OSBV 8 C 250/2025-75

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kowolowskou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o 38 915 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci: částku 38.915 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 17.438,28 Kč,

9,75 % zákonný úrok z prodlení z částky 20.415 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení,

21 % úrok ročně z částky 20.415 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne datum, ve spojení s podáním ze dne datum, požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit mu 38.915 Kč příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČ IČO, došlo dne datum k uzavření Smlouvy o úvěru č. hodnota. S účinností ke dni datum byla část závodu právnická osoba převedena na společnost právnická osoba. IČ IČO. Na základě Smlouvy o úvěru předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 37.000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Úvěr byl žalované poskytnut za úplatu, poplatky a za úrok ve výši 25,85 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 31.080 Kč. Celkovou částku 68.080 Kč se žalovaná zavázala předchůdci žalobce uhradit v 16 měsíčních splátkách po 4.255 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. V důsledku prodlení žalované právní předchůdce žalobce úvěr ke dni datum zesplatnil, čímž mu vzniklo právo na uhrazení celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 20.415 Kč. V důsledku porušení povinností žalované hradit splátky řádně a včas vzniklo předchůdci žalobce právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky denně, která je vyčíslena za období od datum do datum na částku 18.500 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společnost právnická osoba. a žalobcem přešla pohledávka za žalovanou na společnost Jméno žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné jistiny 20.415 Kč, smluvní pokuty 18.500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení do 20. 2. 2025 ve výši 17.438,28 Kč. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k plnění.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o úvěru číslo hodnota ze dne datum uzavřené mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČ IČO, bylo zjištěno, že dne datum převzala žalovaná finanční prostředky ve výši 37.000 Kč, které se zavázala hradit společně s 21 % úrokem ročně měsíčními splátkami ve výši 4.255 Kč. Notářským zápisem Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum bylo prokázáno, že část závodu společnosti právnická osoba tvořená divizí spotřebitelských úvěrů byla převedena na společnost právnická osoba., IČ: IČO. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka společnosti právnická osoba., IČ: IČO, za žalovanou ze smlouvy číslo hodnota přešla na žalobce. Z Oznámení o postoupení ze dne datum bylo zjištěno, že postoupení bylo žalované oznámeno. Z Tabulky umoření ke smlouvě číslo hodnota bylo zjištěno, že na pohledávku bylo uhrazeno 47.665 Kč. Z Žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovaná ke svým poměrům uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu a má vyživovací povinnost ke třem dětem do šesti let. Žalovaná uvedla příjem z pracovního poměru ve výši částka měsíčně, své měsíční výdaje označila ve výši částka s tím, že průměrné měsíční výdaje celé domácnosti činí částka. V čestném prohlášení ze dne datum žalovaná uvedla, že bydlí ve společné domácnosti u přítelovy babičky p. jméno FO, které na bydlení a jídlo přispívají částkou částka s tím, že výplata žalované chodí na účet p. jméno FO. Z Výpisu z účtu jméno FO za měsíc prosinec 2017 byl ověřen příjem žalované ve výši částka, důchod p. jméno FO ve výši částka, a současně zjištěny skutečné náklady spojené s bydlením ve společné domácnosti v celkové výši částka (SIPO).

5. Z žalobních tvrzení a ze smlouvy ze dne datum soud zjistil, že se v dané věci jedná o smluvní vztah podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 1908 odst. 1 o. z., splněním dluhu závazek zaniká.

11. Ze shora uvedených zjištění a samotného tvrzení žalobce vyplývá, že žalobce nedodržel povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

12. Soud nesdílí tvrzení žalobce, že před poskytnutím finančních prostředků žalované nebyly důvodné pochybnosti o její schopnosti spotřebitelský úvěr splácet a má zato, že předchůdce žalobce zejména nepřihlédl k celkovým rodinným poměrům žalované. Předchůdce žalobce vycházel z průměrného čistého měsíčního příjmu domácnosti ve výši částka a celkových výdajů ve výši částka. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalované však bylo možno vycházet toliko z ověřených příjmů domácnosti ve výši částka (mzda žalované, důchod babičky), neboť u dalších příjmů došlým na účet p. jméno FO v celkové výši částka nebylo prokázáno, o jaké příjmy se má jednat a komu náleží. Předloženým výpisem byly rovněž prokázány měsíční výdaje domácnosti spojené s bydlením v minimální výši částka (SIPO). Jestliže ve společné domácnosti žijí tři dospělí a tři děti ve věku do šesti let, pak částka životního minima, tedy minimální výše nezbytných výdajů, pro tuto domácnost činí částka. Je tedy patrné, že výdaje domácnosti převyšují výši ověřených příjmů, a zejména s ohledem na přítomnost nezletilých dětí v domácnosti se poskytnutí spotřebitelského úvěru, který domácí rozpočet dále zatíží měsíční splátkou částka jeví jako zcela nepřípustné. Soud dospěl k závěru, že před poskytnutím zápůjčky nebyl předchůdcem žalobce učiněn správný závěr o schopnosti žalované poskytnuté prostředky řádně a včas splácet.

13. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je přitom shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli (původnímu žalobci), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy. Takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, což konstatoval rovněž Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 6. 10. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 3/20, když uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

14. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak jsou povinni vrátit, co si vzájemně plnili (§ 2991 o. z.). Žalovaná obdržela od předchůdce žalobce částku 37.000 Kč, na kterou již uhradila 47.665 Kč, žalobce tedy vůči ní nemá žádný oprávněný nárok (§ 1908 o. z.), a žalovaná protinávrh na vydání bezdůvodného obohacení nepodala. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zcela zamítl.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého by měla mít zcela úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci, ale protože žalované doposud v řízení žádné účelně vynaložené náklady na bránění svého práva nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna řádně a včas, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.