OSLN 7 C 65/2026-43

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šmicovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro 42 249,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 066,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 34 066,68 Kč od 11. 11. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 8 182,82 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 182,82 Kč od 11. 11. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 5 801,19 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 287,19 Kč, úrok 12 % ročně z částky 39 999,97 Kč od 11. 11. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve výši 2 814,28 Kč k rukám zástupce žalobkyně tituly před jménem jméno právního zástupce tituly za jménem advokáta.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 42 249,50 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota dne datum. V souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami byla oprávněna čerpat revolvingový úvěr, a to vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se tedy zavázal za podmínek stanovených v ÚP poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaná se zavázala takto poskytnutý revolvingový úvěr vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. Sjednaný úvěrový rámec činil 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky, splatnost pravidelné měsíční splátky byla vždy 20. dne v kalendářním měsíci. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala 51 655,03Kč a uhradila 17 588,38 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně neplatila, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 22. 7. 2025. Žalovanou částku 42 249,50 Kč tvoří neuhrazená jistina ve výši 39 999,97 Kč (rozdíl součtu čerpaných částek a úhrad žalované započtených na jistinu), poplatek za pojištění ve výši 156 Kč (součet neuhrazených poplatků, tj. poplatek za vedení účtu ve výši 39 Kč splatný dne 20. 7. 2025, zahrnut v 11. splátce, poplatek za vedení účtu ve výši 39 Kč splatný dne 20. 6. 2025, zahrnut v 10. splátce, poplatek za vedení účtu ve výši 39 Kč splatný dne 20. 5. 2025, zahrnut v 9. splátce, poplatek za vedení účtu ve výši 39 Kč splatný dne 20. 4. 2025, zahrnut v 8. splátce), poplatek za pojištění ve výši 493,53 Kč (poplatky za pojištění hodnota ve výši 162,72 Kč splatný dne 20. 4. 2025, zahrnut v 8. splátce, pojištění hodnota ve výši 163,90 Kč splatný dne 20. 5. 2025, zahrnut v 9. splátce, pojištění hodnota ve výši 166,91 Kč splatný dne 22. 7. 2025, zahrnut v 12. splátce), náklady na vymáhání ve výši 600 Kč (součet účtovaných a žalovanou dosud neuhrazených nákladů na vymáhání) a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč (vzhledem k opakujícímu se prodlení žalované s úhradou splátek byla jí smluvní pokuta do zesplatnění naúčtována celkem ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně dále požadovala úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 5 801,19 Kč (úrok ve výši 26,28 % p. a. ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 23. 7.2025 do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. do dne 10. 11. 2025, z částky 39 999,97 Kč), úrok ve výši 26,28 % p. a. od 11. 11. 2025 do zaplacení z částky 39 999,97 Kč, dále požaduje úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 1 287,19Kč (tj. 11,5 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut ode dne 6. 8. 2025 do dne 10. 11. 2025), úrok z prodlení v zákonné výši od 11. 11. 2025 do zaplacení z částky 42 249,50 Kč (tj. z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut). Žalobkyně prověřuje úvěruschopnosti spotřebitele zejména kontrolou v několika registrech nebo dostupných databázích, výpočtem částky, která klientovi po odečtení všech mandatorních výdajů zbývá a do její výše je tak možno maximálně zatížit klienta splátkou úvěru. Žalované byla před podáním žaloby zaslaná předžalobní výzva.

2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované.

3. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti žalované, která se k jednání nedostavila, svou neúčast u jednání neomluvila. Žalobkyně svoji neúčast u jednání nařízené na den datum omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím ve věci v její nepřítomnosti.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota, úvěrové zprávy, karty klienta, ověření bonity, výpisu čerpání splátek a úhrad, výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 22. 7. 2025, podacího archu, úvěrových podmínek soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 40 000 Kč, výše minimální měsíční splátky ve výši 4 % z dlužné částky (min. 400 Kč), zároveň je ve smlouvě uvedeno, že žalovaná je zaměstnaná, čistý hlavním měsíční příjem činí 18 900 Kč, příjem ostatních členů domácnosti ve výši 38 000 Kč, je svobodná, bez vyživovací povinnosti, výdaje na bydlení ve výši 3 000 Kč.

5. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad čerpala 66 926 Kč a uhradila 51 247 Kč. Dle ověření bonity klienta byla posouzena výše příjmu hodnota Kč, životní minimum dospělých členů domácnosti hodnota, příjem členů domácnosti hodnota Kč, normativ nákladů na bydlení hodnota Kč, životní minimum členů domácnosti hodnota Kč. V kartě klienta jsou zaevidovány údaje – svobodná, bezdětná, příjem žalované ve výši hodnota Kč, příjem ostatních členů domácnosti hodnota Kč, měsíční výdaje na domácnost hodnota Kč. Dopisem ze dne datum byla žalované zaslaná výzva ke splacení celého úvěru. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 13. 8. 2025 byla žalovaná vyzvaná k zaplacení dlužné částky z úvěrové smlouvy č. hodnota, dle podacího archu byla zásilka předaná k poštovní přepravě dne 14. 8. 2025.

6. V posuzovaném případě byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota dne datum, náležitosti smlouvy jsou upraveny v ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (z. s. ú.) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Toto prověření dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně, když ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že úvěruschopnost nebyla prověřována na základě dokladů vztahující se k osobním, majetkovým poměrům žalované, výdaje žalované nebyly ověřovány, rovněž tvrzený příjem ostatních členů domácnosti. Žalobkyně řádně neposoudila schopnost žalované splatit sjednaný úvěr. K posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr ve smyslu ustanovení § 86 z. s. ú. patří získání dostatečných podkladů, přičemž poskytovatel úvěru musí být obezřetný a nespoléhat se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, tyto údaje musí řádně prověřit, tj. musí trvat na jejich doložení. Informacemi získaných od spotřebitele o jeho příjmech a výdajích musí poskytovatel zjistit a ověřit se skutečnými příjmy a výdaji na základě předložených dokladů.

8. Soud odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, kdy soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil (např. potvrzením zaměstnavatele dlužníka, daňovým přiznáním apod.). Poskytovatel úvěru je povinen zkoumat nejen příjmy, ale i výdaje zájemce o úvěr. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku.) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

10. Důkazní břemeno k prověřování úvěruschopnosti leží na žalobkyni. Žalobkyně, která se k jednání nedostavila, nemohla být v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o povinnosti označit důkazy k tvrzení o prověřování úvěruschopnosti žalované, o jiném právním posouzení. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V případě neplatné smlouvy, je žalovaná povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Vzhledem k tomu, že žalovaná zaplatila 17 588,38 Kč a čerpala částku 51 655,03 Kč, soud určil výši bezdůvodného obohacení ve výši 34 066,68 Kč. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 3008/2007, které je aplikovatelné i v poměrech nového občanského zákoníku, který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích finanční arbitr a Nejvyšší soud. Žalovaná byla vyzvaná k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne ze dne 13. 8. 2025, žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od 11. 11. 2025. Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyni tak soud přiznal náklady řízení v celkové výši 2 814,28 Kč (61,26 %) z celkových nákladů řízení ve výši 4 594 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 690 Kč, dle vyhl. č. 177/1996 Sb. odměna za zastupování účastníka advokátem za tři úkonů právní služby po 700 Kč (§ 14b převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva), tři režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 504 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit náklady řízení v zákonné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (ustanovení § 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o. s. ř.).

12. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí, exekuce.