OSPH03 17 C 319/2024-97
- Court:
- Obvodní soud pro Prahu 3
- Case number:
- 17 C 319/2024-97
- Decision date:
- 2026-07-17
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSPH03:2026:17.C.319.2024.1
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka ⟪LB:lb_004⟫ pro 33 500 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 33 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 500 Kč od 21. 7. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 500 Kč od 21. 8. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 500 Kč od 21. 9. 2022 do zaplacení, dále smluvní pokutu ve výši 13 606 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 10 687,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Jméno advokáta, advokáta.
1. Žalobou ze dne 13. 11. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 46 400 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovanému pronajal bytovou jednotku č. Anonymizováno ulici č.p. adresa. Měsíční nájemné činilo 12 500 Kč, zálohy na služby 4 300 Kč, které byl žalovaný podle uzavřené nájemní smlouvy povinen hradit vždy do 20. dne příslušného kalendářního měsíce. Nájemní smlouva byla sjednaná na dobu určitou do 30. 9. 2022. Žalovaný se však dostal do platební neschopnosti a za červenec 2022 zaplatil pouze zálohu ve výši 4 000 kč, za srpen a září 2022 již neuhradil ničeho. Spolu s dlužným nájemným žalobce požadoval smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně za dlužných částek až do zaplacení. Podáním ze dne 14. 4. 2025 žalobce vyčíslil smluvní pokutu na částku 18 846 Kč, přičemž tato změna žaloby byla připuštěna usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 6. 6. 2025 č. j. 17 C 319/2024-32.
2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 19. 11. 2025 č. j. 17 C 319/2024-53 byl žalovanému ustanoven opatrovník, když na území Slovenské republiky se nezdržuje, ale zdržuje se na neznámé adrese v České republice. Opatrovník žalovaného se k žalobě vyjádřil tak, že z uzavřené nájemní smlouvy vyplývá, že žalovaný složil depozit a tento měl být vrácen po ukončení nájmu. Dále sporoval, že je sice pravou, že si strany ve smlouvě sjednaly zálohy na služby spojené s užíváním bytu, avšak tyto je pronajímatel povinen vyúčtovat jednou ročně nejpozději do 31. 7., přičemž žalobce nepředložil, zda vyúčtování provedl či nikoliv a s jakým výsledkem.
3. Podáním ze dne 27. 5. 2026 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do záloh na služby (12 900 Kč) a smluvní pokuty ze záloh na služby (5 240 Kč). Řízení co do tohoto bylo po předchozím souhlasu opatrovníka žalovaného zastaveno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 17. 6. 2026 č. j. 17 C 319/2024-89.
4. Z provedené dokazování soud zjistil následující skutkový stav (důkazy jsou dále v textu kurzívou):
5. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 10. 2021 na čl. 6-7 soud zjistil, že účastníci si sjednali pronájem bytové jednotky č. Anonymizováno ulici č.p. adresa, žalobce byl v pozici pronajímatele a žalovaný v pozici nájemce. Měsíční nájemné činilo 12 500 Kč, zálohy na služby 4 300 Kč, které byl žalovaný podle uzavřené nájemní smlouvy povinen hradit vždy do 20. dne příslušného kalendářního měsíce. Nájemní smlouva byla sjednaná na dobu určitou do 30. 9. 2022. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % denně pro případ prodlení s platbami podle smlouvy, a to vedle nároku na zákonných úrok z prodlení. Nájemní smlouva obsahovala ustanovení o depozitu (zákonné kauci), ale z dále uvedené písemné komunikace mezi stranami na čl. 75-80 bylo prokázáno, že depozit nebyl při uzavírání smlouvy skládán. Z komunikace dále vyplynulo, že žalovaný sděloval žalobci, že se dostal do problémů s platbou z důvodu pozdržených výplat od zaměstnavatele. Měl snahu věc řešit, ale posléze se odmlčel a již na zprávy žalobce nereagoval.
6. Žalobce se pokusil žalovaného kontaktovat předžalobní výzvou z 8. 1. 2024 (včetně podacího lístku na čl. 9), avšak neúspěšně.
