OSHK 38 C 111/2026-39

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Janou Elou Klikovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozená dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt č. Anonymizováno/41, o výměře 62,71 m2 ve 4. nadzemním podlaží, v budově č.p. Anonymizováno, na adrese adresa zapsaný v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota, a vyklizený předat žalobci, a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 5 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobce se domáhal po žalované návrhem došlým soudu dne 4. 5. 2026 vyklizení bytu 308/41, o výměře 62,71 m2 ve 4. nadzemním podlaží, v budově č.p. Anonymizováno, na adrese adresa. Uvedl, že nájem bytu skončil dne 30. 4. 2026. Byt je poškozen, žalovaná byt nevyklidila a dluží žalobci nájemné za 3 měsíce.

Žalobce návrh označil jako rozkaz k vyklizení bytu, pro který však nebyly splněny procesní podmínky. Soud proto návrh podle obsahu posoudil jako žalobu na vyklizení bytu.

Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Hmotněprávní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

K nařízenému jednání dne 24. 6. 2026 se žalovaná nedostavila, ačkoli byla řádně předvolána. Žalovaná se k návrhu na vyklizení ani nevyjádřila.

Z listinných důkazů doložených žalobcem soud zjistil následující skutečnosti.

Z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou dne 1. 5. 2020 na dobu určitou do 30. 4. 2021. Z dodatku č. hodnota soud zjistil, že nájemní smlouva byla prodloužena na 30. 4. 2026.

Z oznámení žalobce ze dne 30. 1. 2025 soud zjistil, že žalobce oznamuje žalované, že nájemní smlouvu již nebude prodlužovat a nájem bytu skončí dne 30. 4. 2026.

Z LV č. hodnota vedeného u katastru nemovitostí – katastrálního pracoviště adresa soud zjistil, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky.

Z doložené fotodokumentace bylo zjištěno, že byt je poškozen (např. vyražené dveře, chybějící žaluzie, spálení zadní desky kuchyňské linky). Ze soupisu poškození bytu soud zjistil, že žalovaná souhlasila se zjištěnými závadami.

O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobce přenechal žalované byt do užívání na základě nájemné smlouvy ze dne 1. 5. 2020, která byla uzavřena na dobu určitou a postupně byla dodatky prodlužována až do 30. 4. 2026, kdy nájem bytu skončil. Žalobce upozornil žalovanou na skončení nájmu s tím, že smlouvu již nebude prodlužovat. Žalovaná byt užívá bez právního důvodu i po skončení nájemní smlouvy.

Podle § 2201 občanského zákoníku (dále jen o. z.) platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

Podle § 2 292 věta první o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy se nájem končí.

Podle § 1 042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

V souzené věci bylo prokázáno, že žalovaná po skončení nájmu nadále byt bez právního důvodu užívá, žalobce se tedy důvodně domáhá vyklizení bytu ve smyslu § 1042 občanského zákoníku. V souladu s § 2 292 o. z. měla žalovaná byt odevzdat bez zbytečného odkladu nebo nejpozději do 30. 4. 2026. V řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by soud mohl dovodit, že návrh na vyklizení bytu není důvodný. Soud proto výrokem rozsudku pod bodem I. uložil žalované povinnost byt vyklidit. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. V průběhu řízení nebyly tvrzeny, tudíž ani prokázány, skutečnosti, na základě kterých by soud mohl uzavřít, že došlo ve vztahu k žalované k porušení zásad, na nichž spočívá soukromé právo, které jsou vyjádřeny v ustanoveních § 1 až § 14 občanského zákoníku, a jsou v nich zakotveny obecné a základní principy soukromého práva.

Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal úspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše nákladů řízení postupoval soud podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. a ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, ze dne 18. 11. 2025 přiznal žalobkyni 2x paušální náhradu řízení po 450 Kč, tedy ve výši stanovené § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení, na kterou má žalobkyně právo dosahuje 5 900 Kč. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu).

Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu rozhodnutí u Okresního soudu v Hradci Králové ve dvojím vyhotovení. Věcně a místně příslušným k projednání a rozhodnutí o odvolání je Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.