OSPJ 20 C 86/2026-48

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 127 852,34 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala prostřednictvím svého právního zástupce ke zdejšímu soudu dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právnická osoba., IČ IČO, (dále jen „banka“) byla dne datum uzavřena Smlouva o úvěru, na základě které poskytla banka žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný však poskytnutý úvěr včas a řádně nesplácel, a dostal se tak do prodlení. Žalobkyně zbývající částku dne datum zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem z téhož dne. Dne datum byla žalovanému zaslána předžalobní výzva sepsaná dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s § 49 a násl. zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“) byla žalovanému dne datum doručena na základě tzv. fikce doručení na adresu trvalého pobytu, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v žalobním návrhu, žaloba a usnesení, aby se v soudem stanovené lhůtě k podané žalobě vyjádřil, uvedl, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a dále poučení o námitce podjatosti vůči osobě soudkyně podle § 14, § 15a o.s.ř.

4. Žalovaný se nevyjádřil.

5. Soud ve věci nařídil dne datum jednání, ke kterému řádně a včas předvolal účastníky. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne datum na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 a násl. o.s.ř. na adresu trvalého pobytu, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v žalobním návrhu. V předvolání k jednání byl žalovaný poučen o následcích nedostavení se k jednání bez důvodné a včasné omluvy. Právnímu zástupci žalobkyně, a tedy i žalobkyni, bylo předvolání k jednání doručeno v souladu s § 49 odst. 6 o.s.ř. dne datum do datové schránky právního zástupce žalobkyně.

6. Žalovaný se k jednání konanému u zdejšího soudu dne datum nedostavil a soudu žádnou omluvu nezaslal, tj. řádně a včas svoji neúčast u prvního jednání v této věci neomluvil. K tomuto jednání se dostavil pouze právní zástupce žalobkyně, který soudu navrhl, aby ve věci vydal rozsudek pro zmeškání.

7. Podle § 115 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, nařídí předseda senátu k projednání věci samé jednání, k němuž předvolá účastníky a všechny, jejichž přítomnosti je třeba. Podle § 115 odst. 2 o.s.ř. předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, pokud nepředcházelo přípravné jednání.

8. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobkyně, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum, bylo zjištěno, že původní věřitel, právnická osoba., IČ IČO, postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn doporučeným dopisem ze dne datum.

15. Mezi žalovaným a právnická osoba., IČ IČO, (dále jen „banka“) byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru (dále jen „smlouva“) v souladu s § 2395 o. z., na základě které poskytla banka žalovanému úvěr ve výši částka, a to na úvěrový účet č. č. účtu. Před poskytnutím úvěru banka posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Strany se podpisem smlouvy zavázaly řídit smluvními podmínkami banky. Dle smlouvy měl žalovaný splatit úvěr do 13.3. 2028 přičemž měsíční splátka byla stanovena ve výši částka s úrokovou sazbou ve výši 21,99 % ročně s tím, že při řádném splacení činí zvýhodněná úroková sazba 20,58 % ročně. Roční procentní sazba nákladů, tzv. RPSN bylo v době uzavření smlouvy sjednáno ve výši 24,75 % s tím, že při řádném splacení činilo RPSN 24,11 %. Žalovaný však poskytnutý úvěr včas a řádně nesplácel. Žalobkyně zbývající částku dne datum zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem z téhož dne. Za období od postoupení pohledávky ke dni podání žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení dlužné jistiny úvěru ve výši částka, tvořené neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši částka, připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši částka, úroků z prodlení ve výši částka, kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, - poplatků (cen) ve výši částka. V souladu se Smlouvou žalobce dále žádá také zaplacení úroků z úvěru ve výši 11,50 % ročně z připsaných neuhrazených úroků z úvěru částka od datum do zaplacení, úroků z úvěru ve výši 11,50 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši částka od 2.12. 2025 do zaplacení, - zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 11,50 % ročně z částky ve výši částka, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši částka a poplatků (cen) ve výši částka, od datum do zaplacení.

16. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v dubnu 2024 činila 8,71 %, přičemž v souladu s konstantní judikaturou je možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka). Ve Smlouvě je úroková sazba stanovena ve výši 21,99 %, při řádném splácení a odpuštění splátek činí 20,58 %. RPSN dle databáze ARAD, sestava 1192, činila v dubnu 2024 u spotřebitelských úvěru výši 9,14 %. Ve Smlouvě je RPSN stanovena ve výši 24,75 %, při řádném splácení a odpuštění splátek činí RPSN 24,11 %.

17. Soud neshledal na smlouvě a smluvních podmínkách žalobkyně nic, co bylo nezákonné či v rozporu s dobrými mravy tak, že by byla smlouva, příp. její jednotlivá ujednání, považována za absolutně neplatnou. Žalobkyně upomínala žalovaného o dlužné částce, a to dopisem ze dne datum. S ohledem na prodlení žalovaného podle § 1968 o. z. s úhradou úvěru a předepsaných poplatků, využila žalobkyně svého práva vyplývajícího ze smlouvy, potažmo smluvních podmínek, per analogiam z ustanovení § 1969 o. z., a zbývající částku zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne datum. Dne datum zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu sepsanou dne datum, ve které ho opětovně vyzvala k úhradě dlužné částky, a to do datum.

18. S ohledem na výše uvedené byly v této věci kumulativně splněny všechny formální předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání uvedené v § 153b odst. 1 o.s.ř., neboť za 1. žalovanému byly doručeny fikcí do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k prvnímu jednání, a to nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, za 2. o následcích nedostavení se byl žalovaný v předvolání k jednání poučen, za 3. žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy k prvnímu jednání, které se ve věci konalo, nedostavil, a za 4. žalobkyně, resp. právní zástupce žalobkyně, který se k tomuto jednání dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Soud proto podle § 153b odst. 1 o.s.ř. vynesl rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl, přičemž žalobní tvrzení o skutkových okolnostech týkajících se sporu vzal za nesporná. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, je povinen vedle smluvního úroku z prodlení zaplatit žalobkyni také zákonný úrok z prodlení z jistiny v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

19. O nákladech řízení rozhodl soud ve výroku II. podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce částka. Podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, § 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen “advokátní tarif“) jsou náklady řízení tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po částka (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, účast u soudního jednání) podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu, za 1 úkon právní služby ve výši ½ mimosmluvní odměny, tj. částka (předžalobní upomínka představující jednoduchou výzvu k plnění) podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu tj. celkem částka. Dále jsou náklady řízení tvořeny paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné čtyři úkony právní služby po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. částka, a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z obou zmíněných částek ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, tj. částka, a dále soudním poplatkem ve výši částka. Podle § 149 odst. 1 je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

20. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za písemná podání ze dne datum, neboť je toho názoru, že tyto skutečnosti měla žalobkyně uvést již v žalobě. Žalobkyně si musela být vědoma, že bez tvrzení a důkazů týkajících se prověřování úvěruschopnosti žalovaného je smlouva o úvěru ze zákona neplatná. Rovněž soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za podání ze dne datum, které pouze obsahuje vyjádření žalobkyně, že nesouhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť přiznávat za takové vyjádření odměnu, a to i ve výši ½ mimosmluvní odměny, shledává soud nepřiměřené. Co se týče předžalobní upomínky za tu soud přiznal žalobkyni pouze ½ mimosmluvní odměny podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, neboť předžalobní výzva nenaplňuje znaky úkonu právní služby uvedeného v § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, když neobsahuje základní skutkový a právní rozbor předcházející návrhu ve věci samé, ale jedná se o jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu.

21. Výrok III. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 bodu 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 bodu 1. písm. b) v Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než částka do částka ve výši 5 % z této částky, tj. v daném případě částka. Poplatník (žalobkyně) na tomto poplatku dosud zaplatil pouze částka a zbývá tedy doplatit částka, a to na účet č. č. účtu vedený u České národní banky, variabilní symbol var. symbol. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Proti rozhodnutí ve výroku I. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Způsobilým odvolacím důvodem jsou však jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání.

Proti rozhodnutí ve výroku II. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih.

Proti rozhodnutí ve výroku III. není odvolání přípustné.

Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinná osoba povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.