OSCH 9 C 31/2026-76

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Theissovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 12 992 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 992 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 9 800 Kč od 21.4.2024 do zaplacení ve výši 14,75 %, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal zaplacení 12 992 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč, s úrokem 40 % měsíčně. Žalovaná částka se skládá z jistiny 7 000 Kč a kapitalizovaného úroku za první měsíc 40% ve výši 2 800 Kč. Dále žalobce požadoval úrok z prodlení v procentní výši. V neposlední řadě požadoval žalobce smluvní pokutu, kterou nazval ve smlouvě smluvní poplatek z prodlení 0,1% denně z pohledávky v kapitalizované výši 3 192 Kč, a to od 21.4.2024 do 20.7.2025. Žalobce prověřil úvěruschopnost, výpisem z účtu nebo výplatní páskou a ve veřejně dostupných databázích. Konkrétní údaje netvrdil. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

2. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bez data, s dovětkem, že úvěr bude poskytnut dne 20.12.2023, mezi právním předchůdcem žalobce jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným č.l. 21 je prokázáno, že žalovaný smlouvu podepsal internetovým způsobem. Soud hodnotil, že smlouvu podepsal dálkově žalovaný, když na jejím základě došlo k prvnímu čerpání 7 000 Kč. (prokázáno z potvrzení o platbě č.l. 27 a vyjádření ČSOB č.l. 55, že jde o účet žalovaného). Obsahem smlouvy je úvěr 50 000 Kč, s postupným čerpáním, s úrokem 40% měsíčně, tedy 480% ročně, RPSN 5536,06%. Obsahem smlouvy je smluvní pokuta 0,1% denně z částky v prodlení a účelně vynaložené náklady s prodlením v neuvedené výši. Bylo sjednáno, že smlouva je poskytnuta na dobu neurčitou do doby úplného splacení jistiny.

3. Z výzvy k okamžitému zesplatnění (předžalobní výzva) č.l. 26 a potvrzení společnosti ZPC právnická osoba. (Zelená pošta) je prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dopisem odeslaným dne 23.7.2025. Ze zesplatnění č.l. 28 je prokázáno, že žalobce dluh zesplatnil. Ze zprávy CSOB č.l. 55 a potvrzení o platbě č.l. 27 je prokázáno, že žalobce zaplatil na účet žalovaného 7 000 Kč.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávky č.l. 30, včetně přílohy je prokázáno, že původní věřitel Anonymizováno právnická osoba. postoupil pohledávku za žalovaným firmě Aval 24, s.r.o. Ze smlouvy o postoupení pohledávky č.l. 41, včetně přílohy je prokázáno, že firma Aval 24, s.r.o. postoupila pohledávku za žalovaným žalobci.

5. Žalobce tvrdil, že žalovaný nezaplatil ničeho, tuto skutečnost však neprokázal, ačkoli byl předem vyzýván, ani print screenem obrazovky původního věřitele. K jednání se nedostavil a nemohl být poučen o tom, že důkazní břemeno u bezdůvodného obohacení je na straně žalobce, a to jak ohledně částky vyčerpané, tak ohledně částky zaplacené.

6. K úvěruschopnosti: Z výpisu z účtu č.l. 61 je prokázáno, že celkový příjem žalovaného za září 2023 byl 28 181 Kč, výdaje měl ve stejné výši, celkový příjem žalovaného za říjen 2023 byl 24 060 Kč, výdaje byly o cca 300 Kč vyšší a celkový příjem žalovaného za listopad 2023 byl 27 865 Kč, výdaje byly o 6 Kč vyšší. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný měl výdaje odpovídající příjmům nebo vyšší.

7. Z dalších dokladů nezjistil soud rozhodné skutečnosti.

8. Závěr o skutkovém stavu je tento: Žalovaný uzavřel se žalobcem smlouvu o úvěru bez data, internetovým způsobem. Obsahem smlouvy bylo, že úvěr bude poskytnut 20.12.2023. Obsahem smlouvy je úvěr 50 000 Kč, RPSN 5536,06%, úrok je 40% měsíčně, tj. 480 % ročně. Obsahem smlouvy je smluvní pokuta 0,1% denně z částky v prodlení a účelně vynaložené náklady s prodlením v neuvedené výši. Bylo sjednáno, že smlouva je poskytnuta na dobu neurčitou, do doby úplného splacení jistiny.

9. Žalovaný načerpal částku 7 000 Kč. Výzva k úhradě byla podána k poštovní přepravě dne 23.7.2025. Původní věřitel právnická osoba. postoupil pohledávku za žalovaným firmě Aval 24, s.r.o., firma Aval 24, s.r.o. postoupila pohledávku za žalovaným žalobci.

