OSCK 5 C 41/2026-34

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl asistentem soudce JUDr. Matějem Novákem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta A tituly za jménem ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_008⟫ 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B ⟪LB:lb_009⟫ bytem Adresa žalované A Anonymizováno ⟪LB:lb_010⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_011⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_012⟫ o žalobě na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti

Rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově č. j. 5 C 41/2026-34 ze dne 2. června 2026 se opravuje v hlavičce tak, že žalovaný 1. není zastoupen advokátem.

I. Podílového spoluvlastnictví žalobce Jméno žalované, narozeného Datum narození žalobce, RČ: RČ a žalovaných Jméno žalované, narozeného Datum narození žalované, RČ:RČ a Jméno advokáta C, narozené Datum narození advokáta C, RČ: RČ, k pozemku par. č. st. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, občasná vybavenost, vše zapsané u k. ú. pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště adresa na LV Anonymizováno pro k.ú. adresa Anonymizováno Anonymizováno, obec adresa, se z r u š u j e.

II. Nemovitosti specifikované v I. tohoto rozsudku se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce Jméno žalované, narozeného Datum narození žalobce, RČ RČ.

III. Žalobce Jméno žalované, narozený Datum narození žalobce, je povinen zaplatit žalovanému jméno FO, narozenému Datum narození žalované, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce Jméno žalované, narozený Datum narození žalobce, je povinen zaplatit žalované Jméno advokáta C, narozené Datum narození advokáta C, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníku nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobce se žalobou došlou soudu dne 25. března 2026 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil a vypořádal spoluvlastnictví k nemovitosti.

Rozsudkem shora uvedeným bylo žalobě vyhověno a žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení. V písemném vyhotovení rozsudku došlo v hlavičce rozsudku k chybě v psaní, když bylo uvedeno, že žalovaný 1. je právně zastoupen, a to stejným advokátem, jako žalovaná 2., ačkoli žalovaný 1. v řízení právně zastoupen nebyl. Protože se jedná o zřejmou nesprávnost patrnou ze spisového materiálu, soud provedl opravu tímto opravným usnesením ve smyslu § 164 o.s.ř. Ve zbytku zůstává rozsudek č. j. 5 C 41/2026-34 ze dne 2. června 2026 nezměněn.

1. Žalobce: Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne 25. 3. 2026 domáhal vydání rozhodnutí, již by soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba čp. Anonymizováno, občasné vybavenost, vše zapsané na LV Anonymizováno pro obec adresa, k. ú. adresa Anonymizováno Anonymizováno, zapsané u katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště adresa. Uvedl, že je synem žalovaných, matka se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví souhlasí, s otcem má však konfliktní vztahy, otec vznáší na jeho osobu nepřiměřené požadavky, odváží nářadí z truhlářské dílny, kterou má žalobce umístěnou v nemovitosti s tím, že se jedná o jeho věci. Žalovaný Jméno žalované se nijak nepodílí na údržbě ani nákladech spojených s budovou. Žalobce se snažil s rodiči dohodnout, matka nemovitosti neužívá a s vypořádáním souhlasí, otec nemovitosti rovněž neužívá, avšak dohodnout se nechce. Byl proto nucen podat žalobu.

2. Žalovaní: Žalovaný Jméno žalované se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil. Žalovaná Jméno advokáta C uvedla, že s žalobou souhlasí, nárok žalobce uznává a souhlasí s tím, aby nemovitost přešla do výlučného vlastnictví žalobce a žalovaným byl vyplacen vypořádací podíl dle předloženého znaleckého posudku ve výši 900 000 Kč pro její osobu a 900 000 Kč pro osobu pana Jméno žalované, otce žalobce.

