OSPH09 34 C 132/2026-21

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní JUDr. Petrou Kruliš Hejdovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Credivo Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 45 376,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném v žalobě ze dne datum domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. K odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě bylo žalovanému poskytnuto na bankovní účet č. č. účtu celkem částka a žalovaný se zavázal tuto částku v ujednané době vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 0,87 % denně a poplatky. Žalovaný však na svůj dluh doposud uhradil toliko částka, pročež žalobkyně dne datum smlouvu vypověděla a žalovaný se dostal do prodlení se splacením celého zbytku úvěru ode dne datum. Žalobkyně dále žádala v souladu s čl. VIII odst. 1 smlouvy po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, přičemž žalovaný se měl dostat do prodlení s řádným placením splátek již datum, a pokuta tak byla žalobou kapitalizována na částka za období od datum do datum. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka právní zástupkyní žalobkyně dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) neboť žalobkyně s tímto postupem vyslovila svůj souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný se k výzvě v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum, č. j. č. účtu, s doložkou dle § 101 odst. 4 o. s. ř. v soudem určené lhůtě nevyjádřil, přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů.

4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z Exportů ze systému České národní banky ARAD ze dne datum byla soudem zjištěna průměrná úroková sazba spotřebitelského úvěru v listopadu 2024 ve výši 8,51 % ročně a RPSN ve výši 8,81 % (Exporty ze systému České národní banky ARAD ze dne datum).

6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne datum. Předmětem této smlouvy byl úvěrový limit částka, jehož vyčerpanou část se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit v pravidelných denních splátkách do datum, a to společně s úrokem 0,866 % z úvěrované částky denně, poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a roční úrokovou sazbou ve výši 1 446,88 %. Finanční prostředky měly být vyplaceny na bankovní účet označený žalovaným č. č. účtu.

7. Z Potvrzení o provedených platbách soud zjistil, že žalobkyně poskytla na základě této smlouvy na účet označený žalovaným dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka.

8. Z vyjádření právnická osoba, ze dne datum soud zjistil, že majitelem účtu č. č. účtu je žalovaný a že na tento účet byla dne datum připsána částka ve výši částka, dne datum připsána částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka a dne datum částka ve výši částka.

9. Z Předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k její úhradě do 3 dnů od data doručení listin. Z Podacího lístku s datem datum soud zjistil, že listina byla předána k poštovní přepravě dne datum.

10. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých písemných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla žalovanému v období od datum do datum na jeho žádost a v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se jí je zavázal do datum vrátit společně s úroky a poplatky s RPSN ve výši 1 446,88 %. V období, kdy byla uzavřena smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, tj. Anonymizováno, činila průměrná úroková sazba u úvěru obdobného typu 8,51 % ročně a RPSN ve výši 8,81 %.

11. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Dle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu citovaného speciálního zákonného ustanovení, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému na jeho žádost a v jeho prospěch peněžní prostředky a v níž se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatky vrátit. Zároveň však soud nemohl přehlédnout, že RPSN tohoto úvěru činila 1 446,88 %. Z přehledu ČNB přitom bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy, tj. v Anonymizováno, byl běžný úrok u bankovních institucí pro spotřebitelské úvěry 8,51 % ročně a RPSN 8,81 %. Sjednaný úrok a poplatky tak tuto úroveň mnohonásobně převyšují. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je zjevně v rozporu s dobrými mravy (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), a proto je dle § 580 odst. 1 o. z. absolutně neplatné. Jelikož však úrok a poplatky představují podstatnou náležitost smlouvy o úvěru, nelze takové ujednání od smlouvy oddělit, a tedy celou smlouvu je třeba hodnotit jako absolutně neplatnou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2021, č. j. 24 Cdo 1611/2021-598, proti němuž byla ústavní stížnost usnesením Ústavního soudu ze dne 4. 1. 2022, sp. zn. III. ÚS 3142/21, odmítnuta). Z tohoto důvodu pak pozbylo smyslu zabývat se také žalobou vzneseným nárokem na smluvní pokutu.

16. Vzhledem k výše uvedenému závěru tak byl žalovaný povinen žalobkyni vrátit pouze to, co od ní získal (§ 2993 o. z.), tj. částka, přičemž dosud zaplatil toliko částka. Výrokem I. tohoto rozsudku mu proto bylo uloženo zaplatit rozdíl ve výši částka. Zároveň soud žalovanému uložil zaplatit z této částky též zákonný úrok z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.) s tím, že za počátek prodlení s plněním uvedeného peněžitého dluhu soud považoval den datum. Dne datum byla poštovnímu doručovateli předána předžalobní výzva, jež byla dle fikce v § 573 o. z. doručena žalovanému dne datum, a splatnost dle lhůty k plnění ve výzvě stanovené tak nastala datum. Počínaje dnem následujícím je žalovaný s úhradou požadované částky v prodlení. Výše úroku z prodlení je pak stanovena dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).

17. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost uzavřené smlouvy není uplatněný nárok po právu (výrok II.). Částečné zamítnutí pak soud mohl učinit bez nařízení jednání v souladu s § 115a o. s. ř., neboť nedospěl k závěru o nesplnění povinnosti tvrzení nebo neunesení důkazního břemene kterékoli ze stran řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, či nález Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2010, sp. zn. I ÚS 3271/09).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně (mírně) úspěšnějšímu žalovanému v souvislosti s tímto řízením dosud žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.