OSJN 11 C 90/2026-27

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kneřem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: ⟪LB:lb_002⟫ Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta Anonymizováno sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: ⟪LB:lb_005⟫ Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, Anonymizováno ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 114 628,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 29 210 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 85 418,22 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 25 114,42 Kč, co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 68 051,53 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 23 936 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 68 051,53 Kč se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1 Žalobou ze dne 4. 3. 2026 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 53 153,64 Kč s kapitalizovaným úrokem 9 248,37 Kč, s úrokem ve výši 15% ročně z částky 30 492,50 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8 690,36 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 30 492,50 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení (nárok 1), zaplacení částky 28 039,04 Kč s kapitalizovaným úrokem 5 877,17 Kč, s úrokem ve výši 15% ročně z částky 15 574,89 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 645,90 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 15 574,89 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení (nárok 2) a zaplacení částky 33 345,54 Kč s kapitalizovaným úrokem 9 988,86 Kč, s úrokem ve výši 15% ročně z částky 21 984,14 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9 599,74 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 21 984,14 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení (nárok 3).

2 Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem právnická osoba tři smlouvy o zápůjčce, když dne 7. 12. 2021 byla uzavřena smlouva č. hodnota, na jejímž základě mu v den podpisu smlouvy byla poskytnuta hotovostní zápůjčka 33 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 29 875 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 22 184 Kč, z částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 191 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 24 měsíců splátkami v měsíční výši 2 620 Kč, kdy poslední splátka byla splatná 7. 12. 2023. Žalovaný uhradil na tento svůj závazek celkem 7 860 Kč.

3 Dále byla dne 4. 6. 2021 mezi žalovaným a původním věřitelem smlouva č. hodnota, na jejímž základě mu v den podpisu smlouvy byla poskytnuta zápůjčka 20 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 26 305 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 17 367 Kč, z částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 342 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 24 měsíců splátkami v měsíční výši 1 930 Kč, kdy poslední splátka byla splatná 4. 6. 2023. Žalovaný uhradil na tento svůj závazek celkem 15 930 Kč.

4 Dále byla dne 8. 12. 2020 mezi žalovaným a původním věřitelem smlouva č. hodnota, na jejímž základě mu v den podpisu smlouvy byla poskytnuta zápůjčka 38 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 45 843 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 32 997 Kč, z částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 250 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 24 měsíců splátkami v měsíční výši 3 494 Kč, kdy poslední splátka byla splatná 8. 12. 2022. Žalovaný uhradil na tento svůj závazek celkem 48 988 Kč

5 Žalovanému bylo předvolání k ústnímu jednání doručeno náhradním způsobem, k jednání se bez omluvy nedostavil a setrval v procesní pasivitě. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti žalovaného.

6 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry:

Dle smlouvy o zápůjčce č. hodnota byla tato uzavřena mezi žalovaným a původním věřitelem dne 7. 12. 2021. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný převzetí hotovostní zápůjčky 33 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 29 875 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 22 184 Kč, z částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 191 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 24 měsíců splátkami v měsíční výši 2 620 Kč, kdy poslední splátka byla splatná 7. 12. 2023. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalovaného a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem 18 478 Kč, aniž by z karty bylo zřejmé, jak měl tento být prokázán. Dále byl deklarován nespecifikovaný ostatní příjem žalovaného 11 500 Kč a rovněž nespecifikovaný další příjem domácnosti v měsíční výši 20 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 4 000 Kč bez bližšího určení, interní splátky pak 5 424 Kč, externí splátky 12 000 Kč. Listiny, kterými měly být osvědčeny údaje zanesené do zákaznické karty soudu předloženy nebyly. Dle přehledu přijatých a započítaných úhrad eviduje původní věřitel úhrady v celkové výši 7 860 Kč.

Dle smlouvy o zápůjčce č. hodnota byla tato uzavřena mezi žalovaným a původním věřitelem dne 4. 6. 2021. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný převzetí hotovostní zápůjčky 20 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 26 305 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 17 367 Kč, z částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 342 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 24 měsíců splátkami v měsíční výši 1 930 Kč, kdy poslední splátka byla splatná 4. 6. 2023. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalovaného a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem 21 550 Kč, aniž by z karty bylo zřejmé, jak měl tento být prokázán. Dále byl deklarován nespecifikovaný další příjem domácnosti v měsíční výši 17 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 5 000 Kč bez bližšího určení, interní splátky pak 3 494 Kč, externí splátky 9 504 Kč. Listiny, kterými měly být osvědčeny údaje zanesené do zákaznické karty soudu předloženy nebyly. Dle přehledu přijatých a započítaných úhrad eviduje původní věřitel úhrady v celkové výši 15 930 Kč.

Dle smlouvy o zápůjčce č. hodnota byla tato uzavřena mezi žalovaným a původním věřitelem dne 8. 12. 2020. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný převzetí hotovostní zápůjčky 38 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 45 843 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 32 997 Kč, z částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 250 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 24 měsíců splátkami v měsíční výši 3 494 Kč, kdy poslední splátka byla splatná 8. 12. 2022. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalovaného a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem 18 422 Kč, aniž by z karty bylo zřejmé, jak měl tento být prokázán. Dále byl deklarován nespecifikovaný další příjem domácnosti v měsíční výši 35 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 4 000 Kč bez bližšího určení, externí splátky 12 603 Kč. Listiny, kterými měly být osvědčeny údaje zanesené do zákaznické karty soudu předloženy nebyly. Dle přehledu přijatých a započítaných úhrad eviduje původní věřitel úhrady v celkové výši 48 988 Kč.

Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 bylo zjištěno, že touto postoupil původní věřitel žalobkyni soubor pohledávek zahrnující i pohledávky za žalovanou z obou uvedených úvěrových smluv.

Postoupení pohledávek bylo původním věřitelem žalovanému oznámeno přípisem z 21. 10. 2024, přičemž jeho odeslání je vykázáno podacím lístkem poštovní zásilky z 21. 11. 2025.

7 Po právní stránce je na místě věc posoudit podle zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") a současně však měla být tato věc posouzena i dle speciálního zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

8 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9 Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10 Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

11 Ohledně výkladu pojmu „odborná péče“ lze odkázat na § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ Lze dále v této souvislosti poukázat na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, z jehož právní věty lze citovat: „Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ Citované závěry, byť byly přijaty v případu, na který dopadala předchozí úprava zák. č. 145/2010 Sb., jsou nepochybně aplikovatelné i v pro výklad pojmu „odborné péče“ ve smyslu aktuální právní úpravy, tedy zákona č. 257/2016 Sb.

12 Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13 V posuzovaném případě nebyla úvěruschopnost žalovaného ze strany předchůdkyně žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posouzena. Dle zákaznických karet vycházela předchůdkyně žalobkyně z příjmů žalovaného, které měly být sice doloženy listinami, avšak tyto listiny soudu předloženy nebyly. Vedle příjmů ze zaměstnání jsou vykazovány nápadně vysoké a nijak blíže nespecifikované jiné příjmy, aniž by bylo jakkoliv seznatelné, o jaké příjmy se má jednat, či zda byly jakkoliv verifikovány. Běžné měsíční výdaje jsou uvedeny celkovou částkou 5 000 Kč, resp. 4 000 Kč bez jakéhokoliv dalšího komentáře. Žádné další listiny, jako výpisy z účtu, z nichž by bylo lze usuzovat na průběžné příjmy a výdaje žalovaného, označeny k důkazu a předloženy soudu nebyly. Způsob jakým přistoupila předchůdkyně žalobkyně k ověření úvěruschopností žalované tak lze označit jako povrchní a nevyhovující zákonnému požadavku ověření úvěruschopnosti na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.

14 Absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, coby důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla výslovně vložena do textu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. až novelou provedenou zákonem č. 96/2022 Sb. s účinností od 29. 5. 2022. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění dopadajícím na řešený případ, tedy ve znění účinném do 28. 5. 2022, je však třeba vykládat v souladu se záměrem zákonodárce, kterým bylo posílení ochrany spotřebitele, coby slabší strany úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že tuzemská právní úprava spotřebitelského úvěru představuje částečně transpozici směrnice č. 93/13/EHS, je na místě vykládat tuto právní úpravu způsobem konformním s komunitárním právem. V této souvislosti je na místě poukázat na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18, OPRFinance, k předběžné otázce vznesené českým soudem právě k předmětné právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru, včetně shodného stanoviska generálního advokáta v obdobné věci C616/18, Cofidis. Soudní dvůr EU ve věci OPR-Finance uzavřel, že„ články 8 a 23 směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku … musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Vyplývá tak z výše uvedeného, že aplikovatelnou právní úpravu (§ 87 zákona č. 257/2016 Sb.) je třeba jednoznačně vyložit tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnou z úřední povinnosti.

15 Neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy s sebou nese na straně žalované podle věty třetí § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit (pouze) peníze úvěrem poskytnuté. Skutečnost, že žalovaná má peníze vrátit „v době přiměřené“ jeho možnostem, odlišuje postavení žalované jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy upravené obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost závazků dlužníka tak není vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (podle § 1968 o. z.), a žalobkyni jako věřiteli nelze přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), z čehož vychází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).

16 Tím, že žalovanému byla vyplacena dle smlouvy ad 1) částka 33 000 Kč na základě neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž uhradil částku 7 860 Kč, náleží žalobkyni nárok na zaplacení částky 25 140 Kč. Dle úvěrové smlouvy ad 2), žalovaný obdržel plnění 20 000 Kč, přičemž dle tvrzení žaloby uhradil částku 15 930 Kč, žalobkyni tak nárok na zaplacení částky 4 070 Kč. Dle úvěrové smlouvy ad 3) žalovaný obdržel plnění 38 000 Kč, přičemž dle tvrzení žaloby uhradil částku 48 988 Kč, tedy lze konstatovat, že v tomto úvěrovém případu bylo plnění poskytnuté dle neplatné smlouvy bezezbytku vráceno a v části týkající se nároku ad 3) je žaloba zcela nedůvodná.

17 Z uvedených důvodů shledal soud žalobu za důvodnou co do částky 29 210 Kč, zatímco ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18 Ve věci byl převážně procesně úspěšný žalovaný, kterému v řízení žádné procesní náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce.