OSBU 18 C 84/2026-28

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 201.647,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 131.823,37 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 20.710,35 Kč, s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 129.123,37 Kč od 20. 1. 2026 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.447,28 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 131.823,37 Kč od 20. 1. 2026 do zaplacení, částku ve výši 69.824,54 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11.433,99 Kč, s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 66.968,54 Kč od 20. 1. 2026 do zaplacení s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.819,33 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 69.824,54 Kč od 20. 1. 2026 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 56.855,62 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 23. 1. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení jednak částky 131.823,37 Kč s příslušenstvím, jednak částky 69.824,54 Kč s příslušenstvím, vždy v podobě sjednaných úroku, a to v kapitalizované a běžící podobě, a také zákonných úroků z prodlení, jak v kapitalizované, tak i běžící podobě, a to z titulu porušení dvou úvěrových smluv, kterou žalobkyně a žalovaný uzavřeli. Dne datum byla uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl po ověření úvěruschopnosti poskytnut žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem až do výše 80.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, vždy k 20. dni v měsíci. Na základě této smlouvy žalovaný celkem načerpal 271.018,54 Kč a zaplatil 340.361,34 Kč. Žalovaný však porušil svůj závazek úvěr hradit řádně a včas, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila a požadovala okamžité splacení dopisem ze dne 14. 10. 2025. Ke dni sepisu žaloby činila dlužná částka 69.824,54 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 66.968,54 Kč, dlužných poplatků v celkové výši 156 Kč, odpovídající 4 poplatkům za vedení účtu po 39 Kč, dále nákladů na vymáhání ve výši 1.200 Kč, které byly sjednány ve výši 300 Kč měsíčně a dále smluvní pokuty ve výši 1.500 Kč, když se jednalo o 3 smluvní pokuty po 500 Kč za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Požadováno bylo také příslušenství v podobě sjednaného úroku ve výši 26,28 % ročně, když tento úrok byl požadován v souladu s ustanovením § 122 zákona o spotřebitelském úvěru jen do 90. dne po splatnosti a následně byl požadován úrok ve výši zákonného úroku z prodlení. Druhá smlouva pak byla uzavřena dne datum, kdy se znovu jednalo o smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem až do částky 130.000 Kč, kdy úvěr měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách, vždy k 20. dni v měsíci, ve výši 2,38 % sjednaného rámce. V průběhu tohoto úvěrového vztahu pak žalovaný čerpal celkem 430.384,95 Kč a zaplatil 507.866 Kč. I v tomto případě došlo k porušení smlouvy ke stejnému datu, tedy dopisem ze dne 14. 10. 2025 žalobkyně i tuto smlouvu zesplatnila. Ke dni sepsání žaloby činila dlužná částka bez příslušenství 131.823,37 Kč, kdy zahrnovala dlužnou jistinu ve výši 129.123,37 Kč, dále náklady za vymáhání ve výši 1.200 Kč a smluvní pokutu v celkové výši 1.500 Kč za prodlení s jednotlivými splátkami. I v tomto případě žalobkyně požadovala příslušenství v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, kdy sjednaný úrok ve výši 23,88 % ročně byl požadován pouze do 90. dne po splatnosti. Přes předžalobní upomínku žalovaný nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.

3. Žalobkyně doplnila podáním ze dne 12. 6. 2026 k výzvě soudu žalobu ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti, kdy uvedla, že údaje sdělené žalovaným, byly žalobkyní ověřeny, přičemž dle těchto údajů měl žalovaný příjem cca 36.000 Kč, z něhož byly odečteny životní náklady, dále zjištěné splátky jiných úvěrů, a také byla zohledněna plánová výše schvalovaného úvěru. Žalobkyně připomněla, že žalovaný v období od ledna 2019 do července 2025, tedy po dobu téměř 6,5 roku, hradil úvěr řádně a byl schopen splácet.