3. Soud v řízení provedl účastníky k navržené důkazy, když po jejich zhodnocení dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Spoluvlastnictví: Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti, která je navrhována k vypořádání, kdy žalobce je vlastníkem 7/10 a žalovaní mají v nevypořádaném společném jmění manželů 3/10 parc. č. st. Anonymizováno, o výměře 654 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba občasné vybavenosti čp. Anonymizováno. Údaje jsou uvedené na LV Anonymizováno pro k. ú. adresa Anonymizováno Anonymizováno, obec adresa, zapsané u katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště adresa, když výpis z katastru nemovitostí byl soudu předložen.

5. Hodnota nemovitosti: Podle znaleckého posudku č. č. účtu znalce – Znalecký ústav adresa s.r.o., ze dne 20.8.2025 bylo zjištěno, že obvyklá cena pozemku p. č. stav. Anonymizováno – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 564 m2, jehož součástí je objekt občasné vybavenosti č.p. Anonymizováno, vše vedené na LV č. hodnota v k. ú. adresa Anonymizováno Anonymizováno, je stanovena na 6 000 000 Kč. Z vyjádření žalobce potom bylo zjištěno, že si zjišťovali obvyklou cenu této nemovitosti i u realitních kanceláří, když cena stanovená znaleckým posudkem je v relaci vyšší, než sdělovaly realitní kanceláře, mají proto za to, že i kdyby byl vypracováván revizní znalecký posudek, cena stanovená v tomto znaleckém posudku by obstála.

6. Podle názoru soudu v posuzovaném případě byla znaleckým posudkem správně oceněna celá nemovitost, nikoliv jen spoluvlastnický podíl, když podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu má výše náhrady základ v obvyklé ceně společné věci, tedy ceně v daném místě a čase v době rozhodování (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 22 Cdo 976/2011). Při stanovení náhrady se vychází z podílu celkové ceny, za kterou by bylo reálně možno prodat celou věc, a nikoliv z ceny, za níž by bylo možno prodat příslušný spoluvlastnický podíl (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2019, sp. zn. 22 Cdo 4856/2017).

7. Hodnotu nemovitosti stanovenou znaleckým posudkem žalobce nerozporoval, rovněž tak žalovaná Jméno advokáta C k znaleckému posudku žádné výhrady nevznesla, první žalovaný se nevyjádřil. Soud proto z této ceny vychází. Vzhledem k tomu, že cena celkové nemovitosti byla znaleckým posudkem stanovena 6 000 000 Kč, a s ohledem na to, že žalovaní mají v dosud nevypořádaném společném jmění manželů (dle sdělení žalobce mělo dojít k pravomocnému rozvodu manželství) 3/7 této nemovitosti, odpovídá těmto 3/7 hodnota nemovitosti 1 800 000 Kč. Každému z žalovaných náleží ½, tedy 900 000 Kč. Druhá žalovaná souhlasila s vyplacením vypořádacího podílu každému z žalovaných jednou polovinou, a to pro její osobu 900 000 Kč, jak uvedla ve svém písemném vyjádření.

8. Skutečnosti vylučující zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví: Úprava obsažená v § 1140 odst. 2 o. z. nevylučuje výjimečné zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví z důvodu zjevného zneužití práva ve smyslu § 8 o. z. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 5159/2014 (R 101/2016 civ.) stanoví: Pro posouzení doby nevhodné ke zrušení spoluvlastnictví ve smyslu § 1140 odst. 2 o. z. jsou rozhodné přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, nikoliv osobní poměry spoluvlastníka (spoluvlastníků); pro posouzení, zda by některému spoluvlastníku (spoluvlastníkům) vznikla újma, jsou podstatné subjektivní okolnosti přechodné povahy. Úprava obsažená v § 1140 odst. 2 o. z. nevylučuje výjimečné zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví z důvodu zjevného zneužití práva ve smyslu § 8 o. z. Podle závěrů tohoto rozhodnutí obecná aplikovatelnost úpravy obsažené v § 8 o. z. nevylučuje její použití v řízeních o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jen pro existenci speciálních důvodů pro zamítnutí žaloby v režimu § 1140 odst. 2 o. z., neboť ustanovení § 8 o. z. je ustanovením obecným pro právní poměry podléhající občanskému zákoníku. Jeho uplatnění se v obecné rovině může prosadit například tam, kde by se jednalo o důvody, které by neopodstatňovaly zamítnutí žaloby o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví z důvodů uvedených v § 1140 odst. 2 o. z., ale šlo by ze strany spoluvlastníka domáhajícího se zrušení spoluvlastnictví o zjevné zneužití práva. Zákaz zneužití práva je institutem ztělesňujícím korigující funkci principu poctivosti. Slouží k tomu, aby pomocí něj byla odepřena právní ochrana takovému výkonu práva, který sice formálně odpovídá zákonu či obsahu existujícího právního vztahu, avšak jenž je vzhledem k okolnostem případu nepřijatelný.

