OSBK 10 C 29/2026-65

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Petrovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku částka s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající z úvěrové smlouvy č. hodnota ze dne datum. Touto smlouvou se původní věřitel (právnická osoba., IČ IČO – dále též jen „původní věřitel“) zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná úvěr čerpala ve výši částka, čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši částka měsíčně po dobu 48 měsíců, kde první splátka byla splatná 16. dne měsíce po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně neplnila, když zaplatila pouze první splátku a dále ničeho neuhradila. Původní věřitel proto dopisem ze dne datum zůstatek dluhu zesplatnil a následně pohledávku postoupil žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitel před uzavřením smlouvy se žalovanou posoudil schopnost žalované splácet úvěr na základě úvěrové historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací), informací a dokladů od žalované, dle informací v insolvenčním rejstříku k osobě žalované, dle informací od žalované a dle své databáze. Po kladném vyhodnocení byla smlouva uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku tak, že původní věřitel zaslal žalované částka na jí uvedený bankovní účet pod variabilním symbolem var. symbol a žalovaná poté zaslala původnímu věřiteli SMS s kódem shodným s uvedeným variabilním symbolem jako souhlasný projev vůle s úvěrovou smlouvou a dalšími smluvními dokumenty.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala nečinná.

3. Provedeným dokazováním bylo Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/ smlouvy o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“) prokázáno, že tento dokument sestavil právnická osoba., IČ Anonymizováno (původní věřitel), jako poskytovatel úvěru a zavázal se v něm poskytnout žalované jako klientovi úvěr ve výši částka, když současně s tímto dokumentem byl vyhotoven i Předsmluvní formulář obsahující základní informace o úvěru (jak z něj bylo zjištěno). Doba trvání je ve Smlouvě uvedena v délce 48 měsíců. Zápůjční úroková sazba je uvedena ve výši 72,85 % p. a. V úvodní části smlouvy je u klienta mimo jiné uvedeno jméno, příjmení a rodné číslo žalované, bankovní spojení č. účtu, tel. č. tel. číslo, e-mail. e-mail. V závěru textu Smlouvy se uvádí u podpisu klienta datum datum za textem Jedinečný kód je připojeno číslo: hodnota.

4. Ke Smlouvě byl uzavřen Dodatek č. hodnota, včetně splátkového kalendáře, jímž byl upraven mimo jiné proces uzavření smlouvy dálkovým způsobem za pomocí SMS zprávy od žalované na telefonní číslo tel. číslo v dodatku ke smlouvě a zaslání jedinečného kódu odpovídajícího variabilnímu symbolu zaslání částky částka z účtu žalobkyně na účet žalované (jak bylo zjištěno z uvedeného dodatku). V závěru uvedeného Dodatku č. hodnota, stejně jako v Hodnocení klienta, se uvádí u podpisu klienta datum datum za textem Jedinečný kód je připojeno číslo: hodnota.

5. Podle Hodnocení klienta z datum původní věřitel vycházel při posouzení bonity žalované pro účely poskytnutí úvěru ve výši částka dle Smlouvy ke dni datum (jak vyplývá z posledního řádku uvedené listiny na každé straně) z toho, že žalovaná má pravidelný čistý měsíční příjem ve výši částka ze zaměstnání, jiné příjmy nemá, ani nejsou uvedeny příjmy manžela či partnera. K výdajům vycházel původní věřitel z životního minima ve výši částka a nákladů na bydlení ve výši částka, celkem tedy částka plus rezerva částka, přičemž k položkám částka na partnera, děti v domácnosti (počet a výdaje), spoření, splátky a ostatní (doprava, kurzy, záliby apod.) jsou uvedeny výdaje ve výši částka. K zaměstnavateli je ve formuláři uvedeno, že tímto je právnická osoba, adresa, jedná se o hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, výpovědní lhůta neběží, žalovaná je svobodná, má vysokoškolské vzdělání a vlastní bydlení. Volné zdroje zůstávají ve výši částka měsíčně.

6. Původní věřitel provedl lustraci žalované v registru nebankovních klientských informací (NRKI), kde zjistil, že žalovaná žádala u 8 bank nebo finančních institucí o úvěr, součet zbývající částky kreditních karet, celkového čerpání úvěrového rámce a zbývající částky splátkových operací činí částka, limit úvěrového rámce nesplátkových operací a celkového limitu kreditních karet žalované jako žadatele činí částka a za žalovanou není evidován dluh po splatnosti (jak vyplývá z výpisu z uvedeného registru). Z výpisu záznamů z registru SOLUS pak bylo zjištěno, že k osobě žalované nebyly vyhledány žádné záznamy.

7. Podle zprávy Anonymizováno, a. s. (a shodně z dokladu o vyplacení úvěru předloženého žalobkyní) z účtu původního věřitele dne datum přišla na bankovní účet žalované č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol (což je číslo shora uvedené Smlouvy o úvěru) částka částka (ztotožnění účtu žalované vyplývá i ze žalobkyní předloženého potvrzení Anonymizováno o platební transakci ze dne datum).

8. Z dopisu původního věřitele ze dne datum vyplývá, že původní věřitel adresoval žalované oznámení s výzvou k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru a příslušenství v celkové výši částka do 10 dnů od odeslání oznámení s tím, že pro neřádné splácení byl úvěr zesplatněn.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že původní věřitel postoupil žalobkyni soubor pohledávek, dle přílohy – Seznamu pohledávek včetně pohledávky evidované původním věřitelem za žalovanou z titulu Smlouvy o úvěru č. hodnota. Souhlasný projev vůle s uvedenou smlouvou smluvní strany projevily připojením digitálního elektronického podpisu za původního věřitele dne datum a za žalobkyni dne datum.

10. Z předžalobní výzvy ze dne datum, dopisu označeného Oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího archu pak bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně dne datum zaslala žalované na adresu jejího trvalého pobytu (podle fotokopie občanského průkazu) výzvu, v níž byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky nové jistiny úvěru po zesplatnění ve výši částka, smluvních pokut, nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, úroků a úroků z prodlení s tím, že žalobkyni byla pohledávka postoupena původním věřitelem a žalovaná má plnit žalobkyni.

11. Ze žádného z provedených důkazů nevyplývá, že by žalovaná na svůj bankovní účet obdržela částku ve výši částka od původního věřitele a spolu s platbou i v podobě variabilního symbolu u této platby jedinečný kód, který by pak žalovaná použila pro podpis úvěrové smlouvy a dalších smluvních dokumentů. Z provedených důkazů nebylo možné ani nepřímo dovodit, že by to byla žalovaná, kdo s původním věřitelem jednal o uzavření smlouvy a požádal o poskytnutí úvěru. Prokázáno bylo, že původní věřitel převedl na bankovní účet žalované částku částka, původní věřitel postoupil pohledávku z titulu vyplacení této částky žalobkyni, která postoupení pohledávky oznámila žalované a zaslala jí předžalobní výzvu. Žalobkyně v řízení nepožadovala částku částka s tím, že tuto žalovaná zaplatila.

12. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastnící důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobě lze vyhovět pouze zčásti.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

15. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. § 562 odst. 2 o. z. navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Dle ustanovení § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

16. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2 (16 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije — tak, že to „nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).

17. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaná smlouvu podepsala, tedy k ní připojila svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo — z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaná ke smlouvě připojila svůj (prostý elektronický) podpis.

18. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalovanou a původním věřitelem byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně proto není oprávněna požadovat po žalované jakákoliv plnění z titulu Smlouvy.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. 2. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Vzhledem k absenci právního důvodu poskytnutí dané peněžité částky dospěl soud k závěru, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení v rozsahu poskytnutých částka bez žalobkyní nepožadovaných částka. Žalovaná je tedy povinna vydat věřiteli ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. částku částka.

21. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

22. Soud tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni zbývající část do poskytnuté částky, a to částka (výrok I.).

23. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2.2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Listinnými důkazy předloženými žalobkyní nebylo prokázáno, že by se výzva k zaplacení dostala do dispoziční sféry žalované. Za výzvu k plnění, s níž se žalovaná objektivně mohla seznámit, je tak nutno považovat předžalobní výzvu ze dne datum, téhož dne odeslanou žalované, u které soud vyšel z domněnky doby dojití dle § 573 o. z., kdy za den doručení pokládá den datum, na základě čehož se pohledávka stala splatnou. Následujícího dne (datum) se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením částky částka. Z uvedených důvodů soud žalobkyni dle § 1970 o. z. přiznal úrok z prodlení až od tohoto data, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů (I. výrok).

24. Pokud jde o žalobkyní tvrzené splnění povinnosti před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 8. 2024 - dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), i kdyby soud měl dospět k závěru o řádném uzavření smlouvy, nutno poukázat na to, že původní věřitel nedostál své povinnosti řádně posoudit schopnost žalované splácet úvěr. Vůbec neověřil vlastní bydlení žalované (případně výši výdajů), v kalkulaci volných prostředků nezohlednil zjištění o tom, že žalovaná má nějaké další půjčky či úvěry a spokojil se pouze s údajem o výši příjmu a žalovanou tvrzených výdajích na bydlení. Nevzal v potaz ani výdaje na dopravu do zaměstnání, které při cestování z Petrovic do Kuřimi denně (autem či autobusem) mohou představovat též nezanedbatelnou částku. Původní věřitel by tak nemohl dostát povinnosti provozovat svou činnost s odbornou péčí dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, jednat čestně, transparentně, zohlednit práva a zájmy spotřebitele dle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posoudit schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Smlouvu by nezbylo než hodnotit jako neplatnou (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

25. V rozsahu převyšujícím částku uvedenou v I. výroku byla žaloba zamítnuta, když ze shora uvedených důvodů žalobkyni na tuto nevznikl nárok. Z důvodů uvedených v předchozím odstavci pak žalobkyni nevzniklo právo na úroky z prodlení z částky vyšší než jí přisouzené, za dobu předcházející době, za kterou bylo uvedené příslušenství přiznáno, a ve vyšší výši, než jak požadovala žalobkyně, když splatnost nastala později, kdy platila jiná sazba. Z uvedených důvodů soud žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II.).

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze zčásti a žalované nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala výzvu k plnění, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 53,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76,75 % a úspěchu žalované v rozsahu 23,25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni poskytnutí právní služby (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Platební místo vychází z § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když v řízení nevyšly najevo skutečnosti odůvodňující odlišné rozhodnutí.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Blansku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.