4. Soud nařídil jednání na den 23. 6. 2026, k němuž se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce dostavila, žalovaný se bez omluvy nedostavil a jednáno tak bylo bez přítomnosti žalovaného postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. U jednání žalobkyně doplnila, že k navyšování úvěrového rámce docházelo elektronicky, a to obdobným způsobem jako v případě uzavírání smlouvy, kde byly znovu ověřovány údaje od žalovaného, hodnocen dosavadní způsob splácení a dle toho se pak určovalo navýšení úvěrového rámce.

5. Z podacích archů, z úvěrových podmínek, z výzvy k zaplacení, z karty klienta, z úvěrové zprávy, z výpisu OR, ze smlouvy o revolvingovém úvěru, z rámcové smlouvy, z předžalobní výzvy, z výpisu čerpání splátek a úhrad, ze smlouvy právnická osoba, z výzvy ke splacení celého úvěru, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:

6. Dle karty klienta žalovaný žádal o revolvingový úvěr ve výši 80.000 Kč, kdy ke své osobě uvedl, že je svobodný, bydlí ve vlastním bydlení, nemá žádné děti, je podnikatelem s příjmem 36.000 Kč a s příjmy ostatních členů domácnosti ve výši 50.000 Kč a že náklady domácnosti činí 4.000 Kč. Žalovaný neprocházel dostupnými databázemi s negativním záznamem. Z úvěrové karty žalovaného vyplynulo, že v době poskytnutí úvěru měl toliko jeden existující kartový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 15.000 Kč, který čerpal od června 2017 a který byl splatný v měsíčních splátkách po 726 Kč, přičemž byl shledán jediný měsíc, kdy byl žalovaný v prodlení po dobu 15 dnů, jinak bylo jeho splácení bezproblémové. Dne datum byla mezi účastníky sjednána smlouva o úvěru, nazvaná Kreditní karta právnická osoba, na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr do výše 39.000 Kč, který byl splatný v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky, při úrokové sazbě 26,28 % ročně a RPSN 33,82 % ročně. Pojištění nebylo sjednáno. První čerpání bylo určeno na nákup mobilního telefonu za částku 23.870 Kč, pro kterou však platil samostatný způsob splácení. Tato smlouva obsahuje upozornění na následky nesplácení úvěru, v podobě účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč měsíčně a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou jednotlivé splátky a také smluvní pokutu ve výši 10 % v případě zesplatnění. Součástí smlouvy je také sazebník poplatků účinný od 1. 11. 2016, z něhož plyne, že měsíční poplatek za vedení účtu činí 59 Kč. Dle obchodních podmínek, které byly součástí obou smluv, byla sjednána pro případ nedodržování smlouvy možnost zesplatnění, a to při prodlení s dvěma a více splátkami. Z přehledu splácení, čerpání a úhrad tohoto úvěru vyplynulo, že skutečně čerpání úvěru v částce 23.870 Kč bylo použito na nákup mobilního telefonu, další čerpání úvěrového rámce pak proběhla až v srpnu 2018, kdy souběžně docházelo ke splácení. Žalovaný v zásadě pravidelně splácel oba úvěry a čerpání z jeho strany naopak bylo nepravidelné, zpočátku spíše výjimečné. Jeho úhrady však pokrývaly vždy platby za dané období. Žalovaný tak kartu používal běžným způsobem, kdy řádně splácel a klidně i několik měsíců nečerpal. Jistá změna je pak patrná v březnu 2022, kdy žalovaný jednorázově uhradil významnou částku a sice 81.581 Kč, a také následně provedl významně častější čerpání úvěru, vždy však docházelo k víceméně k řádnému splácení. Takto to probíhalo až do června 2024, kdy bylo provedeno poslední čerpání ze strany žalovaného, který následně ještě splácel a poslední splátka z jeho strany byla provedena dne 21. 7. 2025 ve výši 6.500 Kč. Z tabulky rekapitulace vyplynulo, že dlužná jistina činila ke dni 19. 1. 2026 66.968,54 Kč, dlužný úrok za hotovostní transakce 5.361,49 Kč, dlužný poplatek za vedení účtu 156 Kč (4 x 39 Kč v měsících červen až září 2025), náklady za vymáhání 1.200 Kč (účtováno v červnu až září 2025), smluvní pokuta 1.500 Kč (3 x 500 Kč účtováno v červenci až září 2025), úroky 1.606,05 Kč a obchodní úroky 4.466,45 Kč a zákonné úroky z prodlení pak 1.819,33 Kč. Dopisem ze dne 14. 10. 2025 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky 76.792,08 Kč do 14 dnů od sepsání této výzvy, a to z důvodu prodlení s úhradou závazku, kdy žalobkyně využila možnosti zesplatnění. Výzva byla žalovanému zaslána téhož dne na adresu jeho trvalého bydliště.

