OSKIHA 117 C 155/2026-23

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro 38 992 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota-516605 ve výši částka (skládající se z půjčené částky částka a souhrnného poplatku částka), podle které měla žalovaná splácet týdně částka. Zaplatila pouze částku částka. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od doby předepsané splatností smlouvy, žalobkyně jako datum splatnosti určuje na datum a datum prodlení ke dni datum. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované a provedla kontrolu v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolu rodného čísla dálkovým systémem společnosti právnická osoba, kontrolu náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku, kontrolu zaměstnání telefonicky, kontrolu platební historie klienta u žalobkyně, vyhodnocení aktuální finanční situace dle čestného prohlášení žalované a dle jeho lokality a kontrolu předložených dokumentů dle karty klienta.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den datum a k němuž byla řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, dle které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala věřiteli tento úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši částka (při zápůjční úrokové sazbě 63,33 % ročně), dále s poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši částka a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, celkem tedy částku částka, a to v 78 týdenních splátkách po částka s tím, že první splátka bude splatná dne datum a další vždy do 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že v hotovosti převzala celou poskytnutou jistinu úvěru ve výši částka (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum). Dne datum je datována evidenční karta klienta, v níž žalovaná uvedla, že je rozvedená, bydlí jako spolubydlící, má jedno nezaopatřené dítě, je zaměstnána na hlavní pracovní poměr s čistou mzdou ve výši částka, výdaje na nájemní bydlení ve výši částka, životní minimum ve výši částka a nebankovní závazky ve výši částka měsíčně (prokázáno evidenční kartou klienta ze dne datum). Žalovaná na sjednané splátky uhradila pouze 6 plateb v celkové výši částka. Nedoplatek tak byl vyčíslen na částka (prokázáno platební historií smlouvy). Předžalobní upomínkou zaslanou žalované doporučeně dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky částka ze smlouvy o úvěru č. hodnota-516605 nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy s tím, že pokud tak neučiní, bude částka vymáhána soudně (prokázáno předžalobní výzvou ze dne datum a podacím archem).

4. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o. z., na jejímž základě žalobkyně předala žalované peněžní prostředky ve výši částka a které se žalovaná zavázala vrátit původnímu věřiteli spolu s úrokem a dalšími poplatky ve sjednaných týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Soudu byla předložena pouze karta klienta, z níž je zřejmé, že žalobkyně měla informace o příjmech a výdajích pouze z tvrzení žalované, příjmy žalované nebyly nijak ověřeny, ohledně výdajů žalované se žalobkyně spokojila s tvrzenými náklady na bydlení a dále kalkulovala s výši jakéhosi životního minima bez toho, aby získala reálnou představu, jaké jsou alespoň základní povinné výdaje žalované. Žalobkyně tedy neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla řádně a s odbornou péčí zkoumána úvěruschopnost žalované a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 o. z. absolutně neplatná, přičemž se k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku částka, pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaná povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná však žalobkyni před podáním žaloby již částečně plnila, a to dle tvrzení žalobkyně částkou v celkové výši částka. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na úhradu poskytnuté jistiny úvěru. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky částka (poskytnuté peněžní prostředky ve výši částka – úhrada ve výši částka). Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.

5. Rovněž žalobkyni nebyl přiznán ani nárok na úhradu úroku z prodlení dle ust. § 1968 a § 1970 o. z., když žalovaná se dosud s úhradou do prodlení nedostala. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny.

6. O povinnosti k úhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, neboť procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.