OSMB 23 C 197/2025-45

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, ⟪LB:lb_004⟫ státní příslušník Mongolska, bytem Adresa žalované 1 ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 84 555,23 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka od datum do datum, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, s úrokem ve výši 20,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., IČO: IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o půjčce č. hodnota. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 36 měsíčních splátkách po částka spolu s úrokem ve výši 20,90 % ročně a dalšími poplatky. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena prostřednictvím registrů (SOLUS, insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, a proto byl úvěr dne datum zesplatněn. Žalovaný uhradil pouze část úvěru, přičemž k datu zesplatnění zůstala nesplacená jistina ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a poplatek za výzvu k úhradě ve výši částka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena společnosti I-Xon a.s., která ji dále postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na svůj dluh ani přes předžalobní výzvu ničeho neuhradil.

2. Žalovaný je mongolským státním příslušníkem, což do řízení vnáší mezinárodní prvek a soud se musel zabývat svou mezinárodní příslušností a rozhodným právem, které bude na případ aplikovat. Kolizní normou je v daném případě dvoustranná mezinárodní smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne datum uveřejněné ve Sbírce zákonů vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 106/1978 ze dne datum. Podle čl. 36 bod 1 uvedené smlouvy se smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými osobami a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. Podle čl. 37 bod 1 uvedené smlouvy k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v čl. 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. Ve smyslu citovaných ustanovení jsou tedy české soudy mezinárodně příslušné k projednání věci. Rozhodným právem pak je právní řád České republiky, neboť smlouva byla uzavírána na území České republiky s místem plnění v České republice.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v žalobě a souhlas žalovaného soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal.

5. Z provedených důkazů soud došel k následujícím skutkovým zjištěním. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne datum a akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne datum včetně formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek pro osobní úvěry právnická osoba. a ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o půjčce, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 20,90 % ročně ve 36 měsíčních splátkách po částka. Smlouva byla uzavřena bez pojištění schopnosti splácet. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila částka.

6. Ze smlouvy o zřízení služeb přímého bankovnictví ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně se zavázala poskytovat žalovanému služby přímého bankovnictví. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. č. účtu soud zjistil, že právní předchůdkyně měla komplexní přehled o příjmech a výdajích žalovaného za několik měsíců, na základě kterého posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet.

7. Z údajů klienta FO, protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalovaná je vdaná, bydlí v pronajatém bytě/domě, je zaměstnána u společnosti právnická osoba a pobírá čistý měsíční příjem ve výši částka, další příjem nemá, výdaje na bydlení žalovaná uvedla ve výši částka a náklady na živobytí ve výši částka. Z výplatního lístku za období 8/2023 soud ověřil příjem žalovaného ve výši částka od společnosti právnická osoba.

8. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný zůstal žalobkyni dlužen na splátkách úvěru částku částka a částku částka na poplatku za výzvu k úhradě dluhu.

9. Z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši částka.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a společností I-Xon a.s. včetně seznamu postupovaných pohledávek, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce na společnost I-Xon a.s. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právní společností I-Xon a.s. a žalobkyní, včetně seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení úplaty ze dne datum, má soud za prokázané, že společnost I-Xon a.s. postoupila svou pohledávku za žalovaným ze o půjčce na žalobkyni.

11. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum včetně přehledu podacích čísel ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy o půjčce č. hodnota byla postoupena na společnost I-Xon a.s. a tento dopis byl žalovanému odeslán dne datum.

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně seznamu odeslaných oznámení ze dne datum soud zjistil, že společnost I-Xon a.s. žalovanému oznámila, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy o půjčce č. hodnota byla postoupena na žalobkyni a tento dopis žalovanému odeslala dne datum.

13. Z výzvy k úhradě dluhu dne datum včetně seznamu odeslaných oznámení a předžalobních výzev ze dne datum má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovaného k úhradě dlužné částky.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

15. Věc byla soudem posuzována podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přičemž podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem.

17. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena podle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, dvojí postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

19. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně podle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s hrazením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy, v důsledku čehož žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši částka a na nezaplacené poplatky ve výši částka. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, a uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni částku jistiny a poplatků v celkové výši částka společně se sjednaným úrokem ve výši 20,9 % ročně kapitalizovaným částkou částka a dále od datum do zaplacení ve sjednané výši z dlužné jistiny a se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši částka a dále ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Zákonný úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše zákonného úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Rozpor s dobrými mravy v souběžném přiznání smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení soud neshledal.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

21. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.

22. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.