7. Z karty klienta plyne, že žalovaný žádal o úvěrový rámec ve výši 130.000 Kč, kdy ke své osobě uvedl, že je svobodný, bydlí ve vlastním bydlení, nemá žádné děti, je podnikatelem s příjmem 38.000 Kč a s příjmy ostatních členů domácnosti ve výši 28.000 Kč a že náklady domácnosti činí 15.000 Kč. Žalovaný neprocházel dostupnými databázemi s negativním záznamem. Z úvěrové karty žalovaného vyplynulo, že v době poskytnutí dalšího úvěru měl žalovaný již dva existující úvěry, a to kartového typu, přičemž se jednalo o již zmiňovaný revolvingový úvěr z června 2017, který žalovaný stále řádně splácel, a také se jednalo o předchozí úvěr u žalobkyně, který také nevykazoval žádné prodlení s úhradami jednotlivých splátek. V okamžiku poskytnutí úvěru činila zbývající dlužná částka ostatních úvěrů 42.603 Kč. Dne datum uzavřela žalobkyně a žalovaný smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem až do 100.000 Kč, při měsíční splátce 2,38 % z úvěrového rámce, roční úrokové sazbě 23,88 % a RPSN 26,68 %. Smlouvou byly dále sjednány některé poplatky, a to včetně pojištění, ve výši 2,5 % z minimální splátky úvěru. Smlouva obsahuje také ustanovení o důsledcích nesplacení úvěru, kdy v okamžiku jejího uzavření činily účelně vynaložené náklady 100 Kč měsíčně a smluvní pokuta 500 Kč za prodlení s úhradou splátky a jednorázová smluvní pokuta při zesplatnění 10 % z dlužné částky. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplynulo, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 100.000 Kč dne 17. 12. 2018 převodem na svůj účet, kdy od následujícího měsíce prováděl splátky úvěru po 3.000 Kč, případně opakovaně tento úvěr za současného splácení nepravidelně čerpal. Poslední čerpání úvěru ze strany žalovaného proběhlo dne 19. 6. 2024, poslední úhrada z jeho strany pak dne 21. 7. 2025 ve výši 6.200 Kč. Dlužná částka ke dni 19. 1. 2026 činila na jistině 129.123,37 Kč, na úrocích za hotovostní transakce 12.527,54 Kč, na obchodních úrocích 7.887,85 Kč a na úroku 294,96 Kč, na nákladech na vymáhání 1.200 Kč(4 x 300 Kč, na smluvní pokutě 1.500 Kč (3 x 500 Kč účtováno v červenci 2025, v srpnu 2025 a v září 2025) a na zákonném úroku z prodlení 3.447,28 Kč. Dopisem ze dne 14. 10. 2025 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky 144.645,87 Kč do 14 dnů od sepsání této výzvy, a to z důvodu prodlení s úhradou závazku, kdy žalobkyně využila možnosti zesplatnění. Výzva byla žalovanému zaslána téhož dne, na adresu jeho trvalého bydliště. Předžalobní upomínkou ze dne 18. 12. 2024, odeslanou téhož dne na adresu trvalého bydliště žalovaného, byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 233.277,98 Kč do 7 dnů od odeslání výzvy.

