OSPH09 34 C 133/2026-28

Court:
Obvodní soud pro Prahu 9
Case number:
34 C 133/2026-28
Decision date:
2026-07-01
ECLI:
ECLI:CZ:OSPH09:2026:34.C.133.2026.28

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní JUDr. Petrou Kruliš Hejdovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 20 259 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2,25 % z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Jméno advokátky, advokátky.

1. Žalobkyně se v žalobě ze dne datum po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. K odůvodnění žaloby uvedla, že společnost IČO (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. Anonymizováno, na jejímž základě bylo žalovanému poskytnuto na bankovní účet č. č. účtu celkem částka. Žalovaný se naopak zavázal tuto částku vrátit (ve znění smluvního dodatku ze dne datum) do datum společně s poplatkem ve výši částka a kapitalizovaným smluvním úrokem částka. Žalovaný na svůj dluh doposud neuhradil ničeho. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení od datum, neboť finanční prostředky měly být vráceny do datum. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka právním zástupcem žalobkyně dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) neboť žalobkyně s tímto postupem vyslovila svůj souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný se k výzvě v usnesení Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č. j. č. účtu, s doložkou dle § 101 odst. 4 o. s. ř. v soudem určené lhůtě nevyjádřil, přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů.

4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z Exportů ze systému České národní banky ARAD ze dne datum byla soudem zjištěna průměrná úroková sazba spotřebitelského úvěru v lednu 2025 ve výši 9,48 % ročně a RPSN ve výši 9,94 % (Exporty ze systému České národní banky ARAD ze dne datum).

6. Ze Smlouvy „o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno“ a jejího dodatku ze dne datum soud zjistil, že samotná smlouva byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne datum. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jím označený bankovní účet č. č. účtu částku částka, zatímco žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do datum společně s poplatkem za sjednání úvěru ve výši částka a kapitalizovaným smluvním úrokem částka. RPSN činila 476,31 %. Finanční prostředky měly být vyplaceny na bankovní účet označený žalovaným č. č. účtu.

7. Z vyjádření Anonymizováno. ze dne datum soud zjistil, že majitelem účtu č. č. účtu je žalovaný a že na tento účet byla dne datum připsána částka částka.

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a souvisejícího Seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že předmětnou pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že postoupení pohledávky mu bylo řádně oznámeno.

9. Z Předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě částky ve výši částka „do 3 dnů“. Z Podacího lístku s datem datum soud zjistil, že listina byla předána k poštovní přepravě dne datum.

10. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých písemných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne datum na jeho žádost a v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se jí je zavázal do datum vrátit společně s poplatkem za sjednání úvěru ve výši částka a kapitalizovaným smluvním úrokem částka. RPSN činila 476,31 %. Pohledávka za žalovaným byla před podáním žaloby postoupena na žalobkyni. V období, kdy byla uzavřena smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyní a žalovaným, tj. květen 2023, činila průměrná úroková sazba u úvěru obdobného typu 9,48 % ročně a RPSN pak 9,94 %.

11. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu citovaného speciálního zákonného ustanovení, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému na jeho žádost a v jeho prospěch peněžní prostředky a v níž se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatky vrátit. Zároveň však soud nemohl přehlédnout, že RPSN tohoto úvěru činila 476,31 % a poplatky se smluvní úrok byl ujednány v celkové výši částka, tj. částku blížící se polovině částky poskytnuté žalovanému. Z přehledu ČNB přitom bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy, tj. v květnu 2023, byl běžný úrok u bankovních institucí pro spotřebitelské úvěry 9,48 % ročně a RPSN 9,94 %. Sjednaný úrok a poplatky tak tuto úroveň mnohonásobně převyšují. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je zjevně v rozporu s dobrými mravy (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), a proto je dle § 580 odst. 1 o. z. absolutně neplatné. Jelikož však úrok a poplatky představují podstatnou náležitost smlouvy o úvěru, nelze takové ujednání od smlouvy oddělit, a tedy celou smlouvu je třeba hodnotit jako absolutně neplatnou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2021, č. j. 24 Cdo 1611/2021-598, proti němuž byla ústavní stížnost usnesením Ústavního soudu ze dne 4. 1. 2022, sp. zn. III. ÚS 3142/21, odmítnuta).

15. Vzhledem k výše uvedenému závěru tak byl žalovaný povinen žalobkyni, jakožto postupníkovi pohledávky za žalovanou v souladu s § 1879 a násl. o. z., vrátit pouze to, co od ní získal (§ 2993 o. z.), tj. částka, přičemž dosud nezaplatil ničeho. Výrokem I. tohoto rozsudku mu proto bylo uloženo tuto částku žalobkyni zaplatit. Zároveň soud žalovanému uložil zaplatit z této částky též zákonný úrok z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.) s tím, že za počátek prodlení s plněním uvedeného peněžitého dluhu soud považoval den datum. Dne datum byla poštovnímu doručovateli předána předžalobní výzva, jež byla dle fikce v § 573 o. z. doručena žalovanému dne datum, a splatnost dle lhůty k plnění ve výzvě stanovené tak nastala datum. Výše úroku z prodlení je pak stanovena dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).

16. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost uzavřené smlouvy není uplatněný nárok po právu (výrok II.). Částečné zamítnutí pak soud mohl učinit bez nařízení jednání v souladu s § 115a o. s. ř., neboť nedospěl k závěru o nesplnění povinnosti tvrzení nebo neunesení důkazního břemene kterékoli ze stran řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, či nález Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2010, sp. zn. I ÚS 3271/09).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. rozsudku tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 38,22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,11 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30,89 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně.

18. O lhůtách k plnění rozhodl soud v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř. a neshledal důvod k jejich prodloužení

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.