OSRO 11 C 54/2026-24

Okresní soud v Rokycanech rozhodl soudcem JUDr. Ing. Ivo Hruškou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 35 405 Kč s přísl.

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období do datum částkou částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem kapitalizovaným za období do datum částkou částka a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžité prostředky, které se zavázal spolu s příslušenstvím specifikovaným v žalobě vrátit, což však nesplnil. RPSN činila dle sjednaných podmínek 68,91 %. Smlouvou o postoupení pohledávky byla pohledávka postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř., podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze ve věci rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud provedl důkaz žalobkyní předloženou smlouvou o úvěru ze dne datum, z níž zjistil, že smluvní strany uzavřely smlouvu, na základě které poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku částka. Úrok, výše a počet splátek a poplatků byly sjednány tak, že roční procentní sazba nákladů činila 68,91 procent. Žalobkyně dále doložila, že na základě předmětné smlouvy byla žalovanému vyplacena celkem částka částka. Žalovaný z poskytnuté částky splatil částka.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1811 odst. 1 o. z. musí podnikatel učinit veškerá sdělení vůči spotřebiteli jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

6. Soud se ztotožňuje s argumentací obsaženou v rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne datum, č. j. spisová značka, kterým bylo rozhodováno o odvolání proti rozsudku zdejšího soudu sp. zn. spisová značka a v němž byla obdobná smlouva shledána absolutně neplatnou. Krajský soud v předmětném rozsudku, na rozdíl od soudu prvního stupně, podle kterého účastníci uzavřeli platnou smlouvu o úvěru a neplatné bylo pouze ujednání o úrocích, dospěl k závěru, že úvěrová smlouva se zjevně příčí dobrým mravům, a jako taková je podle § 588 věty první o. z. neplatná jako celek. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti a aplikace § 577 o. z. je vyloučena. Na tomto závěru nic nemění zjištění, že výše úroku byla ve smlouvě sjednána transparentně a že žalobkyně vůči žalovanému splnila i informační povinnosti, které jí plynou ze zákona o spotřebitelském úvěru. Pokud však měl žalovaný z poskytnutých částka vrátit částku s příslušenstvím odpovídajícím roční procentní sazbě nákladů ve výši 68,91 %, nelze dospět k jinému závěru. Výši úroků je nutno posuzovat v době vzniku smluvního vztahu. Ve věci sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud judikoval, že občanskoprávní judikatura považuje za nepřiměřenou úrokovou míru ve výši 60 %, jež podstatně, téměř čtyřnásobně, přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry. Obdobně Nejvyšší soud judikoval ve věci sp. zn. spisová značka, kde uvedl, že v rozporu s dobrými mravy je výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejího sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Ve věci sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud shledal nemravnou úrokovou sazbu ve výši 66 % ročně. V předmětném případě činí úroková sazba 69,11 % ročně a RPSN úvěru činí 95,8 %. Takto sjednanou výši úroků a RPSN soud shledal rozpornou s dobrými mravy, neboť nelze odhlédnout od toho, že v době uzavření předmětné smlouvy činila obvyklá výše úroků i RPSN, za které banky v daném období poskytovaly spotřebitelské úvěry, cca 10 % ročně. Podle výše citovaného rozsudku Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. I kdyby soud připustil, že u nebankovního úvěru a s ohledem na objem poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca třikrát vyšší než sazba poskytovaná bankami, zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svou bonitu, bylo by možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbu úroků a RPSN ve výši okolo 30 %. Žalobkyní požadovaná sazba úroků a výše RPSN poskytnutého úvěru se z tohoto pohledu jeví jako zcela zjevně nepřiměřená, tedy nemravná.

7. Kromě výše úroku a roční procentní sazby nákladů je však třeba zohlednit i další okolnosti, za kterých byla smlouva uzavřena, a přihlédnout také k jejímu dalšímu obsahu. Nelze pominout, že smlouva byla uzavřena mezi profesionálem a spotřebitelem, a to adhezním způsobem, přičemž žalovaný nemohl obsah formuláře vypracovaného žalobkyní nijak ovlivnit. Jednou z hlavních zásad soukromého práva je, že uspořádání smluvních vztahů musí být spravedlivé a nemůže zakládat zřejmou nerovnováhu k tíži slabší strany. To v projednávané věci dodrženo nebylo a tato skutečnost zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.

8. S ohledem na výše uvedené soud posoudil doloženou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou. Žalovaný se tedy vyplacením jistiny pouze bezdůvodně obohatil o částka, přičemž z této částky již splatil celkem částka. Soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku odpovídající poskytnuté a dosud nevrácené části jistiny. Protože žalovaný částku, o kterou se bezdůvodně obohatil, žalobkyni nevrátil ani po výzvě, kterou po něm žalobkyně požadovala uhrazení dlužné částky, dostal se žalovaný od následujícího dne po uplynutí lhůty uvedené v této výzvě do prodlení. Soud proto žalobě vyhověl pouze v části týkající se zaplacení dosud nevrácené peněžní částky spolu s úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k jejímu zaplacení stanovené v zaslané upomínce, a to podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. Ve zbytku žalovaného nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalovaný byl v řízení procesně úspěšnější, avšak žádné náklady mu nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.