OSLN 7 C 264/2021-503

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šmicovou, ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem tituly před jménem. jméno právního zástupce sídlem adresa ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 27 470 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 27 470 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 7. 12. 2021 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení

a) ve výši 2 800 Kč k rukám žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

b) ve výši 89 997,52 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované tituly před jménem jméno právního zástupce, advokáta.

1. Rozsudkem Krajského soudu v ústí nad Labem čj. 12 Co 6/2025-410 ze dne 11. června 2025 byl rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 4. 9. 2024, č. j. 7 C 264/2021-345 v části výroku I., pokud jím byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 27 470 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 7. 12. 2021 do zaplacení, jakož i ve výroku II. zrušen a věc v tomto rozsahu vracena k dalšímu řízení (výrok I. odst. b).

2. Předmětem řízení žalobce učinil tři nároky se samostatným skutkovým a právním základem, jedním z uplatněných nároků je nárok z titulu investice do společné nemovitosti účastníků na zaplacení částky 27 470 Kč. K dalšímu řízení byl odvolacím soudem vrácen žalobcem uplatněný nárok z titulu investice do společné nemovitosti účastníků na zaplacení částky 27 470 Kč, když závěr o tom, že žalovaná o investici nevěděla, resp. s ní nesouhlasila nebyl podložený. Žalobcem navržený výslech dcery jméno FO k prokázání souhlasu žalované s investicí, nebyl proveden, jedná se však o důkaz potenciálně způsobilý tvrzenou skutečnost prokázat.

3. Žalobce shora uvedený nárok odůvodnil tím, že po předchozí domluvě s žalovanou uhradil dne datum ze svých výlučných prostředků částku 54 940 Kč představující náklady na montáž pískovcového zdiva na budově čp. hodnota v obci adresa, která je v podílovém spoluvlastnictví účastníků (s podíly o velikosti ½). Jednalo se o náklady vynaložené na zlepšení věci, na nichž je žalovaná povinna se podílet jednou polovinou. Výzva k zaplacení částky 27 470 Kč byla žalované doručena 6. 12. 2021.

4. Žalovaná namítla, že o provedení obkladu domu pískovcem se s žalobcem nedohodli, neměla o něj zájem, byl proveden nad rámec projektu a nejednalo se o nutnou opravu. Poukázala na její péči o domácnost, na péči o tři děti účastníků, na výdělky žalobce, jehož měsíční příjem přesahoval 100 000 Kč a rodinu finančně zabezpečoval.

5. Z odůvodnění rozsudku odvolacího soud čj. 12 Co 6/2025-410 vyplývá, že účastníci datum uzavřeli formou notářského zápisu smlouvu o zúžení společného jmění manželů, kterou odvolací soud považoval z formálního i obsahového hlediska za platné ujednání upravující manželský majetkový režim, nevybočující z mezí tehdy platného § 143a obč. zák. Dle odvolacího soudu bylo nespornou skutečností, že v době poskytnutých plnění účastníci jako manželé vedli rodinnou domácnost spolu se svými nezletilými dětmi a režim zúžení společného jmění nevylučuje aplikaci zákonných ustanovení ohledně obstarávání záležitostí rodiny (§ 694 o. z.) a uspokojování jejích potřeb. Bez ohledu na zúžení společného jmění byli proto podle § 690 o. z. povinni přispívat na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkového plnění má podle zákona stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy. Podle nesporných zjištění žalovaná v červnu 2015, kdy očekávala narození třetího dítěte, již advokátní praxi neprovozovala a rodinu svým nadstandardním příjmem finančně zajišťoval žalobce, o společném hospodaření účastníků svědčí i dispoziční oprávnění žalované k účtu žalobce, včetně platební karty.

6. Při jednání soudu dne datum ohledně domu v adresa žalovaná uvedla, že v roce 2011 začali se stavbou rodinného domu, dům je splácen hypotečním úvěrem, s žalobcem jsou společní dlužníci. Dle jejich dohody žalobce splácí hypotéku a tímto způsobem hradil mj. vůči žalované jako manželce svoji vyživovací povinnost, jakož i vůči jejich dětem. Žalovaná byla od roku 2007 do roku 2019 včetně na třech po sobě navazujících mateřských a rodičovských dovolených s dětmi účastníků (jméno FO narozená rodné přijmení 2006, jméno FO narozená r. 2011 a jméno FO narozený r. 2015). Žalobce měl manažerský plat (mezi 100 a 150 000 Kč měsíčně v čistém), platil veškerá vydání jejich rodinné domácnosti, kterou vedli v domě čp. hodnota v adresa nepřetržitě od prosince 2013 do prosince roku 2020, veškeré náklady na bydlení v domě v adresa, výdaje dětí, žalovaná měla přístup k účtu žalobce, k tomuto měla vystavenou vlastní kartu. K obkladu na domě se vyjádřila, že o tomto nevěděla, měli zpracovaný projekt, nemohla vědět, že je něco realizováno nad rámec projektu a domnívá se, že obklad je nedílnou součástí domu. Nesouhlasila s tvrzením, že se měla s žalobcem dohodnout o nějaké práci nad rámec projektu na domě a že se na tom bude žalovaná jakkoli podílet.

7. Ve vyjádření ze dne datum k montáži pískovcového zdiva na budově č.p. hodnota v obci adresa, postavené na pozemku parc. č. st. hodnota v obci adresa, katastrální území adresa, nacházející se ve spoluvlastnictví účastníků řízení žalobce uvedl, že montáž byla mezi účastníky domluvena v létě 2015 v rámci výstavby a zlepšování uvedené budovy. O sjednané objednávce byla žalovaná řádně informována a musela si být vědoma i provádění, když v předmětné budově v té době se žalobcem žila ve společné domácnosti do roku 2021. Montáž pískovcového zdiva byla provedena z důvodu vytvoření zelené plochy na terase, kdy za zdí vytvořenou z pískovce je nasypána zemina pro osazení okrasných dřevin apod. S tímto řešením již počítá původní projektová dokumentace z roku 2011, v roce 2015 došlo pouze k upravení tvaru zdi vytvořené z pískovce. Žalovaná se s žalobcem podílela na výběru vlastního druhu pískovcového kamene při návštěvě lomu, kde byla přítomna i dcera účastníků jméno FO. Objednávku na pořízení pískovcového zdiva učinil žalobce s tím, že na tomto se s žalovanou domluvil v rámci běžné komunikace mezi nimi. Montáž byla sjednána u společnosti právnická osoba., IČ: IČO, na základě smlouvy o dílo ze dne datum byly práce provedeny dne datum. Dle faktury č. hodnota ze dne datum žalobce uhradil dne datum na účet společnosti právnická osoba. částku 54 940 Kč. Způsob kompenzace nákladu, který žalobce hradil ze svých výlučných prostředků, si žalobce a žalovaná neujednali. Dne 3. prosince 2021 žalovanou vyzval k úhradě dluhu okamžitě, výzva k úhradě se dostala do dispozice žalované dne 6. 12. 2021, kdy nastala splatnost dluhu.

8. Žalobce jako účastník řízení při jednání soudu dne datum uvedl, že v roce 2006 koupili pozemek v adresa, od roku 2011 stavěli dům, kolaudace proběhla v roce 2014, v domě začali bydlet v roce 2013, společnou domácnost vedli v adresa do konce roku 2020. Dle projektu měla být provedena pískovcová zeď. Účastníci se dohodli, že provedení zdi bude jiné, než je v původních plánech, materiál je stejný podle plánu, jiný je pouze průběh zdi. Před realizací se byli podívat přímo v lomu, žalovaná byla s realizací srozuměna a dohodli se na jejím provedení společně, při realizaci byla přítomna, když v domě již bydleli. Ohledně úhrady firmě za pískovcové zdivo byli domluveni tak, že to žalobce zaplatí ze svých prostředků, tím se dokončí terasa a zhodnotí se dům.

