OSKIHA 111 C 76/2026-88

Court:
Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov
Case number:
111 C 76/2026-88
Decision date:
2026-07-16
ECLI:
ECLI:CZ:OSKI:2026:111.C.76.2026.88

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavíkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 411 264,29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, úrok 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta, sídlem adresa, adresa.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s úrokem a úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. Anonymizováno, na základě které žalovaný čerpal úvěr částka, tento nesplácel dle dohody, banka proto vyzvala žalovaného k úhradě celé částky s úroky. Žalovaný byl k úhradě žalované částky vyzván před podáním žaloby, k úhradě nedošlo.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán z adresy trvalého pobytu, k doručení došlo dne datum do vlastních rukou žalovaného, jenž si zásilku osobně převzal, z účasti u jednání se neomluvil ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Na základě provedeného dokazování přečtením listin, a to smlouvy o poskytování služeb, žádosti o úvěr, předsmluvních informací, úvěrové smlouvy, záznamu o podpisu klienta, obchodních podmínek, posouzení úvěruschopnosti, výpisu z úvěrového účtu, výpisu plateb, upomínek, zesplatnění úvěru, předžalobní výzvy a dokladů odeslání, soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru (dále také jen „banka“ nebo „věřitel“) a žalovaný jako fyzická osoba uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet ve 120měsíčních splátkách po částka, se splatností úvěru do datum. Ve smlouvě byla sjednána pevná úroková sazba a úvěr měl být čerpán na účet žalovaného č. č. účtu. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, žádosti o úvěr, záznamu o podpisu klienta a dohody o Anonymizováno soud zjistil, že smluvní dokumentace byla uzavřena elektronickým způsobem. Žádost o úvěr byla vedena pod identifikačním číslem hodnota a záznam o podpisu klienta se vztahuje právě k této žádosti. Podpis žádosti byl autorizován dne datum ve Anonymizováno prostřednictvím SMS klíče zaslaného na bezpečnostní telefonní číslo tel. číslo. Toto telefonní číslo tel. číslo číslu uvedenému v dokumentaci k Anonymizováno a v žádosti o úvěr. Soud dále zjistil, že žalovaný měl u žalobkyně sjednány služby elektronického bankovnictví a Anonymizováno, jejichž prostřednictvím bylo možno činit právní jednání vůči žalobkyni elektronicky. Předložená dokumentace k elektronické identifikaci a záznam o podpisu na sebe vzájemně navazují osobou žalovaného, číslem žádosti, účtem, telefonním číslem a časem provedené autorizace. Z provedených listin nevyplynula žádná okolnost, která by svědčila o tom, že by elektronickou autorizaci provedla jiná osoba než žalovaný nebo že by došlo ke zneužití jeho identifikačních či autorizačních prostředků. Z předsmluvních informací soud zjistil, že žalovanému byly před uzavřením smlouvy sděleny základní parametry úvěru, zejména výše poskytnutého úvěru, doba splácení, počet a výše splátek, úroková sazba, RPSN, celková částka splatná spotřebitelem, podmínky čerpání a splácení, výše poplatků a následky prodlení včetně možnosti předčasné splatnosti úvěru. Dokumentace obsahovala i prohlášení o tom, že žalovaný tyto informace a obchodní podmínky obdržel. Z listin vztahujících se k posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala příjmovou a výdajovou situaci žalovaného. Žalobkyně vycházela mimo jiné z údajů o příjmech na běžném účtu, z interních údajů, z údajů o existujících závazcích a z výstupů z úvěrových registrů. Podle předložené dokumentace byl měsíční příjem žalovaného vyhodnocen částkou přibližně částka, výdaje částkou přibližně částka a