OSPR 14 C 182/2026-23

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Richardem Hubičkou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: AvaFin Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky tituly před jménem jméno FO.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel dne datum s žalobkyní smlouvu o úvěru pomocí prostředků komunikace na dálku vyplněním žádosti o poskytnutí zápůjčky, kdy po prověření jeho úvěruschopnosti byla smlouva schválena formou elektronické zprávy, jejíž součástí byl unikátní číselný kód, po jehož zadání do systému žalobce byly žalovanému převedeny finanční prostředky na jeho účet. Nejprve byla sjednána výše úvěru částka, následně dodatkem byla tato navýšena na částka. Žalovaný se zavázal úvěr splatit tak, že úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách a zbytek žalovaný splatí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek počínaje tou splatnou ke dni datum. Žalovaný totiž na úvěr neuhradil vůbec ničeho. V důsledku tohoto prodlení došlo v souladu se smlouvou ke dni datum k zesplatnění celého úvěru. K úhradě jistiny tedy zbývá částka. Žalobkyně se krom této jistiny domáhá také zákonného úroku z prodlení s jejím vrácením (od datum do zaplacení). Dále se žalobkyně domáhá ve smlouvě (čl. VI.) sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky částka od datum do datum v celkové výši částka a nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle sazebníku poplatků v celkový výši částka. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že využila aplikaci název a přístupu k informacím o účtu žalovaného, vč. jeho příjmů a výdajů. Byly zjištěny příjmy žalovaného ve výši částka a výdaje ve výši částka. Dále lustrovala žalovaného v databázích CRIF, SOLUS, TELCO SCORE, CEE, ISIR a v databázi neplatných dokladů.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně k jednání předvolán, se k němu bez omluvy nedostavil. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a učinil následující skutková zjištění.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru CEIISAWI soud zjistil, že v této se žalobkyně a žalovaný dohodli na tom, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr ve výši částka a tento se zavazuje jej spolu s úrokem vrátit. Úrok byl sjednán ve výši 40 % měsíčně, RPSN činilo 5 527 %. Žalovaný měl vždy k 16. dni v měsíci splatit úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu pak nejpozději při ukončení smlouvy. Pro případ prodlení strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s její platbou je klient v prodlení, a dále povinnost klienta uhradit žalobkyni účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním (bez ohledu na zavinění porušení povinnosti klientem). Účtem žalovaného dle této smlouvy je účet č. IBAN, rodné číslo žalovaného číslo.

4. Z dodatku o navýšení úvěrového limitu zjistil, že výše uvedená smlouva o úvěru název se jím mění tak, že celková výše úvěru nově činí částka. Při shodné výši smluvních úroků RPSN kleslo na 3 429 %.

5. Z listiny nadepsané Documents soud zjistil, že datum byl vytvořen dopis označený „po zesplatnění“.

6. Ze sazebníku poplatků soud zjistil, že v tomto je uvedeno, že účelně vynaložené náklady jsou stanoveny podle počtu dnů, které uplynuly od splatnosti a to ve výši částka po třech dnech, dalších částka po týdnu, dalších částka dvou týdnech, dalších částka po 20 dnech a dalších částka po 25 dnech. Při prodlení delším než 25 dní tedy celkem činí částka.

7. Z potvrzení o provedené platbě vystavených spol. právnická osoba, soud zjistil, že mezi datum a datum z účtu žalobkyně na účet č. č. účtu odeslali celkem částka, celkem ve čtyřech platbách, vždy s variabilním symbolem var. symbol (rodné číslo žalovaného).

8. Z listiny nadepsané „payments“ soud zjistil, že v ní je uvedena čtveřice plateb odpovídající výší těm potvrzeným spol. právnická osoba.

9. Z oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne datum soud zjistil, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek dle smlouvy název žalovaným došlo k zesplatnění jeho zápůjčky, kdy celková výše dlužné částky ke dni datum činila částka.

10. Z fotografií občanského a řidičského průkazu žalovaného soud zjistil, že žalobkyně je měla k dispozici.

11. Z listiny proces žádosti o úvěr a uzavření smlouvy z pohledu klienta soud zjistil, že součástí procesu sjednávání úvěru je využití služby název.