9. Ze svědecké výpovědi dcery účastníků jméno FO narozené datum bylo zjištěno, že pískovcová zídka u domu v adresa se nachází na okraji terasy, stavěla se asi v době, kdy svědkyně byla ve druhé nebo třetí třídě základní školy, zídku stavěla nějaká firma. Do domu se nastěhovali v roce 2013 nebo 2014, docházela asi do druhé třídy, rodiče ji vozili do školy, domnívá se, že matka tehdy pracovala z domova. Rodiče se bavili o plánech, co se bude s domem dělat. Pokud jde o samotnou zídku, byli se společně, tj. svědkyně, otec, matka a sestra podívat v lomu, jak kámen vypadá. Pamatuje si, že v době instalace a montáže zídky, byli zde přítomni, směrem k ní má okno z pokoje. Svědkyni není známo, kdo z rodičů hradil stavbu zídky. Matka zde bydlela do doby, kdy se rodiče začali rozvádět, někdy v roce 2020 nebo 2021, poslední kontakt s matkou byl někdy kolem maturity svědkyně, a to v květnu nebo červnu.

10. Podle ustanovení § 1121 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o. z.) každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

11. Podle ustanovení § 1122, odst. 1 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

12. Podle ustanovení § 1126 o. z. každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci (odst. 1). Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů (odst. 2).

13. Podle ustanovení § 1127 o. z. z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

14. Podle ustanovení § 1128 o. z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů (odst. 1). Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel (odst. 2). Není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (odst. 3).

15. Podle ustanovení § 1136 o. z. spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, b) náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci.

16. Z dříve provedených důkazů měl soud za zjištěné a prokázané, že účastníci za trvání manželství uzavřeli dne datum ve formě notářského zápisu sp. zn. sp.zn. smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů dle ustanovení §143a odst. 1 občanského zákoníku, dohodli se na zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů do budoucna s účinností od 29. 11 2011 tak, že každý z manželů je oprávněn nabývat do svého výlučného vlastnictví movité i nemovité věci s výjimkou obvyklého vybavení společné domácnosti, a závazky převzaté některým z manželů bez písemného souhlasu druhého manžela se stávají jeho výlučnými závazky a odpovídá tedy za ně pouze tento manžel majetkem ve svém výlučném vlastnictví, prohlásili a vzali na vědomí, pokud budou chtít nějakou věc nabýt do společného majetku, mohou ji nabýt do podílového spoluvlastnictví. Smlouvu o zúžení společného jmění manželů, odvolací soud považoval z formálního i obsahového hlediska za platné ujednání upravující manželský majetkový režim, nevybočující z mezí tehdy platného § 143a obč. zák. Účastníci jsou spoluvlastníky každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti ½ budovy č.p. hodnota, rodinný dům, v obci adresa postavené na pozemku parc. č. st. hodnota v obci adresa, k. ú. adresa, zapsané na LV č. hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa, což bylo prokázáno listinou ÚZK nahlížení do katastru nemovitostí. Emailovou korespondencí vedenou žalobcem se společností právnická osoba., smlouvou o dílo s datem dne datum bylo prokázáno, že žalobce vedl s uvedenou společností emailovou korespondenci týkající se zhotovení zídky, jako objednatel uzavřel smlouvu se společností právnická osoba. jako zhotovitelem, zhotovitel se zavázal provést montáž jednostranně pohledového zdiva ukončeného římsou – záklopem z pískovce na ploché střeše rodinného domu manželů jméno FO v adresa se sjednanou cenou za předmět díla v celkové výši 59 186 Kč včetně DPH. Fakturou č. hodnota ze dne datum splatnou datum zhotovitel vyfakturoval odběrateli Jméno žalobce, adresa za montáž zdiva z pískovce na RD adresa celkovou částku 54 940 Kč. Výpisem z účtu č. č. účtu s názvem účtu Jméno žalobce bylo prokázáno odepsání odchozí platby ve výši 54 940 Kč na účet č. č. účtu uvedený ve faktuře, specifikovaná jako platba za fakturu hodnota, montáž zdiva z pískovce, VS var. symbol, Jméno žalobce. Fotografiemi vztahující se k realizované pískovcové zídce byl doložen vzhled, umístění zídky, použitý materiál k realizaci.

17. Svědeckou výpovědí dcery účastníků, účastnickou výpovědí žalobce měl soud za prokázané, že v domě v adresa účastníci bydleli od roku 2013, vedli zde společnou domácnost do konce roku 2020, dle svědkyně zde žalovaná bydlela do doby, kdy se rodiče začali rozvádět (někdy v roce 2020 nebo 2021). Rovněž žalovaná se vyjádřila ke společné domácnosti, kterou účastníci s jejich dětmi vedli v obci adresa od roku 2013 do prosince roku 2020.

18. Rovněž svědeckou výpovědí dcery účastníků, účastnickou výpovědí žalobce bylo prokázáno tvrzení žalobce, že před realizací zídky uskutečnili společně, tj. účastníci, svědkyně se sestrou návštěvu lomu za účelem výběru druhu pískovce, následně pak realizace zídky dle uzavřené smlouvy o dílo. Zhotovení zídky bylo potvrzeno výpovědí dcery účastníků, která měla možnost toto sledovat ze svého pokoje, rovněž realizace zídky v roce 2015 odpovídá časovému zařazení dle její svědecké výpovědi, když v době nastěhování do domu v adresa docházela asi do druhé třídy. Soud neměl důvod pochybovat o pravdivosti této její výpovědi.

19. Žalovaná namítala, že o provedené investici nevěděla, resp. s ní nesouhlasila. V případě spoluvlastnictví o běžné správě rozhoduje souhlasné rozhodnutí spoluvlastníků disponující většinou hlasů podle velikosti podílu. Pokud jde o montáž zídky u domu účastníků, lze mít za to, že se nejednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Pro každého spoluvlastníka platí, že je oprávněn k účasti na správě společné věci a nelze ho při rozhodování o běžné správě opominout. V projednávané věci bylo nepochybné, že účastníci společně navštívili lom za účelem případného výběru kamene k realizaci pískovcové zídky, jejíž montáž byla následné realizovaná u domu v adresa, kde účastníci bydleli a vedli společnou domácnost. Žalovaná byla tak se záměrem realizovat montáž zídku seznámena. V době prováděných prací na zídce v daném místě účastníci jako manželé vedli rodinnou domácnost spolu se svými nezletilými dětmi, žalovaná měla možnost postup prací sledovat, s jejich realizací byla srozuměna, věděla o nich. Provedenými důkazy nevyšlo najevo ani nebylo tvrzeno, že by žalovaná s pracemi konkrétním způsobem projevila nesouhlas, že by se takovému rozhodnutí bránila. S ohledem na uvedené má soud za to, že žalovaná konkludentně souhlasila s realizací zídky, mezi účastníky byla na tomto shoda. Soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, dle které souhlas může spoluvlastník vyjádřit výslovně či konkludentně (rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 3316/2009). Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3755/2011 vyslovil závěr ohledně investic, jde-li o investice jakéhokoliv druhu, vynaložené některým ze spoluvlastníků na společnou věc se souhlasem spoluvlastníků ostatních (či vynaložené na základě principu majority), jsou jejich části připadající na spoluvlastnické podíly neinvestujících spoluvlastníků splatné (nebyla-li mezi nimi uzavřena dohoda jiná) již za trvání spoluvlastnictví a nikoliv až po jeho zrušení a vypořádání.

