OSLN 5 C 76/2026-69

Okresní soud v Lounech rozhodl soudkyní JUDr. Evou Kopeckou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro 36 672,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % od 21. 9. 2025 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh se v části, co do zaplacení částky 19 886,27 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 457,10 Kč od 21. 9. 2025 do zaplacení ve výši 11,50 % a částky 785,74 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám Jméno advokátky, advokátky sídlem Adresa advokátky.

1. Žalobkyně, která je právní nástupkyní společnosti právnická osoba., IČ IČO se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení částky celkem 36 672,01 Kč, kterou jí žalovaný dluží ze Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo hodnota, uzavřené dne datum na částku 42 700 Kč. V žalobním návrhu žalobkyně uvedla, že v případě, že soud dospěje k závěru, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru nebyla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného, navrhla vydání bezdůvodného obohacení ve výši čerpání úvěru.

2. Žalovaný se k jednání, ač řádně předvolán, nedostavil a svoji neúčast neomluvil. Ve svém písemném vyjádření uvedl, že nárok žalobkyně neuznává v rozsahu smluvního úroku ve výši 19 429,17 Kč ani souvisejících nákladů. Tento považuje za nepřiměřený s ohledem k výši poskytnutého úvěru a navrhl částečné zamítnutí žaloby.

3. Soud, i pro omluvenou neúčast žalobkyně, postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř., provedl dokazování, a to listinnými důkazy, které k objasnění skutkových okolností sporu považoval za dostačující a vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli dne datum Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo hodnota s postupným čerpáním, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného částku až do výše 42 700 Kč ve sjednané roční procentní sazbě nákladů při čerpání celého kreditního rámce 1892,84 %, s pevnou denní úrokovou sazbou 1,016 % s tím, že konec platnosti kreditního rámce nastává dnem 13. 11. 2026 s tím, že datum splatnosti první denní splátky (30. den ode dne poskytnutí úvěru) je 21. 6. 2025. Celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru činí 1,99 % čerpané částky. Žalovaný udělil souhlas se zpracováním osobních údajů dne 10. 9. 2024. Podle přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli žalobkyně doložila, že dne 22. 5. 2025 pod VS var. symbol poskytla na protiúčet číslo č. účtu částku 16 000 Kč. Ze sdělení právnická osoba. bylo zjištěno, že vede účet číslo č. účtu na osobu Jméno žalovaného, na který byla dne 22. 5. 2025 připsána částka 16 000 Kč od žalobkyně. K posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet doložila žalobkyně výpis o posouzení úvěruschopnosti, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný žije sám, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem jsou 6 000 Kč na bydlení, další nezbytné výdaje 5 000 Kč a ostatní zbytné výdaje 2 000 Kč z ověřeného čistého měsíčního příjmu 24 600 Kč, přičemž sám spotřebitel uvedl výši měsíčního příjmu 26 000 Kč s rezervou pro výdaje 500 Kč a vypočítanými minimálními výdaje 10 610 Kč s tím, že disponibilní příjem představuje 13 100 Kč. Výdaje žalovaného nebyly žalobkyní nijak ověřovány, žalobkyně uvedla, že nahlédla do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a registrů neplatných dokladů, TelcoScore, registrů hledaných osob, politicky aktivních osob, katastrálního rejstříku a registru sankčních záznamů a současně doložila soudu výpis identifikovaných příjmů žalovaného, ze kterých ale nelze zjistit původ těchto příjmů. S ohledem na prodlení se splátkami sdělila žalobkyně dne 20. 9. 2025 žalovanému, že pro prodlení v trvání 91 dnů po splatnosti vypovídá smlouvu o půjčce s okamžitou platností s tím, že celková dlužná částka 38 002,01 Kč včetně úroku z prodlení a smluvních pokut je splatná v plné výši. Žalovaný na výzvu nereagoval, následně před podáním žaloby vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovaného předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky 38 662,28 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 5 920 Kč do tří dnů. Žalovaný na předžalobní výzvu nereagoval.

4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Podle § 2395 občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch k plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním na sjednanou částku 42 700 Kč. Dne 22. 5. 2025 byla prokazatelně na jeho účet vedený u právnická osoba. číslo č. účtu poskytnuta částka 16 000 Kč. Účastníci si sjednali splatnost poskytnutého úvěru první denní splátky 30. den ode dne poskytnutí úvěru. Ve sjednané lhůtě k plnění žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani částečně, žádnou úhradu neposkytl ani před podáním žaloby. Před poskytnutím úvěru sdělil žalovaný, že pracuje s příjmem 26 000 Kč, tato skutečnost ale neodpovídala výši ověřeného čistého měsíčního příjmu 24 600 Kč s tím, že žije sám. Výdaje domácnosti činí 6 000 Kč na bydlení. Žalobkyně vypracovala ekonomický model o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, který se jeví soudu jako nedostatečný, žalobkyně se vůbec nezabývala např. další úvěrovou zatížeností žalovaného, jeho faktickými životními náklady a výdaji, když se spokojila pouze s bankovním výpisem, neověřila tvrzenou výši nákladů na bydlení a nezabývala se ani dalšími ekonomickými skutečnostmi, ze kterých by bylo možno posoudit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Z doloženého exportu transakční historie je pak zřejmé, že většina výdajů žalovaného jsou platby společnosti TIPSPORT.CZ a KAIZENGAMING.CZ (herní společnosti), a to v částkách 500 Kč až např. 5 521 Kč a žalovanému jsou na účet poskytovány jméno FO (matka dle ISZR) opakované četné platby v rozsahu 50 Kč, 100 Kč až 200 Kč, z čehož je nepochybné, že i když žalovaný pracuje s příjmem 26 000 Kč, jeho herní výdaje výrazně převyšují tuto částku a je opakovaně několikanásobně měsíčně matkou dotován drobnými finančními prostředky. Z žalobního návrhu je zřejmé, že si je žalobkyně tohoto nedostatečného postupu vědoma, když sama navrhla možnost posouzení svého nároku jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud dospěl k závěru, že z důvodu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi účastníky dne datum neplatná a žalovaný je povinen vrátit poskytnutou jistinu, která mu byla poukázána dne 22. 5. 2025 na jeho účet u právnická osoba. a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč. S ohledem na závěr soudu o neplatnosti celého právního jednání účastníků z důvodu porušení povinnosti žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřit řádně schopnost žalovaného úvěr splácet se soud nezabýval námitkami žalovaného ohledně nezákonné výše smluvního úroku.

5. Vzhledem na shora uvedené skutečnosti, kdy soud dovodil, že jednání mezi účastníky ze dne datum o revolvingovém spotřebitelském úvěru je třeba považovat za neplatné, pro absenci právního titulu nemohl soud rozhodnout kladně o zbývající výši nároku, a to o zaplacení částky 19 886,27 Kč včetně příslušenství, tj. 11,50 % úroku z prodlení z částky 457,10 Kč od 21. 9. 2025 do zaplacení a z částky 785,74 Kč jako nedůvodný v plném rozsahu zamítl.

6. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním částky 16 000 Kč v prodlení, přiznal soud žalobkyni z této částky úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí jak shora ve výroku I. uvedeno.

7. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z doby prodlení, výše dlužné částky a uložil žalovanému zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

8. Náhrada nákladů řízení je výsledkem aplikace ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný, důsledně tomu soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a uložil žalované zaplatit tuto částku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokátky, advokátky sídlem Adresa advokátky (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).