7. Z takto provedeného dokazování má soud za prokázaný tento závěr o skutkovém stavu: žalobce pronajal žalovanému bytovou jednotku č. Anonymizováno ulici č.p. adresa počínaje 1. 10. 2021. Měsíční nájemné činilo 12 500 Kč, zálohy na služby 4 300 Kč, které byl žalovaný podle uzavřené nájemní smlouvy povinen hradit vždy do 20. dne příslušného kalendářního měsíce. Nájemní smlouva byla sjednaná na dobu určitou do 30. 9. 2022. Žalovaný se dostal do platební neschopnosti a za červenec 2022 zaplatil pouze zálohu ve výši 4 000 kč, za srpen a září 2022 již neuhradil ničeho. Depozit (kauce) nebyl skládán. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % denně pro případ prodlení s platbami podle smlouvy, a to vedle nároku na zákonných úrok z prodlení. Žalovaný tak dluží žalobci za červenec 2022 doplatek 8 500 Kč, za srpen 2022 nájemné 12 500 Kč a za září 2022 nájemné 12 500 Kč.
8. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je v rozsahu, v jakém zůstala předmětem řízení, důvodná. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností. Soud provedl všechny dostupné důkazy, důkaz daňovým přiznáním žalobce soud považoval za nadbytečný a nadto bez souhlasu daňového subjektu soudu nemůže být Finančním úřadem poskytnut.
9. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2201 občanského zákoníku, když nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit pronajímateli nájemné. Podle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku je nájemce povinen platit nájemné ujednané ve smlouvě. Dostane-li se dlužník do prodlení se splněním peněžitého dluhu, je podle § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit věřiteli úrok z prodlení, jehož výše byla v projednávané věci mezi účastníky sjednána ve výši 15 % ročně. Podle § 2048 občanského zákoníku mohou strany pro případ porušení smluvní povinnosti sjednat smluvní pokutu.
10. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě žalovaný užíval předmětný byt a byl povinen hradit měsíční nájemné ve výši 12 500 Kč a zálohy na služby ve výši 4 300 Kč. Žalobce však v průběhu řízení vzal žalobu zpět co do záloh na služby a odpovídající části smluvní pokuty, takže předmětem řízení zůstalo pouze dlužné nájemné za měsíce červenec až září 2022 a smluvní pokuta z těchto částek. Bylo rovněž prokázáno, že žalovaný za měsíc červenec 2022 uhradil pouze částku 4 000 Kč, zatímco za měsíce srpen a září 2022 neuhradil ničeho. Dluh na nájemném tak činí celkem 33 500 Kč.
11. Obranu žalovaného spočívající v tvrzení, že při uzavření nájemní smlouvy složil depozit, z něhož měla být dlužná částka uhrazena, soud neshledal důvodnou. Z provedené komunikace mezi účastníky vyplynulo, že kauce při uzavření nájemní smlouvy fakticky složena nebyla. Samotná skutečnost, že nájemní smlouva obsahuje ustanovení o možnosti složení kauce, neprokazuje, že k jejímu složení skutečně došlo.
12. Stejně tak soud nepřisvědčil námitce žalovaného týkající se neprovedení vyúčtování záloh na služby. Tato obrana se po částečném zpětvzetí žaloby stala bezpředmětnou, neboť žalobce již zaplacení záloh na služby ani smluvní pokuty z nich v tomto řízení nepožadoval.
13. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení a žalobci vznikl vedle práva na zaplacení dlužného nájemného rovněž nárok na sjednaný úrok z prodlení a smluvní pokutu. Jelikož žalobce po částečném zpětvzetí žaloby uplatnil smluvní pokutu pouze ve vztahu k dlužnému nájemnému, přiznal mu soud smluvní pokutu v požadované výši 13 606 Kč. Proto soud žalobě v rozsahu, v jakém zůstala po částečném zpětvzetí předmětem řízení, vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 687,70 Kč, přičemž tato částka představuje 44,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,2 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 27,8 % (zpětvzetí procesně zaviněné žalobcem). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 320 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 46 400 Kč sestávající z částky 2 980 Kč za každý z 5 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 5 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 150 Kč ve výši 3 601,50 Kč.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.