OSJE 4 C 51/2026-29

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 34 586 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 27 500 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalovanému dále uložena povinnost zaplatit žalobci a) částku ve výši 2 500 Kč s úrokem ve výši 21,24 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 11. 2025 do 24. 2. 2026, s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 2. 2026 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 11. 2025 do zaplacení, b) částku ve výši 1 559 Kč, c) částku ve výši 300 Kč, d) částku ve výši 1 497 Kč, e) částku ve výši 1 230 Kč, se v této části zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 715,2 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného zdejšímu soudu dne 5. 1. 2026 se žalobce domáhal zaplacení částky 34 586 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou uzavřel se žalovaným dne 2. 9. 2025. Na základě dané smlouvy žalobce poskytl částku 27 500 Kč žalovanému jako úvěr a částku 2 500 Kč zprostředkovateli spotřebitelského úvěru jako provizi a žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 36měsíčních splátkách po 1 134 Kč s první splátkou splatnou dne 20. 9. 2025. Žalovaná částka sestává ze zesplatněné jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč (včetně provize zprostředkovateli smlouvy ve výši 2 500 Kč), jistiny z dlužných splátek před zesplatněním ve výši 3 163 Kč, dlužných úroků před zesplatněním ve výši 1 559 Kč, dluhu na účelně vynaložených nákladech za upomínky ve výši 300 Kč, smluvních pokut ve výši 1 497 Kč za 3 případy prodlení s placením splátek vždy po 499 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 230 Kč (tj. smluvní pokuty 0,1 % denně z částky 31 559 Kč za dobu od 26. 11. 2025 do 3. 1. 2026), úroku ve výši 21,24 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 11. 2025 do 24. 2. 2026, úroku ve výši 11,50 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 2. 2026 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 11. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil, ač byl řádně předvolán.

3. Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že předmětem podnikání žalobce je mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

4. Výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo prokázáno, že žalobce byl od 18. 5. 2018 do 31. 12. 2028 registrován jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru.

5. Z čestných prohlášení žalovaného o závazcích a výdajích spotřebitele bylo prokázáno, že žalovaný uvedl měsíční výdaje související s bydlením ve výši 4 500 Kč, splátky úvěrů 7 766 Kč, rodinný stav rozvedený, žádné osoby ve společné domácnosti, měsíční příjem 28 000 Kč.

6. Z prohlášení samostatného zprostředkovatele bylo prokázáno, že zprostředkovatel u žalovaného zjistil splátku hypotečního úvěru ve výši 7 766 Kč, závazek u Movinero, kdy výše měsíční splátky činí 981 Kč, pravidelné platby ze všech pojistných smluv činí 300 Kč, další pravidelné výdaje 3 900 Kč, výdaje na bydlení 8 900 Kč. Prohlášení je vlastnoručně podepsáno zprostředkovatelem a obsahuje prohlášení, že zákazník nemá problémy se sázkami a hazardními hrami a má uzavřen pracovní poměr na dobu určitou. Dále obsahuje prohlášení, že informace byly prověřovány u osoby žalovanému blízké – jméno FO.

7. Posouzením úvěruschopnosti zákazníka ze dne 2. 9. 2025 bylo prokázáno, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smlouvy č. hodnota žalobce vycházel z jeho příjmů ve výši 26 205,25 Kč (průměr z 25 865 Kč, 25 092 Kč, 32 862 Kč a 21 002 Kč doložených výplatními páskami), celková měsíční splátka úvěrů činí 8 747 Kč (žalovaný uvedl 7 766 Kč), měsíční splátka žalobci činí 1 134 Kč, pojištění činí 300 Kč, žalovaný žije ve vlastním bydlení za náklady ve výši 8 900 Kč, jeho normativní náklady na bydlení činí 8 932 Kč, jeho životní minimum včetně vyživovaných osob činí 4 860 Kč a jeho nezabavitelná částka činí 9 195 Kč, žalovaný nevyživuje žádnou osobu.