20. V účastnické výpovědi žalobce uvedl, že ohledně úhrady firmě za pískovcové zdivo byli domluveni tak, že to žalobce zaplatí ze svých prostředků, tím se dokončí terasa a zhodnotí se dům. V době poskytnutého plnění byli účastníci podílovými spoluvlastníky předmětné nemovitosti v adresa rovným dílem a jako manželé zde vedli rodinnou domácnost spolu se svými nezletilými dětmi. Provedenými důkazy má soud za prokázanou dohodu účastníků, že náklady vynaložené žalovaným na úhradu za pískovcové zdivo zhotoviteli zaplatí žalovaný. Tato dohoda koresponduje i se závěrem odvolacího soudu o společném hospodaření účastníků na základě provedených zjištění, že účastníci v roce 2015 v předmětném domě již s dětmi bydleli, vedli zde společnou domácnost, žalovaná očekávala narození třetího dítěte, již neprovozovala advokátní praxi a žalobce zajišťoval finančně rodinu svým nadstandardním příjmem. Soud uzavírá, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda, že žalobce jako investující spoluvlastník vynaložené náklady na montáž zídky požadované zhotovitelem uhradí žalobce. S ohledem na uvedené pak žalobci nevzniklo právo na úhradu vynaložených prostředků odpovídající výši spoluvlastnického podílu žalované jako neinvestující spoluvlastnice, neboť mezi účastníky došlo k dohodě, že náklady ponese výlučně žalobce. Nejvyšší soud ČR v judikatuře uvádí, že podíly rozhodují jen tehdy, není-li mezi spoluvlastníky dohodnuto něco jiného. V projednávané věci, nebyl shledán předpoklad, že žalovaná jako spoluvlastnice se spoluvlastnickým podílem v rozsahu ½ vzhledem k celku je povinna přispět žalobci na vynaložené náklady podle velikosti jejího spoluvlastnického podílu, protože účastníci si sjednali jiný režim financování. Pokud se jedná o námitku žalované o promlčení nároku, promlčení nároku s ohledem na ustanovení § 646 o. z. nepřichází v úvahu, dle tohoto ustanovení mezi manžely nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud manželství trvá.

21. Soud ve věci neprovedl účastnický výslech žalované, když při jednání dne datum zástupce žalované netrval na provedení tohoto důkazu, výslech žalované jako účastnice řízení měl za nadbytečný v návaznosti na zopakované důkazy a vyjádření žalované.

22. Výrok o nákladech řízení je odrazem úspěšnosti žalované ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

23. Žalované byla přiznaná náhrada nákladů řízení za soudní poplatek z odvolání do usnesení o předběžném opatření ve výši 1 000 Kč a dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu paušální náhradu za šest úkonů po 300 Kč (§ 1 odst. 3, § 2 odst. 3 - tj. 1/odvolání do usnesení o předběžném opatření datum, 2/ podání doručené dne 13. 1. 2022 ze dne 12. 1. 2022 – odůvodnění odvolání do usnesení o předběžném opatření, 3/příprava na jednání -nahlížení do spisu 6. 1. 2022, 4/ nahlížení 30. 3. 2022, 5/vyjádření ve věci 27. 5. 2022, 6/vyjádření 24. 6. 2022. Náhrada za podání ze dne 16. 1. 2022 a 6. 3. 2022 - doplnění odvolání do usnesení o předběžném opatření nebyla shledána jako účelný náklad, když důvody odvolání byly uvedeny v odvolání z datum a v podání ze dne 12. 1. 2022. Paušální náhrada za účast u jednání soudu datum a dne datum nebyla přiznaná, když paušální náhrada dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. (advokát, notář, patentový zástupce). Žalovaná byla na základě plné moci ze dne datum zastoupena advokátkou tituly před jménem jméno právního zástupce. Vzhledem k tomu, že se jedná o paušální náhradu žalované, kdy nebyla zastoupena advokátem, soud uložil povinnost žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 2 800 Kč žalované ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

24. Dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. byla žalované přiznaná odměna za zastupování advokátem z tarifní hodnoty 169 549 Kč za šest úkonů právní služby po 7 900 Kč (1/ převzetí a příprava zastoupení, 2/ vyjádření 19. 3. 2024, 3/-4/ žalovanou potvrzená další porada s klientem přesahující jednu hodinu 30. 5. 2024 a 22. 8. 2024, 5/ účast na jednání odvolacího soudu dne datum, 6/ vyjádření z 10. 10. 2025 k dovolání žalobce) a v rozsahu ½ úkonu za návrh ze dne 15. 10. 2024 na opravu odůvodnění rozsudku (§ 11 odst. 2 písm. b) ve výši 3 950 Kč. Náhrada za doplnění vyjádření 24. 10. 2025 k dovolání nebyla shledána jako účelný náklad, když bylo vyjádření k dovolání podané dne 10. 10. 2025. Náhrada režijních výloh náleží žalované za 5 režijních paušálů po 300 Kč (úkony do konce 31. 12. 2024) a za 2 režijní paušály po 450 Kč (úkony od 1. 1. 2025) tedy v částce 2 400 Kč.

25. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 27 470 Kč činí 2 220Kč. Žalované byla přiznaná náhrada za čtyři úkony po 2 220Kč (1/ zástupcem žalované potvrzená porada s klientem dne 17.10. 2025, 2/-3/ účast u jednání soudu dne datum, dne datum, 4/odvolání ze dne datum proti usnesení ze dne datum) a účast na vyhlášení rozsudku dne 1. 7. 2026 v rozsahu ½ tedy ve výši 1 110 Kč. Náhrada režijních výloh náleží žalované za 5 režijních paušálů po 450 Kč (úkony od 1. 1. 2025) tedy v částce 2 250 Kč.

26. Účelně vynaložený náklad řízení soud shledal i v cestovném zástupce žalované k jednání soudu ve dnech datum, datum, datum osobním automobilem, jehož technický průkaz byl předložen, z adresa a zpět (2 x 65 km) při kombinované spotřebě benzinu 6,2 l/100 km. Náhrada cestovného tak činí za cestu uskutečněnou dne datum částku 1 042,54 Kč, při sazbě základní náhrady ve výši 5,8Kč/km, ceně PHM 35,80 Kč/l. Náhrada cestovného za cesty uskutečněné dne datum a dne datum činí 1 046,68 Kč za každou cestu (adresa a zpět), při sazbě základní náhrady ve výši 5,9 Kč/km, ceně PHM 34,70 Kč/l. Žalované byla přiznaná náhrada cestovného uvedeným osobním automobilem za cestu z adresa a zpět (185 km) uskutečněnou dne datum k jednání odvolacího soudu ve výši 1 483,62 Kč, při sazbě základní náhrady ve výši 5,8 Kč/km, ceně PHM 35,80 Kč/l.

27. Žalované byla přiznaná rovněž náhrada cestovného ve výši 204 Kč k jednání soudu dne datum a dne datum z adresa do Loun a zpět hromadnou dopravou (2 x 102 Kč), kterých se žalovaná osobně účastnila, zástupkyně žalované u těchto jednání nebyla přítomna.

28. Na náhradě za promeškaný čas na cestě k jednání soudu dne datum, datum, datum, datum náleží žalované náhrada ve výši 150 Kč za každou započatou půlhodinu dle ustanovení § 14 odst. 3 a. t. celkem hodnota Kč za 24 půlhodin. Náhrada nákladů řízení bez DPH je ve výši 74 209,52 Kč. Daň z přidané hodnoty ve výši 21% ze základu ve výši 74 209,52 Kč činí 15 584 Kč.

29. Žalobci byla uložena povinnost uhradit žalované náhradu nákladů řízení v celkové výši 89 997,52 Kč vše do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

30. Soud lhůtu k plnění určil dle ustanovení § 160 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí, exekuci.