OSPI 3 C 80/2026-24

Okresní soud v Písku rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Mörtlem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: právnická osoba zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované ⟪LB:lb_004⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 48 412 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 45 660 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 2 752 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 17 444,16 Kč a zákonného úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 48 412 Kč od 31. 5. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se vůči žalované původně domáhala zaplacení částky 48 412 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou ve výši 720 Kč. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne 15. 9. 2021 Smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 60 000 Kč převodem na účet žalované. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky, k identifikaci žalované došlo zasláním kopie občanského průkazu a verifikační platby z bankovního účtu žalované dne 15. 9. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalované v registru SOLUS. Po vygenerování návrhu smlouvy o úvěru byl tento přijat žalovanou, čímž došlo v souladu s čl. 1 odst. 1.1. písm. a) Obchodních podmínek tvořících součást smlouvy k uzavření úvěrové smlouvy. Žalovaná se smlouvou zavázala splatit úvěrovou jistinu včetně smluvního úroku ve výši 55,04 % ročně ve formě 36 měsíčních splátek po 3 435,70 Kč, úvěr však řádné nesplácela, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr s účinky ke dni 15. 1. 2022 zesplatnila. Žalobkyně vůči žalované nárokovala zaplacení částky 49 132 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 48 412 Kč a smluvní pokuty ve výši 720 Kč, kromě toho se žalobkyně domáhala i zaplacení příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení, který částečně kapitalizovala ke dni 1. 2. 2025 částkou 17 444,16 Kč, a v podobě kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 8 062 Kč. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně odvozuje z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 8. 12. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a společností právnická osoba, IČO IČO, a ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi uvedenou společností a žalobkyní dne 27. 5. 2025, na základě níž nabyla pohledávku vůči žalované. Postoupení pohledávky bylo v obou případech žalované oznámeno. Před podáním žaloby žalobkyně neúspěšně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 20. 3. 2026.

2. K výzvě soudu ze dne 19. 5. 2026 žalobkyně v rámci písemného podání ze dne 25. 5. 2026 doplnila, že nedisponuje žádnými dokumenty vztahujícími se k ověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy, v důsledku čehož bere žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 8 062 Kč a smluvní pokuty ve výši 720 Kč. Dále doplnila, že z titulu dané úvěrové smlouvy žalované zaplatila celkovou částku 14 340 Kč.

3. Pravomocným usnesením ze dne 26. 5. 2026, č. j. 3 C 80/2026 – 19, soud řízení v intencích zpětvzetí žaloby částečně zastavil.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, řízení se aktivně neúčastnila, k ústnímu jednání nařízenému na den 24. 6. 2026 se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, ačkoli jí bylo předvolání k jednání včetně žaloby doručeno do vlastních rukou již dne 28. 5. 2026. Žalobkyně se z účasti na ústním jednání omluvila, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

5. Provedeným dokazováním byla soudem učiněna níže uvedená skutková zjištění:

6. Ze Smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. hodnota je zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO, uzavřela se žalovanou dne 15. 9. 2021 elektronickou formou smlouvu, na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 60 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalované č. č. účtu. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr zaplatit ve formě 36 měsíčních splátek po 3 435,70 Kč, celkem tak měla podle smlouvy zaplatit částku 123 685,20 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 55,04 % ročně, RPSN činila 71,30 %. Soud měl rovněž k dispozici Obchodní podmínky právnická osoba účinné od 6. 11. 2019, které tvořily nedílnou součást úvěrové smlouvy a podrobně upravovaly podmínky úvěru.

7. Podle výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovaná dne 15. 9. 2021 verifikační platbu ve výši 1 Kč z účtu č. č. účtu vedeného ve prospěch žalované, téhož dne pak právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalované s poznámkou „název Č. číslo“ platbu 60 000 Kč.

8. Dopisem ze dne 15. 1. 2022 označeným jako Předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu došlo k zesplatnění celého úvěru k uvedenému dni.

9. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021, Společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek včetně jeho Přílohy č. 1 ze dne 14. 2. 2022 a Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 včetně její Přílohy č. 1 byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť danými smlouvami došlo k postoupení pohledávky vůči žalované vyplývající z úvěrové smlouvy ve prospěch žalobkyně.

10. Postoupení pohledávky bylo podle Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 2. 2022 a ze dne 20. 3. 2026 a podacích lístků ze dne 14. 2. 2022 a 20. 3. 2026 žalované v obou případech písemně oznámeno. Dne 20. 3. 2026 byla žalovaná současně vyzvána právním zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky 80 727,59 Kč nejpozději do 30. 3. 2026.

11. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne 15. 9. 2021 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO, se žalovanou Smlouvu o úvěru splatném ve splátkách č. hodnota, na základě níž téhož dne poskytla žalované neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 60 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalované č. č. účtu. Naopak prokázáno nebylo, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jakýmkoli způsobem ověřila úvěruschopnost žalované. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 byla pohledávka vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy postoupena žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Dne 20. 3. 2026 byla žalované odeslána právním zástupcem žalobkyně předžalobní výzva.

12. Vzájemný vztah mezi účastníky se řídí zejména ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

13. Soud dospěl k závěru, že žalobě je možno vyhovět pouze částečně. Soud z úřední povinnosti přihlédl k neplatnosti smlouvy zapříčiněné nedodržením zákonných povinností při zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. V konkrétním případě žalobkyně sice v obecné rovině uvedla, že její právní předchůdkyně provedla lustraci žalované v dostupných registrech, nicméně nepředložila soudu jediný důkaz, na jehož základě by bylo možno dovodit, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované způsobem předvídaným zákonem reálně došlo. Za takové situace nelze než konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnosti stanovené jí zákonem a jednala v přímém v rozporu s obsahem výše citovaného ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, v důsledku čehož soud konstatuje absolutní neplatnost Smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. hodnota ze dne 15. 9. 2021 ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

14. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalované. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalované byla v souvislosti s neplatnou smlouvou poskytnuta částka 60 000 Kč, přičemž žalovaná z titulu neplatné smlouvy naopak zaplatila částku 14 340 Kč, uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 45 660 Kč. Jiné případné smluvní nároky (úrok, poplatky, smluvní pokuty apod.) žalobkyně nemůže podle citovaného ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně nárokovat. Soud pro úplnost doplňuje, že žalobkyni nevznikl ani nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka).

15. Žalovaná jako spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jejím možnostem, přičemž v daném směru nese břemeno tvrzení i důkazní. Jestliže z důvodu procesní pasivity žalovaná žádná rozhodná tvrzení ohledně své aktuální majetkové, příjmové a osobní situaci neuvedla a současně nemohla být soudem z důvodu neúčasti na ústním jednání v daném směru poučena (§ 118a o. s. ř.), stanovil soud žalované povinnost uhradit vzniklý dluh v základní pariční lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

16. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta (výrok II. rozsudku).

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě žalobkyně původně nárokovala pohledávku včetně příslušenství (nález ÚS ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08) v celkové výši 79 516,26 Kč (z toho 48 412 Kč jistina úvěru, 720 Kč smluvní pokuta, 8 062 Kč kapitalizovaný smluvní úrok, 17 444,16 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, 4 878 Kč zákonný úrok z prodlení za období od 31. 5. 2025 do podání žaloby dne 8. 4. 2026), přiznána jí pak rozsudkem byla částka 45 660 Kč, míra úspěchu žalobkyně tak činí 57 %, míra neúspěchu 43 %. V důsledku uvedeného je možno konstatovat, že úspěch obou účastníků ve sporu byl obdobný, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Písku.

Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněný jejich splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.