8. Výplatními páskami bylo prokázáno, že příjem žalovaného ze zaměstnání u společnosti právnická osoba. činil v dubnu 2025 částku 25 865 Kč, v květnu 2025 částku 25 092 Kč, v červnu 2025 částku 32 862 Kč a v červenci 2025 částku 21 002 Kč.

9. Výpisem z účtu bylo prokázáno, že v období od 1. 7. 2025 do 31. 7. 2025 byl počáteční zůstatek účtu žalovaného č. č. účtu -192,24 Kč, konečný zůstatek -128,91 Kč, ve sledovaném období žalovaný obdržel příchozí platbu zaměstnavatele právnická osoba. ve výši 32 862 Kč, 3 platby ve výši 4 000 Kč, 5 274 Kč, 8 500 Kč od jméno FO, platbu ve výši 4 900 Kč od Úřadu práce – krajské pobočky adresa a z účtu byly provedeny odchozí platby ve výši 683 Kč a 7 766 Kč jako inkaso úvěru a 5 274 Kč s poznámkou „mesicni splatka uveru hodnota“, a dále odchozí platba 3 499 Kč s poznámkou „Na elektřinu“.

10. Informací o pozemku bylo prokázáno, že žalovaný je evidován jako vlastník pozemku p. č. st. 94, jehož součástí je stavba č. p. 70 – rodinný dům, to vše v k. ú. adresa.

11. Výpisem z insolvenčního rejstříku ze dne 1. 9. 2025 bylo prokázáno, že toho dne žalobce lustroval žalovaného v insolvenčním rejstříku a tento byl bez záznamu.

12. Výpisem z Centrální evidence exekucí ze dne 1. 9. 2025 bylo prokázáno, že toho dne žalobce lustroval žalovaného v centrální evidenci exekucí a tento byl bez záznamu.

13. Výpisem z REPI ze dne 31. 8. 2025 bylo prokázáno, že toho dne žalobce lustroval žalovaného v REPI a tento registr byl bez záznamu.

14. Smlouvou č. hodnota bylo prokázáno, že ve smlouvě je ujednáno, že žalobce poskytne žalovanému částku 30 000 Kč, z čehož 2 500 Kč je provize zprostředkovatele, která bude zaslána zprostředkovateli, a částku 27 500 Kč obdrží na účet č. č. účtu žalovaný. Žalovaný měl poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 21,24 % ročně, a to v 36měsíčních splátkách ve výši 1 134 Kč s první splátkou splatnou dne 20. 9. 2025. Žalovaný měl splátky hradit na účet č. č. účtu s variabilním symbolem shodným s číslem smlouvy. Ve smlouvě je dále uvedeno, že žalobce je oprávněn zesplatnit celý nesplacený úvěr v důsledku prodlení žalovaného s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy žalobce odeslal oznámení o zesplatnění úvěru. Dále byla ujednána povinnost žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s placením splátky, k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně v případě zesplatnění úvěru z důvodu prodlení zákazníka a k úhradě paušálních nákladů na zaslání upomínky ve výši 100 Kč za upomínku. Smlouva je uzavřena podpisem návrhu smlouvy prostřednictvím verifikační platby učiněné žalovaným pod variabilním symbolem shodným s číslem smlouvy. Součástí smlouvy je doložka o podepsání ze dne 2. 9. 2025 v 8:54:15 z IP adresy 78.80.113.162.

15. Potvrzením o platbě bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na účet žalobce č. č. účtu částku 1 Kč dne 2. 9. 2025 pod variabilním symbolem var. symbol.

