OSCH 14 C 8/2026-265

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Krištofovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně, ⟪LB:lb_002⟫ se sídlem Adresa žalobkyně, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupené Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ advokátem se sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o 142 201 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 2 186,97 Kč s úrokem 11,5 % ročně z částky 2 186,97 Kč od 21. 7. 2025 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 2 176,97 Kč od 21. 7. 2025 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 67 221,57 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 211,53 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 704,57 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 67 221,57 Kč od 15. 4. 2025 do zaplacení, úrokem ve výši 8,4 % ročně z částky 66 722,57 Kč od 15. 4. 2025 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 32 022,53 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 484,97 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 133,57 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 32 022,53 Kč od 15. 4. 2025 do zaplacení, a úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 31 523,53 Kč od 15. 4. 2025 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku

IV. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 33 426,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 33 426,70 Kč ode 24. 10. 2025 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 6 345,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 6 345,23 Kč od 24.10.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žaloba se zamítá do částky 998 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 639,41 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 348,37 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 6 345,23 Kč od 15. 4. 2025 do zaplacení, a rozdílu mezi zákonným úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 6 844,23 od 15. 4.2025 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení přiznaným ve výroku V. rozsudku, do úroku 12 % ročně z částky 33 426,7 Kč od 15. 4. 2025 do zaplacení, a rozdílu zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 33 925,7 Kč od 15.4.2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení přiznaného ve výroku IV. rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 45 546,4 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalované přiznání částky 142 201 Kč s příslušenstvím, kdy částka sestává z pěti nároků. Mezi žalobkyní a právnická osoba (dále jen banka) došlo na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k datum k postoupení žalovaných pohledávek na žalobkyni. Žalovaný nárok sestává z neuhrazeného debetu na běžném účtu, včetně úroků a nároků ze čtyř úvěrů, které byly bankou žalované poskytnuty v celkové výši 218 000 Kč a které žalovaná řádně nesplácela. Úvěry byly úročené pevnými úrokovými sazbami, žalovaná je měla splácet měsíčními splátkami. Žalovaná řádně nesplácela a banka úvěry zesplatnila k 14. 4. 2025 a žádá vždy neuhrazenou jistinu, dlužné poplatky, smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Žalované byla dne 8. 10. 2025 zaslána žalobkyní předžalobní výzva, v níž byla vyzvána k úhradě do 23.10.2025.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a k jednání se bez omluvy nedostavila.

3. První žalovaný nárok představuje nepovolený debet na běžném účtu, který právnická osoba vedla žalované na základě smlouva ze dne datum, na základě které žalované zřídila běžný účet č. č. účtu. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalované povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat. Debetní zůstatek přes upomínky učiněné ze strany právnická osoba vyrovnán nebyl, a proto právnická osoba od smlouvy odstoupila ke dni 20. 7. 2025. Běžný účet vykazoval debet ve výši 2 186,97 Kč a je úročen úrokovou sazbou pro nepovolené přečerpání zůstatku na účtu ve výši 11,5 % ročně a zákonným úrokem z prodlení. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení, resp. že je zde jiná skutečnost kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ na žalované. Žalovaná však ani jednu z těchto povinností nesplnila.

4. Popsané právní vztahy týkající se smlouvy o běžném účtu soud kvalifikoval dle § 2662 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen ObčZ) V případě přečerpání zůstatku na tomto účtu a nároky s tím spojené se řídí ustanoveními § 2395 a násl. ObčZ. Podle něj se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaná však svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky nesplnila, což vyplývá ze smlouvy, z výpovědi smlouvy o běžném účtu a z předžalobní upomínky. Protože žalovaná neplnila řádně a včas své peněžité závazky, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala.

5. Nároky 2 až 5 se žalobkyně v žalobě domáhala úhrady nesplacených dluhů z úvěrových smluv, kdy opět právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované čtyři úvěry, kdy datum uzavřela žalovaná smlouva č. číslo a získala úvěr ve výši 98 000 Kč s úrokem 8,4 % ročně, který měla splácet v počet splátkách po 970 Kč (dále Úvěr č. 1). Dne datum uzavřela smlouva č. číslo a získala úvěr ve výši 50 000 Kč s úrokem 9,9 % ročně, který měla splatit v počet měsíčních splátkách po 1 266 Kč (dále Úvěr č. 2). Dne datum uzavřela smlouva č. číslo na částku 50 000 Kč s úrokem 13,9 % ročně, kterou měla splatit v počet měsíčních splátkách po 1 364 Kč (dále Úvěr č. 3) a dne datum uzavřela smlouva č. číslo na částku 20 000 Kč s úrokem 13,9 % ročně, kterou měla splatit ve počet měsíčních splátkách po 960 Kč (dále Úvěr č. 4). Žalovaná řádně své úvěry nesplácela a banka všechny úvěry zesplatnila k 14. 4. 2025. Pohledávky ze všech čtyř úvěrů banka postoupila Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k datum žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno doporučeným dopisem. Z Úvěru č. 1 žalovaná dluží žalobkyni jistinu ve výši 66 722,57 Kč, poplatky 499 Kč, smluvní úrok 2 704,57 Kč splatný ke dni 14. 4. 2025 a úrok z prodlení splatný ke dni 14. 4. 2025 ve výši 211,5 Kč. Z Úvěru č. 2 žalovaná dluží jistinu ve výši 31 523,53 Kč, poplatky 499 Kč, a ke dni zesplatnění smluvní úrok 1 484,97 Kč a úrok z prodlení ve výši 133,57 Kč. Z Úvěru č. 3 žalovaná ke dni zesplatnění dluží jistinu 33 426,70 Kč poplatky 499 Kč, smluvní úrok 2 288,16 Kč a úrok z prodlení ve výši 183,53 Kč. Z Úvěru č. 4 žalovaná ke dni zesplatnění dluží jistinu 6 345,23 Kč, poplatky 499 Kč, smluvní úrok 351,25 Kč a úrok z prodlení ve výši 164,84 Kč. Žalobkyně dále žádá úrok a úrok z prodlení z celé dlužné částky od 15. 4. 2025 do zaplacení.

