OSKI 20 C 131/2026-63

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Martinou Jílkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o 10 620 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

A pro případ prodlení se zaplacením splátky pak i s úrokem z prodlení jdoucím z této splátky ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou splátky, zvýšené o osm procentních bodů.

II. V rozsahu kapitalizovaného úroku ve výši 3 600 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 8. 2. 2026 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 520 Kč a částky 620 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 655,30 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek, a to k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 10. 4. 2026 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 620 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovanou uzavřela dne 8. 1. 2026 smlouvu o úvěru č. hodnota. V té se žalobkyně zavázala poskytnout peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na bankovní účet žalované, které měla žalovaná splatit jednorázově ke dni 7. 2. 2026, a to včetně smluvního úroku ve výši 1,2 % denně z poskytnuté částky. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Součástí žalované částky je jistina ve výši 10 000 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 600 Kč. Žalovaná dále žádá smluvní pokutu v kapitalizované výši 620 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne 25. 2. 2026. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává. Požadovaná částka byla žalované poskytnuta na základě neplatné úvěrové smlouvy, když žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované. V současné době svou situaci řeší za pomoci neziskové organizace. Dále namítla nemravnou výši RPSN, která činila 4114 %. Navrhla, aby ji soud zavázal k úhradě dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, a to ve splátkách po 500 Kč. Současně navrhla aplikaci § 150 o. s. ř. na náklady řízení z důvodu své nepříznivé finanční situace.

3. Žalobkyně v podání ze dne 15. 6. 2026 doplnila svá tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované tak, že údaje uvedené v žádosti žalovanou prověřila nahlédnutím do výpisu z účtu žalované, nahlédnutím do zprávy z nebankovního registru klientských informací a dále prověřila žalovanou v exekučním a insolvenčním rejstříku. Žalovanou uvedené příjmy odpovídaly, avšak žalovanou uvedené výdaje navýšila žalobkyně na 15 600 Kč. Žalovaná splácela dlouhodobé úvěry s celkovou splátkou 5 000 Kč, v databázi nebyly evidovány žádné krátkodobé úvěry do 10 000 Kč. Jednalo se o druhý úvěr žalované, když předešlý úvěr řádně splatila.

4. K vyjádření žalované se žalobkyně vyjádřila dne 30. 6. 2026 tak, že odmítá námitky vznesené žalovanou. Výše RPSN je přiměřená a nijak nevybočuje z obvykle sjednávané výše smluvního úroku v obdobných smlouvách (mikroúvěry). K tomu dokázala na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni. Co se týče posouzení úvěruschopnosti žalované, tak odkázala na své předešlé vyjádření. Souhlasila by s úhradou dlužné částky ve splátkách po 2 000 Kč.

5. Ve věci bylo nařízeno jednání na 23. 7. 2026, přičemž žalovaná se k jednání nedostavila, svou neúčast omluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

6. Z žádosti o úvěr se podává, že žalovaná žádala o úvěr ve výši 30 000 Kč na 30 dní. Z karty žádosti se podává, že žalovaná uvedla příjem ve výši 39 000 Kč, výdaje ve výši 10 000 Kč a splátky ve výši 5 000 Kč.

7. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne 8. 1. 2026 a rámcové smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne 8. 1. 2026 bylo zjištěno, že žalobkyně se dle smlouvy zavázala poskytnou žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to na bankovní účet žalované č. č. účtu. Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit částku 13 600 Kč tvořenou jistinou a smluvním úrokem. Splatnost byla stanovena na 7. 2. 2026. Smlouva obsahovala dále obecná ustanovení týkající se uzavření smlouvy, splacení úvěru a důsledků prodlení. Smlouva je podepsána zástupcem žalobkyně a u podpisu žalované je uveden číselný kód 9724. Tyto informace jsou v souladu s informacemi uvedenými ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.

8. Dle potvrzení o provedené platbě ze dne 8. 1. 2026 byla na účet č. č. účtu zaslána částka 10 000 Kč pod VS var. symbol.

9. Z výpisu z účtu žalované za období od 8. 10. 2025 do 3. 1. 2026 se podává velké množství vyplacených i uhrazených úvěrů, když je patrné, že žalovaná čerpala nové úvěry k úhradě předchozích dluhů. Dále je zde řada vkladů na herní účet Tipsport. Je zde patrný příjem žalované, příspěvky na bydlení, platby nájemného a záloh. Pravidelné příjmy a příspěvky na bydlení vyplývají také z dokumentu s názvem analýza příjmů.

10. Z dokumentu s názvem lustrace se podává, že žalobkyně prověřovala adresu žalované a insolvenční rejstřík, skóre v CNCB lustraci u žalované vycházelo E/D.

11. Ze zprávy z nebankovního registru klientských informací se podává, že žalovaná měla nesplacenou jistinu úvěrů ve výši 128 148 Kč a měsíční splátka činila 9 438 Kč, u kreditních karet a stavebního spoření činila nesplacená jistina částku 173 708 Kč. U žalované bylo zamítnuto celkem 20 žádostí, 8 kontraktů bylo stornováno a pouze 1 byl ukončen.

12. Ze sdělení Československé obchodní banky, a. s., ze dne 15. 5. 2026 vyplývá, že majitelem a jedinou disponující osobou účtu č. č. účtu je žalovaná a že dne 8. 1. 2026 byla na účet poukázána částka 10 000 Kč.

13. Z přehledu převzatých úvěrů se podává, že žalovaná načerpala dne 28. 11. 2025 částku 5 000 Kč, která byla splacena, a dále dne 28. 12. 2025 částku 10 000 Kč, u které byla podána žaloba.

14. Výzvou k plnění ze dne 25. 2. 2026, odeslanou žalované téhož dne, byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 19 075,70 Kč, a to do 5. 3. 2026.

15. Z e-mailové komunikace za období od 3. 3. 2026 do 30. 3. 2026 se podává, že zástupci účastníků jednali o mimosoudním vyřešení věci s tím, že byli předběžně dohodnuti na obsahu dohody o narovnání. Žalovaná následně dohodu nepodepsala a domluvenou právní splátku nehradila.

16. Další listinné důkazy předložené žalobkyní nebyly soudem pro nadbytečnost provedeny k důkazu.

17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Tuto smlouvu soud s ohledem na postavení účastníků, kdy žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele, považuje za smlouvu spotřebitelskou, na kterou dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016 (dále jen „zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle názoru soudu žalobkyně výše uvedené povinnosti nedostála. Žalobkyně soudu předložila výpis z účtu žalované za období od 8. 10. 2025 do 3. 1. 2026 a úvěrové zprávy z nebankovního registru klientských informací. Z úvěrové zprávy se podává množství zamítnutých žádostí a několik aktivních úvěrů, přičemž tyto informace by na straně žalobkyně měly vést z důslednějšímu zjišťování a ověřování výdajů žalobkyně. Žalobkyně se dle názoru soudu řádným způsobem nezabývala zkoumáním výdajové stránky žalované a spokojila se toliko s jejím prohlášením a se sociodemografickými údaji, které nic nevypovídají o skutečných výdajích žalované, a to navíc za situace, kdy z výpisů z účtu je patrná dluhová spirála, do které se žalovaná dostala.

18. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované. Podle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé zákona je proto smlouva o úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaná jako spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru, ponížené o plnění, která žalovaná na základě neplatné smlouvy žalobkyni již poskytla. Žalovaná na částku 10 000 Kč neuhradila ničeho. Částka 10 000 Kč byla tedy žalobkyni v I. výroku tohoto rozsudku přiznána.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona je spotřebitel povinen nesplacenou jistinu vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Podle § 87 odst. 2 zákona je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

20. Poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalované byly umožněny měsíční splátky po 500 Kč vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek. S výší splátek žalobkyně na jednání soudu nesouhlasila, avšak i z důvodné zprávy k § 87 zákona vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu v takových splátkách, v jakých je schopen splácet.

22. Pro případ, že žalovaná tuto povinnost nesplní řádně a včas, přiznal soud žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 sp. zn. Cpjn 202/2005).

23. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. na základě úspěchu ve věci tak, že žalovaná je k jejich náhradě povinna žalobkyni, která byla ve věci úspěšná v rozsahu 31,3 % (žalobkyně byla úspěšná co do 65,65 % a neúspěšná co do 34,35 % z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí), a to k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Náklady řízení žalobkyní účelně vynaložené činí částku 11 678,25 Kč a představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) v celkové výši 1 200 Kč, když dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2025, je sazba za jeden úkon právní služby 400 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2025, odměnu za 2 úkony právní služby (vyjádření ze dne 30. 6. 2026 a účast u jednání dne 23. 7. 2026) v celkové výši 3 080 Kč, když za tarifní hodnotu je dle § 8 odst. 1 AT považována částka 10 620 Kč a sazba za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bodu 5 AT částku 1 540 Kč, 2 režijní paušály po 450 Kč, tj. 900 Kč (§ 13 odst. 4 AT), náhradu hotových výdajů spočívající v cestovném zástupkyně žalobkyně k jednání soudu dne 23. 7. 2026 (§ 13 odst. 5 AT, ve znění od 1. 1. 2026, ve spojení s § 157 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a s § 1 a 4 vyhlášky č. 573/2025 Sb.), tj. 274 km (cesta Olomouc – Karviná a zpět), při náhradě za 1 km jízdy á 5,90 Kč, průměrné spotřebě 9 l na 100 km a ceně za 1 l 95 oktanového benzínu 34,70 Kč, tj. částku ve výši 2 445 Kč, náhradu za čas zmeškaný zástupkyní žalobkyně cestou k jednáním soudu dne 23. 7. 2026 a zpět v částce 900 Kč, tj. 6 půlhodiny po 150 Kč (dle § 14 odst. 3 AT), a náhradu za daň z přidané hodnoty v celkové částce 1 853,25 Kč, když zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH.

25. Soud nepřiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení odměnu za písemné podání ze dne 15. 6. 2026 (doplnění žaloby), neboť se nejedná o účelný úkon, když za situace, kdy by byla ze strany žalobkyně podána perfektní žaloba, nebyla by zapotřebí její doplnění. Takové náklady řízení pak nemůžou jít k tíži žalované.

26. Na základě výše uvedeného tedy přiznal soud žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 31,3 % z částky 11 678,25 Kč, tedy ve výši 3 655,30 Kč.

27. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení (do návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně zastoupena stejnou advokátkou podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly.

28. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalované, a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit tuto částku zástupkyni žalobkyně.

29. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalované byly umožněny měsíční splátky po 500 Kč vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, a to písemně, ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.