platební kapacita částkou přibližně částka. Rizikovost klienta byla vyhodnocena jako nízká. Ze žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný v rámci žádosti deklaroval čistý měsíční příjem částka, běžné výdaje částka, splátky jiných úvěrů částka a dvě vyživované osoby. Z dalších bonitních podkladů vyplynulo, že žalobkyně ověřovala existující závazky žalovaného, včetně závazků z úvěrů, kreditních karet a kontokorentního úvěru, a že nebyly zjištěny relevantní delikvence. Původně požadovaná částka úvěru částka nebyla žalobkyní schválena, úvěr byl schválen pouze v nižší částce částka. Z výpisu z úvěrového účtu a z výpisu z běžného účtu žalovaného soud zjistil, že dne datum byla částka částka čerpána z úvěrového účtu a připsána na běžný účet žalovaného č. č. účtu. Poskytnutí úvěru tak bylo doloženo jak výpisem úvěrového účtu, tak příchozí transakcí na běžném účtu žalovaného. Z historie úvěrového účtu a přehledu splátek soud zjistil, že žalovaný po poskytnutí úvěru úvěr po určitou dobu splácel. Celkem bylo žalovaným uhrazeno částka, z čehož bylo částka započteno na jistinu, částka na úroky a částka na úrok z prodlení. Z listin dále vyplynulo, že žalovaný přestal úvěr řádně splácet, přičemž od datum byl v prodlení. V Anonymizováno došlo pouze k částečné úhradě ve výši částka a poslední plnění bylo evidováno dne datum ve výši částka. Z upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila, že na jeho účtu nebyl dostatek prostředků k úhradě splátky, vyčíslila dlužnou částku částka a účtovala poplatek za upomínku částka. Z první výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši částka a byl upozorněn na následky dalšího prodlení. Z poslední výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky částka ve lhůtě do datum. V této výzvě byl žalovaný výslovně upozorněn, že pokud dlužnou částku neuhradí, bude úvěr předčasně zesplatněn. Z dodejky k této výzvě soud zjistil, že zásilka byla podána dne datum, nebyla žalovaným vyzvednuta a byla vrácena dne datum. Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni datum. V oznámení o zesplatnění byl dluh ke dni datum vyčíslen částkou částka. Z dodejky k oznámení o zesplatnění soud zjistil, že oznámení bylo zasláno doporučeně do vlastních rukou na adresu žalovaného sjednanou ve smluvní dokumentaci. Z obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně soud zjistil, že ve smluvním vztahu byly sjednány poplatky spojené s prodlením, a to poplatek za upomínku ve výši částka a poplatek za výzvu ve výši částka. Z vyčíslení pohledávky vyplynulo, že žalobkyně účtovala jednu upomínku po částka a tři výzvy po částka, tedy celkem částka. Ze stavu dlužné jistiny a příslušenství soud zjistil, že ke dni datum činila dlužná jistina částka, dlužné poplatky částka, kapitalizovaný smluvní úrok částka a kapitalizovaný úrok z prodlení částka. Celková dlužná částka tak byla žalobkyní vyčíslena částkou částka. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně před zahájením řízení vyzvala žalovaného k úhradě částky částka a upozornila ho na možnost soudního vymáhání. Z podacího archu vyplynulo, že zásilka byla podána na adresu žalovaného adresa.

4. Soud z provedených listinných důkazů uzavírá, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jehož základě byla žalovanému poskytnuta částka částka. Žalovaný úvěr zpočátku částečně splácel, následně se však dostal do prodlení se splácením. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužných částek, upozornila jej na možnost předčasné splatnosti a poté úvěr ke dni datum zesplatnila. Ke dni datum činil celkový dluh žalovaného podle předložených listin částka, sestávající z nesplacené jistiny, poplatků, kapitalizovaného smluvního úroku a kapitalizovaného úroku z prodlení.

5. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně poskytla žalovanému jako fyzické osobě peněžní prostředky formou spotřebitelského úvěru. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen před uzavřením smlouvy důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Podle § 87 téhož zákona je následkem poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou neplatnost smlouvy, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že účastníci dne datum uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku částka, kterou se žalovaný zavázal splácet ve 120měsíčních splátkách po částka. Takto zjištěný právní vztah naplňuje znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., neboť žalobkyně jako úvěrující poskytla žalovanému peněžní prostředky a žalovaný jako úvěrovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Současně jde o smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť se jednalo o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Soud má za prokázané i uzavření smlouvy elektronickým způsobem. Žádost o úvěr byla vedena pod č. hodnota, záznam o podpisu se vztahoval k témuž identifikátoru a podpis byl autorizován dne datum ve Anonymizováno prostřednictvím SMS klíče zaslaného na bezpečnostní telefonní číslo tel. číslo. Na základě těchto vzájemně navazujících listin soud uzavírá, že žalobkyně unesla důkazní břemeno k tvrzení, že smluvní dokumentaci autorizoval žalovaný. Soud se dále zabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, neboť jde o otázku, k níž soud ve spotřebitelských věcech přihlíží i bez námitky spotřebitele. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. musí poskytovatel posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr zejména porovnáním příjmů a výdajů, údajů o majetku a závazcích a údajů o dosavadním plnění dluhů. Z provedených listin vyplynulo, že žalobkyně posuzovala příjmy žalovaného z běžného účtu, vyhodnocovala jeho výdaje, zjišťovala existující závazky a ověřovala údaje v úvěrových registrech. Žalobkyně vyhodnotila měsíční příjem žalovaného částkou přibližně částka, výdaje částkou přibližně částka a platební kapacitu částkou přibližně částka. Rizikovost klienta byla vyhodnocena jako nízká. Za významné soud považuje rovněž to, že původně požadovaná částka částka nebyla schválena a žalobkyně poskytla úvěr pouze ve snížené výši částka, což svědčí o tom, že posouzení úvěruschopnosti nebylo toliko formální. Soud nepřehlédl, že ze žádosti o úvěr plynuly údaje deklarované žalovaným, zejména čistý měsíční příjem částka, běžné výdaje částka, splátky jiných úvěrů částka a dvě vyživované osoby. Tyto údaje však samy o sobě nevyvracejí závěr o řádném posouzení úvěruschopnosti, neboť žalobkyně nevyšla pouze z prohlášení žalovaného, ale též z interních a externích zdrojů, zejména z pohybů na účtu a z údajů z registrů. Soud proto neshledal, že by žalobkyně poskytla úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Nebyl proto dán důvod pro aplikaci sankce neplatnosti podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Z výpisu z úvěrového účtu a z výpisu z běžného účtu žalovaného bylo prokázáno, že dne datum byla částka částka čerpána z úvěrového účtu a připsána na běžný účet žalovaného č. č. účtu. Žalobkyně tak splnila svou hlavní smluvní povinnost poskytnout žalovanému sjednané peněžní prostředky. Tím vznikla žalovanému povinnost poskytnuté peněžní prostředky vrátit v dohodnutých splátkách a zaplatit sjednané úroky. Žalovaný úvěr po určitou dobu splácel, celkem uhradil částka, avšak od datum se dostal do prodlení se splácením. Žalovaný porušil svou smluvní povinnost splácet úvěr řádně a včas. Z upomínky ze dne datum, první výzvy ze dne datum a poslední výzvy ze dne datum vyplynulo, že žalobkyně žalovaného na prodlení opakovaně upozornila a vyzvala jej k úhradě dlužných částek. Podle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. může věřitel u spotřebitelského úvěru uplatnit právo na předčasné splacení pouze tehdy, jestliže spotřebitele předem vyzval k zaplacení splatné dlužné částky, poskytl mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů a upozornil jej na možnost předčasného splacení. Tyto podmínky byly v projednávané věci splněny. Poslední výzvou ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě částky částka ve lhůtě do datum a byl výslovně upozorněn, že nebude-li dluh uhrazen, bude úvěr zesplatněn. Zesplatnění bylo následně provedeno až ke dni datum, tedy po marném uplynutí poskytnuté lhůty. Soud proto