ze dne 24. 9. 2025, č. j. 7 C 230/2022-129,

Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. května 2026, č. j. 84 Co 13/2026-170 se ve výroku II. opravuje tak, že tento výrok správně zní:

I. Rozsudek okresního soudu se mění tak, že žalovaná je povinna vyklidit pozemek parcelní číslo Anonymizováno, jehož součástí je stavba čp. Anonymizováno, a pozemek parcelní číslo hodnota, vše v katastrálním území adresa, ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 37 527,50 Kč, k rukám zástupce žalobce Jméno advokátky, advokátky se sídlem v Anonymizováno, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Ve výroku II. shora označeného rozsudku krajského soudu došlo ke zjevné nesprávnosti, když v něm namísto nákladů řízení před soudy obou stupňů byla uvedena výše nákladů řízení vzniklých žalobci toliko v odvolacím řízení, jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozsudku. V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu byly náklady vzniklé žalobci v řízení před soudem prvního stupně, jakož i před odvolacím soudem vyčísleny a bylo uvedeno, že žalobce má právo na náhradu nákladů řízení vzniklých před soudy obou stupňů (bod 23. až 25.).

2. Ustanovení § 164 o. s. ř. stanoví, že předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom soud opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může soud odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

3. Proto odvolací soud postupem podle ust. § 164 o. s. ř., tuto zjevnou nesprávnost opravil.

4. Z výslechu svědka Jméno žalobce měl okresní soud dále za prokázané, že žalovaná se v předmětných nemovitostech nezdržuje již téměř rok (k 17. 9. 2025).

5. Z dokazování provedeného soudem prvního stupně dále vyplynulo, že žalobce užívá předmětné nemovitosti bezúplatně, se souhlasem jejich vlastníků, aniž by byla výslovně uzavřena smlouva o jejich užívání.

6. Po právní stránce okresní soud posoudil zjištěný skutkový stav podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Dospěl k závěru, že po darování předmětných nemovitostí žalobcem dětem účastníků, užívali účastníci předmětné nemovitosti na základě stejného odvozeného práva, když ani ve vztahu k žalobci neměl za prokázaný závazkověprávní vztah založený smlouvou o výprose. Neshledal tak důvody k aplikaci § 769 o. z. a uložení povinnosti žalované předmětné nemovitosti vyklidit. Proto žalobu zamítl.

7. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

8. Rozsudek okresního soudu napadl žalobce odvoláním, domáhaje se jeho změny tak, že žalované bude uložena povinnost předmětné nemovitosti vyklidit. Okresnímu soudu vytýkal nesprávné právní posouzení věci. Uvedl, že v řízení bylo prokázáno, že stav užívání předmětných nemovitostí účastníky zůstal stejný i po jejich darování dětem účastníků, které způsob užívání předmětných nemovitostí ponechaly výlučně na rozhodnutí žalobce. Žalobce užívá předmětné nemovitosti na základě výprosy, ať již byla uzavřena ústně či konkludentně. Žalovaná pak předmětné nemovitosti užívala na základě práva odvozeného od žalobce, a to nejprve od jeho vlastnického práva a nyní od práva založeného výprosou. Jelikož souhlas žalobce s užíváním předmětných nemovitostí již není dán, zanikl právní důvod, na jehož základě žalovaná předmětné nemovitosti užívala.

9. Žalovaná navrhla, aby byl napadený rozsudek potvrzen s tím, že jej považuje za věcně správný.

10. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (ust. § 201 o. s. ř.), je přípustné (ust. § 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě (ust. § 204 o. s. ř.), přezkoumal podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné.

11. Podle ust. § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

12. Podle § 769 o. z. platí, že zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně.

13. Podle § 545 o. z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

14. Podle § 546 o. z. právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

15. Podle § 2189 o. z. přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa

16. V poměrech projednávané věci ze správných skutkových zjištění soudu prvního stupně vyplývá, že žalobce od 1. 8. 2007, kdy nastaly věcněprávní účinky smlouvy o darování předmětných nemovitostí dětem účastníků, užívá předmětné nemovitosti na základě konkludentního (nikoli výslovného) souhlasu jejich vlastníků, a to bezúplatně, aniž byla sjednána doba užívání.

