OSPB 13 C 32/2026-46

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_003⟫ oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ Jméno advokáta B. sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ o vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit a žalobcům předat byt ve 4. patře v budově na adrese adresa, tj. bytovou jednotku č. Anonymizováno (byt) vymezenou v budově adresa, č.p. Anonymizovánobytový dům), zapsané na LV č. hodnota stojící na pozemku parc. č. Anonymizováno zapsaného na LV č. hodnota a pozemku parc. č. Anonymizováno zapsaného na LV č. hodnota, dále vymezenou na pozemku parc. č. Anonymizováno (zastavěná plocha a nádvoří) a společné prostory domu a pozemku, kde má žalovaný uskladněny své věci, to vše nacházející se v obci adresa, katastrálním území adresa zapsané na LV č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům k rukám jejich právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 14 982,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou, podanou u soudu dne 26. 2. 2026, jakožto vlastníci bytové jednotky č. Anonymizováno v budově na adrese adresa, č.p. Anonymizováno (bytový dům), zapsané na LV č. hodnota stojící na pozemku parc. č. Anonymizováno, zapsaném na LV č. hodnota a pozemku parc. č. Anonymizováno zapsaném na LV č. hodnota, a pozemku parc. č. Anonymizováno (zastavěná plocha a nádvoří), a podílu na společných částech domu a pozemku o velikosti id. Anonymizováno to vše nacházející se v obci adresa, katastrálním území adresa zapsané na LV č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa (dále souhrnně jen jako „předmětný byt“), domáhali, aby soud rozhodl o vyklizení předmětného bytu. Uvedli, že dne datum uzavřeli s paní jméno FO, nar. datum, nájemní smlouvu k předmětnému bytu, přičemž paní jméno FO žalobcům oznámila, že předmětný byt budou společně s ní obývat ještě její syn, jméno FO, nar. datum, a její partner – žalovaný. Žalobci tuto skutečnost vzali na vědomí a tento stav ohlásili Společenství vlastníků bytových jednotek v adresa, čp. Anonymizováno PSČ adresa (dále jen jako „SVJ“). Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou, od 6. 5. 2025 do 30. 4. 2026. Na počátku listopadu 2025 byla policejním orgánem v předmětném bytě provedena domovní prohlídka pro podezření ze spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. V reakci na tuto skutečnost následně realitní makléř, pan jméno FO, v zastoupení žalobců, sepsal s paní jméno FO dohodu o ukončení nájemní smlouvy, čemuž byl přítomen i žalovaný osobně, den ukončení nájemní smlouvy byl sjednán na 31. 12. 2025, předání předmětného bytu bylo sjednáno emailově na 2. 1. 2026. jméno FO předmětný byt dle svého tvrzení vyklidila, ale v lednu 2026 opakovaně kontaktovala pana jméno FO s tím, že žalovaný odmítá opustit předmětný byt. Dne datum v předmětném bytě zasahovaly jednotky Hasičského záchranného sboru k hašení požáru, vzniklého jednáním obyvatelů bytu, pravděpodobně nedbalostí při nakládání s hořlavou kapalinou nebo výrobou omamných a psychotropních látek, v oblasti kuchyňské linky. Žalobci opakovaně vyzývali žalovaného i paní jméno FO k vyklizení a předání předmětného bytu, výzvy se však nedoručily a k předání předmětného bytu nedošlo. Na žalobce zároveň apeluje i samotné SVJ z obavy rizika dalších požárů či jiného nebezpečí. Žalovaný zároveň v jednom případě bez jakékoli výzvy ze strany žalobců zaslal na bankovní účet žalobců částku 2 000 Kč, kterou žalobci žalovanému vrátili zpět na jeho bankovní účet.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění. Žalobci jsou spoluvlastníky předmětného bytu (zjištěno z výpisu z Katastru nemovitostí). Žalobci uzavřeli dne datum nájemní smlouvu s paní jméno FO, kterou se žalobci zavázali přenechat paní jméno FO předmětný byt k zajištění jejích bytových potřeb a paní jméno FO se zavázala hradit žalobcům nájemné včetně záloh ve výši 14 000 Kč, přičemž ukončení nájmu bylo smluveno na 30. 4. 2026 (zjištěno z nájemní smlouvy ze dne datum). Dne 10. 11. 2025 byl vydán příkaz k domovní prohlídce předmětného bytu, kdy jako uživatel bytu byl označen žalovaný, a podezřelým ve věci byl jméno FO, nar. datum, a z odůvodnění je patrno, že je vedeno trestní řízení pro podezření spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy (zjištěno z příkazu k domovní prohlídce ze dne datum, č. j. spisová značka, vydaného soudkyní Okresního soudu v Anonymizováno). Žalobci se dohodli s paní jméno FO na ukončení nájemní smlouvy ze dne datum k datu 31. 12. 2025, přičemž se paní jméno FO zavázala nejpozději k tomuto datu předmětný byt vyklidit, vyčistit, opravit a odstranit případné závady a předat žalobcům předmětný byt (zjištěno z Dohody o ukončení nájemní smlouvy ze dne datum). Dne datum v cca 20:39 hod. došlo na adrese adresa, adresa, k požáru v kuchyni bytu ve 4. nadzemním podlaží bytového domu. Požár vznikl v oblasti kuchyňské linky, jeho účinky byla zasažena kuchyňská linka, keramické obklady, elektroinstalace, elektrické spotřebiče a výmalba. Jako reálné příčiny vzniku byly stanoveny: nedbalost při nakládání s hořlavou kapalinou (verze 1) a výroba omamných a psychotropních látek (verze 2). Došlo k porušení povinností na úseku požární ochrany, kdy případ byl vyřešen v příkazním řízení na místě – příkazem na místě ve formě bloku. Sankce byla uložena uživateli bytu – žalovanému (to vše zjištěno z Informace o šetření požáru č. hodnota ze dne datum, vydané Hasičským záchranným sborem Středočeského kraje, pod č. j. Anonymizováno). Žalobci vyzývali, prostřednictvím jejich právního zástupce, žalovaného k vyklizení a předání předmětného bytu, avšak výzvy se nepodařilo žalovanému doručit (zjištěno z výzvy k vyklizení bytu ze dne 23. 1. 2026, podacího archu ze dne 16. 1. 2026 a 23. 1. 2026, z kopií obálek ze dne 16. 1. 2026 a 23. 1. 2026 včetně dodejek – nevyzvednuto). Dle sdělení paní jméno FO ze dne 12. 12. 2025 se žalovaný odmítl vystěhovat (zjištěno z emailové komunikace mezi panem jméno FO a paní jméno FO). Z jiných provedených důkazů soud nezjistil žádná pro účely rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

