OSSO 10 C 165/2026-18

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 9 101 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 101 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 101 Kč od 15. 4. 2025 do 10. 3. 2026 kapitalizovaným částkou 988 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 9 101 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu pojistné smlouvy č. anonymizováno uzavřené dne datum, a to za účelem sjednání pojistného produktu Anonymizováno. V uvedené smlouvě se v souladu s ustanovením § 2758 občanského zákoníku žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak zavázal platit žalobkyni pojistné. Pojistné bylo sjednáno v částce 17 160 Kč, přičemž pojistné období bylo sjednáno na dobu neurčitou s frekvencí placení půlroční. Pojistné je splatné první den příslušného pojistného období. Předmětná pojistná smlouva byla následně ukončena v souladu se zákonnými a smluvními ustanoveními ke dni 14. 4. 2025. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 8. 1. 2025, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Za období od 8. 1. 2025 do 14. 4. 2025 žalovaný dlužné pojistné neuhradil. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani po písemných upomínkách.

2. Žalovaný se k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by pojistné za vymezené období bylo uhrazeno, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.

3. Účastníci řízení dali svým postojem najevo, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně s žalovaným dne datum uzavřela pojistnou smlouvu dle občanského zákoníku. Pojistná smlouva se dále řídí všeobecnými pojistnými podmínkami žalobkyně. Pojistné bylo sjednáno v částce 34 320 Kč ročně, tj. 17 160 Kč s půlroční frekvencí placení. Následně bylo žalovanému předepsáno pojistné za další pojistné období, avšak to žalovaný neuhradil ani přes výzvu obsahující upozornění na možnost zániku pojištění pro nezaplacení, načež následně pojištění zaniklo dne 14. 4. 2025. Žalobkyně žalovaného o doplacení pojistného za dobu trvání pojištění opakovaně upomínala, včetně předžalobní upomínky ze dne 15. 7. 2025, žalovaný jej však neuhradil.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřely pojistnou smlouvu, podle níž žalovanému vznikla povinnost předpokládaná též příslušnými ustanoveními § 6 až § 25 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), hradit sjednané pojistné. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení dlužného pojistného za období, po které pojistná smlouva trvala, a to včetně úroků z prodlení, které jsou žádány za období, kdy již žalovaná byla v prodlení s placením, a ve výši, která odpovídá výši dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 101 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.