OSPM 12 C 20/2026-31

Okresní soud Plzeň - město rozhodl soudcem Mgr. Janem Špalkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro 18 602 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 090 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 090 Kč ve výši 11,50 % ročně jdoucím od 12. 4. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 7 512 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 15 900 Kč ve výši 12 % ročně jdoucího od 23. 6. 2025 do 11. 4. 2026 a zákonného úroku z částky 4 810 Kč ve výši 0,50 % ročně jdoucího od 12. 4. 2026 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 21. 4. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 602 Kč s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 23. 5. 2025 uzavřel žalovaný s žalobkyní prostřednictvím webové stránky www.coolcredit.cz smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, a to převodem na jeho bankovní účet. Téhož dne žalovaný požádal o navýšení zápůjčky o 2 000 Kč, které mu byly rovněž poskytnuty bankovním převodem. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně vyžádala od žalovaného informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrem, které byly za účelem prověření úvěruschopnosti prověřeny. Žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Splatnost zápůjčky a poplatku za poskytnutí zápůjčky byly splatné dne 22. 6. 2025. Žalovaný nicméně ke dni podání návrhu uhradil pouze částku 910 Kč, která byla započtena na úhradu smluvní pokuty. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 12 000 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 900 Kč, úroku z prodlení plynoucího od 23. 6. 2025, účelně vynaložených nákladů na písemné výzvy ve výši 2 000 Kč a smluvní pokuty v částce 2 702 Kč.

2. Soud žalobkyni vyzval k doplnění žalobních tvrzení ve vztahu k prověřování schopnosti žalovaného úvěr splácet a k označení, resp. předložení důkazů tato tvrzení prokazující. Podáním ze dne 6. 5. 2026 žalobkyně sdělila, že žádná skutková tvrzení doplňovat nebude.

3. Žalovaný se k žalobě, která mu byla dne 22. 5. 2026 doručena do datové schránky, nevyjádřil a v řízení byl zcela pasivní.

4. Soud rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.).

5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 23. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč převodem na bankovní účet č. č. účtu. Žalovaný za toto měl uhradit poplatek ve výši 3 250 Kč, který byl splatný spolu s jistinou nejpozději dne 22. 6. 2025. RPSN byla sjednána ve výši 2969 %. Z dodatku smlouvy o úvěru č. Anonymizováno vzal soud za prokázané, že žalovaný požádal o navýšení zápůjčky o 2 500 Kč, za což mu byl současně navýšen i poplatek na částku 3 900 Kč. Z obou smluv vyplývá, že byly uzavřeny elektronicky.

6. Z protokolu o vlastnictví účtu a ze zprávy právnická osoba. ze dne 28. 5. 2026 soud zjistil, že účet č. 6005305003/550 náleží žalovanému a že na tento účet byla dne 23. 5. 2025 připsána částka 10 000 Kč a dne 24. 5. 2026 částka 2 000 Kč.

7. Z upomínek ze dne 29. 6. 2025, ze dne 6. 7. 2025 a ze dne 13. 7. 2025 vyplývá, že žalobkyně žalovaného upomínala, přičemž každá z těchto upomínek zní na jinou částku (16 909 Kč, 17 708 Kč a 18 507 Kč). Není zřejmé, jakým způsobem a zda vůbec došlo k odeslání těchto upomínek.

8. Z tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalovaný uhradil částku 910 Kč.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 1. 4. 2026 a z podacího lístku z téhož dne vzal soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván k vrácení částky 21 169 Kč do tří dnů.

10. Co se týče tvrzení žalobkyně o posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet soud upustil od poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. neboť z postoje žalobkyně v řízení bylo zřejmé, že povinnost tvrzení a povinnost důkazní plnit nehodlá. K těmto tvrzením tedy žádné důkazy nebyly předloženy, a tudíž ani provedeny. Soud proto nemá za prokázaná tvrzení žalobkyně o splnění zákonné povinnosti prověřit schopnost žalovaného splácet úvěr.

11. Na základě provedeného dokazování soud zjistil k následující skutkový stav. Žalobkyně poskytla bankovním převodem žalovanému na základě smlouvy částku nejprve 10 000 Kč, posléze na základě dodatku ke smlouvě částku 2 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 900 Kč nejpozději dne 22. 6. 2025. Uhradil nicméně toliko částku 910 Kč, a to i přes skutečnost, že byl k řádné úhradě vyzván nejméně upomínkou ze dne 1. 4. 2026.

12. V projednávané věci se jedná o spor z titulu smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen občanský zákoník). Současně se jedná o vztah, na který dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), neboť žalobkyně je profesionálním poskytovatelem úvěrů a žalovaný naopak vystupoval v pozici spotřebitele. Bylo proto povinnosti žalobkyně posoudit v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy s rovněž před změnou závazku z takové smlouvy úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že by tak činila.

13. Soud tak nutně musel dospět k závěru o neplatnosti smlouvy, včetně jejího dodatku, neboť § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Pro úplnost soud uvádí, že posouzení neplatnosti smlouvy z důvodu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má přednost před absolutní neplatností z důvodu ujednání v rozporu s dobrými mravy, neboť zákon o spotřebitelském úvěru je zákonem vůči občanskému zákoníku speciální. Nicméně nelze přehlédnout, že smlouva by byla absolutně neplatní i dle § 588 občanského zákoníku, neboť ze výše ujednaného poplatku a z RPSN vyplývá zcela zjevný rozpor s dobrými mravy.

15. Žalovaný se v kontextu výše uvedeného bezdůvodně obohatil o částku 12 000 Kč, dosud vrátil toliko 910 Kč. Soud mu tudíž uložil zaplatit žalobkyni částku představující rozdíl těchto částek (11 090 Kč) a současně zákonný úrok z prodlení, jehož běh soud váže k první prokazatelné výzvě věřitele ze dne 1. 4. 2026. Tato výzva byla dle § 573 občanského zákoníku doručena dne 8. 4. 2026, žalovaný měl zaplatit do tří dnů, tedy do 11. 4. 2026. Jelikož tak neučinil, dostal se od 12. 4. 2026 do prodlení a žalobkyně má dle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku nezbylo soudu než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

16. Co se týče lhůty k plnění, soud tuto určil jako běžnou třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný netvrdil žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty odlišné.

17. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení, neboť účastníci byli v řízení téměř shodně úspěšní, a to s přihlédnutím k požadovanému příslušenství kapitalizovanému ke dni rozhodování soudu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.