OSMB 19 C 139/2026-23

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 30 817 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 817 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 4 888 Kč od 10. 7. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 987 Kč od 10. 7. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 478 Kč od 30. 7. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 460 Kč od 20. 8. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 4 606 Kč od 15. 10. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 995 Kč od 23. 10. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 2 303 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 137 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 30 817 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu, RZ: SPZ, respektive RZ: SPZ, respektive RZ: SPZ, respektive RZ: SPZ, respektive RZ: SPZ, přičemž vozidla vedená v příslušném registru vozidel neměla v období od 20. 12. 2024 do 2. 4. 2025, od 3. 4. 2025 do 9. 7. 2025, respektive od 21. 3. 2025 do 10. 4. 2025, respektive od 12. 2. 2025 do 26. 4. 2025, od 27. 4. 2025 do 20. 7. 2025, respektive od 27. 11. 2024 do 25. 5. 2025, respektive od 18. 2. 2025 do 7. 4. 2025 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala dne 25. 4. 2025 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného vozidla za nepojištěné období a nákladů na uplatnění ve výši á 300 Kč. Žalovaný na výzvu nereagoval.

Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

Z výzvy ze dne 25. 4. 2025, 31. 7. 2025, respektive 25. 4. 2025, respektive 15. 5. 2025, 8. 8. 2025, respektive 5. 6. 2025, respektive 15. 8. 2025 vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila ve všech případech 47 Kč, náklady uplatnění činily á 300 Kč. Totéž prokazuje upomínka ze dne 30. 9. 2025, 7. 1. 2026, respektive 22. 10. 2025, respektive 12. 11. 2025, 7. 1. 2026, respektive 26. 11. 2025, respektive 17. 2. 2026. Doručenkou zaslanou na adresu žalovaného bylo prokázáno, že výzva k zaplacení k úhradě zákonného příspěvku se do jeho dispoziční sféry dostala dne 10. 5. 2025, 15. 8. 2025, respektive 10. 5. 2025, respektive 30. 5. 2025, 23. 8. 2025, respektive 20. 6. 2025, respektive 30. 8. 2025.

Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po

a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo

b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.

Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odstavce 3 téhož ustanovení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.

Podle § 46 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti.

Protože soud vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný je provozovatel vozidla ve smyslu zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v rozporu s § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., bylo žalobě vyhověno, když výše denní sazby odpovídá ustanovení § 5 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Žalobkyni náleží rovněž náklady na uplatnění a vymáhání v částce 300 Kč dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb., a úrok z prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku s úrokem z prodlení i náhradu nákladů řízení v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 137 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 233 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 817 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.