OSKI 23 C 129/2026-42

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o 10 006,68 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 2 447 Kč, úrok ve výši 1 422,31 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 11 369,31 Kč za dobu od 5. 4. 2026 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 59,68 Kč, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 500 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 949,20 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 9 947 Kč spolu s úrokem ve výši 1 422,31 Kč, spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 11 369,31 Kč za dobu od 5. 4. 2026 do zaplacení, účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 1 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 59,68 Kč s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 1. 9. 2025 uzavřena Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota (dále jen úvěrová smlouva), na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši úvěrového limitu 25 000 Kč. Žalovaná vyčerpala ke dni 1. 9. 2025 peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet čerpaný revolvingový úvěr spolu s dohodnutým úrokem a pojištěním v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z čerpané a dosud nesplacené výše jistiny, nejméně však ve výši 500 Kč vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Pro případ prodlení s úhradou úvěru a jeho zesplatnění byla v čl. 5.8. úvěrové smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,10 % denně z výše poskytnuté jistiny úvěru za každý den prodlení, kterou je spotřebitel povinen uhradit věřiteli. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když revolvingový úvěr nesplácela řádně a včas, nezaplatila splátku splatnou dne 15. 12. 2025 a dostala se do prodlení s úhradou splátek úvěru, a proto žalobce úvěr zesplatnil ke dni 21. 3. 2026 a zaslal žalované výzvu k zaplacení celého úvěru – zesplatnění úvěru. Po zesplatnění úvěru žalovaná neuhradila ničeho. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině úvěru částku 9 947 Kč, na úroku částku 1 422,31 Kč, na vynaložených nákladech spojených s vymáháním pohledávky částku 1 000 Kč a na smluvní pokutě částku 59,68 Kč. Žalovaná dluh nezaplatila ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 21. 3. 2026.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Soud svá skutková zjištění opřel o důkaz provedený Smlouvou o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota ze dne 1. 9. 2025, formulářem pro předsmluvní informace ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 1. 9. 2025, kterými bylo prokázáno, že se žalobce jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná dohodli na poskytnutí revolvingového úvěru ve výši úvěrového limitu 25 000 Kč. K uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce žalobce www.Anonymizováno.cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním svých osobních údajů a následně odeslala ze svého bankovního účtu verifikační platbu na bankovní účet věřitele, čímž potvrdila správnost svých identifikačních údajů a čísla bankovního účtu. Ve smlouvě bylo sjednáno, že žalobce poskytne žalované revolvingový úvěr ve výši úvěrového limitu 25 000 Kč, spotřebitel bude výši revolvingového úvěru čerpat v tzv. tranších, nesmí překročit úvěrový rámec, první tranše úvěru činí částku 10 000 Kč, jež bude vyplacena bezhotovostně na bankovní účet žalované uvedený ve smlouvě. Úvěr byl sjednán na dobu určitou 72 měsíců od okamžiku čerpání poslední tranše úvěru. Byla sjednána úroková sazba ve výši 57,99 % ročně, roční procentní sazba nákladů ve výši 76,18 % ročně. Úvěr čerpán bezhotovostně na bankovní účet žalované uvedený v úvěrové smlouvě (čl. 4.1., 4.2., 4.3., 4.4., 4.5., 4.6., 4.7. smlouvy). Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z čerpané a dosud nesplacené výše jistiny, nejméně však ve výši 500 Kč vždy k 15. dni kalendářního měsíce (čl. 5.1., 5.2. smlouvy). Pro případ prodlení bylo sjednáno právo žalobce na úhradu účelně vynaložených nákladů, na zákonné úroky z prodlení a na smluvní pokutu ve výši ve výši 0,10 % denně z výše poskytnuté jistiny úvěru za každý den prodlení (čl. 5.8. smlouvy). Byly sjednány poplatky za písemné upomínky k úhradě dlužné částky ve výši 500 Kč za zaslání první upomínky a ve výši 500 Kč za zaslání druhé upomínky (čl. 5.4. smlouvy). Bylo sjednáno pro případ, že ze strany spotřebitele nedojde ani po dvou upomínkách k úhradě celé dlužné částky, oprávnění žalobce zesplatnit úvěr včetně úroku, poplatků a smluvních pokut (čl. 5.5. smlouvy).

