OSKV 15 C 136/2026-28

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Hendrichovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro 46.451,99 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 20.388 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.900,76 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.110,27 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 13.509,25 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení ve výši 12 %, úroku ve výši 8 % ročně z částky 12.941,62 Kč od 25. 11.2 025 do zaplacení, částky 15.063,99 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 935,42 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 536,29 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 4.878,34 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení ve výši 12,75 %, úroku 8 % ročně z částky 4.782,27 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 491 Kč, na účet Okresního soudu v Karlových Varech č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1511013626, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 31.388 Kč s přísl. a částky 15.063,99 Kč s přísl. s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovanou uzavřeli celkem dvě smlouvy o úvěru, a to dne 11. 2. 2024 smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba., IČ IČO, se sídlem Koněvova 2660/141, 130 00 Praha 3) žalované poskytl částku 15. 000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti po 14měsíčních splátkách ve výši 1.992 Kč počínaje dnem 11. 3. 2024 nevrátila. Dne 7. 7. 2023 právní předchůdce žalobkyně se žalovanou uzavřeli smlouvu o úvěru č. hodnota na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba., IČ IČO, se sídlem Koněvova 2660/141, 130 00 Praha 3) žalované poskytl částku 13. 000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti po 14měsíčních splátkách ve výši 1.726 Kč počínaje dnem 7. 8. 2023 nevrátila. Vedle jistiny dluhu ve výši 15.000 Kč u smlouvy č. hodnota se žalovaná s odkazem na citovanou smlouvu dále zavázala zaplacení: souhrnného poplatku z úvěru (úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěrového případu, inkasní poplatek) ve výši 12.888 Kč. Pro případ prodlení s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, poplatek za upomínku ve výši 750 Kč, poplatek za oznámení o zesplatnění dluhu ve výši 1 500 Kč. Žalovaná na dluh zaplatila pouze částku 4.000 Kč. Vedle jistiny dluhu ve výši 13.000 Kč u smlouvy č. hodnota se žalovaná s odkazem na citovanou smlouvu dále zavázala zaplacení: souhrnného poplatku z úvěru (úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěrového případu, inkasní poplatek) ve výši 11.164 Kč. Pro případ prodlení s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, poplatek za upomínku ve výši 750 Kč, poplatek za oznámení o zesplatnění dluhu ve výši 1 500 Kč. Žalovaná na dluh zaplatila celkem částku 15.600 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10. 12. 2025 právní předchůdce žalobkyně shora jmenovaný postoupil pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení, na žalobkyni.

2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.

3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba., IČ IČO, se sídlem adresa) se žalovanou uzavřel dne 11. 2. 2024 smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě téhož dne žalované poskytl částku 15 000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti (14měsíčních splátkách ve výši 1.992 Kč) spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12.888 Kč (úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěrového případu, inkasní poplatek) nevrátila. Žalovaná na dluh zaplatila částku 4.000 Kč. Pro případ prodlení s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, poplatek za upomínku ve výši 750 Kč, poplatek za oznámení o zesplatnění dluhu ve výši 1 500 Kč. RPSN činila dle smlouvy o úvěru 272,44 %. Dopisem ze dne 9. 3. 2026 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 24. 3. 2026. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10. 12. 2025 právní předchůdce žalobkyně shora jmenovaný postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Úvěruschopnost žalované právní předchůdce žalobkyně ověřil ze žádosti žalované o poskytnutí úvěru ze dne 11. 2. 2024, kde žalovaná uvedla ke svému měsíčnímu příjmu částku 23.101 Kč, celkové měsíční výdaje ve výši 11.715 Kč, mzdu a náklady na bydlení a ostatní výdaje žalovaná doložila doklady, či byly ověřeny výpisy z účtu žalované.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba., IČ IČO, se sídlem Koněvova 2660/141, 130 00 Praha 3) se žalovanou uzavřel dne 7. 7. 2023 smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě téhož dne žalované poskytl částku 13 000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti (14měsíčních splátkách ve výši 1.726 Kč) spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11.164 Kč (úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěrového případu, inkasní poplatek) nevrátila. Žalovaná na dluh zaplatila částku 15.600,01 Kč. Pro případ prodlení s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, poplatek za upomínku ve výši 750 Kč, poplatek za oznámení o zesplatnění dluhu ve výši 1 500 Kč. RPSN činila dle smlouvy o úvěru 272,44 %. Dopisem ze dne 9. 3. 2026 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 24. 3. 2026. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10. 12. 2025 právní předchůdce žalobkyně shora jmenovaný postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Úvěruschopnost žalované právní předchůdce žalobkyně ověřil ze žádosti žalované o poskytnutí úvěru ze dne 7. 7. 2023, kde žalovaná uvedla ke svému měsíčnímu příjmu částku 18.626 Kč, celkové měsíční výdaje ve výši 12.610 Kč, mzdu a náklady na bydlení a ostatní výdaje žalovaná doložila doklady, či byly ověřeny výpisy z účtu žalované.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

7. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

8. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Na posuzovanou smlouvu dopadá spotřebitelské právo (§ 1810 a násl. občanského zákoníku). Soud zvažoval, zda smlouva o úvěru, která byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena, jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

11. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaných úvěrů vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může být několikanásobně převyšující částku poskytnutou. Smlouva ze dne 11. 2. 2024 č. hodnota je jako celek neplatná pro významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností smluvních stran, souhrnný poplatek činí téměř 100 % ze zapůjčené částky, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, poplatek za upomínku ve výši 750 Kč, poplatek za oznámení o zesplatnění dluhu ve výši 1 500 Kč, RPSN činila dle smlouvy o úvěru 272,44 % (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku; jednotlivá ujednání nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením § 1813 občanského zákoníku pouze nepřihlížet dle § 1815 občanského zákoníku) a pro rozpor s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 občanského zákoníku). Uvedený závěr soudu pak dopadá i na smlouvu ze dne 7. 7. 2023 č. hodnota. I jednotlivá ustanovení o úpravě práv a povinností účastníků by ostatně sama o sobě neobstála při testu vyváženosti spotřebitelské smlouvy dle § 1813 občanského zákoníku. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. občanského zákoníku), národní úpravu národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

12. Nelze opomenout, že v tomto případě právní předchůdce žalobkyně přezkoumal úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru v souladu s ust. § 86 zák. č. 257/2016 Sb.

13. Soud se dále domnívá, že § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru upravuje dobu vrácení jistiny poskytnutého úvěru, a to v závislosti na možnostech spotřebitele (žalované). Pokud se proto účastníci na lhůtě k vrácení nedohodnou, nastupuje § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru (i při pasivitě žalované) a soud určí tuto dobu, a to dobu hmotněprávní (jedná se o konstitutivní rozhodnutí). Jelikož nebyla tvrzena a ani prokázána dohoda o splatnosti mezi účastníky, určil soud splatnost v tomto rozhodnutí. „Skutková zjištění, že není v možnostech spotřebitele splnit dluh spočívající v povinnosti vydat věřiteli bezdůvodné obohacení, které získal na úkor poskytovatele přijetím peněžních prostředků na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, jsou však ve prospěch spotřebitele, protože má vliv na splatnost pohledávky věřitele. Jde o skutečnosti, kterých se dlužník dovolává jako skutkové podstaty právní normy v jeho prospěch (dotyčné ustanovení slouží k jeho ochraně). Je to proto spotřebitel jako dlužník, kdo je nositelem procesní povinnosti ve sporném řízení skutkově tvrdit, jaké jsou jeho možnosti splnit uvedený dluh, a o takto uplatněných skutkových tvrzeních navrhnout důkazní prostředky“, jak dovodil Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 1902/2025. Žalovaná netvrdila a neprokazovala žádné skutečnosti, ze kterých by mohl soud dovozovat nějakou jinou dobu pro vrácení poskytnuté jistiny úvěru. Protože podle občanského zákoníku (viz § 1958 odst. 2 občanského zákoníku) je každé plnění splatné na výzvu věřitele, stane se plnění (povinnost vrátit jistinu úvěru) splatné na základě doručení rozsudku žalované, a proto určil soud hmotněprávní lhůtu k plnění odpovídající lhůtě bez zbytečného odkladu, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Z uvedeného rovněž vyplývá, že soud nemohl uvažovat ani o splátkách dluhu.

14. Žalované se dostalo plnění ve výši 15.000 Kč, resp. 13.000 Kč v souladu s neplatnými smlouvami, a proto je povinna poskytnutá plnění žalobkyni vrátit podle § 2993 věta první občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že doposud žalovaná uhradila na dluh ze smlouvy č. hodnota částku 4.000 Kč, je povinna vrátit žalobkyni částku 11.000 Kč. Ve zbývající části nároku pak soud žalobu zamítl. Na smlouvu č. hodnota žalovaná uhradila celkem částku 15.600,01 Kč, byla jí však poskytnuta částka 13.000 Kč, soud proto tento nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ji nepřiznal žádnému z účastníků, neboť žalobkyně byla převážně neúspěšná a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

16. Jelikož soud ve věci nevydal navrhovaný elektronický platební rozkaz, doměřil žalobkyni doplatek soudního poplatku ve výši 491 Kč dle položky č. 2, bodu 2., ve spojení s položkou 1, bodu 1. Sazebníku soudních poplatků.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.