OSDC 19 C 123/2025-171

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., Anonymizováno IČO žalobkyně se Anonymizováno Adresa žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokáta se Anonymizováno Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované., Anonymizováno IČO žalované se Anonymizováno Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 92 610 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 85 610 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 85 610 Kč od 4.6.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu nároku na zaplacení částky 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 92 610 Kč od 13.4.2025 do 3.6.2025 a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 000 Kč od 4.6.2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 78 949 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně (dále též žalobce) se svou žalobou doručenou soudu dne 17.6.2025 domáhala na žalované zaplacení částky 92 610 Kč s příslušenstvím, když v žalobě uvedla, že mezi žalobcem jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem byla dne 26.09.2024 uzavřena Smlouva o dílo, když došlo ze strany žalobce k přijetí cenové nabídky žalovaného č. AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno/Anonymizováno ze dne 26.09.2024 na dodávku a montáž PVC oken a dveří (dále jen „dílo“). Na základě přijetí cenové nabídky byla ze strany žalované vystavena téhož dne, tj. dne 26.09.2024, zálohová faktura č. hodnota na částku ve výši 92 610 Kč s datem splatnosti dne 10.10.2024, která byla žalobcem řádně a včas uhrazena ke dni 27.09.2024, o čemž svědčí daňový doklad č. Anonymizováno k přijaté platbě, vystavený žalovanou žalobci dne 07.10.2024. Součástí přijaté cenové nabídky Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno byly rovněž platební a dodací podmínky, ve kterých žalovaná garantuje dodání (provedení) díla ve lhůtě 3–5 týdnů od potvrzení objednávky. Žalovaná tak byla povinna dodat (provést) dílo nejpozději do 5 týdnů ode dne 26.09.2024, kdy tato lhůta k dodání (provedení) díla uplynula ke dni 31.10.2024. Závazek žalované dodat (provést) dílo žalobci ve stanovené lhůtě však nebyl do dnešního dne splněna to i přesto, že žalobce poskytl žalované zálohu na jeho plnění. Dne 28.03.2025 zaslal žalobce žalované prostřednictvím svého právního zástupce výzvu k plnění s poskytnutím dodatečné přiměřené lhůty do 11.04.2025. V této výzvě byla žalovaná upozorněna, že v souladu s ustanovením § 1978 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku platí, že marným uplynutím této lhůty žalobce od smlouvy odstoupil. Vzhledem k tomu, že ze strany žalované nedošlo k plnění ani v dodatečně poskytnuté přiměřené lhůtě a současně ani nedošlo k jakékoliv reakci na tuto výzvu, považuje se smlouva za ukončenou odstoupením žalobce ke dni 12.04.2025. V důsledku tohoto odstoupení byl závazek zrušen od samého počátku a v rozsahu jeho účinků zanikla práva a povinnosti stran. S ohledem na platné odstoupení od smlouvy ze strany žalobce tak žalobce úhradou zálohové faktury plnil žalované na základně právního důvodu, který odpadl, čímž se žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobce. Žalobce k dnešnímu dni eviduje vůči žalovanému bezdůvodné obohacení ve výši 92 610 Kč. Žalovaná byla právním zástupcem žalobce vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 92 640 Kč, a to výzvou k úhradě dlužné částky dle §142a o.s.ř. ze dne 23.05.2025. Žalovaná však na tuto výzvu nijak nereagovala a ani žalobci bezdůvodné obohacení neuhradila. Společně se žalovanou částkou se žalobce po žalované domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po dni odstoupení žalobce od smlouvy, tedy ode dne 13.04.2025 do zaplacení. Žalobce dále v souladu s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ze dne 16. října 2013 požaduje po žalovaném částku 1 200 Kč jakožto náklady spojené s uplatněním pohledávky.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že žalobkyně si u žalované objednala okna a dveře dle původní objednávky a následně složila zálohu ve výši 92 610 Kč. V době před dokončením oken ve výrobě žalobkyně požádala o následné zaměřování stavebních otvorů i přes skutečnost, že byly tyto původní rozměry odsouhlaseny před zadáváním do výroby. Následně sdělila žalobkyně žalované, že spěchá na jinou zakázku a tato původní zakázka může být dodána v pozdějším termínu. Ještě před uplynutím tohoto termínu žalobkyně neoprávněně odstoupila od smlouvy o dílo a požadovala vrácení zálohy. Neoprávněným odstoupením od smlouvy o dílo vznikly žalované náklady spojené s výjezdem, zaměřováním a rušením již rozpracované výroby oken. Tyto náklady pokrývají výši poskytnuté zálohy. Požadavek žalobkyně považuje proto žalovaná za neoprávněný. V podání ze dne 11.12.2025 žalovaná doplnila, že žalovaná s ohledem na skutečnost, že je žalobkyně stavební společností, neměla pochyb o správnosti uvedených požadovaných rozměrů oken a dveří dle potvrzené objednávky. Pokud žalobkyně dne 15.11.2025 začala požadovat zaměření oken, stalo se tak již v době, kdy byla okna zadána do výroby s původními rozměry a žalovaná proto nechala přerušit již rozpracovanou výroku objednaných oken, prostřednictvím svého technika provedla zaměření oken, úpravu rozměrů požadovaných oken a dveří a zaslal žalobkyni upravenou nabídku na dodávku oken s jinými rozměry. Snažila se tak snížit náklady již rozpracované výroby, aby se alespoň některé komponenty z výroby oken dali využít pro výrobu z nové nabídky. Žalobkyně pak začala požadovat smluvní pokutu při nedodržení termínu ve výši 2 000 Kč za den prodlení, což považuje žalovaná za rozporné s původní objednávkou, a proto s tím nesouhlasila. Následně žalobkyně neoprávněně od smlouvy odstoupila, kdy tak způsobila žalované škodu v podobě nákladů na marné zaměřování oken a v důsledku nemožnosti využít komponentů z rozpracované výroby. Pro případ, že by si objednatel po objednání zakázky realizaci rozmyslel, stává se poskytnutá zálohy nevratnou jistinou.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

4. Na základě emailové komunikace jednatele žalobkyně (tituly před jménem jméno FO) se zástupcem žalované (Anonymizováno jméno FO) z období od 19.9.2024 do 26.6.2024 ve spojení s cenovou nabídkou zaslanou jako příloha zprávy pana Anonymizováno ze dne 23.9.2024, následně upravené do podoby cenové nabídky zaslané v příloze zprávy ze dne 26.9.2026, má soud za prokázané, že přijetím cenové nabídky žalované Anonymizováno/Anonymizováno/AnonymizovánoAnonymizovánoze strany žalobkyně byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo, na základě níž se žalovaná zavázala provést pro žalobkyni dílo v podobě dodávky a montáže PVC oken a dveří na objektu v obci adresa a žalobkyně se zavázala zaplatit žalované cenu díla ve výši 219 127,80 Kč (srov. emailová komunikace na č.l. 56-54 z.str. a cenová nabídka na č.l. 14-28).

5. V rámci cenové nabídky odsouhlasily strany platební a dodací podmínky, podle nichž se žalovaná zavázala dílo provést a předat objednateli (dodat) do 3-5 týdnů od potvrzení objednávky, což v situaci, kdy objednávka byla odsouhlasena dne 25.9.2024, znamenalo, že dílo má být dokončeno a předáno do 31.10.2024. Pokud jde o cenu díla, bylo uvedeno, že záloha ve výši 50 % z ceny materiálu se hradí při objednání. V emailové komunikaci ze dne 26.9.2024 si strany potvrdily, že cena díla bude placena postupně a že zálohová faktura nebude vystavena se slevou 2 % na celou částku.

6. Ze zálohové faktury žalované ze dne 26.9.2024 ve spojení s daňovým dokladem ze dne 7.10.2024 má soud za prokázané, že dne 27.9.2024 žalobkyně uhradila žalované vyúčtovanou zálohu ceny díla v částce 92 610 Kč (srov. zálohová faktura na č.l. 6 a daňový doklad na č.l. 7).

7. Ačkoliv žalovaná tvrdila, že po odsouhlasení objednávky dala okna a dveře do výroby, žádným z předložených důkazů tuto skutečnost neprokázala. Pokud předložila soudu bez jakéhokoliv vysvětlení webovou nabídku společnosti Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. ze dne 11.2.2026 (srov. nabídka Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno na č.l. 84 a v systému Anonymizováno), nelze bez dalších navazující důkazů, které již žalobkyně soudu neposkytla, z tohoto izolovaného dokladu ani mít za prokázané, že žalovaná u společnosti Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. učinila poptávku výroby okem objednaných ze strany žalobkyně u žalované, ani skutečnost, že se tak stalo v období před tím, než strany začali řešit, zda byly či nebyly zaměřeny stavební otvory (srov. níže). Pokud se pak žalovaná již soudem uskutečněných jednání dne datum a datum bez omluvy neúčastnila, nemohl ji soud o absenci prokázání takových skutečností poučit a žalovaná je tedy plně procesně odpovědná za stav, kdy shora uvedenou skutečnost v řízení neprokázala.

8. Z emailové komunikace stran plyne, že dne 14.11.2024 se pan jméno FO (zástupce žalované) obrátil na tituly před jménem jméno FO (jednatel žalobkyně) s požadavkem na přípravu stavebních otvorů a tituly před jménem jméno FO mu v odpovědi téhož dne požadovanou součinnost potvrdil s tím, že od pana Anonymizováno požadoval ujištění, zda dohodnuté rozměry vycházejí ze zaměření (okenních a dveřních otvorů) realizovaného ze strany žalované a pokud žalovaná rozměry nezaměřovala, tak je to špatně, protože žalobkyně zadala žalované při jednání o cenové nabídce hrubé rozměry a nikoliv rozměry pro výrobu, když na objektu se nebude opravovat fasáda a okna tedy musí sednout do stávajících otvorů. V odpovědi ze dne 15.11.2024 pan jméno FO uvádí, že naopak žalovaná předpokládala, že rozměry, které poskytla žalobkyně v rámci jednání o cenové nabídce, byly ze strany žalobkyně sděleny po měření uskutečněném po vybourání oken. Ujistil pana tituly před jménem jméno FO, že žalovaná zaměřovat (okenní a dveřní otvory) nebyla, protože o to nebyla požádána (srov. emailová komunikace stran na č.l. 54).

9. Po tomto pro obě strany nepříjemném zjištění (že rozměry oken v odsouhlasené cenové nabídce nejsou výsledkem zaměření okenních otvorů a nemohou tedy sloužit jako údaje pro zadání takových oken do výroby) pokračovaly strany v další emailové komunikaci až dne 21.1.20205, kdy pan jméno FO sděluje panu tituly před jménem jméno FO, že došlo k zaměření pracovníkem žalované a že v příloze zprávy zasílá (cenovou) nabídku s provedenými úpravami (srov. zpráva na č.l. 56). Ačkoliv se soud jak u žalobkyně, tak rovněž u žalované prostřednictvím výzev jim adresovaných domáhal toho, aby soudu byla příloha zprávy ze dne 21.1.2025 v podobě cenové nabídky poskytnuta, žalovaná na tuto výzvu nikterak nereagovala a žalobkyně uvedla, že již takovou cenovou nabídku nemá k dispozici, ale dohledala cenovou nabídku ze dne 15.1.2025, v níž je provedena ze strany žalobkyně úprava rozměrů oken a v nabídce je rovněž zahrnuto v rámci ocenění zakázky i zaměření oken (srov. cenová nabídka ze dne 15.1.2025 na č.l. 135).

10. Ani v jedné ze shora uvedených zpráv pan jméno FO nenaznačuje, že by již žalovaná dala okna do výroby (s nesprávnými rozměry, které nebyly výsledkem zaměření okenních otvorů), že je nutné takový proces výroby nějak zastavit (či usměrnit) a že by v důsledku skutečnosti zjištěné dne 14.11 – 15.11.2024 (že rozměry oken v cenové nabídce nemohou sloužit pro výrobu oken a je potřeba realizovat zaměření okenních otvorů na stavbě) vznikla či hrozila žalované nějaká škoda (např. v podobě toho, že vyrobená okna nebude možné použít ke splnění smlouvy o dílo z důvodu jejich nesprávných rozměrů).

11. Jak již tedy soud výše konstatoval, žalovaná nikterak neprokázala tvrzení, že před datem 15.11.2024 již zadala do výroby okna dle cenové nabídky odsouhlasené ve dnech 25.9. – 26.9.2024 a neprokázala ani to, že pokud žalobkyně až po datu 15.11.2024 požádala o následné zaměřování stavebních otvorů ze strany žalované, že se tak stalo v době, kdy již byla okna žalovanou zadána do výroby. Ostatně skutečnost, že by nějaká okna dala žalovaná vyrábět (ať již sama či prostřednictvím subdodavatele) žalovaná v řízení rovněž neprokázala.

12. Obrana žalované byla v tomto směru rozporná, když zprvu žalovaná uvedla, že jí mohla vznikat škoda z důvodu vícenákladů spojených s využitím rozpracované výroby oken (s nesprávnými rozměry), posléze však tvrdila, že jí vznikla škoda v důsledku skutečnosti, že nemohla zakázku objednanou ze strany žalobkyně v důsledku jejího odstoupení od smlouvy dokončit a tím jí ušel zisk (předpokládaný při realizaci zakázky).

13. Žalovaná v řízení (při popření ze strany žalobkyně) neprokázala své tvrzení o tom, že žalobkyně v době po 15.11.2025 sdělila žalované, že spěchá na jinou zakázku a že zakázka, která je předmětem žaloby, může být ze strany žalované dodána v pozdějším termínu, který dle žalované v době, kdy žalobkyně od smlouvy odstoupila, ještě nevypršel.

14. Pokud jde o otázku, komu lze k tíži přičítat skutečnost, že cenová nabídka odsouhlasená stranami sporu ve dnech 25.9. – 26.9.2024 pracovala s rozměry oken, které nebyly výsledkem zaměření stavebních otvorů, plyne z prováděcí normy Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno (adresa a vnější dveře – požadavky na zabudování) ve spojení s čestným prohlášením autorizovaného stavebního Anonymizováno tituly před jménem jméno FO (viz. příloha žalobkyně), že vzhledem k požadavkům shora uvedené normy na dodržování normovaných připojovacích spár při montáži oken je nutné, aby zhotovitel, který se zavazuje k montáži oken, měl jistotu, že jím dodaná okna rozměrově odpovídají stavebním otvorům v místě plnění. Za tím účelem je povinností zhotovitele mít postaveno najisto, že rozměry oken, které bude zadávat do výroby (a následně provede jejich montáž) zajišťují možnost splnit normou stanovené požadavky, což mu umožní právě provedení kontrolního zaměření stavebních otvorů.

15. Ačkoliv tedy soud nemá z cenové nabídky žalované ze dne 26.9.2024 za prokázané, že tato obsahuje cenu včetně provádění zaměření stavebních otvorů, když v jejích platebních a dodacích podmínkách je uvedeno, že dodavatel (žalovaná) zajistí vlastní zaměření stavebních otvorů na vyžádání, je za skutečnost, že žalovaná jako zhotovitele neměla v době potvrzení cenové nabídky najisto postavené, zda rozměry oken jsou výsledkem procesu zaměření stavebních otvorů, plně zodpovědná žalovaná.

16. Pokud žalovaná neprokázala, že by před datem 15.11.2024 zadala do výroby okna dle cenové nabídky odsouhlasené ve dnech 25.9. – 26.9.2024, je plně odpovědná za prodlení se splněním díla po tuto dobu (tj. od 27.9.2024 do 15.11.2024).

17. Z nesporných tvrzení stran ve spojení s emailovou komunikací ze dne 21.1.20205 a cenovou nabídkou ze dne 15.1.2025 má soud za prokázané, že žalovaná v lednu 2025 (před datem 15.1.2025) zaměření stavebních otvorů provedla a zaslala žalobkyni cenovou nabídku. Pokud v cenové nabídce ze dne 26.9.2024 dosahovala celková ceny díla částky 219 127 Kč, dosahovala celková cena díla dle cenové nabídky ze dne 15.1.2025 částky 227 869,29 Kč, kdy však z žádného dokladu předloženého žalovanou nelze dovodit ani to, jaké byly náklady zaměření dle cenové nabídky (když tato samostatnou cenovou položku zaměření neuvádí a zaměření je tak zohledněno v celkové ceně díla), ani to, jaké skutečné náklady žalovaná na realizování zaměření vynaložila. Pokud žalovaná v rámci fakturace provedené zálohovou fakturou č. hodnota ze dne 21.7.2025 cenu zaměření účtovala žalobkyni v částce 7 000 Kč (srov. zálohová faktura na č.l. 99) učinila žalobkyně v podání svého zástupce ze dne 31.3.2026 takovou výši nákladů žalované nespornou.

18. Pokud se žalovaná dovolávala na prvním jednání soudu toho, že důvodem, proč žalovaná nezačala realizovat dílo ani v době po 21.1.2025, byla skutečnost, že nově učiněná cenová nabídka nebyla ze strany žalobkyně odsouhlasena, považuje soud takový postup za účelový, když představuje až dodatečnou obranu, která se zprvu zakládala na tom, že byla žalované ze strany žalobkyně poskytnuta dodatečná prodloužená lhůta k plnění z důvodu přechodu žalobkyně na jinou zakázku (viz. výše). Navíc je však taková obrana i nedůvodnou, neboť odsouhlasení (jako závazné objednání realizace díla) se již mezi stranami uskutečnilo přijetím cenové objednávky ze dne 26.9.2024 a nebylo potřeba takový závazek nově utvrzovat. Vzniklá situace (zjištění, že v cenové nabídce uvedené rozměry oken nejsou výsledkem zaměření stavebních otvorů) totiž nevyžadovala uzavření nové smlouvy o dílo (s upravenými rozměry oken), ale pouze jednání o možném navýšení sjednané ceny v důsledku změny původně uvažovaných rozměrů po realizaci zaměření a v důsledku nákladů na zaměření, které nebyly v původní cenové nabídce zohledněny. Žalovaná v dané situaci mohla a měla vůči žalobkyni kalkulovat prostřednictvím upravené cenové nabídky úpravu ceny, vyvolané jednak v důsledku výsledku zaměření ve vztahu ke změnám rozměrů oken a vyvolané rovněž nově vzniklými náklady na zaměření, se kterými prvotní cenová nabídka žalované nepočítala. Žalobkyně pak mohla od smlouvy o dílo pro změnu ceny díla odstoupit pouze v případě, že by navýšení ceny díla přesáhlo původní cenový rozpočet o více než 10 % (srov. § 2622 o.z.).

19. Soud má z emailové komunikace ze dne 30.1.2025 za prokázané, že dne 30.1.2025 se tituly před jménem jméno FO obrátil na jednatele žalované jméno FO s žádostí, aby mu žalovaná potvrdila údajnou předchozí ústní dohodu o tom, že pokud se žalovaná ocitne s dokončením a předáním díla žalobkyni v prodlením, bude žalobkyně oprávněně požadovat po žalované smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za den prodlení (srov. emailová zpráva na č.l. 58). Při popření ze strany jednatele žalované soud nemá existenci ústní dohody o sjednání smluvní pokuty ve shora uvedeném smyslu za prokázané. Ani žádné ujednání stran v písemné podobě pak neprokazuje, že by se v rámci sjednané smlouvy o dílo žalovaná zavázala při prodlení s dokončením a předáním díla uhradit žalobkyni smluvní pokutu.

20. Přestože se tedy žalobkyně dovolávala v 30.1.2025 potvrzení smluvní pokuty, která mezi účastníky platně sjednána nebyla (a nebylo prokázáno, že by se k ní žalovaná zavázala ani v ústní podobě), nebyla tato okolnost právně relevantním důvodem pro to, aby žalovaná s realizací činností směřujících k dokončení díla (po úpravě rozměrů oken v důsledku realizovaného zaměření stavebních otvorů) v období po 21.1.2025 nepokračovala a pokud měla pochyby, zda žalobkyně vzhledem k vzniklému prodlení na zhotovení díla ze strany žalované trvá, měla se o tom ujistit způsobem, který by nevzbuzoval pochyby o vůli žalobkyně.

21. Dle § 1978 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky.

22. Dle § 1978 odst. 2 o.z. oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil.

23. Pokud tedy žalovaná v období po 21.1.2025 nadále ničeho nečinila a dílo neprováděla (nezadala okna ani k výrobě, natož aby provedla jejich montáž), je nucen soud v situaci, kdy žalobkyně žalované dopisem ze dne 28.3.2025, který téhož dne žalované doručila do datové schránky, poskytla dodatečnou lhůtu ke splnění díla do 11.4.2025, dovodit, že marným uplynutím této lhůty došlo v souladu s ustanovením § 1978 odst. 2 o.z. k platnému odstoupení od smlouvy o dílo ze strany žalobkyně (srov. dopis žalobkyně ze dne 28.3.2025 na č.l. 8, doklad o doručení - detail zprávy na č.l. 8 z.str.).

24. Dle § 2004 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

25. Dle § 2005 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře.

26. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

27. Dle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Pokud žalobkyně v řízení prokázala, že od smlouvy o dílo ke dni 11.4.2025 odstoupila, došlo odstoupením ke zrušení smlouvy o dílo od samotného počátku, kdy důsledkem tohoto stavu je vznik povinnosti stran smlouvy vrátit si oboustranně plnění v režimu ustanovení § 2993 o.z..

30. Pokud tedy žalobkyně po uzavření smlouvy o dílo zaplatila žalované zálohu na cenu díla v částce 92 610 Kč, je její požadavek na vrácení této částky zcela oprávněný.

31. Proti požadavku žalobkyně vznesla žalovaná mimo jiné požadavek na zaplacení nákladů na realizované zaměření ve výši 7 000 Kč. Pokud tedy soud shora dovodil, že zaměření bylo ze strany žalované realizováno až na základě požadavku žalobkyně v emailové zprávě ze dne 14.11.2024 a že se od této chvíle předpokládala úplatnost tohoto zaměření, je požadavek žalované, aby soud zohlednil při svém rozhodování vznik nákladů žalované na zaměření v částce 7 000 Kč, oprávněným, když žalobkyně výši takových nákladů učinila nespornou (srov. výše).

32. Pokud se tedy žalovaná v důsledku přijetí zálohy ceny díla obohatila v rozsahu částky 92 610 Kč je potřeba tuto částku ponížit o část nákladů, které na dílo vynaložila v rozsahu částky 7 000 Kč, když tato představuje náklady na zaměření stavebních otvorů realizované ze strany žalované.

33. Proto soud přiznal žalobkyni nárok na vydání bezdůvodného obohacení pouze v rozsahu částky 85 610 Kč (tj. 92 610 Kč mínus 7 000 Kč) a ve zbývajícím rozsahu byl nucen žalobu zamítnout.

34. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalobkyně dopisem ze dne 23.5.2025 vyzvala žalovanou k zaplacení částky 92 610 Kč do sedmi dnů od doručení takové výzvy (srov. výzva na č.l. 11). Z dokladu o doručení plyne, že žalované byla výzva doručena do datové schránky dne 27.5.2025 (srov. doklad o doručení – detail zprávy na č.l. 12). Žalovaná se tedy do prodlení dostala až dne 4.6.2025, a proto až od tohoto data soud žalobkyni úrok z prodlení z částky 85 610 Kč přiznal, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje žalobkyně důvodně úroky v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. v sazbě 12 % ročně).

36. Pokud jde však o požadavek na zaplacení úroku z prodlení z částky 92 610 Kč za dobu od 13.4.2025 do 3.6.2025 a z částky 7 000 Kč za dobu od 4.6.2025 do zaplacení, byl soud nucen takový požadavek jako nedůvodný zamítnout.

37. Nad rámec shora uvedeného odůvodnění důvodnosti nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení soud uvádí i jiný možný důvod postačující pro dovození jeho oprávněnosti ve shora uvedeném rozsahu.

38. Dle § 2006 odst. 1 o.z. stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.

39. Žalobkyně na jednání soudu dne datum prostřednictvím výslechu jednatele žalobkyně prokázala, že poté, co od smlouvy o dílo uzavřené s žalovanou odstoupila, sjednala splnění předmětu díla ke zhotovení s jiným subjektem, který následně dílo (namísto žalované) realizoval. Proto soud dovozuje, že i kdyby bylo odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně shledáno neplatným, došlo k zániku závazku dílo provést v důsledku jeho následné právní nemožnosti nastalé splněním rozsahu předmětu díla ze strany jiného dodavatele žalobkyně. V důsledku takové situace by pak následovala opět nutnost provést vypořádání takto nastalé právní situace v souladu s ustanoveními o bezdůvodném obohacení (§ 2991 odst. 1 o.z. a § 2993 o.z.).

40. Pokud jde o obranu žalované založenou na tvrzení, že jí v důsledku skutečnosti, že zadala do výroby okna s původními rozměry, vznikly vícenáklady, soud již výše uvedl, že žalovaná skutečnost, že by zadala do výroby okna objednaná dle původní cenové nabídky neprokázala.

41. Pokud jde o obranu žalované založenou na tvrzení, že jí v důsledku skutečnosti, že žalobkyně od smlouvy neplatně odstoupila vznikla škoda v podobě ušlého zisku, který by v případě uskutečnění objednané zakázky dosáhla, soud shora dovodil, že odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně bylo učiněno platně.

42. I pro případ, že by tomu tak nebylo, bylo by nutné požadavek žalované na zohlednění vzniklé újmy, který lze odvodit ze zálohové faktury č. hodnota, jako neoprávněný zamítnout, a to z následujících důvodů. V zálohové faktuře žalovaná konstruovala svůj nárok vůči žalobkyni tak, že od ceny zakázky dle smlouvy o dílo (cenové nabídky z ledna 2025) v částce 227 879,50 Kč odečetla položku předpokládaných přímých nákladů na výrobu a dopravu oken, které by jí při plnění díla vznikly (v částce 128 444,54 Kč) a položku předpokládaných přímých nákladů na montáž oken (v částce 10 065 Kč). Rozdíl tak dosahuje částky 89 369,96 Kč, k níž žalovaná ve faktuře ještě přičetla náklady za zaměření ve výši 7 000 Kč, což celkem představuje částku 96 369,96 Kč. Ve faktuře tak dovozuje, že pokud žalobkyně zaplatila zálohu v částce 92 610 Kč, nepokrývá tato částka výši vzniklé újmy a ještě je potřeba doplatit částku 3 760 Kč (srov. faktura na č.l. 99 a 101).

43. Ačkoliv byla žalovaná ze strany soudu vyzývána, aby doložila, zda a kdy zálohovou fakturu č. hodnota ze dne 21.7.2025 doručila žalobkyni, žalovaná na tuto výzvu nikterak nereagovala a doručení žalobkyni neprokázala. Soud má proto ve shodě s žalobkyní za to, že tuto fakturu žalovaná vystavila účelově až v situaci, kdy žalobkyně podala žalobu k soudu. Podstatnější je však skutečnost, že pokud žalovaná uplatňuje v řízení vůči žalobkyni námitku započtení (v rozsahu částky 89 369,96 Kč- viz. výše), jednalo by se (pokud by odstoupení od smlouvy bylo neplatné) o pohledávku, která se nestala před uskutečněním úkonu směřujícímu k započtení splatnou, když žalovaná neprokázala, že by shora uvedenou fakturu žalobkyni doručila. Na rozdíl od požadavku na zohlednění vynaložených nákladů v částce 7 000 Kč na zaměření, které nemusí být při vypořádání v souladu s ustanovením § 2993 o.z. namítány k započtení, je pro újmu v podobě ušlého zisku potřebné, aby k platnému započtení došlo. V daném případě však takovému započtení brání skutečnost, že oproti splatné pohledávce žalobkyně na zaplacení částky 85 610 Kč uplatňuje žalovaná pohledávku, která se (při absenci prokázání doručení faktury žalobkyni) doposud splatnou nestala (srov. § 1982 o.z.).

44. Soud tedy opětovně konstatuje, že k přiznání částky 85 610 Kč žalobkyni by došlo i z jiných shora uvedených důvodů a že obrana žalované nebyla (nad rámec zohlednění částky 7 000 Kč) shledána oprávněnou.

45. Soud shledal jako pro věc nevýznamný poukaz žalobkyně na skutečnost, že v době října 2024 potvrdila žalovaná v emailové komunikaci s jednatelem žalobkyně, že se s dodávkou oken na zakázce v obci adresa ocitla žalovaná v prodlení (srov. komunikace na č.l. 157).

46. Podle § 513 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

47. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. Pokud tedy žalobkyně požadovala příslušenství pohledávky v podobě nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 1 200 Kč, shledal soud rovněž tento požadavek důvodným.

48. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud dospěl k závěru, že žalobkyně měla v řízení procesní úspěch v rozsahu 93 % oproti procesnímu úspěchu žalované v rozsahu 7 %. V souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 86 % jejich výše (93 % mínus 7 %). Náklady řízení na straně žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem v částce 4 631 Kč a náklady na zastoupení advokátem, které sestávají z odměny podle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 38 560 Kč (odměna za 8 úkonů právní služby po 4 82 0 Kč – převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast na jednání soudu dne 19.1.2026, sepis vyjádření ze dne 11.2.2026, sepis vyjádření ze dne 4.3.2026, účast na jednání soudu dne datum, účast na jednání soudu dne datum), z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 600 Kč za shora uvedených 8 úkony právní služby po 450 Kč, z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhl. č.177/1996 Sb. ve výši 6 174 Kč za cestu na jednání soudu dne datum na trase adresa a zpět v délce 640 km vozidlem tov.zn. jméno FO, RZ: SPZ, (náhrada za 1 km dle vyhl. č. 573/2025 Sb. v částce 5,90 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 10,8 l/100km a ceně za 1l BA 95 dle shora uvedené vyhlášky v částce 34,70 Kč), z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhl. č.177/1996 Sb. ve výši 6 174 Kč za cestu na jednání soudu dne datum na trase adresa a zpět v délce 640 km vozidlem tov.zn. jméno FO, RZ: SPZ, (náhrada za 1 km dle vyhl. č. 573/2025 Sb. v částce 5,90 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 10,8 l/100km a ceně za 1l BA 95 dle shora uvedené vyhlášky v částce 34,70 Kč), z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhl. č.177/1996 Anonymizováno. ve výši 3 859 Kč za cestu na žalovanou zmařené jednání soudu dne datum na trase adresa a zpět (v důsledku oznámení o odročení jednání pro omluvu žalované doručené ze strany soudu zástupci žalobkyně v době, kdy se nacházel v Anonymizováno) v délce 400 km vozidlem tov.zn. jméno FO, RZ: SPZ, (náhrada za 1 km dle vyhl. č. 573/2025 Sb. v částce 5,90 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 10,8 l/100km a ceně za 1l BA 95 dle shora uvedené vyhlášky v částce 34,70 Kč), z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhl. č.177/1996 Sb. ve výši 6 174 Kč Kč za cestu na jednání soudu dne datum trase na trase adresa a zpět v délce 640 km vozidlem tov.zn. jméno FO, RZ: SPZ, (náhrada za 1 km dle vyhl. č. 573/2025 Sb. v částce 5,90 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 10,8 l/100km a ceně za 1l BA 95 dle shora uvedené vyhlášky v částce 34,70 Kč) a z náhrady za ztrátu času dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 7 500 Kč za ztrátu času v rozsahu 50 půlhodin po 150 Kč za shora uvedené cesty k jednáním soudu ve dnech datum, datum, datum a datum; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkové náklady dosáhly částky 91 801 Kč, z níž 86 % činí 78 949 Kč.

49. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.