4. Na základě shora provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobci jsou spoluvlastníky předmětného bytu, který na základě nájemní smlouvy ze dne datum přenechali k užívání paní jméno FO. Vedle paní jméno FO užíval předmětný byt se souhlasem žalobců rovněž žalovaný, který v něm fakticky bydlel nejméně od listopadu 2025, kdy byl v příkazu k domovní prohlídce označen jako uživatel bytu. Nájemní vztah mezi žalobci a paní jméno FO byl následně na základě dohody stran ukončen ke dni 31. 12. 2025, přičemž paní jméno FO se zavázala byt k tomuto datu vyklidit a předat žalobcům. Soud má za prokázané, že paní jméno FO tento závazek splnila a z bytu se odstěhovala. Naopak žalovaný se z bytu vystěhovat odmítl a byt nadále užíval i po skončení nájemního vztahu paní jméno FO. O tom svědčí nejen sdělení paní jméno FO žalobcům, ale též informace Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje o požáru v bytě dne datum, v níž byl žalovaný označen za uživatele bytu a byla mu uložena sankce za porušení povinností na úseku požární ochrany. Žalobci se následně prostřednictvím svého právního zástupce opakovaně pokoušeli dosáhnout vyklizení bytu výzvami adresovanými žalovanému, ty se mu však nepodařilo doručit.

5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni skončení nájemního vztahu paní jméno FO, tedy ke dni 31. 12. 2025, (dále jen „o. z.“).