4. Z interního výpisu – potvrzení o okamžité příchozí platbě ze dne 1. 9. 2025 bylo prokázáno, že dne 1. 9. 2025 byla platba ve výši 1 Kč pod variabilním symbolem VS var. symbol zúčtována ve prospěch bankovního účtu žalobce č. ú. č. účtu.

5. Z interního výpisu – potvrzení o bezhotovostní platbě ze dne 1. 9. 2025 bylo prokázáno, že platba ve výši 10 000 Kč pod variabilním symbolem VS var. symbol byla dne 1. 9. 2025 zúčtována ve prospěch bankovního účtu žalované č. ú. č. účtu vedeného u právnická osoba. se zprávou pro příjemce "Bončková úvěr".

6. Z Upomínky č. hodnota ze dne 20. 12. 2025 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě splátky úvěru ve výši 1 000 Kč se splatností 15. 12. 2025, poskytl jí dodatečnou lhůtu k úhradě; upomínka byla zaslána také elektronicky.

7. Z Upomínky č. hodnota ze dne 5. 1. 2026 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě splátky úvěru ve výši 1 000 Kč se splatností 15. 12. 2025, k jejímu uhrazení nedošlo ani po 1. upomínce, poskytl jí dodatečnou lhůtu k úhradě do 20. 1. 2026 a upozornil ji, že pokud nebude dlužná částka připsána na bankovní účet žalobce ve stanovené lhůtě, dojde v souladu se smluvními podmínkami k zesplatnění úvěru; upomínka byla zaslána také elektronicky.

8. Ze Předžalobní výzvy, zesplatnění úvěru ze dne 21. 3. 2026 včetně podacího lístku ze dne 21. 3. 2026 bylo prokázáno, že žalobce oznámil žalované zesplatnění úvěru spolu s příslušenstvím, vyzval ji k úhradě celého zůstatku úvěru s příslušenstvím a poskytl jí dodatečnou lhůtu k úhradě do 4. 4. 2026. Současně ji upozornil, že v případě neuhrazení dluhu s příslušenstvím, zahájí žalobce vymáhání pohledávky v soudním řízení. Tato předžalobní výzva a zesplatnění úvěru spolu s upomínkou byla předána dne 21. 3. 2026 k poštovní přepravě a byla doručována žalované na adresu trvalého pobytu adresa.

9. Z výpisu z registru CEE bylo prokázáno, že ke dni 1. 9. 2025 byl ve vztahu k lustrované osobě výsledek bez negativního záznamu, proti žalované není vedeno insolvenční řízení, žádné aktivní exekuce.

10. Z kopie občanského průkazu žalované bylo prokázáno, že občanský průkaz č. hodnota byl žalované vydán Městským úřadem v Anonymizováno adresa dne 13. 10. 2022.

11. Z transakční historie úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalovaná uhradila 3 splátky úvěru v souhrnné výši 1 500 Kč.

12. Za prokázaný soud vzal tento skutkový stav:

Žalobce jako věřitel a úvěrující uzavřel s žalovanou jako dlužníkem a úvěrovanou dne 1. 9. 2025 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalované revolvingový úvěr ve výši úvěrového limitu 25 000 Kč. K uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce žalobce www.Anonymizováno.cz. Žalovaná úvěr čerpala z revolvingového úvěru částku 10 000 Kč bezhotovostně na bankovní účet žalované č. ú. č. účtu uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z čerpané a dosud nesplacené výše jistiny, nejméně však ve výši 500 Kč vždy k 15. dni kalendářního měsíce. V čl. V. bod 5.5. úvěrové smlouvy bylo sjednáno pro případ, že ze strany spotřebitele nedojde ani po dvou písemných upomínkách k úhradě celé dlužné částky, oprávnění žalobce zesplatnit úvěr včetně úroku, poplatků a smluvních pokut, v takovém případě se úroky stávají součástí jistiny. Žalovaná nehradila dohodnuté splátky úvěru řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou splátky úvěru za prosinec 2025, dlužnou částku neuhradila ani po dvou písemných upomínkách k úhradě. Žalobce zesplatnil zůstatek úvěru i s příslušenstvím ke dni 21. 3. 2026 a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalobce dopisem (předžalobní výzvou, zesplatněním úvěru) ze dne 21. 3. 2026 vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím, výzva byla předána k poštovní přepravě dne 21. 3. 2026 a byla doručována žalované na adresu trvalého pobytu adresa. Žalovaná uhradila na dluh v měsíčních splátkách částku v celkové výši 1 500 Kč.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

17. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

18. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovanou je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.

20. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované uvedl v žalobě a v podání (doplnění žaloby) ze dne 1. 6. 2026, že prověřoval schopnost žalované splácet úvěr vyhledáváním žalované v databázi dlužníků, v databázi insolvenčního rejstříku, v centrální evidenci exekucí a dále získáním informací přímo od žalované, když žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěru a v dotazníku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele uvedla, že má měsíční příjem ze závislé činnosti ve výši 92 000 Kč měsíčně. Dále uvedla, že má jednu vyživovací povinnost, že má náklady na bydlení ve výši 1 000 Kč měsíčně, v přehledu závazků byly uvedeny závazky ve výši 1 000 Kč měsíčně. Žalovaná dále doložila výpis z bankovního účtu č. ú. č. účtu vedeného u právnická osoba., na který byla poukázána mzda ve výši 21 998 Kč. Žalobce dále tvrdil, že prověřoval pravidelné měsíční příjmy a výdaje a obrat na účtu žalované na základě krátkodobého časového období před uzavřením smlouvy. Žalobce vzhledem k osobním poměrům žalované, k její životní situaci stanovil další výdaje žalované dle ekonomického modelu (paušální vyčíslení životních nákladů spotřebitele) a vyhodnotil žalovanou jako spotřebitele schopného splácet úvěr, když u žádného z koeficientů DTI (debt to income) a DSTI (debt service to income) nedošlo k jeho překročení, skóringové hodnocení bylo pozitivní (vyšší bonita klienta), a tudíž neexistovala pochybnost, že žalovaná s příjmem 21 998 Kč měsíčně nebude úvěr splácet. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žalobce jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel nebankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno dovodit pouze na základě zjištění o příjmech podávajících se z výpisu z účtu žalované a ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu. V rámci posouzení příjmové a výdajové stránky žalované vyšel žalobce pouze z prohlášení žalované, aniž by si tyto údaje ověřil, nepožadoval potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů, pracovní smlouvu nebo výplatní pásky, nezkoumal typ bydlení, náklady na bydlení, počet dalších osob v domácnosti, ani netrval na doložení výše nákladů na bydlení, nezkoumal vyživovací povinnosti, náklady na léky nebo jiné výdaje, nezkoumal, zda splácí jiné úvěry nebo zápůjčky a jaká je výše měsíčních splátek. Žalobce zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval zejména otázku výdajů žalované, vycházel z matematických propočtů, resp. pomocných parametrů (koeficienty) a údajů o výdajích poskytnutých samotnou žalovanou, jevících se jako velmi nevěrohodné a neodpovídající potřebám reálného života, čímž nesplnil povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR-právnická osoba. v. GK., ve věci C-679/18).

21. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků, dlužných poplatků (vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky) a smluvní pokuty.

22. Plnil-li žalobce žalované z neplatné smlouvy o revolvingovém úvěru částku 10 000 Kč a žalovaná tyto peněžní prostředky převzala a disponovala s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaná na dluh uhradila pouze částku 1 500 Kč, pak žalobci vznikl nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru. Proto soud podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovanou uhradit žalobci ze smlouvy o úvěru částku 8 500 Kč představující dosud nesplacenou jistinu úvěru. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

23. Splatnost nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru soud určil do tří dnů od právní moci rozhodnutí, jelikož nedošlo k dohodě mezi účastníky; žalovaná se tak v době vydání rozhodnutí nemohla dostat ve smyslu ust. § 1970 o. z. do prodlení s úhradou dluhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. spisová značka).

24. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 66,86 % a jeho neúspěch 33,14 %. Ve výši rozdílu (33,72 %) má žalobce právo, aby mu žalovaná nahradila poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 949,20 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 1 200 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21 % DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 2 815 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 33,72 % činí částku 949,20 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit tuto částku advokátu žalobce.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).