16. Potvrzením o platbě bylo prokázáno, že žalobce dne 2. 9. 2025 převedl na účet č. č. účtu částku 27 500 Kč.

17. Potvrzením o platbě bylo prokázáno, že žalobce dne 2. 9. 2025 převedl na účet č. č. účtu částku 2 500 Kč.

18. Upomínkami ze dne 25. 9. 2025 a 25. 10. 2025, čestnými prohlášeními o odeslání s přiloženými seznamy zásilek bylo prokázáno, že žalovanému byla dne 25. 9. 2025 zaslána upomínka k zaplacení dlužné splátky úvěru ze smlouvy č. hodnota ve výši 1 133 Kč, smluvní pokuty ve výši 499 Kč a nákladů na upomínku ve výši 100 Kč, a dne a 25. 10. 2025 upomínka k zaplacení dlužných splátek ve výši 2 267 Kč, smluvní pokuty ve vši 998 Kč a nákladů na upomínku ve výši 200 Kč.

19. Oznámením o zesplatnění a předžalobní výzvou ze dne 25. 11. 2025 s podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobce informoval žalovaného o zesplatnění veškerých pohledávek plynoucích ze smlouvy č. hodnota a vyzval jej k úhradě nesplacené jistiny ve výši 31 559 Kč, smluvní pokuty 1 497 Kč a poplatku za upomínku 300 Kč a poučil jej o možnosti vymáhání dlužných částek soudní cestou.

20. Bonitou smlouvy bylo prokázáno, že žalovaný na úvěr neuhradil žádnou splátku.

21. Soud neučinil žádné skutkové zjištění z „Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru“, neboť splnění informační povinnosti nebylo pro věc rozhodné. Z e-mailu žalobce o schválení žádosti o úvěr a s instrukcemi o verifikační platbě nečiní soud žádné skutkové zjištění, když z listiny není zřejmé, kdy a zda byla žalovanému doručena. Z tabulky umoření soud nečiní žádné skutkové zjištění, když ujednané započítávání splátek na jistinu a úroky není pro věc rozhodné. Z úvěrových podmínek soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť vedlejší ujednání ke smlouvě vzhledem k závěru o neúvěruschopnosti žalovaného nebyla pro věc rozhodná. Z doložených výší normativních nákladů na bydlení od 1. 1. 2025 a životního a existenčního minima pro rok 2025 soud neučinil řádná skutková zjištění, když informace z těchto dokumentů vyplývají z právních předpisů. Ze statistických údajů ČSÚ pro rok 2016, tj. ze statistiky rodinných účtů a výdajů na konečnou spotřebu domácností podle účelu, soud neučinil žádná skutková zjištění, když informace z nich nebyly pro věc rozhodné.

22. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

23. Žalobce je od 18. 5. 2018 registrován jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a předmětem jeho podnikání zapsaného v obchodních rejstříku mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce před uzavřením smlouvy provedl lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a v registru REPI, kdy o žalovaném nebyly zjištěny žádné záznamy, a v katastru nemovitostí ověřil, že žalovaný bydlí ve vlastním bydlení. Dále ověřil, že žalovaný je zaměstnán u společnosti právnická osoba. a, kdy žalobce získal 5 výplatních pásek za období od dubna do července 2025. Pro účely posouzení úvěruschopnosti pak žalobce vycházel z údajů uvedených výše, zohlednil čistou mzdu ve výši 26 205,25 Kč (průměr z 25 865 Kč, 25 092 Kč, 32 862 Kč a 21 002 Kč). Při posouzení nákladů žalobce vycházel z normativních nákladů na bydlení, kdy byly normativní náklady stanoveny na 8 932 Kč, z životního minima ve výši 4 860 Kč, jeho nezabavitelná částka činí 9 195 Kč, žalovaný hradí měsíční splátku úvěrů ve výši 7 766 Kč a měsíční splátky žalobci ve výši 1 134 Kč a nevyživuje žádnou další osobu. Pro ověření platební historie žalovaného si žalobce vyžádal výpis z účtu za období od 1. 7. 2025 do 31. 7. 2025, z nějž plynou další příjmy a výdaje žalovaného, které nejsou zahrnuty v posouzení úvěruschopnosti, a to 3 příchozí platby ve výši 4 000 Kč, 5 274 Kč, 8 500 Kč od jméno FO a platba ve výši 4 900 Kč od Úřadu práce – krajské pobočky adresa, a odchozí platba ve výši 5 274 Kč s poznámkou „mesicni splatka uveru hodnota“.