9. V řízení nebylo prokázáno, že by se jednalo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v dobu nevhodnou nebo k újmě některého ze spoluvlastníků (§ 1140 odst. 2 o. z. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky 22 Cdo 5159/2014). Uplatnění nároku na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nepředstavuje v daném případě zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 o. z., kdy by takovému nároku nemohla být poskytnuta právní ochrana. Soud v řízení nezjistil žádné skutečnosti, které by vylučovaly zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a vedly k výjimečnému zamítnutí žaloby. Soud proto rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví. K uvedenému rozhodnutí soud přistoupil při vědomí obecné zákonné zásady, že nikdo nemůže být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví (§ 1140 odst. 1 o. z.) s výjimkami vztahujícími se k okolnostem dočasné povahy (§ 1140 odst. 2 o. z.).

10. Způsob vypořádání: Právní úprava stanoví závazné pořadí způsobů vypořádání, když prioritním způsobem vypořádání je reálné dělení nemovitosti (je-li stavebně technicky možné a účelné a nesnížila-li by se tím podstatně její hodnota). V pořadí druhou možností vypořádání spoluvlastnictví je přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků nebo více spoluvlastníkům.

11. Reálná dělitelnost nemovitosti: Ve smyslu § 1144 odst. 1 o. z. soud nejprve zjišťoval, zda lze nemovitost reálně rozdělit. Žalobce v řízení uvedl, že nemovitost nejde reálně rozdělit, žalovaní žádné tvrzení k reálnému dělení nemovitosti neuváděli. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce, z vypracovaného znaleckého posudku a přiložených fotografií, z nich lze rovněž dovodit, že nemovitost nelze reálně dělit, jedná se o pozemek s budovou občanské vybavenosti sloužící jako truhlářská dílna. Reálné rozdělení nemovitosti tedy není možné.

12. Přikázání nemovitosti za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům: Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Následně soud tedy zvažoval, komu ze spoluvlastníků má být nemovitost přikázána do výlučného vlastnictví. Vycházel z prokázané skutečnosti, že žalobce je majoritním vlastníkem nemovitosti, vlastní 7/10 této nemovitosti, má zároveň zájem nemovitost převzít. Vycházel i ze skutečnosti, že je to žalobce, kdo nemovitost využívá ke svému podnikání, když v ní má umístěnou truhlářskou dílnu. Žalobce chce rodiče vypořádat obvyklou cenou jejich podílu, finanční prostředky má připraveny. K dotazu soudu žalobce uvedl, že v minulosti provozoval truhlářskou dílnu společně s ním i žalovaný Jméno žalované, ten v současné době již v nemovitosti nepodniká a žádným způsobem nemovitost nevyužívá. V řízení nebylo zjištěno, že by nemovitost nějakým způsobem užívala žalovaná Jméno advokáta C. Za této situace má soud za to, že v rámci spravedlivého vypořádání jako jediný reálný a spravedlivý způsob vypořádání je přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce, který je jejím majoritním vlastníkem, nemovitost výlučně užívá k podnikání, má zájem ji do výlučného vlastnictví převzít a ostatní spoluvlastníky vypořádat obvyklou cenou jejich podílu.

