OSCV 8 C 144/2026-29

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce, ⟪LB:lb_002⟫ se sídlem Adresa žalobce, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupeného advokátkou Jméno advokátky, ⟪LB:lb_004⟫ se sídlem Adresa advokátky, ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované, ⟪LB:lb_007⟫ trvale bytem Adresa žalované, ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 16 289 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 16 289 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5 % ročně od 20. 12. 2025 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 289 Kč za dobu od 7. 3. 2024 do 19. 12. 2025 a ohledně úroků z prodlení z částky 16 289 Kč ve výši 3,25 % ročně z částky 16 289 Kč za dobu od 20. 12. 2025 až do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 1 517 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 16 289 Kč spolu s úroky z prodlení z této částky ve výši 14,75 % od 7. 3. 2024 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že s žalovanou uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny č. hodnota do odběrného místa adresa, přičemž žalovaná se zavázala hradit řádně a včas sjednanou cenu za dodanou elektřinu. Takto žalobce vystavil žalované za elektřinu fakturu na nedoplatek ve výši žalované částky splatnou dne 6. 3. 2024, na níž žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná dluh nevyrovnala i přes zaslání předžalobní upomínky.

Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora a převzala osobně na adrese odběrného místa), k jednání soudu bez omluvy nedostavila, soud tedy věc rozhodl a projednal v nepřítomnosti účastníků řízení s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.

Soud provedl důkaz smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřenou mezi účastníky řízení dne 14. 4. 2023 včetně obchodních podmínek sjednaných jako její součást. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce dodávat na výše uvedené odběrné místo elektřinu a závazek žalované za tuto uhradit kupní cenu. Dále žalobce doložil dvě faktury vystavené žalované v dané souvislosti za odběr elektřiny, a to fakturu za období od 22. 5. 2023 do 5. 9. 2023 na částku 5 694 Kč splatnou dne 22. 9. 2023 a fakturu za období od 6. 9. 2023 do 8. 2. 2024 na částku 14 040 Kč splatnou dne 6. 3. 2024. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalované včetně poštovního archu svědčícího o jejím odeslání žalované před podáním žaloby dne 16. 12. 2025.

Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce dodával žalované elektřinu do výše uvedeného odběrného místa na základě smlouvy o odběru mezi těmito subjekty uzavřené. Žalovaná neuhradila za dodané komodity kupní cenu odpovídající vystaveným fakturám shora specifikovaným. Dne 16. 12. 2025 žalobce odeslal žalované předžalobní upomínku.

Podle § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) – dále jen „Zákon“ - se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak nikoli beze zbytku. Žalovaná na základě smlouvy o dodávce elektřiny neuhradila kupní cenu za elektřinu dodanou žalobcem (§ 50 Zákona). Žalovaná ve věci netvrdila, že by dané komodity v dané ceně v daném odběrném místě odebrány nebyly. Jelikož žalovaná nesplnila dluh řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobci rovněž náleží úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku). Ohledně úroků z prodlení soud shledal, že doba plnění nebyla mezi účastníky řízení dohodnuta a žalovaná tak měla plnit bez zbytečného odkladu, kdy byla žalobcem požádána (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Nebylo tak prokázáno, že žalobce doručil, resp. pokusil se doručit žalované výzvu k zaplacení. Jelikož tedy žalobce neprokázal, že došlo k požádání dlužníka dříve, je třeba za kvalifikovanou výzvu považovat až upomínku předžalobní odeslanou dne 16. 12. 2025. Tuto je pak třeba s odkazem na § 573 občanského zákoníku mít za doručenou třetí pracovní den od jejího odeslání, tedy dne 19. 12. 2025. Jelikož pak žalovaná následující den bezodkladně neplnila, je od dalšího následujícího dne v prodlení s plněním dluhu a žalobci vzniklo právo požadovat úroky z prodlení, které soud žalobci přiřkl od tohoto data v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a tedy nikoli od data následujícího po splatnosti faktur výše specifikovaných. Svou neúčastí při jednání se žalobce vzdal možnosti být poučen o nutnosti doplnit důkazy a v případě odpojení elektřiny i tvrzení dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobu v části zamítl, jak je výše uvedeno ve výroku č. II tohoto rozsudku.

Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobce, který zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 500 Kč (3 x 400 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 315 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 2 615 Kč (800 + 1 500 + 315). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 16 289 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 17 294,90 Kč, žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení úroků z prodlení, které v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí 4 577,28 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 21 872,18 Kč tak představuje úspěch žalobce 79 %, úspěch žalované 21 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 58 % svých nákladů, z částky 2 615 Kč tedy ve výši 1 517 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.