OSPY 35 C 17/2026-91

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 35 755 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 35 755 Kč spolu s úrokem z prodlení 11,5 % ročně z této částky od 30. 11. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 38 205 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že pro žalovaného na základě objednávky provedl služby ve smyslu dodacího listu z 13. 11. 2025 č. hodnota-25 (ošetření lemurů kata), k čemuž byla vystavena faktura č. hodnota z 15. 11. 2025 ve výši 35 755 Kč se splatností 29. 11. 2025. Žalovaný přes výzvu dluh neuhradil.

2. Žalovaný nárok žalobce zcela neuznal. Uvedl, že služby žalobcem nebyly poskytnuty na základě objednávky či pokynu žalovaného. Služby žalobce prováděl v součinnosti se ZOO adresa a o službě žalovaného nijak neinformoval. Žalovaný popřel, že by s žalobcem uzavřel jakoukoliv smlouvu a že mu byly služby poskytnuty.

3. Z faktury č. hodnota soud zjistil, že žalobce vystavil 15. 11. 2025 tento doklad žalovanému znějící na částku 35 755 Kč s datem splatnosti 29. 11. 2025.

4. Z e-mailové komunikace mezi účastníky v období od 13. 11. 2025 do 20. 11. 2025 soud zjistil, že žalobce upozornil na chybu v podkladech spočívající v záměně čísla lemura, která byla následně opravena, a současně požádal o úhradu faktury. Žalovaný reagoval s žádostí o krátké posečkání s placením s tím, že fakturu následně uhradí, přičemž později opětovně uvedl, že ji zaplatí. Z další komunikace vyplynulo, že mezi účastníky vznikl spor o osobu povinnou k úhradě. Žalovaný namítal, že faktura byla původně vystavena na ZOO adresa a domníval se, že bude převedena obdobně na něho jako v jiném případě. Žalobce následně fakturu opravil tak, aby zněla na žalovaného. Poté však žalovaný začal požadovat fakturaci na pana Anonymizováno s tvrzením, že právě on má fakturu uhradit. Žalobce setrvale uváděl, že podle dohody měl náklady za vyšetření lemurů provedené na jeho pracovišti hradit žalovaný, a nerozumí tomu, proč by měl úhradu požadovat po panu Anonymizováno. Zdůraznil rovněž, že návrh, aby náklady namísto pana Anonymizováno převzal žalovaný, vzešel právě od žalovaného, čímž se měl pan jméno FO z daného závazku vyvázat. Žalovaný následně nadále tvrdil, že povinnost úhrady svědčí panu Anonymizováno.

5. Z dodacího listu č. hodnota-25 z 13. 11. 2025 k faktuře č. hodnota soud zjistil, že předmětem byly služby prováděné v červenci 2025 u tří lemurů kata, přičemž ty měly dle evidence ZOO adresa čipy Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno.

6. Z ceníku předloženého žalobcem bylo zjištěno, že ceny na dodacím listu odpovídají cenám dle ceníku.

7. Ze svědecké výpovědi jméno FO soud zjistil, že v rozhodné době působila jako smluvní veterinářka ZOO adresa a zajišťovala běžnou veterinární péči. Předmětní lemuři tam byli umístěni a vykazovali známky onemocnění. Po konzultaci s vedením ZOO adresa byli z důvodu potřeby specializované péče převezeni k žalobci. Svědkyně vyloučila, že by o převozu zvířat rozhodla sama bez souhlasu vedení ZOO adresa. Nevěděla, kdo je vlastníkem lemurů, pouze jí bylo sděleno, že patří soukromému obchodníkovi se zvířaty a jsou v ZOO adresa pouze deponováni. K dodacímu listu svědkyně uvedla, že uvedené úkony odpovídají typu onemocnění, které lemuři vykazovali, a z veterinárního hlediska dávají smysl, ačkoli sama nebyla jejich provedení přítomna. Potvrdila, že po předání lemurů žalobci již jejich léčbu zajišťoval žalobce, přičemž ona s ním pouze konzultovala některé výsledky. Dále vypověděla, že léčba zvířat mimo ZOO adresa byla vždy poskytována se souhlasem vedení ZOO adresa, které bylo informováno o zdravotním stavu zvířat. Svědkyně dále potvrdila, že v souvislosti s případem došlo k záměně některých čísel identifikačních čipů lemurů, když jí byly předány nesprávné údaje, které následně poskytla žalobci, aniž by o této záměně věděla.

8. Z předžalobní výzvy z 8. 12. 2025 a doručenky soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dluhu na základě vystavené faktury č. hodnota. Žalovanému byla předžalobní výzva doručena 9. 12. 2025.

9. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že žalobce a právnická osoba, jež provozuje ZOO adresa uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobce zavázal pro tuto osobu učinit veterinární ošetření 3 převezených lemurů kata a druhá smluvní strana se zavázala uhradit cenu za ošetření dle ceníku. Žalobce dodal služby a řádně je vyúčtoval na částku 35 755 Kč. Na základě prohlášení žalovaného, že předmětné ošetření uhradí, vystavil žalobce žalovanému fakturu znějící na částku 35 755 Kč se splatností 29. 11. 2025 za služby pro lemury kata specifikované v dodacím listu z 13. 11. 2025. Žalovaný nejprve reagoval se žádostí o krátké posečkání s úhradou faktury, přičemž opakovaně uvedl, že fakturu uhradí, a že faktura má znít na jeho jméno jako tomu bylo v jiném případě. Poté však začal požadovat fakturaci na třetí osobu s tvrzením, že právě tato osoba má fakturu nakonec uhradit. Předmětní lemuři byli převezeni ze ZOO adresa k veterinární péči na pracoviště žalobce. Úkony v dodacím listu odpovídají typu onemocnění, které lemuři v ZOO adresa vykazovali a cena odpovídá ceníku. Žalovaný dluh doposud neuhradil.

10. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny žádné další relevantní skutečnosti a návrhy na doplnění dokazování byly pro nadbytečnost zamítnuty.

11. Podle § 1892 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) platí, že kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.

12. Soud věc právně hodnotil tak, že žaloba je důvodná. Žalobce a právnická osoba, která spravuje ZOO adresa, uzavřeli smlouvu podle § 2586 a násl. o. z., na jejímž základě vznikl žalobci nárok na uhrazení žalované částky po druhé smluvní straně. Žalovaný se s žalobcem domluvil, že dluh za tuto třetí osobu uhradí. Po doručení faktury její oprávněnost nezpochybňoval, nýbrž žádal o odklad její úhrady a opakovaně deklaroval, že ji zaplatí. Rovněž namítal, že faktura má znít na jeho jméno nikoliv na ZOO adresa. Takové jednání soud hodnotil jako jednání k přistoupení dluhu podle § 1892 odst. 1 o. z., přičemž žalobce toto jednání akceptoval tím, že žalovanému vystavil fakturu. Proto soud žalobci v plném rozsahu vyhověl.

13. Námitku žalovaného, že služby nebyly žalobcem poskytnuty na základě jeho objednávky či pokynu a že o jejich poskytování nevěděl, soud neshledal důvodnou. Žalobcův nárok vůči němu totiž v daném případě nevzniká ze smlouvy samotné, jíž žalovaný není ani smluvní stranou, ale právě z dohody o přistoupení k dluhu. Za této situace žalobci odpovídají 2 dlužníci společně a nerozdílně, a to původní strana smlouvy a žalovaný jako osoba, která k dluhu přistoupila.

14. Jelikož faktura byla splatná 29. 11. 2025 a žalovaný svůj dluh včas nesplnil, dostal se ode dne 30. 11. 2025 do prodlení. Soud proto žalovanému uložil uhradit také úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, plnou náhradu nákladů řízení.

17. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 788 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), z tarifní hodnoty 35 755 Kč sestávající z částky 2 540 Kč za 8 úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, vyjádření k odporu žalovaného 3. 4. 2026, účast na jednání soudu 4. 5. 2026, doplnění žalobních tvrzení a doložení důkazů 20. 5. 2026, replika na vyjádření žalovaného 16. 6. 2026, porada s klientem 19. 6. 2026, účast na jednání 22. 6. 2026) a z částky 1 270 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění 8. 12. 2025) včetně 9 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Žalobci náleží též náhrada cestovních výdajů za cestu Plzeň – Praha a zpět k oběma soudním jednáním (2 x 198 km) osobním vozidlem se spotřebou automobilového benzinu 6,7 l/100 km při vyhláškové ceně paliva 34,70 Kč a náhrady za opotřebení vozidla 5,9 Kč/km, v částce 3 257 Kč. Náhrada nákladů za zmeškaný čas na cestě (8 x 30 min) v částce 1 200 Kč (150 Kč za každou započatou půlhodinu podle § 14 odst. 3 a. t.). Náhrada daně z přidané hodnoty 21 % z částky 30 097 Kč ve výši 6 320 Kč.

18. Žalobci nebyla přiznána náhrada nákladů za návrh k mimosoudnímu narovnání sporu, jelikož se nejedná o úkon právní služby.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.