OSME 6 C 84/2026-67

Okresní soud v Mělníku rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Pirklovou, LL.M ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované (adresa úřadu) ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 62 423 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku:

 částku 62 423,49 Kč,

 smluvní úrok ve výši 12 % ročně z částky 56 590,21 Kč od datum do zaplacení,

 zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 56 590,21 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 249 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne datum, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 62 423,49 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba, IČO Anonymizováno (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne datum smlouvu o úvěru na základě žádosti č. hodnota, č. úvěrového účtu Anonymizováno, na základě níž čerpala žalovaná úvěr ve výši 40 000 Kč, který se zavázala splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z aktuálně čerpané dlužné částky počínaje od února 2021, kdy v rámci této splátky byla hrazena jistina úvěru i přirůstající úrok v sazbě 23,76 % ročně. K navýšení limitu úvěru na 50 000 Kč došlo v listopadu 2021 a v září 2022 došlo k navýšení limitu na 60 000 Kč. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas, kvůli čemuž právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy a úvěr se stal ke dni datum splatný. Žalobkyně proto navrhuje, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit:

 jistinu ve výši 56 590,21 Kč,

 kapitalizovaný úrok v sazbě 23,76 % ročně za období od datum do datum v částce 3 714,17 Kč a

 poplatky v částce 2 119,11 Kč, přičemž v žalobě žalobkyně uvedla, že se jedná o poplatky za pojištění ve výši 239,70 Kč měsíčně za období od září 2024 do března 2025, tj. ve výši 1 677,90 Kč + poplatky za vedení účtu ve výši 50 Kč měsíčně za období od ledna 2025 do března 2025, tj. 150 Kč, poplatky za výběr v hotovosti z bankomatu ve výši 3 x 80 Kč, tj. 240 Kč, poplatek za dotaz na zůstatek ve výši 20 Kč, náklady spojené s prodlením ve výši 3 x 600 Kč, tj. 1 800 Kč. Celkem tak měly být účtovány poplatky ve výši 3 887,90 Kč, od nichž bylo odečteny splátky ve výši 1 768,79 Kč. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že dluh na pojistném činí 958,80 Kč a náklady spojené s prodlením činí 1 010,31 Kč.

 smluvní úrok ve výši 12 % ročně z částky 56 590,21 Kč od datum do zaplacení,

 zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 56 590,21 Kč od datum do zaplacení.

Právní předchůdkyní žalobkyně bylo před uzavřením smlouvy zkoumáno splátkové zatížení žalované, dále byly prověřeny informace uvedené žalovanou pomocí interních systémů a pomocí dat z Czech právnická osoba, a. s., který je provozovatelem Bankovního i Nebankovního registru klientských informací (BRKI i NRKI). Byl učiněn náhled do insolvenčního rejstříku, zjištěny informace z CBCB, z historie v interní evidenci klientů a rovněž byl učiněn dotaz do Centrální evidence exekucí.

2. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota na základě její žádosti ze dne datum, přičemž uzavření smlouvy bylo zprostředkováno společností právnická osoba., IČO IČO. Na základě této smlouvy jí byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč, z něhož byla částka 13 990 Kč čerpána na nákup zboží. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v měsíčních splátkách ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. Součástí smlouvy byla i rámcová pojistná smlouva Anonymizováno (čl. 4.1 IV), přičemž pojistné činilo 5,99 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaná uvedla, že pracuje ve společnosti právnická osoba, přičemž její čistý měsíční příjem činí 28 000 Kč. Je svobodná, nemá vyživovací povinnost, bydlí v družstevním bytě, její náklady na domácnost činí 5 500 Kč, splácí jiné úvěry v částce 6 000 Kč měsíčně /viz smlouva na č. l. 8-10, specifické podmínky na č. l. 10 p.v.-11, produktové podmínky na č. l. 19-20, schválení žádosti na č. l. 24/. Žalovaná se zavázala platit poplatky dle ceníku, přičemž dle čl. 4.3 ceníku poplatek za pojištění činil 9,26 % měsíčně z výše pravidelné splátky za měsíc, tj. 239,70 Kč měsíčně, dle čl. 1.2 ceníku poplatek za vedení kartového účtu činil 50 Kč měsíčně, dle čl. 1.3 ceníku poplatek za výběr v hotovosti z jiné banky činil 80 Kč, dle čl. 1.2 ceníku poplatek za dotaz na zůstatek na účtu z jiné banky nebo bankomatu ve výši 20 Kč, dle čl. 2.2 ceníku poplatek za náklady spojené s prodlením k 10., 40., a 70. dni v prodlení ve výši 300 Kč, 600 Kč a 900 Kč /viz ceník na č. l. 47-55 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila úvěrovou smlouvu na žalobkyni smlouvou ze dne datum ve znění dodatku ze dne datum /notářský zápis na č.l. 21 a notářský zápis uložený v informačním systému soudu, seznam postoupených smluv na č.l. 23 a portfolio uložené v informačním systému soudu/, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum /dopis na č.l. 12/. Žalovaná úvěr čerpala, právní předchůdkyně žalobkyně i žalobkyně, účtovala poplatky dle ceníku. Žalovaná však úvěr a poplatky nesplácela řádně a včas /výpis z kartového účtu uložený v informačním systému soudu, měsíční výpisy uložené v informačním systému soudu/, a to ani přes upomínky žalobkyně /viz dopis na č. l. 27/. Žalobkyně proto dluh zesplatnila dopisem ze dne datum /viz dopis na č. l. 28/. Před podáním žaloby byla žalobkyní vyzvána k úhradě dluhu dopisem ze dne datum, který byl zaslán na adresu adresa doporučeně s dodejkou /viz dopis na č. l. 29 včetně dodejky na č. l. 29 p.v./.

3. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

4. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Dle odstavce 2 uvedeného ustanovení se považuje právní jednání za platné, nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání.

8. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru postupovala v souladu s § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalované posoudila řádně, tj. na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Poskytovatel vycházel z údajů sdělených žalovanou, která uvedla, že je zaměstnána u společnosti právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem 28 000 Kč, nemá vyživovací povinnosti, její náklady na domácnost činí 5 500 Kč a splácí jiné úvěry v celkové výši 6 000 Kč měsíčně. Tyto údaje byly ověřeny prostřednictvím interních systémů poskytovatele a dále pomocí databází Bankovního a Nebankovního registru klientských informací vedených společností právnická osoba Současně byl učiněn náhled do insolvenčního rejstříku a dotaz do Centrální evidence exekucí. Poskytovatel tak vycházel z více zdrojů a informace o závazcích a platební morálce žalované křížově ověřil. Úvěr byl žalované původně poskytnut do výše 40 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala hradit pravidelné měsíční splátky ve výši 5 % z aktuálně čerpané dlužné částky, a to od února 2021, kdy v rámci splátky docházelo jak k úhradě jistiny, tak přirůstajícího úroku sjednaného ve výši 23,76 % ročně. Následně došlo k navýšení úvěrového limitu na 50 000 Kč (Anonymizováno) a posléze na 60 000 Kč (Anonymizováno. Při maximálním čerpání ve výši 60 000 Kč by minimální měsíční splátka představovala 5 % z této částky, tj. 3 000 Kč, přičemž tato splátka by zahrnovala jak úhradu úroků, tak postupné splácení jistiny (s tím, že její výše by se v čase měnila v závislosti na aktuální výši dlužného zůstatku). Soud konstatuje, že již před uzavřením smlouvy disponovala žalovaná po odečtení deklarovaných nákladů na domácnost (5 500 Kč) a existujících splátek (6 000 Kč) disponibilním příjmem ve výši cca 16 500 Kč. Pokud jde o žalovanou deklarované náklady na domácnost ve výši 5 500 Kč, soud připouští, že se jedná o částku relativně nízkou a že tyto údaje nebyly poskytovatelem samostatně doloženy či ověřeny jinými důkazními prostředky. Tato skutečnost však sama o sobě nevede k závěru o nedostatečném posouzení úvěruschopnosti, neboť i při případném vyšším skutečném zatížení žalované náklady na domácnost by její ekonomická situace nadále umožňovala řádné splácení poskytnutého úvěru. Při zohlednění čistého měsíčního příjmu žalované ve výši 28 000 Kč a splátek jejích dalších závazků ve výši 6 000 Kč by jí totiž i za této situace zůstávala dostatečná část disponibilních prostředků k úhradě splátek úvěru, jejichž maximální výše činila přibližně 3 000 Kč měsíčně při plném vyčerpání úvěrového limitu. Za těchto okolností nelze dovodit, že by případné podhodnocení nákladů na domácnost mohlo mít zásadní vliv na závěr o schopnosti žalované úvěr splácet. Zjištěné skutečnosti sice mohly vzbuzovat určité pochybnosti o její schopnosti dostát novému závazku, zejména s ohledem na již existující splátkové zatížení, tyto pochybnosti však nedosahovaly intenzity pochybností důvodných (zásadních). Ani soud přitom z úřední činnosti nezjistil, že by se žalovaná v době uzavření smlouvy nacházela v nepříznivé finanční situaci - naopak se jedná o první řízení vedené proti žalované u zdejšího soudu (srov. výpis věcí pro osobu v systému ISAS). Významné je rovněž to, že žalovaná po uzavření smlouvy své závazky po delší dobu řádně plnila, když ze smlouvy uzavřené v lednu 2021 plnila až přibližně do prosince 2024, kdy se teprve dostala do prodlení. Soud proto uzavírá, že poskytovatel nepostupoval pouze formálně, ale provedl reálné posouzení ekonomické situace žalované, zahrnující jak její příjmovou a výdajovou stránku, tak i její celkové zadlužení a platební morálku. Posouzení úvěruschopnosti tak odpovídalo požadavkům § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a nelze dovodit porušení této povinnosti.

