MSPH 13 Co 136/2026-61

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Vlacha a soudců JUDr. Čestmíra Slaného a Mgr. Daniely Večerkové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Orgán veřejné moci ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa orgánu veřejné moci ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 494 166 Kč s příslušenstvím, ⟪LB:lb_009⟫ k odvolání obou účastníků proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25.3.2026, č.j. 28C 228/2025-41,

I. Rozsudek soudu prvního stupně s e ve výroku I. m ě n í tak, že 11,5% úrok z prodlení ročně z částky 27 670,70 Kč je žalovaná povinna žalobci zaplatit ode dne datum do zaplacení.

II. Ve výroku II. s e rozsudek soudu prvního stupně m ě n í jen tak, že se žaloba ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 494 166 Kč zamítá do datum a z částky 466 495,30 Kč se žaloba zamítá od datum, jinak s e v tomto výroku p o t v r z u j e.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 11 692 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 27 670,70 Kč spolu s 11,5% úrokem z prodlení ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.); ohledně částky 466 495,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 494 166 Kč od datum do datum a z částky 466 495,30 Kč od datum do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení 8 461,40 Kč do 15 dnů od právní moci rozhodnutí (výrok III.).

2. Takto rozhodl o žalobě došlé soudu dne datum, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 494 166 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou utrpěl v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení vedeného u Orgán veřejné moci pod sp.zn. spisová značka.

3. Soud prvního stupně vzal za prokázáno, že posuzované řízení, jehož průběh v odůvodnění rozsudku detailně popsal, bylo zahájeno datum podáním žaloby, kterou se žalobce domáhal náhrady škody (za bolestné a ztížení společenského uplatnění, ztráty na výdělku, nákladů léčení a věcné škody) vzniklé mu při dopravní nehodě dne datum, při níž utrpěl závažná zranění. Ve věci bylo naposledy rozhodnuto nalézacím soudem datum, odvolacím soudem dne datum, dovolacím soudem datum a usnesením Orgán veřejné moci sp.zn. spisová značka ze dne datum byla žalobcova ústavní stížnost odmítnuta; doposud však nebylo pravomocně rozhodnuto o nákladech řízení. Dne datum žalobce předběžně uplatnil nárok na zadostiučinění ve výši 1 023 334 Kč u žalované, která svým stanoviskem z datum konstatovala porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě a poukázala mu zadostiučinění ve výši 542 500 Kč.

4. Po právní stránce posoudil soud prvního stupně zjištěný skutkový stav podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, § 5, § 13 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) a dovodil, že posuzované řízení od podání žaloby datum sice formálně doposud trvá, avšak ke dni datum, kdy bylo žalobci doručeno rozhodnutí dovolacího soudu ze dne datum o jím podaném dovolání, předmět řízení fakticky odpadl, neboť poté již jen byla jako nedůvodná odmítnuta žalobcova ústavní stížnost a předmětem řízení zůstaly pouze náklady řízení. Po datum je tak význam řízení pro žalobce zcela zanedbatelný i přes nepřiměřenou délku celého řízení a odpovídající formou satisfakce je konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené době, které již žalovaná žalobci poskytla. Délka posuzovaného řízení, trvajícího od datum do datum, tj. 26 let a 11 měsíců, shledal mimořádně dlouhou a dovodil tak existenci odpovědnostního titulu. Při určení odpovídající výše finančního zadostiučinění vycházel s odkazem na judikaturu Orgán veřejné moci ze základní částky 20 000 Kč za první dva roky řízení a za každý další rok řízení, když neshledal důvod k navýšení této částky z důvodu inflačních vlivů (viz. např. rozsudek Orgán veřejné moci sp.zn. spisová značka a usnesení téhož soudu sp.zn. spisová značka). Základní částku 518 337 Kč pak snížil pro kritérium velké složitosti řízení po skutkové i procesní stránce o 30%, pro jednání poškozeného o 10% a naopak ji zvýšil o 30% pro postup soudu a o 20% z hlediska významu předmětu řízení pro žalobce. Žalobci tak náleží zadostiučinění ve výši 570 170,70 Kč a jelikož žalovaná žalobci již poskytla částku 542 500 Kč, přiznal žalobci zbývajících 27 670,70 Kč spolu s 11,5% úrokem z prodlení z této částky od datum, tj. ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty od uplatnění nároku u žalované (§ 1970 a § 605 odst. 2 o. z., § 2 nař. vlády č. 351/20132 Sb.), do zaplacení a ve zbývající části žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