24. Žalobce a žalovaný ujednali smlouvu č. hodnota, dle které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč, z čehož 2 500 Kč byla určena jako provize zprostředkovatele a částka 27 500 Kč byla určena pro žalovaného. K uzavření smlouvy došlo podpisem návrhu smlouvy prostřednictvím verifikační platby učiněné žalovaným pod variabilním symbolem č. var. symbol shodným s číslem smlouvy, což žalovaný učinil zaplacením 1 Kč dne 2. 9. 2025. Žalovaný měl poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 21,24 % ročně, a to v 36měsíčních splátkách ve výši 1 134 Kč s první splátkou splatnou dne 20. 9. 2025. Žalovaný měl splátky hradit na účet č. č. účtu s variabilním symbolem shodným jako číslo smlouvy. Ve smlouvě si žalobce vyhradil oprávnění zesplatnit celý nesplacený úvěr v důsledku prodlení žalovaného s úhradou, dále povinnost žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s placením splátky, k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně v případě zesplatnění úvěru z důvodu prodlení zákazníka a k úhradě paušálních nákladů na zaslání upomínky ve výši 100 Kč za upomínku. Žalobce převedl dne 2. 9. 2025 na účet žalovaného č. č. účtu částku 27 500 Kč a na účet zprostředkovatele č. č. účtu částku 2 500 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s první a druhou splátkou, na úvěr neuhradil ničeho. Upomínkami ze dne 25. 9. 2025 a ze dne 25. 10. 2025, odeslanými téhož dne, žalobce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy včetně a poplatku za upomínku. Právní zástupce žalobce oznámením o zesplatnění a předžalobní výzvou ze dne 25. 11. 2025 informoval žalovaného o zesplatnění úvěru a vyzval ho k úhradě dluhu, ten však výzvy nedbal.

25. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

26. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „z.s.ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

27. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

28. Podle § 86 odst. 2 z.s.ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

29. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

31. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

34. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení:

35. Žalobce a žalovaný podepsali dne 2. 9. 2025 smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o.z. ve spojení s § 2 z.s.ú., kdy žalovaný smlouvu podepsal provedením verifikační platby ve výši 1 Kč pod variabilním symbolem shodujícím se s číslem smlouvy. Žalobce týž ten poskytl žalovanému částku 27 500 Kč jako úvěr, který se žalovaný zavázal vrátit se sjednanou úplatou.

36. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel a žalobce jako podnikatel. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně ověřil úvěruschopnost žalovaného. S takovým tvrzením se soud neztotožňuje. Je sice pravdou, že žalobce si před poskytnutím úvěru vyžádal a opatřil poměrně široký okruh podkladů, to však ještě neznamená, že úvěruschopnost spotřebitele řádně posoudil, neboť rozhodující je obsah získaných informací a jejich kritické vyhodnocení. Stran příjmu ze zaměstnání žalovaného si žalobce vyžádal a řádně ověřil příjem žalovaného z výplatních pásek za předchozích 5 měsíců před poskytnutím úvěru. Z výpisu z účtu však dále vyplývá, že žalovaný obdržel 3 platby ve výši 4 000 Kč, 5 274 Kč, 8 500 Kč od jméno FO, kdy důvod těchto plateb nebyl žalovaným nijak vysvětlen a žalobce je blíže neprověřoval, ačkoliv svojí výší tyto platby dosahovaly téměř poloviny příjmu ze zaměstnání žalovaného a tím v rozpočtu žalovaného tvořily nezanedbatelnou položku. Platbou ve výši 4 900 Kč od Úřadu práce – krajské pobočky adresa se žalobce rovněž nijak nezabýval. V případě výdajů si pro ověření žalobce vyžádal výpis z účtu a dále pro stanovení nákladů na vycházel z normativních nákladů na bydlení, z životního minima a nezabavitelné částky, ačkoliv tento údaj by měl sloužit pouze k porovnání s náklady tvrzenými žalovaným a nezbavují žalobce povinnosti zkoumat skutečné náklady žalovaného. Z výpisu z účtu vyplývá, že žalovaný provedl celkem 3 platby inkasa úvěru, kdy platba ve výši 5 274 Kč není vůbec zahrnuta v posouzení úvěruschopnosti, ačkoliv žalobci měla být z výpisu známa.

