OSSO 10 C 130/2026-25

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 43 509,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 43 509,40 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 889,99 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 575,40 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 43 509,40 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 39 801,40 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 080 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně (postupník pohledávky právnická osoba) se domáhá zaplacení pohledávky vzniklé ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. anonymizováno, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec do výše 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr a hradit úroky, přičemž úročení bylo sjednáno ve výši 16,9 % ročně, avšak žalobkyně uplatňuje pouze 11,50 % ročně. V důsledku neplnění splátkových povinností byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných splátek nejpozději do 20. 9. 2025, přičemž po marném uplynutí této lhůty byl celý dluh ke dni 20. 9. 2025 zesplatněn. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni na základě smlouvy ze dne 25. 11. 2025 s účinností ke dni 1. 12. 2025. Ke dni postoupení činila celková výše dluhu 47 974,79 Kč, a to z jistiny 39 801,40 Kč, úroků z úvěru 3 575,40 Kč, úroků z prodlení 889,99 Kč a poplatků 3 708 Kč. O postoupení byl žalovaný vyrozuměn dopisem odeslaným dne 16. 12. 2025. Žalobkyně uvádí, že od 1. 12. 2025 do podání žaloby žalovaný neuhradil ničeho, a proto požaduje zaplacení jistiny 39 801,40 Kč, poplatků 3 708 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru 3 575,40 Kč a úroků z prodlení 889,99 Kč. Dále požaduje úrok z úvěru ve výši 11,50 % ročně z částky 39 801,40 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 43 509,40 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána výzva k plnění dne 24. 2. 2026, avšak bez výsledku.

2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne datum bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČ IČO, se sídlem adresa, se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 40 000 Kč s možností opakovaného čerpání a žalovaný se zavázal jej splatit ve splátkách po 1 200 Kč, vždy v 15. den každého kalendářního měsíce. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 % ročně, RPSN činilo 18,38 %. Úvěr byl veden na bankovním účtu č. účtu. Platba splátek byla sjednána inkasem z účtu žalované s tím, že žalovaná byla povinna zajistit, aby byl na splátkovém účtu udržován dostatečný disponibilní zůstatek. Součástí smluvních ujednání byly dále Všeobecné podmínky a Ceník právní předchůdkyně žalobkyně. Výpisem z úvěrového účtu žalované a platební historií bylo prokázáno, že daný úvěr byl průběžně čerpán a splácen, přičemž k 1. 12. 2025 činila dlužná jistina 39 801,40 Kč, úrok 3 575,40 Kč, poplatky 3 708 Kč a úroky z prodlení 889,99 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr nesplácel, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně k zesplatnění úvěru dopisem ze dne 20. 9. 2025, který žalobkyně soudu rovněž doložila. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 25. 11. 2025 vč. příloh bylo dále prokázáno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Doložené Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 12. 2025 bylo žalovanému zasláno právní předchůdkyní žalobkyně dne 16. 12. 2025, jak vyplývá z předloženého podacího lístku. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem, což doložila včetně podacího lístku ze dne 24. 2. 2026. Ohledně úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně prokázala, že si před uzavřením smlouvy o úvěru vyžádala od žalovaného potvrzení zaměstnavatele, kterým bylo prokázáno, že žalovaný byl zaměstnán u paní jméno FO, IČO IČO, jako kuchař se mzdou ve výši 17 200 Kč měsíčně.

5. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1 písm. b) zák. č. 257/2016 Sb. zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru.

6. Podle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

7. Podle ustanovení § 78 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při poskytování spotřebitelského úvěru pořizuje dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru účinného ke dni uzavření smlouvy poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, podle které došlo k čerpání úvěru žalovaným, ten však následně nesplácel a po zesplatnění jeho závazků žalobkyni neuhradil dlužnou částku z čerpaného úvěru. V dané věci se soud rovněž zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti prověřit úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně přitom prokázala, že v rámci svého hodnocení její předchůdkyně nespoléhala pouze na údaje uváděné žalovaným, ale tyto dále ověřila potvrzením zaměstnavatele žalovaného. Z uvedených údajů a podkladů přitom nebyl zjištěn žádný důvod, proč by žalovaný nemohl sjednaný úvěr splatit. S ohledem na skutečnost, že žalovaný úvěr nesplácel, vznikl žalobkyni nárok na vrácení nesplacené části jistiny, poplatků a sjednaných úroků (částečně v kapitalizované výši) uplatněných v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru a dále rovněž úroků z prodlení dle výše uvedených zákonných ustanovení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 080 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 176 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 509,40 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.