8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li si strany pro případ porušené smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

13. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byly uzavřeny dvě úvěrové smlouvy, ve smyslu ustanovení § 2395 a následující, na základě kterých bylo žalovanému opakovaně umožněno čerpat úvěr až do výše úvěrových limitů, které byly současně navyšovány. Této možnosti také žalovaný opakovaně využíval a obě dvě karty průběžně čerpal a průběžně také splácel. To však vše až do července 2025, kdy u obou smluv byly provedeny z jeho strany poslední úhrady a následně již nebylo zaplaceno ničeho. Žalobkyně proto využila oprávnění, daného úvěrovými podmínkami, které byly nedílnou součástí smlouvy, a oba úvěry ke stejnému dni prohlásila za splatné, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne 14. 10. 2025, zaslaným na adresu jeho trvalého bydliště. Tímto postupem se oba úvěry staly splatnými, žalovaný měl povinnost je v plné výši doplatit, což neudělal. Oba úvěry jsou zároveň úvěry spotřebitelskými, podléhajícími s ohledem na datum uzavření zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnosti dlužníka úvěr řádně splácet. V tomto konkrétním případě pak vždy věřitel vycházel z údajů sdělených dlužníkem, které byly ověřeny, pokud jde o výše splátek v dostupných databázích a kdy je zřejmé, že žalovaný byl po velmi dlouhou dobu schopný oba úvěry splácet a jeví se tak, že žalobkyně v tomto směru nijak při zkoumání úvěruschopnosti nechybila, když dovodila, že žalovaný je schopný úvěry řádně hradit, a to i s ohledem na skutečnost, že se jednalo o jeho druhý a třetí úvěr v pořadí. Výše jednotlivých nároků pak vyplynula z provedeného dokazování, kdy je zřejmé, že žalovaný se zavázal vrátit jistinu se sjednaným úrokem, který žalobkyně následně správně snížila ve smyslu ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, jen co do výše odpovídající zákonnému úroku z prodlení, dále platit poplatky za vedení účtu ve výši 39 Kč měsíčně a pojištění. Dále bylo nepochybně prokázáno, že se žalovaný ocitl v prodlení jak s úhradou jednotlivých splátek, tak i obou zesplatněních úvěrů. Právě s ohledem na prodlení s úhradou splátek, žalobkyně v obou případech žalovanému účtovala tři smluvní pokuty po 500 Kč za prodlení se třemi splátkami, než došlo k zesplatnění úvěru a obdobným způsobem pak byly účtovány náklady na vymáhání po 300 Kč měsíčně, když v období od uzavření smlouvy do okamžiku prodlení došlo k navýšení této částky stanovené sazebníkem žalobkyně. Prodlení žalovaného dle § 1968 a § 1970 zakládá povinnost platit zákonné úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě dlužných částek tak, jak jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 8.066 Kč a náklady právního zastoupení za čtyři úkony právní služby po 9.140 Kč (převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby a účast u jednání soudu) dle § 7 bod 6 téže vyhlášky ve výši 36.560 Kč a čtyři náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 450 Kč ve výši 1.800 Kč. Žalobkyni dále náleží dle § 13 odst. 5 advokátního tarifu náhrada cestovních výdajů k jednání soudu na trase Ostrava – Bruntál a zpět o vzdálenosti 158 km při průměrné spotřebě 5,1 l/100 km naturalu 95 a vyhláškové ceně paliva 34,70 Kč/l a základní sazbě 5,90 Kč/km v částce 1.212 Kč. Zástupci dále náleží náhrada za ztrátu času za cestu k jednání soudu dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu za celkem 5 započatých půlhodin po 150 Kč, tj. 750 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 8.467,62 Kč. Náklady řízení celkem činí 56.855,62 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.

15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).