OSKO 17 C 106/2026-69

Court:
Okresní soud v Kolíně
Case number:
17 C 106/2026-69
Decision date:
2026-06-29
ECLI:
ECLI:CZ:OSKO:2026:17.C.106.2026.1

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Suchánkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 10 156,76 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, úroku ve výši částka, 11,5 % úroku ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši částka a 11,5 % úroku ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu 64,8 % nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyni se po právní moci tohoto usnesení vrací část soudního poplatku zaplaceného za žalobu ve výši částka.

IV. Žalobkyni se ukládá sdělit soudu do 10 dnů číslo účtu, na který žádá soudní poplatek vrátit.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Uvedla, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dne datum se sjednaným úvěrovým rámcem částka, žalovaný celkem čerpal částka. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelně měsíční splátkou spolu s úrokem a smluvenými poplatky, řádně však nesplácel. Žalobkyně požadovala zaplatit částku částka jako nesplacenou jistinu částka, poplatky částka, náklady na vymáhání částka a částka smluvní pokuty. Požadovala úrok i zákonný úrok z prodlení. V průběhu řízení žalovaný dne datum zaplatil žalobkyni částka, po částečném zastavení řízení pro částečné zpětvzetí žaloby žalobkyní, žalobkyně požadovala po žalovaném dále zaplacení částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že už nic platit nechce, už zaplatil skoro půl milionu, vzhledem k výši půjčené částky to považuje za dostatečné. K prováděným důkazům se vyjádřil, že má čtyři děti, v době uzavření smlouvy s žalobkyní měl jedno dítě narozené 2014.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný ke své osobě uvedl, že je ženatý, má vlastní dům nebo byt, má učňovské vzdělání, je zaměstnán od dubna 2008 s příjmem částka čistého měsíčně, dále byl uveden příjem ostatních členů domácnosti částka a žádné vyživované dítě. Žalovanému žalobkyně poskytla úvěr jako revolvingový s úvěrovým rámcem částka, který částečně ihned čerpal nákupem černé techniky, žalovaný se zavázal splácet měsíčně 4 % z dlužné částky. Z úvěrových podmínek žalobkyně má soud za prokázané, že strany si sjednaly podmínky zesplatnění úvěru tak, že žalobkyně může úvěr zesplatnit, pokud žalovaný mimo jiné dluží dvě a více splátek nebo nezaplatí splátku déle než tři měsíce. Z karty klienta má soud za prokázané, že žalobkyně měla k žalovanému informaci, že žádá o úvěr částka, je ženatý, nemá dítě, bydlení má vlastní, je zaměstnán s příjmem částka měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti je částka, měsíční výdaje domácnosti jsou částka, žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech ISIR, NRKI, SOLUS, dále u O2 a T-mobile. Z tabulky výpočtu maximálního limitu splátky žalobkyní soud zjistil, že věřitelka započítala příjem žadatele částka, životní minimum částka, součet splátek úvěrů u shodného věřitele částka měsíčně, součet splátek u jiného věřitele částka měsíčně, při započtení nové splátky částka věřitelka uzavřela maximální limit splátky částka. Dále určovala maximální limit domácnosti, kam započítávala uvedený příjem ostatních členů, splátky pouze žalovaného (splátky ostatních členů neuvedeny), počítala životní minimum členů a normativní náklady na bydlení částka měsíčně, rezervu částka a uzavřela maximální limit splátky částka. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že u žalovaného byla evidována jedna odmítnutá žádost o splátkové úvěry, jedna odvolaná, čtyři existující, celkem čtyři ukončené, měsíční splátky měl částka a zbývalo mu splatit částka, dále měl tři existující kreditní karty. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni celkem splatil částka, když z úvěru načerpal částka. Starší verzi výpisu soud k důkazu neprovedl, neboť v ní ještě nebyla započtena platba, kterou žalovaný provedl v průběhu řízení. Z výzvy ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru, žalovanému byla poskytnuta dodatečná lhůta ke splacení 14 dnů, podací arch dokládá odeslání výzvy žalovanému. Z výzvy ze dne datum a podacího archu ze dne datum má soud za prokázané předžalobní upomínání žalovaného.

4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně na základě smlouvy z datum poskytla žalovanému úvěr, který žalovaný čerpal v celkové výši částka. Žalovaný k prověření úvěruschopnosti sdělil své příjmy a svou životní situaci, žalobkyně si zjistila jeho úvěrovou situaci a provedla lustraci v dostupných rejstřících, vypočítala maximální splátku, jako výdaje kromě zjištěných splátek použila životní minimum a normativní náklady na bydlení. Žalovaný se zavázal úvěr řádně splácet pravidelnými splátkami. Žalovaný na úvěr splatil ke dni rozhodnutí soudu částka. Žalobkyně žádala splacení celého úvěru do datum, žalovaného dále upomínala.

5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. z., a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z., a to způsobem ve smyslu § 561 odst. 1 a § 562 odst. 1 občanského zákoníku, kdy podpis žalovaného byl nahrazen elektronickými prostředky, kdy bylo zajištěno určení a ověření osoby, která úkon učinila, a obsah projevu vůle byl elektronickými prostředky zachycen.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smluv mezi účastníky, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 tohoto zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 věta prvá tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 2 odst. 1 tohoto zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum a Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 ze dne datum a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. spisová značka ze dne datum, soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila žalobkyně jako věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet, jak jí ukládá zákon č. 257/2016 Sb. I v případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti žalobkyní ex offo, když tuto povinnost má soud i bez návrhu žalovaného, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. V tomto případě si žalobkyně obstarala údaje od žalovaného, který sdělil, že je zaměstnán s příjmem částka měsíčně, je ženatý a má vlastní bydlení, příjmy ostatních členů jsou částka měsíčně, výdaje domácnosti částka, dále žalobkyně lustrovala žalovaného v dostupných rejstřících a zjistila, že žalovaný má více úvěrů a kreditní karty a splácí již měsíčně částka. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob a dále je povinen je v případě pochybností dále ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala s dostatečnou odbornou péči, když při zjištění, že žalovaný má již vyšší splátkové zatížení, neověřila vůbec jeho tvrzený příjem, například výplatními páskami, případně výpisem z účtu, navíc neověřila jeho skutečné výdaje, zůstatky na účtech apod., aby zjistila jeho skutečnou situaci a zda již není předlužen, měl splátky částka, uváděl příjem částka a výdaje domácnosti částka, přičemž nebylo ověřeno, jakým způsobem se na nákladech podílí další člen domácnosti, jaké má sám splátky či výdaje, když s jeho příjmem věřitelka nepřípustně při posuzování úvěruschopnosti kalkulovala, nebyla zjištěna vyživovací povinnost žalovaného. O nutnosti doplnit tvrzení a důkazní návrhy ohledně případného dalšího prověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní soud žalobkyni poučil, další tvrzení a důkazní návrhy nedoplnila. Protože žalobkyně neprokázala dostatečné prověření úvěruschopnosti dlužníka, shledal z tohoto důvodu soud smlouvu absolutně neplatnou ve smyslu § 588 občanského zákoníku.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 o z. právo na vrácení peněžité částky, kterou žalovanému poskytla jako jistinu úvěru. Protože žalovaný úvěr čerpal ve výši částka a splatil částka, soud žalobu v rozsahu po pravomocném částečném zastavení řízení jako nedůvodnou zamítl.

11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“, a § 146 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy ohledně části sporu v rozsahu 82,4 % je na straně žalovaného procesní zavinění zastavení řízení, což lze tedy posoudit jako úspěch žalobkyně a ve zbytku v rozsahu 17,6 % byla žalobkyně neúspěšná. Žalobkyně tak má právo při započtení příslušenství na náhradu 64,8 % jejích účelně vynaložených nákladů, které tvoří soudní poplatek v nevráceném rozsahu částka, odměna za tři úkony právní služby advokáta ve věci počítané z tarifní hodnoty částka dle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále jen advokátní tarif, po částka za úkon, odměnu za dva úkony počítané z tarifní hodnoty částka dle § 7, § 11 odst. 1 písm. d), g) advokátního tarifu, cestovné za cestu adresa a zpět ve výši částka, náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za 5 úkonů po částka, náhrada za promeškaný čas strávený cestou na jednání soudu dle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu 2 x částka, 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. v částce částka, celkem náklady částka. Žalovaný je povinen žalobkyni nahradit náklady v částce částka. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., když k jinému postupu soud neshledal důvod.

12. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., soud rozhodl o vrácení části soudního poplatku žalobkyni, neboť řízení bylo částečně zastaveno ohledně částky částka před prvním jednáním a žalobkyni se tak vrací část soudního poplatku snížená o 20 %, nejméně o částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Odvolání nemůže podat ten, kdo se tohoto práva výslovně vzdal.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.