uzavřel, že žalobkyně postupovala při zesplatnění v souladu se smluvními podmínkami i s požadavky § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Ke dni datum činila podle předloženého stavu dlužné jistiny a příslušenství nesplacená jistina částka, dlužné poplatky částka, kapitalizovaný smluvní úrok částka a kapitalizovaný úrok z prodlení částka, celkem částka. Nárok na zaplacení nesplacené jistiny byl důvodný, neboť žalovanému byly úvěrové prostředky poskytnuty a žalovaný je v rozsahu nesplacené jistiny nevrátil. Důvodný byl rovněž nárok na poplatky ve výši částka, neboť z obchodních podmínek a sazebníku vyplynulo sjednání poplatku za upomínku ve výši částka a poplatku za výzvu ve výši částka. Žalobkyně účtovala jednu upomínku a tři výzvy. Výše těchto poplatků se v rozhodných souvislostech nejeví jako nepřiměřená, neboť odpovídá předem sdělenému sazebníku a vztahuje se ke skutečně provedeným úkonům žalobkyně. Kapitalizovaný smluvní úrok částka představuje sjednanou cenu za poskytnutí peněžních prostředků za dobu do rozhodného vyčíslení. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částka je důsledkem prodlení žalovaného se splácením splatných peněžitých závazků. Obě položky byly doloženy přehledem splátek, historií úvěrového účtu a stavem dlužné jistiny a příslušenství. Žalobkyně vedle kapitalizovaných částek požadovala také smluvní úrok 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Soud považoval i tento nárok za důvodný. Smluvní úrok je úplatou za poskytnutí peněžních prostředků a jeho funkce je odlišná od úroku z prodlení, který nastupuje jako zákonný následek prodlení dlužníka se splněním peněžitého dluhu. Judikatura připouští, že u úvěrových vztahů může být vedle úroků z prodlení uplatňován i smluvní úrok, jestliže má oporu ve smlouvě a představuje cenu poskytnutých peněz, nikoli další sankci za prodlení. K otázkám úroků ze smlouvy o úvěru a spotřebitelských úvěrových vztahů se Nejvyšší soud zabýval např. v rozhodnutích sp. zn. spisová značka, spisová značka a spisová značka. V projednávané věci byl další smluvní úrok požadován pouze z nesplacené jistiny částka, zatímco zákonný úrok z prodlení byl požadován z částky částka, tedy z jistiny a dlužných poplatků. Nejde proto o nepřípustné dvojí sankcionování téhož prodlení, nýbrž o souběh nároku na úrok jako cenu úvěru a nároku na úrok z prodlení jako následek prodlení se splněním splatného peněžitého dluhu. Pokud žalovaný nezaplatil žalobkyni zbývající ujednané splátky úvěru řádně a včas, ocitl se dle § 1968 věty první o. z. v prodlení a byl podle § 1970 věty první o. z. povinen platit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky. Přiznaná výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobkyně před zahájením řízení vyzvala žalovaného k úhradě částky částka a upozornila jej na možnost soudního vymáhání. Tím byla splněna podmínka významná pro rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 142a o. s. ř., bude-li žalobkyně ve věci úspěšná. Soud uzavřel, že žalobkyně prokázala existenci platného závazkového vztahu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, poskytnutí úvěru žalovanému, splnění předsmluvních povinností včetně posouzení úvěruschopnosti, prodlení žalovaného se splácením, řádné uplatnění předčasné splatnosti i výši žalované pohledávky. Nebyl zjištěn důvod neplatnosti smlouvy podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. ani jiná okolnost, která by bránila přiznání uplatněného nároku. Žalovaný se k žalobě věcně nevyjádřil, žádné skutkové tvrzení žalobkyně konkrétně nepopřel a neuplatnil žádnou obranu, která by zpochybňovala uzavření smlouvy, poskytnutí úvěru, jeho zesplatnění nebo výši uplatněné pohledávky. Žaloba byla proto důvodná a bylo jí v celém rozsahu vyhověno.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, které na uplatnění svého práva účelně vynaložil v celkové výši částka. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění převyšující částka. Částku nákladů tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši částka, odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby), kdy dle § 9 odst. 1 a § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) činila odměna za jeden úkon právní služby částku částka, celkem částka, náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby vždy po částka za jeden úkon dle § 13 advokátního tarifu, celkem částka, a náhrada 21% DPH z odměny a přiznaných náhrad v částce částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.