OSLI 12 C 373/2025-23

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 17 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČ IČO byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku částka. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši částka, který měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru. Dlužná částka částka se skládá z jistiny úvěru ve výši částka. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně se k výzvě soudu nevyjádřila, ačkoli jí byla výzva doručen a do datové schránky jejího právního zástupce. Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti:

5. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému celkem částku částka na bankovní účet č. č. účtu a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky do datum s úrokovou sazbou 0 %. Splatnost byla sjednána 30 dnů od poskytnutí úvěru (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne datum). Následně byla prostřednictvím dodatků byla poskytnutí částka navyšována a (prokázáno příslušnými dodatky ke smlouvě o úvěru). Dodatkem č. hodnota ke smlouvě o úvěru ze dne datum byla celková částka úvěru navýšena na částka, úrok byl sjednán ve výši 0 %, ostatní ustanovení smlouvy zůstala nedotčena (prokázáno dodatkem č. hodnota ke smlouvě o úvěru ze dne datum). Předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla celkem částku částka, a to v celkem ve Anonymizováno platbách v období od datum do datum (prokázáno výpisy z účtu předchůdkyně žalobkyně).

6. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne datum uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kterou byl na žalobkyni postoupen soubor pohledávky včetně pohledávky za žalovaným, jež je předmětem tohoto řízení (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum). Změna věřitele byla žalovanému oznámena (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky výzvou odeslanou právním zástupcem žalobkyně (prokázáno předžalobní výzvou ze dne datum).

7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Dle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená.

10. Dle ustanovení § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis.

11. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který úvěr čerpal v konečné výši částka prostřednictvím bezhotovostních plateb. Úvěr měl žalovaný vrátit do 30 dnů od poskytnutí poslední platby, tedy do datum. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky do doby splatnosti nevrátil. Žalovaný předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu smlouvy o úvěru za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.

12. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

14. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.