OSPB 12 C 41/2026-54

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní tituly před jménem jméno FO ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 18 638,66 Kč s příslušenstvím

Rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 12. 5. 2026, č. j. spisová značka se ve výroku II. opravuje tak, že výrok II. správně zní: „Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 603,66 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 222,67 Kč od 8. 2. 2024 do 20. 10. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 187,67 Kč za období od 21. 10. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 14 035 Kč od 21. 10. 2025 do zaplacení, zamítá.“

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 035 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 14 035 Kč od 21. 10. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 603,66 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 222,67 Kč od 8. 2. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 14 035 Kč za období od 8. 2. 2024 do 20. 10. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 14 035 Kč od 21. 10. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 6 812,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Rozsudkem Okresního soudu ze dne 12. 5. 2026, č. j. spisová značka, bylo ve výroku I. žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 14 035 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 14 035 Kč od 21. 10. 2025 do zaplacení. Ve výroku II. téhož rozsudku však bylo v písemném vyhotovení nesprávně uvedeno zamítnutí zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 222,67 Kč od 8. 2. 2024 do zaplacení, a současně též zamítnutí zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 14 035 Kč za období od 8. 2. 2024 do 20. 10. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 14 035 Kč od 21. 10. 2025 do zaplacení.

Takto formulovaný výrok II. neodpovídá správnému rozdělení příslušenství mezi část přiznanou a část zamítnutou, neboť by v části od 21. 10. 2025 do zaplacení docházelo k překryvu se zákonným úrokem z prodlení přiznaným ve výroku I. rozsudku.

Jedná se tedy o zjevnou nesprávnost, kterou soud podle § 164 o. s. ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) opraví kdykoliv i bez návrhu; týká-li se oprava výroku rozhodnutí, vydá soud opravné usnesení, které doručí účastníkům.

Soud proto postupoval podle § 164 o. s. ř. a výrok II. rozsudku opravil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne 19. 11. 2025 domáhala po žalované zaplacení 18 638,66 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále také „Smlouva“), kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba., IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 7. 6. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s limitem 20 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr s úrokem 34,48 % ročně v minimálních měsíčních splátkách po 1 797 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplatila splátky řádně a včas, zesplatnila právní předchůdkyně žalobkyně celý úvěr ke dni 7. 2. 2024. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou na žalobkyni. Žalobkyně požadovala celkem částku 18 638,66 Kč sestávající z jistiny 14 222,67 Kč, poplatků 1 000 Kč, smluvní pokuty 1 500 Kč, úroků z úvěru kapitalizovaných k datu odstoupení od Smlouvy ve výši 1 915,99 Kč a zákonný úrok z prodlení od 8. 2. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud projednal věc při jednání dne 12. 5. 2026 v nepřítomnosti žalované a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 7. 6. 2023 dohodu, jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského revolvingového úvěru právní předchůdkyní žalobkyně žalované s disponibilním úvěrovým limitem 20 000 Kč, přičemž první čerpání a splácení úvěru bylo ve výši 15 535 Kč na Samsung Galaxy A54 5G 8GB v 10 měsíčních splátkách po 1 797 Kč, tj. celková částka ke splacení činila 17 970 Kč s RPSN 34,5 % a roční úrokovou sazbou 34,48 %, žalovaná na dluh zaplatila dne 29. 8. 2023 částku 1 500 Kč (vše zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru N-times č. hodnota ze dne 7. 6. 2023, z dokumentů označených jako „Rozklad splátek“, „Relevantní příloha“ /přehled aktuálně dlužné částky/). Právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od Smlouvy, neboť žalovaná úvěr řádně nesplácela, tuto skutečnost žalované oznámila a vyzvala ji k úhradě dlužné částky (zjištěno z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 8. 1. 2024 a z poštovního podacího archu ze dne 10. 1. 2024). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni a tuto skutečnost žalované písemně oznámila a vyzvala ji k zaplacení dlužné částky (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025, ze Seznamu pohledávek a z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2025). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby nejpozději do 20. 10. 2025, dopis byl žalované odeslán dne 13. 10. 2025 (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 10. 10. 2025 a z potvrzení PoštaOnline sledování zásilek). Právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované, přičemž její totožnost ověřila z občanského průkazu, lustrovala ji v registru SOLUS s negativním výsledkem, čistý měsíční příjem žalované z důchodu činil 15 000 Kč, výdaje žalované byly uvedeny jako nulové ve všech sledovaných kategoriích, rozdíl příjmů a výdajů žalované byl uveden ve výši 30 500 Kč se závěrem, že žalovaná byla shledána úvěruschopnou (zjištěno z dokumentu označeného jako „Zpráva o posouzení úvěruschopnosti – poskytovatel úvěru právnická osoba.“).

5. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.

6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 1. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru nebyla uzavřena platně. Žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru má být taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nicméně nespoléhá se na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Žalobkyně v tomto případě neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakkoli zjišťovala, jaká je celková finanční situace žalované, tj. zejména jaké jsou její skutečné příjmy a výdaje, když se spokojila pouze s neúplnými údaji uvedenými žalovanou, nijak je neověřila, přičemž výdaje žalované navíc byly uvedeny jako nulové, příjem z důchodu 15 500 Kč a rozdíl příjmů a výdajů 30 500 Kč, tj. právní předchůdkyně žalobkyně se spokojila se zcela nesmyslnými údaji jak příjmů, tak výdajů.

12. Žalobkyně tedy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 535 Kč na základě neplatného titulu. Žalované tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud jí proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni 14 035 Kč (žalovaná zaplatila žalobkyni celkem 1 500 Kč), včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku z uvedené částky ode dne 21. 10. 2025 do zaplacení (výše zákonného úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Splatnost soud určil podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku podle předžalobní výzvy ze dne 10. 10. 2025, ve které byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu do 20. 10. 2025, tj. od 21. 10. 2025 byla v prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl pro nedůvodnost.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. (po odečtení úspěchu žalobkyně ve vši 75 % od neúspěchu ve výši 25 % při zohlednění příslušenství kapitalizovaného k datu rozhodování soudu) a přiznal částečně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 50 % z celkových nákladů 13 624,40 Kč, to je 6 812,20 Kč. Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 4 x 1 860 Kč podle § 7 bodu 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), ve znění účinném ke dni provedení úkonu právní služby, představující převzetí zastoupení, výzvu k plnění, sepis žaloby a účast u jednání soudu dne 12. 5. 2026, dále ze čtyř náhrad hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT, tj. 1 800 Kč, z náhrady za promeškaný čas strávený cestou advokáta k jednání soudu ve výši 600 Kč podle § 14 odst. 3 AT (za 4 půlhodiny po 150 Kč za cestu z Anonymizováno k jednání a zpět) a náhrady DPH v sazbě 21 % z částky 9 840 Kč (součet odměny advokáta, náhrad hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas) podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 066,40 Kč, z cestovného ve výši 918 Kč za cestu vozidlem registrační značky SPZ na jednání soudu dne 12. 5. 2026 ze sídla advokáta(z adresa) do Příbrami a zpět (za 2 x 62 km při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km, ceně paliva 34,10 Kč/l a sazbě základní náhrady 5,90 Kč/km). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do patnácti dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze podáním u soudu podepsaného ve trojím vyhotovení.

Po právní moci tohoto opravného usnesení počíná znovu běžet patnáctidenní lhůta k podání odvolání proti opravovanému rozsudku, přičemž odvolání lze podat ke Krajskému soudu v Praze podáním u soudu podepsaného.