OSKM 6 C 120/2026-33

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 20 689 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do zaplacení částka s úrokem z prodlení 11,5 % z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do zaplacení částka s úrokem z prodlení 11,5 % z částky částka od datum do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku za žalobu částka do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. Anonymizováno/Anonymizováno, variabilní symbol var. symbol.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částka s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru č. hodnota, uzavřené dne datum mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „původní věřitelka“). Touto smlouvou získal žalovaný od původní věřitelky úvěr částka, který se zavázal vrátit do datum s úrokem částka. Vrátil však pouze částka, z čehož částka započetla původní věřitelka na jistinu, zbytek na příslušenství; od datum je žalovaný v prodlení. Smlouvou účinnou datum postoupila původní věřitelka uvedenou pohledávku žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Předžalobní upomínku zaslala žalobkyně dne datum.

2. Po podání žaloby vzala žalobkyně žalobu zpět do částky částka s příslušenstvím, kterou vlivem administrativního pochybení zapomněla v původním návrhu zohlednit; soud v této části řízení podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. zastavil.

3. Žalovaný se k žalobě doručené do jeho datové schránky nevyjádřil, zůstal pasivní.

4. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání podle § 115a o. s. ř. (žalobkyně souhlasila, souhlas žalovaného soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal).

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Původní věřitelka s žalovaným si prostředky dálkové komunikace potvrdili dne datum Smlouvu o úvěru č. hodnota (č.l. 8-12), na základě které obdržel žalovaný na svůj bankovní účet č. č. účtu pod VS var. symbol částku částka (č.l. 13), kterou se zavázal vrátit se smluvním úrokem částka ve 12 měsíčních splátkách v minimální výši 5 % úvěru + úrok přirostlý za posledních 30 dnů; úroková sazba činila 279,83 % ročně, RPSN 660 % (č.l. 8v). Ke zkoumání majetkových poměrů žalovaného před sjednáním úvěru nebylo tvrzeno ničeho. Žalovaný svůj závazek přes upomínku původní věřitelky z datum (č.l. 14) neplnil, původní věřitelka proto úvěr zesplatnila ke dni datum, což žalovanému oznámila dopisem z téhož dne (č.l. 15); celkem uhradil pouze částka (netvrdil opak). Smlouvou ze dne datum postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným žalobkyni (č.l. 16, 17), což žalovanému oznámila dopisem ze dne datum (č.l. 18), odeslaným spolu s předžalobní výzvou žalobkyně dne datum (č.l. 19-20).

6. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do datum (dále jen „o. z.“).

7. Úvěrovou smlouvu však soud shledal absolutně neplatnou pro absenci tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru ve smyslu § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Nedostatky uvedených žalobních tvrzení se u téže žalobkyně objevují pravidelně, soud ji pro princip hospodárnosti již nevyzýval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů; jde o typovou věc a žalobkyně jako profesionálka v oboru vymáhání pohledávek si musí být rizika spojeného s nesplněním této povinnosti ve smyslu § 120 o. s. ř. vědoma. Nadto by byla úvěrová smlouva s odkazem na § 547, § 580 a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, neplatná i pro nepřiměřenost sjednaného příslušenství, které stonásobně překračuje běžnou míru RPSN bankovních úvěrů pohybující se okolo 10 %.

8. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor původní věřitelky, dnes žalobkyně (na základě prokázaného a platného postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z.) ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. (s touto variantou ostatně v návrhu operovala i sama žalobkyně). Žalovaný získal od původní věřitelky částka, vrátil pouze částka; zbývajících částka je tak povinen žalobkyni vrátit. V této části soud žalobě vyhověl.

9. Vzhledem k absolutní neplatnosti stranami sjednané smlouvy o úvěru nebylo platně sjednáno žádné příslušenství, ve zbytku proto soud žalobu zamítl, a to i pro požadovaný úrok z prodlení, neboť podle § 87 odst. 1 poslední věty zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok žalobkyně na úrok z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaný dostane až tehdy, neuhradí-li dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím (podpůrně podle § 160 o. s. ř.), kterou soud považuje za přiměřenou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vzhledem k tomu, že o skutečných současných poměrech žalovaného není soudu nic známo.

10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 větou první ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť (ne)úspěch účastníků řízení byl v zásadě totožný.

11. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou výše uvedeného zákona o soudních poplatcích.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem, může soud pohledávku státu po 30 dnech po jeho právní moci postoupit k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.