10. K úvěruschopnosti: Celkový příjem žalovaného za září 2023 byl 28 181 Kč, výdaje měl ve stejné výši, celkový příjem žalovaného za říjen 2023 byl 24 060 Kč, výdaje byly o cca 300 Kč vyšší a celkový příjem žalovaného za listopad 2023 byl 27 865 Kč, výdaje byly o 6 Kč vyšší. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný měl výdaje odpovídající příjmům nebo vyšší.

11. Žalobce neprokázal celkovou výši bezdůvodného obohacení, ačkoli v tomto punktu má důkazní břemeno, žalobce neprokázal, kolik žalovaný na úvěr zaplatil.

12. Smlouvu soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a následující.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Soud posoudil úvěruschopnost žalovaného. V době žádosti o úvěr byl žalovaný neúvěruschopný, když jeho výdaje odpovídaly příjmům, nebo byly vyšší, než jeho příjmy. Podrobněji v bodě 10. Proto byla smlouva neplatná. Smlouva byla neplatná i z dalšího důvodu, a to pro vysoký úrok.

16. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu zjevně narušuje veřejný pořádek. Sjednaný úrok jako cena peněz (RPSN) byl 5536,06%, bez ohledu na to, jak byl nazván. (z toho úrok 480 %).

17. Nárok na úrok 5536,06%, (popř. 480 %) ročně je ve zjevném rozporu s dobrými mravy a pro rozpor s výše uvedenými § 580 odst. 1 občanského zákoníku a 588 občanského zákoníku.

18. Soud vycházel z judikatury NS, zejména z 21 Cdo 1484/2004 a porovnal sjednanou úrokovou sazbu s obvyklými úrokovými sazbami uplatňovanými bankami. Obvyklé úrokové sazby byly v říjnu 2024, tedy v době uzavření smlouvy cca 9,29% (soudu známo z úřední činnosti ČNB ARAD). Při srovnání s tímto je sjednaný úrok cca 596 násobný (k RPSN) a soud má zato, že je zjevně v rozporu s dobrými mravy.

19. Pro nemravný úrok je v rozporu s dobrými mravy celá smlouva o úvěru a úrok nelze oddělit od jistiny a posoudit smlouvu pouze jako částečně neplatnou dle § 576 občanského zákoníku. Pro neplatnost smlouvy soud již úvěruschopnost neposuzoval.

20. Možná námitka žalobce, že žalobce je nebankovní společnost, kde jsou poskytované úroky mnohem vyšší než u bank není důvodná. Judikatura Nejvyššího soudu je jednoznačná a počítá i s limitem pro nebankovní úvěry cca ve výši dvounásobku či dvouapůlnásobku bankovních úvěrů. Zde je úrok mnohonásobný, smlouva je neplatná.

21. Ze všech těchto důvodů soud nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Žalobce zaslal žalovanému bez právního důvodu 7 000 Kč. V řízení žalobce neprokázal, kolik žalovaný zaplatil a kolik činní konkrétní výše bezdůvodného obohacení, ačkoli žalobce má v tomto punktu důkazní břemeno. Žalobce se k jednání nedostavil, nemohl být proto poučen. Soud žalobce před jednáním několikrát vyzýval k prokázání zaplacené sumy. Žalobce pouze tvrdil, že žalovaný nezaplatil ničeho. Proto soud celou žalobu zamítl dle § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř, když žalobce nesplnil svoji důkazní povinnost. Soud je přesvědčen, že ve věci bezdůvodného obohacení je to žalobce, na jehož straně je důkazní břemeno, jaké bezdůvodné obohacení bylo poskytnuto, tj. nejen kolik bylo čerpáno, ale i kolik bylo zaplaceno. Zde je rozdíl oproti plnění ze smlouvy, kdy má žalobce důkazní břemeno o tom, že poskytl plnění své strany smlouvy a žalovaný má důkazní břemeno k tomu, kolik (zda) platil. Žalobce toto důkazní břemeno neunesl a nepostačuje tvrzení, že žalobce nezaplatil ničeho. Je potřeba toto tvrzení prokázat, alespoň print screenem obrazovky původního věřitele.

24. Možná námitka žalobce, že není možno prokázat neexistenci platby, a tím se důkazní břemeno obrací, je nedůvodná, když soudu je z jeho činnosti známo, že věřitelé úvěrů vedou evidenci plateb a žalobci nic nebrání tuto evidenci od právního předchůdce vyžádat a předložit.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., úspěšný byl žalovaný, žádné náklady mu nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nebude-li plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí.