OSHB 18 C 53/2026-24

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Prachařovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený 12. 6. 1984 bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ o 14.496 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10.000 Kč, to vše splatné v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.000 Kč splatných vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém nabude toto rozhodnutí právní moci pod ztrátou výhody splátek a výkonem rozhodnutí.

II. Ohledně požadavku na zaplacení částky 4.496 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14.200 Kč za dobu od 23. 11. 2024 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 874 Kč k rukám Jméno advokátky, advokátky se sídlem Adresa advokátky, do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 14.496 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že předmětnou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2025 od společnosti Emma's credit s.r.o. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 23. 10. 2024 smlouvu o úvěru č. AnonymizovánoAnonymizováno857673, na jejímž základě mu poskytl úvěr ve výši 10.000 Kč, který byl téhož dne převeden na bankovní účet žalovaného. Úvěr byl sjednán se splatností ke dni 22. 11. 2024 a žalovaný se zavázal vedle vrácení jistiny uhradit poplatek za sjednání úvěru ve výši 4.200,11 Kč a smluvní úrok ve výši 295,89 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že původní věřitel před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě údajů o jeho příjmech a výdajích a prostřednictvím lustrací ve veřejných registrech, přičemž žalovaný deklaroval příjem z výkonu samostatné výdělečné činnosti ve výši 65.000 Kč měsíčně a výdaje ve výši 15.000 Kč měsíčně. Žalovaný svůj závazek ve sjednané době nesplnil a na úvěr neuhradil ničeho. Pro případ, že by soud neshledal nárok důvodným ze smlouvy o úvěru, uplatnila žalobkyně alternativně nárok na vydání bezdůvodného obohacení odpovídajícího poskytnuté částce 10.000 Kč.

2. Žalovaný namítal, že nebyl o postoupení pohledávky informován a není si vědom, že by žalobkyni něco dlužil. Uvedl, že nedisponuje smlouvou, na kterou žalobkyně odkazuje, a není schopen potvrdit, zda mu byla částka 10.000 Kč skutečně poskytnuta, neboť si v letech 2024 až 2025 půjčoval finanční prostředky od více společností. Tvrdil, že je na žalobkyni, aby prokázala uzavření smlouvy i poskytnutí finančních prostředků. Současně namítal, že pokud by bylo prokázáno, že částku 10.000 Kč obdržel, je připraven tuto částku uhradit, nikoliv však požadovaný poplatek za sjednání úvěru, smluvní úrok, úrok z prodlení ani náklady řízení. Dále namítal, že původní věřitel řádně neposoudil jeho úvěruschopnost, neboť se nacházel v tíživé finanční situaci, bylo proti němu vedeno více exekučních řízení a prošel insolvenčním řízením. Uvedl rovněž, že žalobkyni nabízel dobrovolné splácení dluhu za pomoci rodiny, avšak bez odezvy.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání, žalobkyně omluvila svoji neúčast, o odročení nepožádala.

4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: ⟪LB:lb_001⟫ - ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno, že společnost Emma's credit, s. r. o., uzavřela se žalovaným dne 23. 10. 2024 smlouvu o bezúčelovém spotřebitelském úvěru ve výši 10.000 Kč, který měl být splacen jednorázově do 22. 11. 2024, přičemž byla sjednána pevná úroková sazba ve výši 36 % ročně, smluvní úrok ve výši 295,89 Kč, poplatek za sjednání úvěru ve výši 4.200,11 Kč a celková částka ke splacení 14.496 Kč; smlouva byla uzavřena prostřednictvím autorizačního SMS kódu 17792 a žalovaný se pro případ prodlení zavázal hradit též zákonný úrok z prodlení, smluvní pokuty a náklady spojené s vymáháním pohledávky; ⟪LB:lb_002⟫ - z dokumentu Úvěruschopnost klienta k půjčce č. hodnota, že žalobce před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalovaného, ověřil jeho totožnost, bankovní účet, příjmy a provedl lustrace v dostupných registrech; žalovaný deklaroval příjem z výkonu samostatné výdělečné činnosti ve výši 65.000 Kč měsíčně a výdaje ve výši 15.000 Kč měsíčně, přičemž na základě těchto údajů byl vyhodnocen jako úvěruschopný; ⟪LB:lb_003⟫ - z potvrzení o provedení transakce, že dne 23. 10. 2024 byla z účtu společnosti Emma's credit, s. r. o., na účet č. č. účtu vedený na jméno žalovaného převedena částka 10.000 Kč jako plnění z předmětné úvěrové smlouvy; ⟪LB:lb_004⟫ - z bankovní identifikace účtu, že účet č. č. účtu vedený u právnická osoba byl v rozhodné době veden na jméno Jméno žalovaného; ⟪LB:lb_005⟫ - ze smlouvy o postoupení pohledávek, že pohledávka zažalovaným byla postoupena na žalobkyni; ⟪LB:lb_006⟫ - z dopisů ze dne 12. 12. 2025, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky a současně byl vyzván k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby.

5. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádnou pro věc podstatnou skutečnost.

6. Po provedeném dokazování soud po skutkové stránce uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě úvěrové smlouvy částku 10.000 Kč, žalovaný neuhradil ničeho.

7. Z hlediska hmotného práva soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).

8. Podle § 577 o. z., je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

9. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (tedy i v době uzavření předmětné smlouvy), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, zdůraznil, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají pouze dlužníka, ale mají širší společenský dopad, neboť předlužení vede k zásahům do rodinných a sociálních vztahů a často i k insolvenčním řízením. Proto je na věřiteli, aby před poskytnutím úvěru odborně posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet. Úvěr smí být poskytnut jen tehdy, pokud z prověření vyplývá, že dlužník bude schopen úvěr řádně splácet. Neprověří-li věřitel úvěruschopnost dostatečně, nebo poskytne-li úvěr i přes negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná.

15. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dovodil, že součástí odborné péče je obezřetnost spočívající v tom, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem, ale tyto údaje sám ověřuje, případně si je nechá doložit. Pokud tak nepostupuje, dopouští se správního deliktu (dnes přestupku), za který mu může být uložena pokuta. Tento výklad odpovídá i rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-449/13, podle něhož má poskytovatel povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných a doložených informací; důkazní břemeno nese poskytovatel.

16. Z uvedené judikatury plyne, že povinnost prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr je jednoznačná a nelze ji vykládat volně. Nestačí pouhé nahlédnutí do registrů či spolehnutí se na prohlášení spotřebitele; je nutné porovnat jeho příjmy a výdaje a vyžádat si k tomu potřebné doklady.

17. Soud uzavřel, že původní věřitel úvěruschopnost žalovaného řádně neposoudil, neboť vycházel jen z jeho tvrzených příjmů a výdajů, aniž by tyto údaje dostatečně ověřil a porovnal s jeho skutečnými závazky a finanční situací. Tím nebyla splněna povinnost stanovená v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem je neplatnost úvěrové smlouvy podle § 87 téhož zákona, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Žalobkyni proto náleží pouze vrácení skutečně poskytnuté jistiny, nikoli sjednaný úrok, poplatek ani jiné smluvní plnění. Nelze přiznat ani požadovaný úrok z prodlení od data sjednané splatnosti úvěru, protože toto datum vyplývá z neplatné smlouvy a nemůže založit prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení.

18. Žalobkyně má tak nárok na nevrácenou část jistiny ve výši 24.900 Kč, když tvrzenou úhradu ve výši 100 Kč žalobkyně nijak nesporovala. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku. Ve zbývající části soud žalobu ze shora vyložených důvodů zamítl. Jelikož smlouva byla absolutně neplatná, žalobkyni žádná smluvní plnění nenáleží.

19. Protože pohledávka za žalovaným byla řádně postoupena žalobkyni, je třeba plnění poskytnout právě jí.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu 69 %, žalovaný měl ve věci úspěch v rozsahu 31 %, čistý úspěch žalobkyně tak představuje rozdíl, tj. 38 %. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 800 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu ve věci samé, předžalobní výzva) po 400 Kč (§11 odst. 1 písm. a/, d/, § 14b odst. 1 písm.) a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a)) a 21 % DPH. Soud při vyčíslení nákladů postupoval podle § 14 b cit. vyhlášky, neboť z úřední činnosti je známo, že žalobkyně adresuje soudu opakovaně návrhy skutkově i právně podobné, na ustáleném vzoru, jejichž předmět řízení nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Celková výše nákladů, k jejíž náhradě je žalovaný povinen, odpovídá čistému procentuálnímu úspěchu žalobkyně a činí 874 Kč.

21. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

22. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce patnácti dnů, respektive v pravidelných měsíčních splátkách. Soud zohlednil osobní a výdělkové poměry žalovaného. Současně soud přihlédl ke skutečnosti, že žalobkyní je právnická osoba, jejíž majetkové poměry nejsou touto úpravou lhůty negativně dotčeny.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím podepsaného soudu, a to ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.