13. Pokud jde o jistinu, soud má za prokázané, že žalovaná čerpala peněžní prostředky až do výše uplatněné jistiny, přičemž tato částka odpovídá nesplacené části poskytnutého úvěru po zohlednění provedených plateb. Nárok na zaplacení jistiny je proto po právu.

14. Ve vztahu ke kapitalizovanému úroku ve výši 3 714,17 Kč za období od datum do datum soud konstatuje, že úrok byl sjednán ve výši 23,76 % ročně, přičemž žalobkyně vyčíslila jeho výši za relevantní období. Jelikož sjednaná úroková sazba nebyla shledána neplatnou a odpovídá smluvnímu ujednání, považuje soud i tento nárok za důvodný.

15. Pokud jde o poplatky, žalobkyně v žalobě vymezila jejich strukturu (pojištění, vedení účtu, výběry z bankomatu, dotaz na zůstatek a náklady spojené s prodlením) v celkové výši 3 887,90 Kč, od níž odečetla úhrady žalované ve výši 1 768,79 Kč, čímž dospěla k částce 2 119,11 Kč. V řízení bylo přitom prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně i žalobkyně tyto poplatky účtovaly v souladu s platným ceníkem, jenž byl součástí smluvní dokumentace a na který bylo ve smlouvě řádně odkazováno. Soud proto dospěl k závěru, že uplatněné poplatky byly sjednány a účtovány po právu, a žalobě v tomto rozsahu vyhověl.

16. K nároku na smluvní úrok ve výši 12 % ročně z jistiny od datum (od následujícího dne po zesplatnění) do zaplacení soud uvádí, že tento nárok odpovídá kogentní úpravě obsažené v § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého platí, že je-li spotřebitel s plněním dluhu ze spotřebitelského úvěru v prodlení delším než 90 dnů, náleží věřiteli toliko úrok odpovídající úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou, tj. repo sazbě České národní banky zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Soud proto žalobě vyhověl i v této části.

17. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti (datum) se žalovaná dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost dle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 12 % ročně. Soud proto žalobě vyhověl i v této části.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 249 Kč. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 2 349 Kč a nákladů řízení ve výši 900 Kč v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, č. j. 28 Cdo 2638/2025-615, dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka ve výši 450 Kč za úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, tj. v daném případě za předžalobní upomínku a podání žaloby.

19. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.