17. Takové užívání bylo možno již v poměrech předchozí právní úpravy považovat za výprosu (prekarium). Výprosa nebyla v minulosti, před nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, považována za právně závaznou smlouvu, nýbrž za nezávazné ujednání, a to na základě právní úpravy provedené v § 974 zákona č. 946/1811 Sb. zák. soud., obecného zákoníku občanského. Od nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (1. 1. 2014), je výprosa upravena § 2189 jako závazkověprávní vztah půjčitele a výprosníka.

18. Podle názoru odvolacího soudu je proto možno přisvědčit žalobci, že s ohledem na skutkové okolnosti případu, zejména na skutečnost, že současní vlastníci předmětných nemovitostí nabyli vlastnické právo od žalobce bezúplatně, v úmyslu ochránit předmětné nemovitosti před jejich exekučním postižením, přičemž bylo zřejmé, že na způsobu užívání předmětných nemovitostí nebude ničeho měněno, přičemž žalobce bude tyto užívat bezúplatně, je možno dovodit, že žalobce užívá předmětné nemovitosti na základě výprosy. Výprosu je třeba od 1. 1. 2014 považovat za závazkověprávní vztah.

19. Oproti tomu žalovaná předmětné nemovitosti užívá bez souhlasu jejích vlastníků a bez souhlasu žalobce. Byť bylo v řízení před soudem prvního stupně zjištěno, že od prosince 2024 žalovaná předmětné nemovitosti neužívá k bydlení, přičemž dne 29. 12. 2025 žalovaná v centrální evidenci obyvatel změnila údaj o svém trvalém bydlišti, užívá žalovaná předmětné nemovitosti tím, že v nich má své věci. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporně vyjádřena v průběhu jednání soudu prvního stupně konaného dne 30. 6. 2025.

20. Lze tedy shrnout, že manželství účastníků zaniklo rozvodem, manželé neměli k předmětným nemovitostem, v nichž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné právo (žalobce užívá předmětné nemovitosti na základě výprosy, žalovaná je užívala na základě souhlasu žalobce, v současné době bez právního důvodu), přičemž nedošlo k dohodě o dalším bydlení žalované. Jsou tedy splněny předpoklady stanovené v § 769 o. z. k tomu, aby se žalobce, jako manžel se silnějším právem k užívání předmětných nemovitostí, domáhal rozhodnutí soudu, jímž bude žalované uložena povinnost se z předmětné nemovitosti vystěhovat (odstranit z nich své věci), tedy předmětné nemovitosti vyklidit (§ 257, 258 odst. 2 o. s. ř.).

21. Proto odvolací soud napadený rozsudek ve výroku o věci samé podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalované uložil povinnost předmětné nemovitosti vyklidit.

22. Jelikož byl rozsudek soudu prvního stupně odvolacím soudem změněn, rozhodl odvolací soud i o nákladech řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 1 a odst. 2 o. s. ř.).

23. Úspěšným účastníkem řízení je žalobce, jemuž proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

24. V řízení před soudem prvního stupně jsou náklady žalobce v celkové výši 25 872,50 Kč představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč, odměnou za zastoupení advokátkou v rozsahu pěti úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast při jednání soudu dne 18. 9. 2023, 4. 12. 2023, 21. 10. 2024) po 1 500 Kč [§ 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen „a. t.“, ve znění účinném do 31. 12. 2024], celkem 7 500 Kč, odměnou za zastoupení advokátkou v rozsahu tří úkonů právní služby (účast při jednání soudu dne 24. 3. 2025, 30. 6. 2025 a 17. 9. 2025) po 2 300 Kč (§ 9 odst. 1 a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025), celkem 6 900 Kč, pěti paušálními částkami náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024), třemi paušálními částkami náhrady hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025) a náhradou 21% daně z přidané hodnoty ve výši 3 622,50 Kč.

25. V odvolacím řízení vynaložil žalobce účelně náklady v celkové výši 11 655 Kč, představované zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč, odměnou za zastoupení advokátkou v rozsahu dvou úkonů právní služby (podání odvolání, účast při jednání odvolacího soudu) po 2 300 Kč (§ 9 odst. 1 a. t.), celkem 4 600 Kč, dvěma paušálními částkami náhrady hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025), a náhradou 21% daně z přidané hodnoty ve výši 1 155 Kč.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.