12. Z listiny nadepsané „creditair“ soud neučinil pro věc rozhodné zjištění, neboť z ní není zřejmé, jaké smlouvy mezi jakými stranami se týká.

13. Z Předžalobní výzvy soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně v ní vyzvala žalovaného k plnění částka s příslušenstvím a rovněž i smluvní pokuty t. č. ve výši částka dne datum, to vše z titulu smlouvy o úvěru ze dne datum.

14. Z podacího archu soud zjistil, že žalobkyně zaslala dne datum poštovní zásilku žalovanému.

15. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž je jako věřitel uvedena společnost právnická osoba a žalovaný jako klient, podle které měly být žalovanému na jeho žádost poskytnuty peněžní prostředky do výše limitu nejprve částka a následně částka. Tyto prostředky byly téhož dne, ze kterého je datovaná smlouva a dodatek, resp. v případě jedné platby dva dny na to, poskytnuty pod variabilním symbolem tvořeným rodným číslem žalovaného, na jeho účet. Soud na základě těchto skutečností uzavřel, že strany opravdu mezi sebou kontrahovaly tak, jak uvedeno ve smlouvě, neboť žalobkyně plnila ve stejný den, ve stejných částkách a pod variabilním symbolem tvořeným rodným číslem žalovaného a na jeho účet, pro kteréžto konání je výše uvedená smlouva jediným logickým vysvětlením. Strany ve smlouvě sjednaly mj. 40 % úrok měsíčně a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně pro případ prodlení. Nebylo prokázáno, co žalobkyně využitím služby název zjistila o majetkových poměrech žalovaného. Svou neúčastí u jednání soudu dne datum se pak žalobkyně připravila o možnost být o neunášení důkazního břemene stran této skutečnosti poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně celkem poskytla žalovanému částka, nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný čehokoli žalobkyni plnil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení před podáním žaloby.

16. Pří následném právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález právnická osoba ze dne datum sp. zn. spisová značka nebo rozsudek právnická osoba ze dne datum sp.Anonymizovánozn. spisová značka

17. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně tvrdila, že využila službu název a přístup k účtům žalovaného, stejně jako lustraci žalovaného v registrech. Nic z toho však neprokázala, stejně jako neprokázala, že z takového zkoumání učinila tvrzená zjištění. Svou nepřítomností u jednání dne datum se připravila o možnost být o neunášení důkazního břemene k těmto svým tvrzením poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud tedy vyšel z toho, že k takovému zkoumání majetkové situace žalovaného nedošlo a uzavřel, že žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Zkoumaná smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z.; jedná se přitom o neplatnost absolutní.

18. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků (40 % měsíčně). To je přibližně 12 x více, než kde je přibližně možno spatřovat horní hranici sice již nepřiměřeně vysokého, ale ještě ne zjevně nemravného úročení (srov. usnesení právnická osoba ze dne datum, č. j. spisová značka). Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

19. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný skutečně obdržel částku částka a sám neplnil nic. Žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny právě ve výši částka, neboť o ty se žalovaný bezdůvodně obohatil. O tomto soud rozhodl výrokem I. tohoto rozsudku.

20. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jejím možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalované požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek Krajského soudu v adresa, pobočka v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.

21. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla.

22. O nákladech řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a ve věci úspěšnější žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v poměru, v jakém její úspěch (částka) převýšil její neúspěch (částka), tedy ve výši 20,92 %. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši částka soud vyhodnotil její náklady na soudní poplatek ve výši částka, dále na odměnu právního zástupce žalobkyně ve výši celkem částka za tři úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši částka za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů právního zástupce žalobkyně v souvislosti s uvedenými třemi úkony právních služeb ve výši celkem částka (částka za jeden úkon podle § 14b odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyni ve výši celkem částka. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující částka) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech. Z částka je 20,92 % právě částka a k náhradě této částky ve lhůtě podle § 160 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.