13. Vypořádací podíl: Výše vypořádacího podílu stanovená soudem odpovídá obvyklé hodnotě nemovitosti stanovené znaleckým posudkem, a podílu, který žalovaní na nemovitosti mají. Z celkové ceny nemovitosti je 6 000 000 Kč odpovídá 3/10 částka 1 800 000 Kč. Žalovaní dosud nemají vypořádáno společné jmění manželů, nemovitost je tedy zapsána v SJM obou žalovaných ve výši 3/10 nemovitosti. Jestliže jsou žalovaní rozvedeni, pak je v jejich zájmu, aby soud rozhodl o tom, že vypořádací podíl se stanoví každému ½ ve výši 900 000 Kč.

14. Právní posouzení věci: Podle § 1140 odst. 1 o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

15. Ustanovení § 1140 odst. 2 o. z. zakazuje žádat o zrušení spoluvlastnictví v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Pro posouzení doby nevhodné ke zrušení spoluvlastnictví ve smyslu § 1140 odst. 2 o. z. jsou rozhodné přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, nikoliv osobní poměry spoluvlastníka (spoluvlastníků); pro posouzení, zda by některému spoluvlastníku (spoluvlastníkům) vznikla újma, jsou podstatné subjektivní okolnosti přechodné povahy (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 5159/2014).

16. Náhrada nákladů řízení: O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, Pl. ÚS-st 59/23 (SR 11-12/2023 s. 368) s ohledem na povahu řízení (iudicii duplicis) tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo, neboť rozhodne-li soud o vypořádání spoluvlastnictví, odcházejí procesní strany z řízení zásadně s touž majetkovou hodnotou, se kterou do něj vstoupily, jejich úspěch ve věci je proto z majetkového hlediska srovnatelný. Podle citovaného rozhodnutí V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch. Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by proto byly dány zvláštní důvody. Žalobce tyto zvláštní důvody spatřoval v tom, že to byl žalovaný Jméno žalované, který zavinil, že žalobce byl nucen se domáhat zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví návrhem u soudu, když má za to, že v konečném důsledku nečinnost prvního žalovaného vedla ke zbytečnému navýšení nákladů řízení, které byl žalobce nucen vynaložit a které po něm nelze spravedlivě požadovat. Tento závěr soudu prvního stupně nesdílí, jak žalobci v rámci předvídatelnosti rozhodnutí sdělil. Pouze ta skutečnost, že účastníci se o zrušení spoluvlastnictví nedohodli, nemůže být okolností, kterou by bylo možné klást k tíži žalovaným nebo jednomu z nich. Ustanovení § 1143 o. z. a § 1140 o. z. předpokládá, že pokud se účastníci o zrušení spoluvlastnictví nedohodnou, rozhodne na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Soud není vázán návrhem účastníků, jakým způsobem má spoluvlastnictví vypořádat, způsob vypořádání spoluvlastnictví vyplývá z ustanovení § 1144 o. z. a § 1147 o. z. Soud vyšel i z nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20-3 (SR 1/2021 s. 8), podle kterého Ustanovení § 142 o. s. ř. je třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 ObčZ). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků dle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup dle § 142 odst. 3 o. s. ř.. (např. jde o obstrukční chování spoluvlastníka, nezájem o konstruktivní vyřešení věci nebo šikanózní výkon práva).

17. V daném případě žádné takové výjimečné okolnosti pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobci soud neshledal. Žalobce po sdělení předvídatelnosti rozhodnutí soudem následně již náklady řízení neúčtoval. Soud proto rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

18. Lhůta plnění: Povinnost plnit do 3 dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř. K jiné lhůtě soud neshledal důvod, když žalobce sám uvedl, že finanční prostředky na vyplacení podílů má připraveny.

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 202 odst. 1 písm. i) o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení lze podat námitky ve lhůtě 15 dnů od doručení u Okresního soudu v Českém Krumlově.