37. Všechna výše uvedená zjištění měla být pro žalobce varovná a měla jej podnítit k bližšímu a důkladnějšímu prověřování finanční situace žalovaného. Nadto soud konstatuje, že pouze měsíční období, v němž žalobce sledoval platební historii žalovaného, v situaci, kdy z něj vyplývají nejasnosti vyžadující další ověření, neposkytuje dostatečný podklad pro spolehlivé posouzení finanční situace spotřebitele. Soud tedy uzavírá, že žalobce neověřil řádně úvěruschopnost žalovaného a s ohledem na to je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 87 z.s.ú. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích a smluvních pokutách. K neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu, když zanedbání povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele vede k uzavření smlouvy v rozporu se zákonem, jedná se o porušení v neprospěch slabší strany (spotřebitele, jako laika a ekonomicky a zpravidla i odborně slabšího subjektu) a dané jednání zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť poskytování úvěrům potenciálně neúvěruschopným osobám vede k sociálně nežádoucím jevům a poškozuje nejen dlužníka samotného, ale rovněž společnost jako celek (§ 588 o.z., srov. rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-679/18 OPR Finance ze dne 5. 3. 2020).

38. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému částku 27 500 Kč a žalovaný na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy neuhradil ničeho. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o.z. se žalovaný v rozsahu 27 500 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobce; ve vztahu k provizi ve výši 2 500 Kč se o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného jednat nemůže, neboť tuto částku žalovaný neobdržel. Žalobce může dostat jen to, co mu ještě nebylo druhou stranou zaplaceno, neboť o více se jeho majetek nezmenšil.

39. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 27 500 Kč a v tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud.

40. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení částečně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 40 % z částky 4 288 Kč, tj. 1 715,2 Kč, když pro účely stanovení míry úspěchu v řízení soud kapitalizoval úroky ke dni vyhlášení rozsudku (poměr úspěšnosti žalobce 70 %, žalovaného 30 %). Náklady řízení byly soudem přiznány podle ust. § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., a to za 3 úkony právní služby ve výši 700 Kč/úkon, tedy 3x700 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva), za 3 paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 100 Kč/úkon dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy 3x100 Kč, dále 21 % DPH v částce 504 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 384 Kč.

41. Doplnění návrhu na zahájení řízení k výzvě soudu soud nepovažuje za účelné úkony, jelikož povinností žalobce je podat návrh bezvadný, tedy takový, jehož doplnění není třeba. K aplikaci § 14b AT přistoupil soud proto, že mu je z úřední činnosti známo, že se žalobce opakovaně domáhá návrhy na ustáleném vzoru v obdobných věcech téhož, potažmo obdobného plnění na základě stejného či podobného skutkového základu (např. řízení vedená zdejším soudem pod sp. zn. 3 C 193/2024, 3C 110/2024). V této věci představuje návrh ve věci samé nepochybně tzv. formulářovou žalobu, tedy návrh na ustáleném vzoru. Jako v ostatních shora zmíněných věcech vedených u Okresního soudu v Jeseníku jde o návrh, v němž se mění pouze číselné údaje o úvěru, splatnosti, splátkách a údaje o žalované straně. Návrh na zahájení řízení je jen vyplněným vzorem, formulářem.

42. O lhůtě k zaplacení náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř. O místě plnění soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. rozsudku).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.