OSPH10 17 C 116/2026-19

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alenou Novotnou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 20 805 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 805 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 805 Kč od 26. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 433 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 20 805 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese adresa, od 23. 11. 2023 do 3. 4. 2025. Žalovanému byla vystavena faktura č. hodnota ze dne 28. 11. 2024 splatná dne 16. 12. 2024 na částku 17 489 Kč a faktura č. hodnota ze dne 8. 4. 2025 splatná dne 25. 4. 2025 na částku 3 316 Kč, jimiž byl odběr vyúčtován. Žalovaný však faktury nezaplatil ani v návaznosti na předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru:

5. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 4. 12. 2015 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. Anonymizováno. Smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa adresa, byt č. hodnota, 1. patro, číslo místa spotřeby Anonymizováno. Dodávky elektřiny měl být zahájeny 18. 12. 2015. Žalovaný se zavázal elektřinu hradit měsíčně na účet dodatele s tím, že záloha bude stanovena dle předpokládané spotřeby. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 10. 2017. Strany sjednaly automatické prodloužení smlouvy o 24 měsíců za předpokladu, že žádná ze stran neoznámí, že trvá na ukončení smlouvy (prokázáno smlouvou č. Anonymizováno). Žalobkyně vystavila dne 28. 11. 2024 žalovanému řádnou fakturu za elektřinu č. hodnota na částku 17 489 Kč. Splatnost byla stanovena na 16. 12. 2024. Faktura zahrnovala odběr elektřiny za období od 23. 11. 2023 do 22. 11. 2024 (prokázáno fakturou č. hodnota). Žalobkyně vystavila dne 8. 4. 2025 žalovanému konečnou fakturu za elektřinu č. hodnota za odběr elektřiny za období od 23. 11. 2024 do 3. 4. 2025 na částku 3 316,08 Kč, přičemž faktura zněla celkem na částku 20 805 Kč, neboť zahrnula i již splatnou fakturu č. hodnota ve výši 17 489 Kč. Splatnost byla stanovena na 25. 4. 2025 (prokázáno fakturou č. hodnota). Žalovaný na shora uvedené faktury nic nezaplatil. K úhradě dlužné částky 20 805 Kč žalovaného vyzvala žalobkyně výzvou k plnění před podáním žaloby ze dne 30. 12. 2025 (prokázáno výzvou z 30. 12. 2025 včetně emailu).

6. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve spojení s § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“). Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit cenu dodávky elektřiny a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu a s tím spojené služby právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury.

7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění, podání návrhu na zahájení řízení) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo provedení exekuce.