6. Podle § 1012 o. z. má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

7. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

8. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu. V řízení žalobci prokázali, že nájemní smlouvou ze dne datum přenechali předmětný byt, jakožto jeho vlastníci, k užívání a zajištění bytových potřeb paní jméno FO. jméno FO užívala předmětný byt spolu se svým synem a žalovaným, a to se souhlasem žalobců. Po uzavření dohody o ukončení nájemní smlouvy však ke dni 31. 12. 2025 zanikl nájemní vztah mezi paní jméno FO a žalobci. Bylo dále prokázáno, že paní jméno FO následně byt řádně vyklidila, tedy opustila jej a odstěhovala si své věci tak, jak bylo smluveno mezi ní a žalobci, zatímco žalovaný byt neopustil, resp. nevyklidil jej doposud. Platí přitom, že ve sporu o vyklizení bytu, který je užíván bez právního důvodu, není pasivně věcně legitimován ten, kdo byt již neužívá a nemá v něm ani své věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1992/2001). Současně platí, že za trvání nájemního vztahu je k vyklizení osoby bydlící v bytě se souhlasem nájemce zásadně aktivně věcně legitimován pouze nájemce, nikoli pronajímatel, přičemž vlastník bytu je oprávněn domáhat se vyklizení vůči osobě, která byt užívá bez právního důvodu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2020, č. j. 26 Cdo 1588/2020-128). Nejvyšší soud dále v rozsudku ze dne 15. 12. 2020, č. j. 26 Cdo 1588/2020-128, dovodil, že právo člena domácnosti užívat nemovitost je závislé na trvání právního důvodu osoby, od níž toto oprávnění odvozuje. Žalovaný tedy své oprávnění užívat předmětný byt odvozoval výlučně od souhlasu paní jméno FO jako nájemkyně předmětného bytu, nikoli z vlastního samostatného právního titulu. Zánikem nájemního práva paní jméno FO ke dni 31. 12. 2025 proto zaniklo i odvozené oprávnění žalovaného předmětný byt užívat. Jelikož žalovaný v řízení neprokázal existenci žádného jiného právního titulu užívání bytu a nadále jej fakticky užívá, činí tak bez právního důvodu. Žalovaný je proto ve sporu o vyklizení bytu pasivně věcně legitimován a žalobci jsou jako vlastníci bytu oprávněni domáhat se vůči němu jeho vyklizení.

9. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud uzavírá, že žalovaný po zániku nájemního vztahu paní jméno FO k předmětnému bytu a po jejím odstěhování užívá předmětný byt bez právního titulu. Žalobci jsou přitom jako vlastníci bytu oprávněni podle § 1012 o. z. se svým vlastnictvím v mezích právního řádu nakládat a vyloučit z jeho užívání jiné osoby – tedy osoby, kterým nesvědčí žádný právní titul k jeho užívání. Současně žalobcům podle § 1040 odst. 1 o. z. náleží právo domáhat se ochrany svého vlastnického práva vůči osobě, která jejich věc neprávem zadržuje. Jedná se přitom o tzv. reivindikační žalobu, kterou uplatňuje vlastník ochranu svého vlastnického práva tak, že požaduje vydání věci, kterou mu žalovaný neoprávněně zadržuje. V případě neoprávněně zadržované nemovité věci pak má tato reivindikační žaloba formu žaloby na vyklizení (viz. DOBROVOLNÁ, Eva. § 1040 [Reivindikační žaloba]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 2. Dostupné na beck-online.cz.) V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobci jsou spoluvlastníky předmětného bytu, zatímco žalovaný jej po skončení nájemního vztahu paní jméno FO nadále fakticky užívá, aniž by mu svědčil jakýkoliv právní titul k jeho užívání. Jsou tak splněny předpoklady pro poskytnutí ochrany vlastnickému právu žalobců prostřednictvím žaloby na vyklizení bytu. Jelikož žalovaný nadále neoprávněně zasahuje do vlastnického práva žalobců tím, že jim brání v plném výkonu jejich vlastnického práva k předmětnému bytu, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost předmětný byt vyklidit, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

10. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšným žalobcům přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 14 982,50 Kč. Účelně vynaložené náklady tohoto řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za tři úkony právní služby po 2 300 Kč včetně tří náhrad hotových výdajů po 450 Kč – převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba - přiznaných podle ustanovení § 7 bodu 5, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a náhrady 21 % DPH z částky 8 250 Kč, tj. 1 732,50 Kč. Přiznanou náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobcům dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jejich právního zástupce, a to v zákonné třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či cestou exekuce.