5. Proti tomuto rozsudku podali včas odvolání žalobce i žalovaná.

6. Žalobce směřoval své odvolání do zamítavého výroku o věci samé (II.) a do výroku o nákladech řízení (III.) a soudu prvního stupně vytýkal nesprávná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení věci. Zopakoval, že v řízení vedeném u Orgán veřejné moci pod sp.zn. spisová značka nebylo doposud pravomocně rozhodnuto o nákladech řízení, o nichž rozhodl okresní soud až usnesením z datum, proti kterému podala žalovaná strana odvolání, o němž doposud nebylo rozhodnuto. Předmětný spor tak stále trvá a jeho délka dosahuje v součtu 27 let a 3 měsíce a dále se prodlužuje. Dopisem ze datum uplatnil u žalované požadavek na zadostiučinění ve výši 1 023 334 Kč, načež žalovaná ve svém stanovisku z datum konstatovala, že délka posuzovaného řízení je nepřiměřená, v řízení že došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla mu peněžité zadostiučinění ve výši 542 500 Kč, kteroužto částku považuje žalobce za nedostatečnou. Uvedl, že napadený rozsudek nepovažuje ve výroku II. za správný, neboť podle jeho přesvědčení přiznaná mu částka 27 670,70 Kč dostatečně nereflektuje újmu způsobenou mu nepřiměřeně dlouhou délkou řízení. Z jeho strany nebylo řízení protahováno a mělo pro něho značný význam, neboť se projednával jeho nárok na náhradu škody na zdraví. Po úrazu ztratil z důvodu zdravotních následků možnost výdělečné činnosti a o to více bylo pro něho požadované odškodnění potřebné a nepřiměřeně dlouhé projednávání jeho odškodnění mu způsobovala nemalé existenční obtíže. Vyjádřil nesouhlas s argumentací soudu, že by měl svým jednáním přispět k délce řízení, neboť ve věci postupoval vždy co nejrychleji a na výzvy soudu reagoval bez prodlení a domnívá se, že by zadostiučinění nemělo být sníženo z důvodu tvrzené složitosti řízení. V neposlední řadě namítal, že mu měla být na nákladech řízení přiznána náhrada právního zastoupení za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepsání žaloby a sepis repliky ze datum) a nikoli pouze za 2 úkony. Závěrem proto navrhl, aby byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že žalovaná bude uznána povinnou zaplatit mu dalších 466 495,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení.

7. Žalovaná brojila svým odvoláním pouze proti té části vyhovujícího výroku o věci samé, kterou jí byla uložena povinnost zaplatit žalobci z přisouzené mu částky 27 670,70 Kč též úrok z prodlení ve výši 11,5% ročně od datum do datum. Jelikož jí byla žalobcova žádost doručena datum, náleží žalobci úrok z prodlení ode dne datum (viz též stanovisko Orgán veřejné moci sp.zn. spisová značka). Navrhla, aby byl napadený rozsudek ve výroku I. opraven, resp. změněn tak, že se žaloba, aby jí byla uložena povinnost zaplatit žalobci 11,5% úrok z prodlení ročně z částky 27 670,70 Kč ode dne datum do datum zamítá.

8. Žalobce ve svém písemném vyjádření uvedl, že odvolání žalované není podle jeho přesvědčení důvodné. Úroky z prodlení mu měly být přiznány od datum, tak jak požadoval, neboť v přípisu z datum žalovaná k jeho nároku uvedla, že mimosoudní projednání má tímto dopisem žalobce považovat za ukončené a v případě nesouhlasu se stanoviskem je třeba obrátit se s nárokem na soud. Ode dne následujícího po datu tohoto dopisu tak byla žalovaná v prodlení s úhradou požadovaného plnění.

9. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§ 212 a § 212a o. s. ř.), v mezích podaných odvolání (§ 206 odst. 2 o. s. ř.) a důvodným shledal odvolání žalované a zčásti i odvolání žalobce. Rozhodl přitom podle § 214 odst. 3 o. s. ř. bez jednání, neboť na výzvu ze dne datum, zda s takovým postupem souhlasí, žalobce ani žalovaná nereagovali a odvolací soud tak vycházel z předpokladu, že s takovým postupem souhlasí.

10. Soud prvního stupně postupoval v souladu s § 115a o. s. ř., správně zjistil skutkový stav věci, který nedoznal změn ani v odvolacím řízení, a proto z něj vycházel i odvolací soud. Věc posoudil správně i po stránce právní. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že délka posuzovaného řízení byla nepřiměřená a že žalobci náleží zadostiučinění v penězích, když spornou mezi nimi zůstala jen výše finančního zadostiučinění. Soud prvního stupně stanovil základní částku odškodnění ve výši 20 000 Kč za jeden rok trvání řízení s tím, že za první 2 roky řízení přísluší žalobci toliko polovina této částky, v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Orgán veřejné moci sp.zn. spisová značka a judikaturou, neboť posuzované řízení, trvající 26 let a 11 měsíců, bylo mimořádně dlouhé. Tuto základní částku pak odpovídajícím způsobem upravil podle toho, jak se na délce řízení podílela kritéria vypočtená demonstrativně v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk. Odvolací soud s těmito jeho závěry souhlasí a v zájmu stručnosti odkazuje na dostačující a přesvědčivé odůvodnění napadeného rozsudku, s nímž se ztotožňuje. Pochybení se však soud prvního stupně dopustil toliko stran úroku z prodlení, když vzdor tomu, že v bodě 35. odůvodnění rozsudku správně konstatoval, že poškozený má právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na přiměřené zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 OdpŠk a že k uplynutí šestiměsíční lhůty došlo v daném případě datum, přiznal žalobci 11,5% úrok z prodlení z přisouzené mu částky 27 670,70 Kč již od datum, ač mu zmíněný úrok náleží až od datum a žalobu chybně zamítl ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 494 166 Kč do datum, ač tomu tak mělo správně být do datum a z částky 466 495,30 Kč měla být žaloba správně zamítnuta nikoli od datum, nýbrž od datum. Odvolací argumentace, víceméně shodná s tvrzeními žalobce v nalézacím řízení, na která dostatečně reagoval soud prvního stupně, není sto otřást věcnou správností napadeného rozsudku.

11. Z uvedených důvodů byl proto rozsudek soudu prvního stupně změněn podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve výroku I. tak, že 11,5% úrok z prodlení ročně z částky 27 670,70 Kč je žalovaná povinna žalobci zaplatit od datum do zaplacení a ve výroku II. jen tak, že se žaloba ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 494 166 Kč zamítá do datum a z částky 466 495,30 Kč se žaloba zamítá od datum, jinak byl v tomto zamítavém výroku jako správný podle § 219 o. s. ř. potvrzen.

12. V důsledku částečné změny napadeného rozsudku rozhodoval odvolací soud znovu o nákladech řízení u soudu prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.) a vedle soudem prvního stupně zohledněných dvou úkonů právní služby, za něž právnímu zástupci žalobce přiznal odměnu, paušální náhradu i 21% náhradu za daň z přidané hodnoty, shledal -vzhledem k jeho obsahu- účelným i úkon spočívající v replice k vyjádření žalované ze dne datum. Správná výše žalobcem účelně vynaložených nákladů před soudem prvního stupně tak činí 11 692 Kč a jejich náhrada byla žalobci přiznána podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

13. Výrok o nákladech odvolacího řízení se opírá o ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce měl v této fázi řízení úspěch jen ohledně nákladů řízení a žalovaná stran úroku z prodlení v délce jednoho dne.

14. Ve zbývající, odvoláním nenapadené části vyhovujícího výroku o věci samé (I.) zůstal rozsudek soudu prvního stupně nedotčen (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže Nejvyšší soud České republiky na základě dovolání podaného do dvou měsíců ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí prostřednictvím soudu prvního stupně dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.