OSNJ 8 C 54/2026-65

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro 129 955 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s

11,5 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum

11,5 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba na zaplacení částky částka s 11,5 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum, s 11,5 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, částku částka, s 66,59 % ročním úrokem z částky částka od datum do datum ve výši částka, s 11,5 % ročním úrokem z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka, k rukám tituly před jménem Marty Ondáčkové, advokátky se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 11,5% ročně od datum do datum ve výši částka a zákonný úrok prodlení z částky částka ve výši 11,5% ročně od datum do zaplacení, pohledávku ve výši částka, úrok ve výši 66,59 % p.a z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok ve výši 11,5 % p.a z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovanou uzavřela datum Smlouvu o úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy poukázala na účet žalované peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve 48 měsíčních splátkách ve výši částka, splatných vždy k 4. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem červen 2025. Schopnost žalované splácet úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta, z nichž žalobkyně zjistila, že volné zdroje žalované ke splácení jsou dostatečné. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni žalovanou uhrazena dne datum částka částka. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalované o délce více než 30 dnů vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši částka (2 x částka). Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši částka (2 x částka). Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u dvou splátek č. hodnota u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů. Následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6. 3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. hodnota, splatné dne datum. K datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6. 4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši částka byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné splátky a byla ji poskytnuta lhůta 30 dnů. V bodě 6. 5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne datum až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2. 2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Po zesplatnění úvěru žalovaná dne datum uhradila na předmětný úvěr částku ve výši částka. Žalovaná tak dluží - částku ve výši částka s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši částka, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši částka, smluvní pokutu za prodlení s úhradou dle bodu 6. 5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem datum do zaplacení, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky částka od datum do datum ve výši částka a smluvní pokuta ve výši 0,1% z částky částka od datum do zaplaceni. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši částka. Žalobkyně požaduje úrok úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka ode dne datum do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 66,59 % p.a. Za dobu od 91. dne prodlení žalované (tedy za dobu od datum) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 11.50 % p.a.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z jednání nařízeného na den datum telefonicky p. jméno FO omluvil Jméno žalované z neúčasti na jednání z důvodu nemoci. Z odročeného jednání na den datum se žalovaná, prostřednictvím svého syna jméno FO, také omluvila. V žádosti o odročení soudního jednání syn žalované uvedl, že žádá, byť opakovaně, o odročení soudního řízení, neboť ačkoli je matka již v relativně dobré kondici, prosí o přihlédnutí k současnému počasí, které je v těchto dnech zcela neprospěšné až rizikové pro 73letou ženu, doprava autobusem do adresa a zpět je v těchto horkých dnech dle jeho názoru velmi riziková. Soud žádosti o odročení syna žalované nevyhověl.

4. Právní zástupkyně žalobkyně u nařízeného jednání dne datum uvedla, že všechny rozhodné skutečnosti již uvedli a jiné důkazní návrhy nemají. Na podané žalobě setrvala a navrhla, aby soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku Smlouva o úvěru č. hodnota na základě které žalobkyně poukázala na účet žalované dne datum částku částka. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet ve 48 měsíčních splátkách po částka, splatných vždy k 4. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem červen 2025. Celkem měla zaplatit částku ve výši částka, tzn. jistinu, úroky, a případné další náklady související s úvěrem. Výše úrokové sazby činila 66,59 % ročně, RPSN 91,18 %. V případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky či její části byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši částka za každou splátku, u které se ocitne úvěrovaný v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši částka v případě prodlení žalované s každou splátkou o více než 15 dnů. Jestliže je klient v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, se stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je úvěrovaný povinen splatit ke dni zesplatnění. Jestliže po zesplatnění nedojde k zaplacení nové jistiny úvěru, vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění až do jejího úplného zaplacení (z Návrhu na uzavření smlouvy úvěru č. hodnota). Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum vyplývá, že žalobkyně akceptovala návrh žalované na uzavření úvěrové smlouvy. Ze splátkového kalendáře vyplývá, že splácení úvěru bylo rozvrženo do 48 měsíčních splátek ve výši částka. Z oznámení ze dne datum vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k okamžitému splacení dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením a dále měsíčních úhrad za pojištění, celkem ve výši částka. Z předžalobní výzvy včetně podacího archu ze dne datum vyplývá, že žalobkyně upomenula žalovanou k úhradě žalované částky do 15 dnů od odeslání. Z Karty klienta vyplývá, že žalovaná uhradila dvě splátky splátku ve výši částka. Z výzvy ze dne datum a z výzvy ze dne datum vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek a upozornila ji na možnost zesplatnění úvěru. Z právnická osoba adresa ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná pobírá starobní důchod ve výši částka měsíčně. Z Předsmluvního formuláře ke smlouvě o úvěru č. hodnota vyplývá, že žalovaná byla seznámena s informacemi a podmínkami poskytovaného úvěru. Z historie pohybů na účtu č. č. účtu za období od datum do datum byl zjištěn počáteční zůstatek ve výši -částka, celkem přišlo částka, odešlo celkem -částka a konečný zůstatek --částka a 5 neprovedených obratů. Příchozí platba od Anonymizováno ze dne datum ve výši částka. Z dokladu o vyplacení úvěru na účet č. č. účtu vyplývá, že na účet byla odeslána částka částka a částka byla dne datum na účet připsána. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací vyplývá, že žalovaná byla lustrován v tomto registru. Z Návrhu smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum vyplývá, že žalovaná požádala o uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.

6. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

9. Uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaná vystupovala jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele a poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka odst. 26). Nejvyšší správní soud ČR v citovaném rozhodnutí zformuloval závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne datum spisové značky spisová značka, z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

11. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne datum zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

12. Soud odkazuje rovněž na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – 679/18 (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v adresa. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době.

13. S ohledem na uvedená zákonná ustanovení a citovanou judikaturu dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

14. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že prověřovala schopnost žalované splácet úvěr na základě dokladů o příjmech, z prohlášení žalované a z lustrací v registrech dlužníků, na základě nichž řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně vycházela z listin předložených žalovanou, kterými prokazovala své příjmy. Z oznámení o přiznání starobního důchodu soud zjistil, že žalovaná pobírá starobní důchod ve výši částka měsíčně. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že mimo důchodu ve výši částka byly na účet připsány příchozí platby, které nelze identifikovat jako pravidelné měsíční příjmy. Při posuzování skutečných výdajů úvěrující vycházela z výpisu z účtu za jeden měsíc tj. za období od datum do datum, ze kterého je patrno, že výdaje mnohonásobně převyšují výši přiznaného starobního důchodu a jiné příjmy žalovaná neuvedla. Tato zjištění vedou soud k přesvědčení, že žalobkyně řádně nezkoumala a neposuzovala úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 256/2016 Sb.

15. Z uvedených důvodů soud posoudil předmětnou smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na výše citovanou judikaturu. Žalované tak vznikla toliko povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaná od žalobkyně obdržela částku částka a na tento dluh dosud uhradila částku částka. K dnešnímu dni nevrácená jistina poskytnutého úvěru, kterou je žalovaná povinna žalobkyni vrátit, činí částku částka ohledně které, soud žalobě vyhověl.

16. Jelikož je žalovaná se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok také na zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum a od datum do zaplacení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

17. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 35,44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,72 % a úspěchu žalované v rozsahu 32,28 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis návrhu ve věci samé, účast u jednání dne datum) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum adresa a zpět náhrada částka za 60 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva při průměrné spotřebě 5.1 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne datum, neboť obsahují doplnění a upřesnění žaloby, které měly být obsahem již samotné žaloby a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, je možno rozhodnutí vykonat.