OSKO 18 C 105/2026-75

Okresní soud v Kolíně rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Volfovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro 28 345 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % od 8. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 5 400 Kč, 4 995 Kč, 800 Kč, 700 Kč, 1 000 Kč a 450 Kč, se z a m í t á.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 28 345 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa, uzavřel se žalovaným dne 4. 2. 2025 smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které poskytl žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že ji jeho právní předchůdce provedl před uzavřením smlouvy s požadovanou odbornou péčí. Žalovaný mu za tímto účelem poskytl požadované informace, ze kterých bylo zjištěno, že žalovaný je starobní/invalidní důchodce, jeho průměrný měsíční příjem činí 11 842 Kč, žije ve vlastním domě/bytě, jeho měsíční výdaje činí 3 200 Kč. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úroky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru ve výši 36,5 % ročně, tedy kapitalizovaný úrok z úvěru činí 450 Kč, a dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 400 Kč. Celkovou částku ve výši 20 850 Kč se žalovaný zavázal splatit do 7. 3. 2025. Žalovaný nesplácel úvěru řádně a včas. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru byla z původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2025 postoupena společnosti právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa, která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2025 postoupila žalobci jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 23. 5. 2025. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Žalobce tak konkrétně žalobou požadoval zaplacení zažalované částky skládající se z nesplacené jistiny ve výši 15 000 kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 450 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 400 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 995 Kč, nákladů za upomínání (sms a email) ve výši 800 kč, nákladů za upomínání (dopis) ve výši 1 000 Kč, poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný svůj dluh neuhradil, přestože mu byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně doručena.

3. K nařízenému jednání, které se konalo dne 22. 6. 2026, se žalovaný bez včasné a důvodné omluvy nedostavil, bylo tak jednáno v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“), žalobce se z jednání omluvil, souhlasil s jednáním v jeho nepřítomnosti.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa, a žalovaný uzavřeli dne 4. 2. 2025 tuto smlouvu, na základě které se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit do 7. 3. 2025. Sjednaná úroková sazba dle čl. II. odst. 1 smlouvy činila 36,5 % ročně, kapitalizovaný úrok z úvěru činil za dobu úvěru 450 Kč, žalovaný se dále zavázal dle čl. II. odst. 1 smlouvy uhradit poplatek za úvěr ve výši 5 400 kč. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit předchůdci žalobce 20 850 Kč. Mezi stranami bylo dále v čl. VI. odst. 1.2.2 mj. ujednáno, že jestliže se žalovaný ocitne v prodlení, musí zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru. Dále strany ujednaly v čl. VI. odst. 1.3.2., že v případě nesplacení úvěru je dlužník povinen uhradit úvěrujícímu dodatečné náklady spojené s pozdním splácením úvěru, a to 50 Kč za odeslanou upomínku prostřednictvím SMS zprávy, 30 Kč za odeslanou upomínku prostřednictvím E-mailu, 500 Kč za odeslanou písemnou výzvu k úhradě dluhu na uvedenou adresu trvalého/skutečného pobytu dlužníka, přičemž úvěrující je oprávněn poslat maximálně 10 upomínek prostřednictvím SMS zprávy, 10 upomínek prostřednictvím E-mailu a 2 výzvy k úhradě dluhu prostřednictvím dopisu. V čl. VI. 1.3.1. strany ujednaly, že v případě prodlení s jakoukoliv splátkou úvěru delší než 14 dní je dlužník povinen uhradit úvěrujícímu jednorázově poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky předchůdce žalobce.

5. Z předsmluvního formuláře pro standardní informace bylo zjištěno, že žalovanému byly poskytnuty informace o úvěru, tedy že se jedná o úvěr ve výši 15 000 Kč, celková splatná částka je 20 850 Kč, úvěr je poskytnut na dobu 30 dní.

6. Z karty klienta bylo zjištěno, že předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy vyhodnotil bonitu žalovaného. Zjistil, že je starobní/invalidní důchodce, ve formuláři je uveden pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 11 842 Kč. Předchůdce žalobce dále zjistil, že žalovaný žije ve vlastním domě/bytě v domácnosti s další osobou, příjem domácnosti činí 50 000 Kč. Dle formuláře měsíční výdaje činí 3 200 Kč a sestávají z částky 2 200 Kč za služby a energie a 1 000 Kč za ostatní.

7. Z výpisů z účtu žalovaného bylo zjištěno, že předchůdce žalobce si při uzavírání smlouvy od žalovaného vyžádal historii pohybů na jeho účtu dokládající jeho příjem a výdaje. Výpisy byly poskytnuty za období 1. 1. 2023 – 31. 3. 2023, 1. 11. 2023 – 31. 1. 2024, 1. 10. 2024 – 30. 11. 2024, bylo z nich zjištěno, že žalovaný má sjednaný kontokorent, který vyčerpal, má další půjčky.

8. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že jistina úvěru ve výši 15 000 Kč byla vyplacena dne 5. 2. 2025 na účet žalovaného, který uvedl ve smlouvě o úvěru.

9. Ostatní důkazy soud pro nadbytečnost zamítl.

10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Původní věřitel sjednal smlouvu v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení o.z., nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z.s.ú.“).

12. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle ust. § 86 odst. 2 z.s.ú. ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Dle výše uvedených ustanovení z.s.ú. se tak soud zabýval otázkou, zda právní předchůdce žalobce řádně prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet, přičemž dospěl k závěru, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany právního předchůdce žalobce bylo nedostatečné. Původní věřitel sice náležité zjistil příjem žalovaného, avšak stejnou péči nevěnoval zjišťování jeho skutečných výdajů. Namísto toho se spolehl pouze na tvrzení žalovaného. Předchůdce žalobce tak nemohl být v pozici, kdy by z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývalo, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet (viz dikce ust. § 86 odst. 1 o.s.ř.).

17. S ohledem na to, že žalobce ve věci neprokázal, že při sjednávání smlouvy byla splněna zákonná povinnost jeho právního předchůdce řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že předchůdce žalobce uzavřel předmětnou smlouvu s žalovaným, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalovaného daný úvěr po dobu jeho trvání splácet.

18. Vzhledem k tomu, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce podle ust. § 87 odst. 1 z.s.ú. nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a předložených listinných důkazů bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil z titulu smlouvy o úvěru žalovanému částku 15 000 Kč, žalovaný nezaplatil ničeho, z čehož vyplývá, že na jistinu úvěru zbývá žalovanému uhradit částku 15 000 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobci uhradit spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku). Ve zbytku žalobního nároku pak soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Úspěch účastníků ve věci byl zhruba stejný, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.