OSBV 6 C 65/2026-37

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 23.409,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 7.050,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7.050,98 Kč od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaný dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 15.993,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10.355,63 Kč od 19. 9. 2025 do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku a dále z částky 3.304,65 Kč od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení a částku 364,65 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne datum, doplněnou podáním ze dne datum, soudu doručeným dne datum, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 23.044,97 Kč spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10.355,63 Kč od 19. 9. 2025 do zaplacení, a částky ve výši 364,65 Kč (představující smluvní pokutu).

2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi ním a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěr až do výše 43.900 Kč s možností postupného čerpání, a to konkrétně peněžní prostředky celkem ve výši 10.000 Kč, které byly žalovanému zaslány na jeho účet č. č. účtu dne datum. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit žalobci spolu s jistinou shora, ku dni podání žalovy v nesplacené výši 9.989,83 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, ku dni podání žaloby ve výši 190 Kč, smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny, ku dni podání žaloby ve výši 12.689,34 Kč, poplatek za službu Klidné spaní, ku dni podání žaloby ve výši 18,30 Kč, a poplatek za službu Presto, ku dni podání žaloby ve výši 157,50 Kč. Žalovaný nehradil své smluvní závazky řádně a včas, žalobci uhradil do podání žaloby celkem pouze částku ve výši 2.949,02 Kč. Žalobci tak dále vznikl nárok na smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, kterou uplatňuje pouze za prvních 90 dnů prodlení za období od 19. 6. 2025 do 17. 9. 2025 ve výši 364,65 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř., zaslanou mu dne datum.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „Anonymizováno č. hodnota ze dne datum a z přílohy: Předpis denních splátek soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalobce jako věřitel a žalovaný jako klient. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce poskytnout žalovanému jako revolvingový spotřebitelský úvěr s postupným a opakovaným čerpáním finanční částku až do výše kreditního rámce 43.900 Kč, bezhotovostním převodem na účet uvedený ve smlouvě, pod variabilním symbolem var. symbol, a závazek žalovaného poskytnuté finanční prostředky žalobci vrátit spolu s poplatkem za vyplacení tranše úvěru, smluvním úrokem ve výši 1,066 % denně a poplatky za volitelné služby Klidné spaní, Presto a Informační SMS servis, budou-li tyto aktivovány, a to do 29. dne ode dne následujícího po posledním dni doby platnosti kreditního rámce, tj. do 16. 10. 2026.

6. Z listiny, označené jako Autorizace ověření totožnosti, ze dne datum, a z listiny BankID výpis soud zjistil, že je zde uvedeno, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet č. č. účtu.

7. Z nedatované listiny označené jako Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, vystavené žalobcem, soud zjistil, že je zde uvedeno, že dne datum byla pod VS var. symbol na účet č. č. účtu, uvedený v záhlaví smlouvy o úvěru shora, s poznámkou Anonymizováno odeslána částka ve výši 10.000 Kč.

8. Z odpovědi na dotaz soudu - sdělení právnická osoba. ze dne datum soud zjistil, že majitelem běžného účtu uvedeného v záhlaví smlouvy o úvěru shora č. č. účtu byl v období od datum do datum žalovaný, a že na tento účet byla v tomto období připsána od plátce právnická osoba. pod VS var. symbol dne datum částka ve výši 10.000 Kč s poznámkou Anonymizováno.

9. Z nedatované listiny označené jako Identifikované příjmy, vystavené žalobcem, soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalobcem byl na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele, doložený prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce za období od datum do datum. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: částka.

10. Z nedatovaného výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba. na jméno žalovaného soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaný žije ve společně hospodařící domácnosti o počtu členů 2, z toho s příjmem 2. Výše jeho pravidelných měsíčních výdajů činí částka na půjčky, částka na bydlení, částka na další nezbytné výdaje a částka na ostatní zbytné výdaje. Výše jeho ověřeného čistého měsíčního příjmu činí částka, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovaným činí částka. Regionální koeficient: 1.3, rezerva pro výdaje: částka, vypočítané minimální výdaje částka, disponibilní příjem částka, počet doporučených prodloužení 0, posouzení úvěruschopnosti: úspěšné.

11. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 24.983,61 Kč a upozornil ho na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Z potvrzení o podání doporučené zásilky od právnická osoba pak vzal soud za prokázané, že předžalobní výzvu žalobce dne datum žalovanému odeslal.

12. Na výzvu soudu, aby označil důkazy, na základě kterých si při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ověřil údaje o příjmech a výdajích žalovaného uvedené ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti, a dále aby uvedl, kolik bylo celkem žalovaným na dlužnou částku doposud uhrazeno, žalobce ve svém podání ze dne datum, soudu doručeném dne datum, sdělil, že při ověřování úvěruschopnosti žalovaného nejprve zjistil informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila částka, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému, což žalobce doložil výpisem o posouzení úvěruschopnosti. K ověření majitele bankovního účtu a výše příjmu využil žalobce licence AISP, jak je doloženo autorizací ověření totožnosti, a výpisem z běžného účtu žalovaného, vyhotoveného prostřednictvím služby Kontomatik, které žalobce předkládá soudu. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází v registrech Centrální evidence exekucí, Insolvenční rejstřík, Registr neplatných dokladů MVČR, Registr TelcoScore, Společnost pro informační databáze, a.s., Registr hledaných osob PČR, Registr politicky aktivních osob (registr Starostové), Katastrální rejstřík – kontrola platnosti adresy, Registr „sankční seznamy“. Dále žalobce sdělil, že žalovaný na poskytnutý úvěr celkem uhradil částku ve výši 2.949,02 Kč, a to platbami ze dne datum ve výši 333,77 Kč, ze dne datum ve výši 2.336,39 Kč a ze dne datum ve výši 278,86 Kč. Dále žalobce sdělil, že žalovaný neuhradil žalobci od podání žaloby do dne tohoto sdělení ničeho.

13. Z výpisu z běžného účtu IBAN na jméno žalovaného, vyhotoveného systémem Kontomatik za období od datum do datum, soud zjistil, že počáteční zůstatek ta tomto účtu činil částka, konečný zůstatek činil -částka. Na účet byly připsány příchozí platby od plátce právnická osoba. označené jako mzdy dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka (a dne 11. 1 2024 platba od Anonymizováno označená jako nemocenské ve výši částka), dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka. Na účet byla připsána řada plateb, u nichž není patrný důvod platby, resp. ani zdroj platby. Z účtu bylo provedeno velké množství odchozích plateb, nejčastěji přes platební bránu PayU S. A., u nichž není možné identifikovat adresáta ani důvod platby. Z účtu byla provedena řada odchozích plateb, označených jako splátka úvěru Minutová půjčka (datum 2x, datum, datum 2x, datum, datum 2x, datum, datum, datum, datum 2x, datum, datum, datum 2x, datum, datum, datum 2x, datum 2x). Dále byla na účet připsána řada příchozích plateb, označená jako půjčka, od fyzických osob i právnických osob, resp. od právnických osob, jejichž předmětem činnosti je poskytování spotřebitelských úvěrů (právnická osoba., Anonymizováno´právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, Anonymizováno). Na účtu je evidovaná řada plateb označených jako pohledávky po splatnosti.

14. Dokazování dalšími žalobcem předloženými listinnými důkazy, jimiž byly informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, všeobecné obchodní podmínky, platné od datum, výzva k úhradě dluhu ze dne datum a obecné principy posuzování úvěruschopnosti, soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl.

15. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.

16. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Dle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

19. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

20. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

22. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (Anonymizováno je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

24. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

25. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalovaného při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání předmětné smlouvy řádně ověřoval úvěruschopnost žalovaného, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento dle názoru soudu potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil. Ohledně příjmů žalovaného soud z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a z listiny Identifikované příjmy shora zjistil, že výše žalobcem ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného měla činit částka, přičemž žalobce uvedl, že tento ověřil na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací s tím, že příjem byl doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce. Z předloženého výpisu z bankovního účtu shora však soud zjistil, že příchozí platby (od plátce právnická osoba.), které lze jednoznačně identifikovat jako příjem (ze mzdy) činí částky do cca částka měsíčně. U ostatních příchozích plateb nelze jejich původ ani důvod zjistit, a nelze je tak ani jednoznačně označit za příjmy (může se jednat např. o půjčky). Tomu svědčí i skutečnost, že sám žalovaný uvedl výši svého čistého měsíčního příjmu v částce pouze částka (viz výpis o posouzení úvěruschopnosti). Tento rozpor nebyl ze strany žalobce nijak reflektován. Tento údaj je tak nepřezkoumatelný a z hlediska výpovědní hodnoty ohledně příjmové stránky žalovaného nepříliš cenný. Ohledně výdajů žalovaného žalobce vycházel z údajů uvedených ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného shora. Dle nich žalovaný žil v hospodařící domácnosti o počtu 2 členů, z toho 2 s příjmem, výše jeho pravidelných měsíčních výdajů činila částka na půjčky, částka na bydlení, částka na další nezbytné výdaje a částka na ostatní zbytné výdaje, opět bez jakéhokoli bližšího upřesnění a konkretizace co do výše a charakteru jednotlivých druhů těchto výdajů a bez uvedení zdrojů či způsobu verifikace těchto údajů, což nevzbuzuje důvěru ve validitu těchto údajů. Tyto údaje jsou navíc v jasném rozporu s údaji vyplývajícími z předloženého výpisu z bankovního účtu shora, z něhož je jednoznačně patrné, že výše výdajů žalovaného byla mnohem (násobně) vyšší než výše výdajů uváděná ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti shora. V doplnění žalobního návrhu z datum žalobcem uvedené provedení ověření v insolvenčním rejstříku a v evidenci exekucí, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční ani exekuční řízení, resp. v registrech neplatných dokladů MVČR, TelcoScore, Společnost pro informační databáze, a.s., registru hledaných osob PČR, registru politicky aktivních osob (registr Starostové), katastrálním rejstříku a registru „sankční seznamy“, se soudu jeví jako úkony pro forma činěné, s bagatelní výpovědní hodnotou (z neexistence insolvenčního či exekučního řízení vůči osobě nevyplývá její solventnost, ani její nezadluženost, z platnosti dokladů totožnosti resp. případné politické aktivity o schopnosti splácet úvěr nevyplývá nic). V této situaci učiněný závěr, že při tvrzených příjmech a výdajích má žalovaný dostatečný příjem k úhradě poskytovaného úvěru (jak vyplývá z vyhodnocení posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako úspěšné), se soudu jeví jako nedostatečně zdůvodněný a účelový. Rovněž údaj o disponibilním příjmu žalovaného ve výši částka, uvedený ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného shora, který matematicky neodpovídá rozdílu mezi žádným z uvedených příjmů a výdajů, se pak soudu jeví jako zmatečný a o finanční situaci žalovaného nic nevypovídající. Rovněž žalobcem nijak nekomentovaná ani nereflektovaná skutečnost, že dle posouzení úvěruschopnosti shora žalovaný měsíčně vydával na půjčky částka, přičemž skutečnost, že žalovaný konzumoval půjčky, vesměs vysokonákladové (s krátkou dobou splatnosti a vysokou cenou za půjčení), je patrná i z výpisu z bankovního účtu žalovaného shora, je dle názoru soudu skutečností, která též nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného další poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalovaného zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

26. Vzhledem k tomu, že soud posoudil Smlouvu jako absolutně neplatnou, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú. povinen žalobci vydat to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatil plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce poskytl žalovanému v případě uplatňovaného nároku částku ve výši 10.000 Kč a že žalovaný na poskytnutou částku žalobci zaplatil celkem 2.949,02 Kč. Žalovaný je tedy povinen nesplacenou částku jistiny ve výši 7.050,98 Kč žalobci vrátit dle § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. jako bezdůvodné obohacení. Soud žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobci uhradit společně se zákonným úrokem z prodlení, který žalobci přiznal z nesplacené částky jistiny od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku, neboť má za to, že do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud s ohledem na právě citované závěry Nejvyššího soudu zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky v klasické třídenní lhůtě, neboť vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení nečinný, nebylo možné zjistit jeho současné majetkové a další poměry, přičemž tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce, je naopak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že není schopen bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

27. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (smluvní pokuta, smluvní úrok, smluvní poplatky). Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení z důvodu, že do prodlení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku, jak je blíže popsáno shora.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný, resp. žalovanému žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.