OSDC 15 C 124/2026-22

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Cvachovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně. Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 36 125,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 16 913,64 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 19 211,80 Kč s úrokem z prodlení z částky 17 360,82 Kč od 15.5.2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 36 125,44 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní (dříve právnická osoba.) a žalovaným byla dne 13.11.2024 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet dle podmínek smlouvy, dostal se však do prodlení a žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovaného informovala emailem ze dne 14.5.2025. Celkový dluh žalovaného se skládá z jistiny ve výši 16 913,64 Kč, poplatku za vyplacení úvěru ve výši 300,48 Kč, smluvního úroku ve výši 18 752,11 Kč a poplatku za službu „presto“ ve výši 146,70 Kč.

2. Žalovaný k věci samé uvedl, že skutečně uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. O splácení se neúspěšně snažil se žalobkyní dohodnout. Souhlasí s úhradou jistiny.

3. Soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

4. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že mezi nimi byla dne 13.11.2024 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč.

5. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaný žije ve společné domácnosti s další osobou, výše jeho čistého měsíčního příjmu činí 47 400 Kč, výše pravidelných výdajů na půjčky činí 7 000 Kč, výše pravidelných výdajů na bydlení činí 7 000 Kč.

6. Po právní stránce posoudil soud věc podle následujících ustanovení.

7. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

12. Z citovaných ustanovení vyplývá, že před uzavřením smlouvy musí poskytovatel posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. posoudit zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytovatel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Poruší-li poskytovatel tuto povinnost, je smlouva neplatná. Tvrzení a doložení, že došlo k řádnému přezkumu úvěruschopnosti spotřebitele je základním žalobním tvrzením. Je nutné prokázat, že poskytovatel úvěru získal komplexní přehled o příjmech a výdajích spotřebitele s výsledkem, že spotřebitel je schopen úvěr řádně a včas splácet.

13. Žalobkyně však před uzavřením smlouvy dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Není zřejmé, jakým způsobem ověřila jeho příjmy, z jakého zdroje jeho příjmy plynou, zda je lze skutečně považovat za trvalé a odůvodňující, že žalovaný bude schopen dluh splácet. Žalobkyně nezkoumala dostatečně výdaje žalovaného, zejména za situace, kdy je zřejmé, že žalovaný již splácí jiné úvěry a půjčky a kdy je tedy namístě se důkladně zabývat výdajovou stránkou na straně žalovaného. Tak jak žalobkyně doložila zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nelze uzavřít, že by zkoumání bylo dostatečné, že by žalobkyně mohla kvalifikovaně učinit závěr, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet.

14. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v tomto směru soudem poučena, žalobkyně se však k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena.

15. S ohledem na uvedené soud dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.

16. Poskytnuté peněžní prostředky tak byly žalovanému poskytnuty bez právního důvodu, čímž se žalovaný bezdůvodně obohatil, je proto povinen tuto částku dle § 2991 občanského zákoníku vrátit.

17. Soud proto žalobě vyhověl co do zaplacení jistiny, s čímž žalovaný výslovně souhlasil (výrok I.).

18. Ve zbylé části soud žalobu zamítl (výrok II.).

19. Zamítnutí se týká jak úroku a poplatků tak zákonného úroku z prodlení.

20. Jde-li o otázku prodlení žalovaného s vrácením poskytnuté jistiny a tedy nároku na úrok z prodlení, je třeba vycházet ze shora citovaných ustanovení § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, z nichž se podává, že v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru neplatné pro porušení povinnosti věřitele před poskytnutím úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je spotřebitel povinen vrátit získané bezdůvodné obohacení v podobě jistiny úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tedy v nové lhůtě stanovené buď dohodou účastníků, nebo rozhodnutím soudu. Prostou výzvou k plnění splatnost dluhu v tomto případě vyvolat nelze. Nová dohoda o splatnosti nebyla ani tvrzena. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka, je-li smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná proto, že poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, nemá poskytovatel úvěru nárok na sjednané úroky a poplatky; nárok na zákonné úroky z prodlení mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru. Výzva věřitele k vrácení jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá (srov. rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne 13.4.2026, č.j. spisová značka).

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení s ohledem na skutečnost, že úspěch a neúspěch obou stran byl přibližně stejný.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.