6. Soud všechny smlouvy o úvěru přezkoumal s ohledem na zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., kdy se úvěrová smlouva řídí ustanoveními § 2395 a následujících občanského zákoníku, a zároveň je spotřebitel chráněn jako slabší strana a na úvěrujícího jsou kladeny nároky specifikované v zákoně, které musí splnit před uzavření m úvěrové smlouvy. Podle zákona o spotřebitelském úvěru musí poskytovatel úvěru jednat s odbornou péčí, která zahrnuje i obezřetnost při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele. Nelze vycházet jen z informací spotřebitele, ale informace musí být ověřovány. Nelze spoléhat jen na prohlášení spotřebitele, ale primární je dostát povinnosti posoudit schopnost splácet sjednávaný úvěr i další již sjednané závazky. Naplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost nelze oddělit od smyslu a účelu zákona, kterým je ochrana spotřebitele i společnosti před zadlužováním, a to i u neodpovědných spotřebitelů.

7. Soud dospěl k závěru, že u prvních dvou úvěrů z datum a datum banka řádně prověřila úvěruschopnost a ohledně těchto úvěrů soud přiznal nejen dlužnou jistinu, ale i veškeré příslušenství sestávající z úroků, úroků z prodlení. U úvěrů z datum a datum soud dospěl k závěru, že již úvěruschopnost nebyla prověřena řádně, a to s ohledem na již poskytnuté předchozí dva úvěry. Z podkladů, podle kterých banka hodnotila úvěruschopnost soud zjistil, že u třetího úvěru (z datum) obdobný příjem, náklady na bydlení i živobytí, ale náklady na rodinu klesly z 5 000 Kč na 1 500 Kč a naopak stouply splátky z částky 9 400 Kč na částku 10 666 Kč a na ostatní výdaje zbývalo 3 784 Kč. U posledního úvěru z datum pak u žalované měl vzrůst příjem, zůstaly stejné náklady na bydlení a vzrostly náklady na živobytí a opět klesly náklady na rodinu na 480 Kč a vzrostly náklady na splátky úvěrů na 12 030 Kč měsíčně. Z výpisu z účtů, který měla banka k dispozici naopak je zjistitelné, že klesly příjmy žalované, která byla již minimálně druhý měsíc v pracovní neschopnosti a její příjem v měsíc rok byl jen 17 108 Kč a nikoliv 29 000 Kč jak uváděla. Není také pravděpodobné, že by výdaje na rodinu klesly za půl roku z 5 000 Kč na 480 Kč. Tedy další dva úvěry v celkové výši 70 000 Kč, k úvěrům předchozím ve výši 148 000 Kč a dalším půjčkám, které jsou z výpisu z účtu u žalované zjistitelné, pak není pravděpodobné, že její finanční situace umožňovala řádně splácet další poskytnuté úvěry. Soud tedy u úvěrů z datum a datum přiznal žalobkyni pouze bezdůvodné obohacení ve výši nesplacené jistiny a zákonného úroku z prodlení přiznaného od dne následujícího po splatnosti stanovené v předžalobní výzvě z 8. 10. 2025. Ve zbytu žaloby nárok ohledně posledních dvou úvěrů zamítl.

8. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy žalobkyně byla neúspěšná pouze v nepatrné části uplatněného nároku. Soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacený soudní poplatek 5 689 Kč, a náklady právního zastoupení dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 4 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba a jednání ve věci) po 6 820 Kč v celkové výši 27 280 Kč, jeden poloviční úkon za sdělení ze dne 29. 4. 2026 ve výši 3 410 Kč a dále 5 náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Soud nepřiznal odměnu za doplnění žaloby, kdy podání mělo být bezvadné, aby soud nemusel žádat jeho doplnění ohledně úvěruschopnosti, kdy její posouzení je jedním ze základních předpokladů přiznání nároku z úvěru. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinná osoba dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může osoba oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.