OSCV 8 C 138/2026-39

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce, ⟪LB:lb_002⟫ se sídlem Adresa žalobce, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupeného advokátem Jméno advokáta, ⟪LB:lb_004⟫ se sídlem Adresa advokáta, ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, ⟪LB:lb_007⟫ trvale bytem Adresa žalovaného, ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 28 721,77 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 28 241,77 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 175,33 Kč od 1. 7. 2023 až do zaplacení a dále spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 12 158,94 Kč za dobu od 5. 3. 2026 až do zaplacení a na náhradě nákladů řízení 2 965 Kč, to vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných do každého 25. dne v měsíci předem k rukám žalobce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, to vše pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 907,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 18. 8. 2023 až do zaplacení, 480 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 175,33 Kč za dobu od 28. 3. 2023 do 30. 6. 2023, úroku ve výši 15 % ročně z částky 12 158,94 Kč za dobu od 22. 8. 2023 do 4. 3. 2026 a dále ohledně úroku z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky 12 158,94 Kč za dobu od 5. 3. 2026 až do zaplacení, zamítá.

Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 28 721,77 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 175,33 Kč od 28. 3. 2023 do zaplacení, z částky 907,50 Kč od 18. 8. 2023 do zaplacení a z částky 12 158,94 Kč od 22. 8. 2023 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že s žalovaným dne 18. 8. 2022 uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa adresa, přičemž žalovaný se zavázal hradit řádně a včas sjednanou cenu za dodanou elektřinu. Takto žalobce vystavil žalovanému za elektřinu odebranou v době od 21. 8. 2022 do 9. 3. 2023 fakturu na nedoplatek 17 275,33 Kč splatnou dne 27. 3 2023, na níž žalovaný uhradil pouze 2 100 Kč, zbývá tedy uhradit 15 175,33 Kč. Za období odběru od 10. 3. 2023 do 1. 8. 2023 pak žalobce žalovanému za elektřinu fakturoval 12 158,94 Kč se splatností dne 21. 8. 2023. Dále žalobce nárokuje též poplatek v celkové výši 480 Kč za dvě odeslané upomínky a dále byla vystavena faktura splatná dne 17. 8. 2023 na 907,50 Kč představujících poplatek za odpojení elektřiny vykonané dne 3. 8. 2023. Žalovaný dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní upomínky.

Žalobce se z jednání soudu omluvil. Žalovaný zaslal soudu emailovou zprávu, kde požádal o odročení z rodinných důvodů, protože hlídá děti s tím, že má hmotnou nouzi a chtěl by dluh splácet, do konce měsíce by mohl uhradit 2 000 Kč. Soud věc rozhodl a projednal v nepřítomnosti účastníků řízení s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když omluvu žalovaného neshledal řádnou, neboť nebyly nijak doloženy důvody omluvy a nebylo možno ji kvalifikovat ani jako včasnou, když omluva byla soudu doručena dne 22. 6. 2026 ve 20:51 hod. ohledně jednání konaného následující den.

Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: Soud provedl důkaz smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 18. 8. 2022, a to včetně všeobecných obchodních podmínek a ceníku, které byly jejich nedílnou součástí, uzavřenou mezi účastníky řízení ohledně výše uvedeného odběrného místa. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce dodávat na výše uvedené odběrné místo elektřinu a závazek žalovaného za tuto uhradit kupní cenu. Ze sekce „Poplatky“ obchodních podmínek vyplynulo, že poplatek za doporučenou upomínku činí 240 Kč. Žalobce rovněž předložil tři faktury vystavené žalovanému, které jsou již specifikovány podrobně shora v žalobních tvrzeních. Dle výpisu ze systému žalobce bylo na fakturu na zaplacení 17 275,33 Kč uhrazeno 2 100 Kč dne 30. 6. 2023. Dále žalobce doložil dvě upomínky adresované žalovanému k úhradě nedoplatků souvisejících s odběrem elektřiny, obě bez dokladu jejich doručení či odeslání. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalovanému včetně poštovního archu svědčícího o jejím odeslání žalovanému před podáním žaloby dne 26. 2. 2026.

Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce dodával žalovanému elektřinu do výše uvedeného odběrného místa na základě smlouvy o odběru mezi těmito subjekty uzavřené. Žalovaný neuhradil za dodané komodity kupní cenu odpovídající vystaveným fakturám shora specifikovaným. V obchodních podmínkách sjednaných jako součást předmětné smlouvy byla sjednána poplatková povinnost shora specifikovaná. Žalovaný na chronologicky první fakturu uhradil dne 30. 6. 2023 částku 2 100 Kč. Dne 26. 2. 2026 žalobce odeslal žalovanému předžalobní upomínku.

Podle § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) – dále jen „Zákon“ - se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak nikoli zcela. Žalovaný na základě smlouvy o dodávce elektřiny neuhradil kupní cenu za elektřinu dodanou žalobcem (§ 50 Zákona). Žalovaný ve věci netvrdil, že by dané komodity v dané ceně (15 175,33 Kč a 12 158,94 Kč) v daném odběrném místě odebrány nebyly. Jelikož žalovaný nesplnil dluh řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobci rovněž náleží úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku). Ohledně úroků z prodlení soud shledal, že doba plnění nebyla mezi účastníky řízení dohodnuta a žalovaný tak měl plnit bez zbytečného odkladu, kdy byl žalobcem požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Nebylo tak prokázáno, že žalobce doručil, resp. pokusil se doručit žalovanému výzvu k zaplacení. Jelikož tedy žalobce neprokázal, že došlo k požádání dlužníka dříve, soud považoval u chronologicky první faktury na 17 275,33 Kč za rozhodující moment částečné úhrady dne 30. 6. 2023, kdy již žalovaný musel být obeznáme s výší a existencí dluhu. V případě druhé faktury je za kvalifikovanou výzvu možno považovat až upomínku předžalobní odeslanou dne 26. 2. 2026. Tuto je pak třeba s odkazem na § 573 občanského zákoníku mít za doručenou třetí pracovní den od jejího odeslání, tedy dne 3. 3. 2026. Jelikož pak žalovaný následující den bezodkladně neplnil, je od dalšího následujícího dne v prodlení s plněním dluhu a žalobci vzniklo právo požadovat úroky z prodlení, které soud žalobci přiřkl od tohoto data v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a tedy nikoli od data následujícího po splatnosti faktur výše specifikovaných.

Co se týče poplatků za upomínky, žalobce nijak neprokázal, že by upomínky žalovanému odeslal (ač je měl dle obchodních podmínek zasílat doporučeně a nic mu tedy nebránilo si uschovat od těchto potvrzení o odeslání). Rovněž pak žalobce nijak nedoložil, že by si s žalovaným sjednal jakoukoliv další poplatkovou povinnost, tedy i povinnost hradit poplatek 907,50 Kč za přerušení dodávky a dále nedoložil, že by k přerušení dodávky došlo a z jakého důvodu. Svou neúčastí při jednání se žalobce vzdal možnosti být poučen o nutnosti doplnit tvrzení a důkazy dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobu v části zamítl, jak je výše uvedeno ve výroku č. II tohoto rozsudku.

Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci pouze nepatrný neúspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 1 150 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 500 Kč (3 x 400 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 315 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 2 965 Kč (1 150 + 1 500 + 315).

O splátkách soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když vzal v potaz, že žalovaný mí více závazků po splatnosti, což je soudu známo z jeho činnosti a zároveň povahu žalobce jakožto právnické osoby podnikající ve značném rozsahu, což je obecně známo a pro nějž se tak jedná o marginální záležitost. Pro ochranu žalobce jako oprávněného pak soud vyslovil podmínku ztráty výhody splátek, jež znamená, že pokud se žalovaný opozdí se splácením svého dluhu, byť s jedinou splátkou, stane se tím splatnou celá zbývající nesplacená částka najednou.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.