OSPU 20 C 81/2026-31

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: ⟪LB:lb_002⟫ Jméno žalobkyně., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: ⟪LB:lb_005⟫ Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 14 980 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Návrh se co do částky 8 180 Kč s úrokem z prodlení z částky 14 980 Kč ve výši 12,75 % ročně od 26. 12. 2024 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 1. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 980 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že účastníci uzavřeli dne 1. 11. 2023 smlouvu o úvěru č. hodnota-452711 ve výši 18 180 Kč skládající se z jistiny 10 000 Kč a souhrnného poplatku 8 180 Kč, které měl žalovaný splácet týdně po 303 Kč, když první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další pak vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Zaplacená částka 3 200 Kč byla započtena nejdříve na úhradu nákladů vymáhání, poté na smluvní pokuty, poplatky z prodlení, poplatky za zpracování a doručení úvěru, poté na poplatek za hotovostní inkaso splátek, poté na jistinu dílem 83,47 % a dílem 16,53 % na úroky za poskytnutí úvěru. Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr kontrolou v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolou RČ dálkovým systémem společnosti právnická osoba, náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku, telefonickou kontrolou zaměstnání, kontrolou platební historie klienta u své společnosti, vyhodnotila aktuální finanční situaci dle vyplněných podkladů klienta na základě jeho čestného prohlášení o výši závazků a dle lokality klienta – vědomosti a praxe z „terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti, provedla kontrolu předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem v evidenční kartě klienta. Jako datum splatnosti určila žalobkyně 25. 12. 2024, přičemž ve smyslu smlouvy splatnost nastala ještě dříve.

2. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu evidovaného bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., dnem 4. 5. 2026, když žalovanému nebyla zásilka doručena, byla zanechána mu výzva a zásilka uložena a připravena k vyzvednutí dne 22. 4. 2026.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a evidenční karty klienta soud zjistil, že smlouvu účastníci uzavřeli dne 1. 11. 2023 s tím, že žalobkyně měla poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč na dobu 60 týdnů, které měl žalovaný splatit s úrokem 1 980 Kč, poplatkem za zpracování a doručení 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč v týdenních splátkách po 303 Kč. První splátka byla splatná dne 8. 11. 2023 a každá další pak sedm dní po datu splatnosti předchozí splátky. Celkem tak měl žalovaný zaplatit žalobkyni 18 180 Kč. adresa 000 Kč měl tento obdržet v hotovosti při podpisu smlouvy. Při uzavírání smlouvy pak žalobkyně prostřednictvím svého pracovníka ověřila totožnost žalovaného z jeho dokladu totožnosti, zjistila jeho telefonní číslo, adresu pro doručování, a to adresa, dále zjistila, že žalovaný žije sám, je svobodný, má partnerku, nemá žádné děti, v dané době neměl u žalobkyně úvěr. Žalobkyně vycházela z čistého měsíčního příjmu žalovaného 16 440 Kč, výdajů na bydlení 4 872 a životního minima 4 860 Kč, když žalovaný měl údajně předložit povolení k pobytu, pracovní smlouvou, výplatní pásky za srpen a září 2023. Žalobkyně tak vycházela z toho, že žalovaný může volně disponovat částkou 6 708 Kč.

4. Z výplatních pásek žalovaného soud zjistil, že jeho mzda za 8/2023 a 9/2023 činila 12 311 Kč a 15 181 Kč.

5. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný uhradil na splátkách úvěru celkem ve třech splátkách částku 3 200 Kč, sjednané splátky nehradil řádně a včas.

6. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že na adresu uvedenou ve smlouvě byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě 14 980 Kč do 7 dnů s tím, že jinak se žalobkyně obrátí na soud. Výzva byla odeslána dle podacího archu dne 17. 7. 2025.

7. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Dle § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle § 588 věta prvá o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Dle § 2993 věty prvé o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

13. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Listinami výše bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla 1. 11. 2023 žalovanému v hotovosti 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit i se souhrnným poplatkem ve výši 8 180 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 303 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaný v nepravidelných splátkách uhradil žalobkyni pouze 3 200 Kč.

16. Jelikož žalovaný byl spotřebitel, bylo při posuzování právního vztahu aplikovat kromě občanského zákoníku i příslušné ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. spisová značka). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

17. Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nepředložila žádné důkazy, žádné listiny prokazující, že by provedla ověření výdajů žalovaného- Dle svého tvrzení prověřila databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, nahlédla do záznamů insolvenčního rejstříku, provedla kontrolu RČ dálkovým systémem společnosti právnická osoba a telefonickou kontrolou zaměstnání, kontrolu platební historie klienta u své společnosti, vyhodnotila aktuální finančních situaci dle vyplněných podkladů klienta na základě jeho čestného prohlášení. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele je absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp. zn. FA/4056/2017, FA/SU/374/2015, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208/2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU/1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. spisová značka ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. spisová značka ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018. Výdaje žalovaného nebyly nikterak blíže zjišťovány a ověřovány. Žalobkyně tudíž nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalovanému se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny.

18. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, žalovaný uhradil pouze 3 200 Kč, proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 6 800 Kč a ve zbytku požadované částky žalobu zamítl. Žalobkyně má nárok toliko na nesplacenou jistinu každého úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka). Žaloba i v části týkající se úroků z prodlení byla proto zamítnuta.

19. O nákladech řízení příslušelo rozhodnout dle § 142 odst. 2 o.s.ř., ve prospěch ve sporu úspěšnějšího žalovaného. Za situace, kdy žalovanému dle obsahu spisu, žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do patnácti dnů od jeho doručení Ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.